Co nás čeká v novém roce na trhu práce, odhadují pro Aktuálně.cz přední čeští personalisté i zástupci podnikatelů a odborů. Přečtěte si, co nás letos čeká v odměňování, v délce pracovní doby nebo v nabídce práce.
Za pár let si generace X a Y rovnocenně rozdělí 70 procent pracovního trhu. V boji o zaměstnance budou mít výhodu firmy, které dokážou obě skupiny zaujmout. Každá chce totiž něco diametrálně odlišného.
Trh práce je vyčerpán, chybějí zaměstnanci a to brzdí českou ekonomiku. Personální ředitel mobilního operátora T-Mobile Jiří Vacek se v personalistice pohybuje přes dvacet let. V rozhovoru pro Aktuálně.cz nabízí řešení, jak krizi s nedostatkem lidí zvládnout. A také předvídá budoucnost zaměstnávání. "Zaměstnavatelé budou průhlední, budeme o nich vědět vše," vysvětluje.
Skoro 40 procent v průzkumu oslovených Čechů vnímá své slovenské kolegy už jako kteroukoli jinou národnost, někteří je dokonce považují za vážnou konkurenci na trhu práce. Slováky to ale od života v Česku neodrazuje. Jako druhá nejpočetnější skupina cizinců do země míří často jak za prací, tak i za studiem vysoké školy.
Zatímco loni podnikatelé poptávali asi šest tisíc pracovníků, za letošek se požadavky téměř zdvojnásobily.
V roce 2015 dorazilo do Evropy více než jeden milion přistěhovalců. V Evropanech od té doby vzbuzují migranti obavy. Podle statistik ale oživují trh práce.
Českou republiku čeká v budoucnu daleko větší problém s nedostatkem pracovních sil, než jaký řeší nyní. Početně silné ročníky půjdou do penze, místo nich nastoupí mnohem méně početná generace.
Vlna migrantů, kteří hledají v Německu práci a lepší život, není pro Spolkovou republiku žádnou novinkou. Už v 60. letech minulého století přišly do Německa stovky tisíc Turků. Úřady jim však nepomohly s výukou jazyka ani jim nenabídly kurzy, které by tuto menšinu začlenily do společnosti. Teď Německo svůj přístup mění. V posledních pěti letech dorazilo do země více než půl druhého milionu běženců. Ti musí navštěvovat jazykové kurzy a pracovní povolení dostávají rychleji než dříve. Od začátku roku 2015 si tak 80 tisíc uprchlíků našlo práci.
Zaměstnavatelé hledají především pomocné dělníky, řidiče, uklízeče, kuchaře či svářeče. Češi už ale ve většině případů došli, nebo za stávajících podmínek pracovat nechtějí.
Zatímco nabídka volných míst se permanentně rozšiřuje, jejich atraktivita až na výjimky neroste. V Praze vedou v rámci desítky nejžádanějších profesí z hlediska mezd IT pracovníci, ve většině ostatních krajů jsou to řidiči. Mezi regiony sice existují mzdové rozdíly, podle analytika ČSOB Petra Báči však nestačí k tomu, aby se lidé za prací stěhovali.
Tripartita jednala o možnostech, jak otevřít trh práce nezaměstnaným. Jako motivace by mohl posloužit příspěvek na cestu do práce. Dále chtějí nabídnout rekvalifikace nebo regionální podpůrné projekty.
Zaměstnanci, které vysílají české firmy na odborné konference nebo na veletrhy do Německa či Francie, by měli podle tamních úřadů dostávat německou či francouzskou minimální mzdu. Vedle kamionových dopravců se tak jedná o další problémovou skupinu pracovníků. Možnost vyžadovat i po českých firmách v zahraničí vyplácení tamní minimální mzdy podle francouzských a německých úřadů vyplývá z dvacet let platné evropské směrnice. České ministerstvo práce to ale odmítá.
Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost v EU je v Řecku a na jihu Itálie, naopak dobře jsou na tom hlavně švédské regiony. V Česku tvoří dlouhodobě nezaměstnaní zhruba polovinu uchazečů registrovaných na úřadech práce.
Kopřivnická automobilka Tatra už letos přijala 250 nových zaměstnanců. Dalších sto lidí aktuálně hledá. Desítky pracovníků mohou najít zaměstnání také v mošnovské firmě Job Air Technic z holdingu Czechoslovak Group, který patří podnikateli Jaroslavu Strnadovi, jenž drží většinový podíl i v Tatře. Tatra hledá hlavně dělníky, mezi nimi mimo jiné obráběče kovů, seřizovače, automechaniky či zaměstnance do technických pozic. Job Air Technic zase hledá letecké mechaniky a pomocné letecké mechaniky. Zaměstnance hodlají firmy hledat i na víkendových Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil Armády ČR na letišti v Mošnově nedaleko Ostravy. Ve svém stánku tam proto otevřou náborovou kancelář.
KDU-ČSL by chtěla podle svého předsedy Pavla Bělobrádka uzákonit nárok zaměstnanců na zdravotní volno, tedy takzvané sick days. Oproti klasické nemocenské má určité výhody, ale i určitá omezení. Zaměstnanec nemusí jít pro potvrzení k lékaři, lze ho nicméně obvykle čerpat jen tři až pět dní v roce.
Londýn je s náskokem nejvzdělanějším regionem v EU podle podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí v produktivním věku. Praha podle Eurostatu skončila na 42. příčce z 317 regionů, což je nejlepší umístění v rámci střední a východní Evropy.
Tuzemské firmy stále častěji hledají pracovní sílu v zahraničí, nyní jsou v kurzu zejména Bulhaři a Rumuni. Shodly se na tom personální agentury. Důvodem nejsou nižší mzdové náklady, ale hlavně nedostatek vhodných domácích zaměstnanců.
Reálné mzdy českých zaměstnanců stouply za posledních osm let o pouhé jedno procento, uvedla před pár dny britská odborová centrála TUC. Česko tak vyšlo z porovnání jako jedna z nejhorších zemí. Takový údaj ovšem zaskočil českou analytickou firmu Trexima, která se rozhodla růst výdělků očištěných o inflaci propočítat sama. A v závislosti na zvolené metodice ukazuje, že Češi si od roku 2007 reálně polepšili o 4,6 až 15 procent.
Nezaměstnanost lidí ve věku 20 až 24 let nejvíce trápí státy jižní Evropy, jako je Itálie a Řecko. Může za to kombinace ekonomické krize a nepružného pracovního trhu. Nejlépe jsou na tom naopak vyspělé ekonomiky Nizozemska a Lucemburska. Poměrně dobře je na tom i Česko.
Nejnižší míru nezaměstnanosti měla v červnu Malta, po ní Česká republika. Nejhorší situace naopak byla v Řecku a Španělsku. Nezaměstnanost v Evropě zůstává velmi vysoká mezi mladými lidmi.
