Letošní Nobelovu cenu za ekonomii získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů. V pondělí to oznámila švédská Královská akademie věd.
Postavení žen na trhu práce je dlouhodobě ovlivněné a oslabené faktem, že mají děti. Není příliš známý fakt, jak masivně se v Česku porušuje zákoník práce, říká redaktorka Respektu Silvie Lauder, která byla hostem DVTV Roadshow v Ostravě. Když se podíváte, jak se čerpají rodičovské dávky, tak je vidět, že velká část žen nechce strávit tři roky doma s dítětem, dodává.
Léta patřili na trhu práce k odstrkovaným - mladí lidé bez praxe, ženy po rodičovské, starší uchazeči 55+. Firmy při náborech dávaly přednost ostatním kandidátům, hledání práce tak pro ně bylo komplikovanější. Nyní se podle expertů dočkali i oni. Trh práce je vyčerpán, "ideální" kandidáti jsou rozebraní a zaměstnavatelé se otáčí i k těmto skupinám. Nálepku "nevhodných" ovšem dostali jiní.
Nejen na sociálních sítích se vede řada diskusí a pří, kdo všechno je vedle zdravotníků, hasičů, policistů a vojáků "v první linii" současného boje proti pandemii koronaviru. A kdo si tak zaslouží minimálně úctu veřejnosti, případně oficiální poděkování a finanční ocenění. Zeptali jsme se personalistů, kteří mají o pracovním trhu přehled, na koho se podle nich momentálně nejčastěji zapomíná.
Zahraniční investoři oceňují Česko především díky šikovným zaměstnancům. Naopak problém vidí v nedostatku pracovní síly ochotné pracovat za nabízené mzdy. A i ty se podle nich v tuzemsku až příliš zvyšují. V průzkumu ManpowerGroup Total Workforce, ve kterém se porovnávalo 76 zemí světa, obsadilo Česko 29. místo v atraktivitě pracovního trhu.
Pandemie urychlila nové trendy na pracovním trhu. Řada firem si navykla na práci z domova, zrychlil se také proces digitalizace, robotizace a automatizace. V příštích deseti letech zanikne zhruba 30 procent pozic, ale stejný počet jich zase vznikne, uvedla v tiskové zprávě vedoucí Ústavu práva a humanitních věd Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Martina Rašticová.
Za posledních několik let mzdy meziročně rostly. O sedm osm procent napříč obory. Letos budou muset lidé na taková čísla zapomenout. Zlaté časy přidávání skončily. Budou rádi, když jim šéf ponechá mzdu na loňské úrovni. Podívejte se, jaká je situace v jednotlivých oborech, kde hubne především nabídka benefitů a na jakých pozicích se lidé už museli smířit s nižším příjmem.
Především chtějí mít všichni jistou práci. I bez slibů kariérního růstu a pravidelného přidávání peněz. Zaměstnanci také touží víc pracovat z domova, protože pandemie koronaviru ukázala, že to u řady profesí jde. Nové průzkumy velkých personálních společností ale odhalily i problém, který trh práce čeká.
Pandemie koronaviru dopadla také na mzdovou nerovnost mezi Češkami a Čechy. Zatímco ještě nedávno vývoj nahrával tomu, že za 30 let dosáhneme poloviční míry nerovnosti oproti současným statistikám, stačilo jen pár měsíců, aby virus dlouhodobý problém u zaměstnavatelů odsunul na vedlejší kolej. Takzvaný "gender pay gap" se navíc podle odborníků ještě prohloubí.
Zaměstnavatelé jsou při pohledu na pracovní trh hodně pesimističtí. Řada z nich hodlá propouštět a šetřit. Ukázal to rozsáhlý průzkum jedné z největších personálních agentur ManpowerGroup mezi českými firmami.
V průměru jen 6,5 procenta zaměstnanců v kancelářských pozicích dává výpověď kvůli nízké mzdě. Vyplývá to z dat personálně-poradenské společnosti mBlue, která se v průběhu několika let dotazovala téměř 10 000 uchazečů o práci. Pro kancelářské zaměstnance je nejčastějším důvodem odchodu ze zaměstnání nuda a nemožnost seberealizace. Letos roce však trh práce ovlivní jarní koronavirová situace.
Pandemie koronaviru se podle očekávání výrazně dotkla trhu práce. Dle aktuálních dat personalistické společnosti LMC skoro třetina lidí musela svou pracovní činnost nějakým způsobem na konci března přerušit. A téměř 37 % lidí zaznamenalo pokles příjmů. Co dál obsáhlý průzkum mezi devíti tisíci zaměstnanci a živnostníky zjistil?
Stovky tisíc zaměstnanců nemůžou do práce. Kvůli uzavření škol Bezpečnostní radou státu se musí postarat o své děti. Řada firem situaci řeší nabídkou home office, tedy práce z domova. U pozic, kde to není možné, mohou lidé čerpat takzvané ošetřovné nebo si vzít dovolenou, aby nepřišli o peníze. Ale co firmy bez zaměstnanců? Hledají brigádníky, zájem o ně stoupl o desítky procent.
Co nás čeká v novém roce na trhu práce, odhadují pro Aktuálně.cz přední čeští personalisté. Porostou ještě mzdy, budou se firmy i letos potýkat s nedostatkem zaměstnanců, nebo naopak začnou propouštět? Jaké profese budou na výsluní a o jaké nebude už zájem?
Nejsou lidi, firmy nemají koho zaměstnat, volných pozic jsou tisíce. Zdá se, že kdokoliv ochotný pracovat má místo jisté. Aktuálně.cz se to rozhodlo otestovat. Projekt ukázal, že věková diskriminace je tu hluboce zakořeněná a představy, že určitý věk je lepší než jiný, se zdaleka nedotýkají jen trhu práce.
Posuzovat uchazeče o práci dle věku? To je špatně, odpoví každý. Záleží přece na jeho znalostech, schopnostech a praxi. Jenže test Aktuálně.cz ukázal, že realita je jiná a mladší kandidát má více šancí najít uplatnění než ten, kterému už bylo padesát. Ovšem Česko rychle stárne a za pár let budou padesátníci nejpočetnější skupinou na trhu práce. Předsudky by pak, podle expertů, měly jít stranou.
V Česku se v posledních měsících začalo objevovat množství padělků výpisů z rejstříku trestů či diplomů. Některé jsou podle personalistů velmi zdařilé, takže je firmy mnohdy nedokážou ani odhalit. Za podvodné jednání hrozí uchazečům vysoké tresty. Ovšem vinu nesou vedle nich i firmy, které výpisy často zbytečně vyžadují.
Český trh práce je pro zahraniční investory zajímavý kombinací nízkých nákladů a kvalifikované pracovní síly. V průzkumu ManpowerGroup Total Workforce, ve kterém se porovnávalo 75 zemí světa, obsadilo Česko 22. místo. Přestože však český trh nabízí celkem slušné podmínky k úspěšnému byznysu, má i své minusy. A není jich zrovna málo.
Máme problém nasytit trh práce v oborech, které jsou potřebné, musíme se starat o to, aby kraje ekonomicky prosperovaly, tvrdí poslanec ANO a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Právě kraje získají pravomoc ovlivnit, kolik žáků bude studovat na jednotlivých oborech středních škol. Vzdělávací systém vychovává lidi pro život a život je hlavně o práci. Když budeme vychovávat jen maséry, tak budeme mít národ plný masérů, ale nebude mít kdo vyrábět, míní hejtman.
Osmdesát procent běžné pracovní doby za plnou mzdu. To, co bylo před pár lety nemyslitelné, se pomalu stává na trhu práce skutečností. Přibývá firem, které nabízejí svým zaměstnancům práci na čtyři dny v týdnu a víkend se jim tak protahuje na tři dny.
