O víkendu se na Hodonínsku konaly tradiční Vracovské hody, jako každý rok třetí víkend v říjnu. Na letošní krojovaný průvod si však obyvatelé Vracova museli počkat, loni se hody kvůli epidemii covidu-19 nekonaly. Nechyběla dechovka, tance a dobré jídlo. Tradičně se události účastní okolo 500 krojovaných, jde tak o největší akci svého druhu v celém Česku.
Před měsícem se přehnalo částí jihomoravských obcí Moravské Nové Vsi, Hrušek, Lužic. Mikulčic a Hodonína tornádo, které poničilo či zničilo kolem 1200 domů a připravilo o život šest lidí. V první zmíněné obci si lidé po vyčerpávající několikatýdenní práci dokázali uspořádat menší oslavu hodů. Aktuálně.cz se po měsíci do těchto míst o víkendu vrátilo a pozorovalo, jak tady nyní život vypadá.
Uplynul měsíc od ničivého tornáda na jihu Moravy a lidé v tamních obcích nepřestávají pracovat na svých domech. A také na tom, aby se život alespoň trochu vrátil do zdánlivě běžných kolejí. Proto na svátek Jakuba uspořádali tradiční hody, byť ve skromné variantě. Tančilo se mezi poničenými domy, i přesto je to "aspoň malý návrat k normálu", říkají místní.
Jízda králů, před deseti lety zapsána jako unikátní moravská tradice na seznam světového dědictví UNESCO, opět ukázala svou krásu. Navzdory opatřením proti covidu král s pážaty a družinou projeli v neděli Kunovicemi, které leží jen pár kilometrů od moravsko-slovenských hranic. Jízda, která se měla uskutečnit už loni, proběhla v komornější podobě. Ta ale nic neubrala na její síle.
Velikonoce se letos stejně jako minulý rok ponesou v duchu protiepidemických opatření. Farmářské trhy zůstanou zavřené, bohoslužby budou mít výjimku. Na velikonoční oslavy, návštěvy mezi příbuznými a tradiční pomlázku si tak budeme muset počkat do příštího roku. Plyne to z platného usnesení vlády, které zpřísněná opatření prodloužilo až do 11. dubna. Jak tedy budou vypadat letošní Velikonoce?
Pracovní pauza na oběd byla ve Francii dlouho posvátným rituálem a hodit do sebe v kanceláři za pochodu jen něco malého nepřipadalo v úvahu. Pandemie koronaviru ovšem přinesla zavření restaurací, a francouzský zákoník práce, který zaměstnancům nařizoval jíst plnohodnotná menu u stolu s kolegy, tak po letech prošel radikální změnou.
Kvůli šíření koronaviru se letos neuskuteční slavný karneval v Riu de Janeiro. Karneval se tradičně koná v únoru nebo březnu, už loni na podzim jej ale radnice odložila na neurčito. Na akci se tradičně představují nejlepší školy samby ve městě. Akce na Sambadromu Marquês de Sapucaí každým rokem přilákala zhruba 90 tisíc lidí, včetně turistů a celebrit.
"A bude mít ty zahnutý zuby nahoru?" - "Ne, letos bude mít zlaté prasátko roušku," odpověděli by holčičce z legendární televizní reklamy ve výrobně vánočních ozdob ve Dvoře Králové nad Labem. Letos majitelku napadlo ozdobit zlatá prasátka rouškou a je z toho hit letošních Vánoc.
Americký prezident Donald Trump splnil jednu z posledních tradic a omilostnil krocana, který ve čtvrtek na Den díkůvzdání ve většině amerických domácností skončí coby slavností pokrm. Kromě téměř dvacetikilového krocana jménem Kukuřice věnoval Trump život i jeho náhradníkovi jménem Klas.
Slatinské hody se konají v září k výročí posvěcení místního kostela Povýšení svatého Kříže. Poprvé je uspořádal v roce 1903 místní Sokol. O 103 let později se organizace ujal spolek Slatinští stárci. Pomáhá radnice, hasiči, policie i církev. Uplynulé dva roky autor fotografií Tomáš Trojan mapoval, co všechno takové hody obnáší - nejen na "jevišti", ale i v zákulisí. Prohlédněte si v galerii.
Na Staroměstském náměstí stojí po více než sto letech znovu mariánský sloup. Sochař Petr Váňa a jeho tým vztyčili ve čtvrtek 4. června kopii sloupu, který zde stál od půlky sedmnáctého století jako upomínka vítězství nad Švédy. V roce 1918 sloup strhla skupina hasičů s tichým souhlasem veřejnosti. Pražský magistrát nedávno povolil znovuobnovení této historické památky.
Průvod masek zakončil tradiční období hodování, masopust. Vedle klasických masek, jako žižkovského Pepíka nebo divoké svině, měl průvod i ryze současné prvky. Mezi stovkami lidí tak šel mimo jiné i benzinový stojan nebo muž s maskou proti koronaviru. Podívejte se sami.
Slovácko je místem, kde žijí lidové tradice více než v kterékoliv jiné části České republiky. Tyto tradice se navíc mění místo od místa, což je patrné například o hodech či fašanku - který trvá několik dní. Podívejte se na skakúny v Komni, bobkovníky v Bystřici pod Lopeníkem, hudce s houslemi na Nové Lhotě, harmonikáře s tanečníky na Suchově, nebo na Nivnici, kde vedou k fašanku děti.
Prodej živých kaprů je pro zvíře zbytečný stres, neříkám, aby lidé zahodili tradici, ale je nutné mít ke zvířeti respekt. Nejlepší je kapra nechat usmrtit u kádě, nevypouštějte je do řeky, může mít teplotní šok, říká veterinář Jiří Žák. Dodává, že veterináři nemají šanci vše zkontrolovat, před zaříznutím kapra by mělo proběhnout silné omráčení, byl prý svědkem, že kapra zaříznuli zaživa.
Manželka izraelského premiéra Benjamina Netanjahua Sara, která provází svého chotě při návštěvě v Kyjevě, při uvítání na letišti zahodila chléb se solí, nabídnutý ukrajinským děvčaty v krojích. "Netanjahu si z nabídnutého bochníku odlomil kousek chleba a snědl jej. Pak odlomil další kousek a podal jej ženě. Sara jej vzala do ruky, ale nesnědla ho, a pustila jej na zem. S úsměvem pak popošla a přijala kytici květů," napsal list Ukrajinska pravda na svém webu a dodal, že chléb se solí se podle slovanských zvyklostí nabízí hostům při slavnostních příležitostech na znamenaní velké úcty.
Čtyřicetidenní postní období před Velikonocemi a samotné Velikonoce jsou plné lidových i církevních zvyků. Jak dobře je znáte? Vyhodnocení a správné odpovědi se vám ukážou po absolvování kvízu.
Je to svět sám pro sebe. Labyrint chodeb, ve kterém byste našli Sibiř i Afriku. Někteří pivovarští dělníci zde za starých časů žili celý týden, ani nevycházeli ven. V podzemí dokonce i přespávali v takzvaných šalandách. Sklepy Plzeňského Prazdroje jsou dodnes fascinující místo. Dva sklepmistři tam stále udržují tradiční řemeslo a vaří pivo postaru.
Podle křesťanských tradic skončilo v úterý období fašanků a masopustů, po kterém přichází Popeleční středa a čtyřicetidenní postní období. Redakce Aktuálně.cz mluvila s lidmi, kteří se v tomto období, jež končí Velikonocemi, různým způsobem postí. Zároveň mapovala rozdíly mezi fašanky a masopusty v městech a vesnicích, kde mají tyto tradice hluboké kořeny.
Bramborový salát a smažený kapr nebo řízek je nedílnou součásti typické české štědrovečerní večeře. Historie současného vánočního menu je přitom poměrně krátká. Velkou měrou se popularizaci smaženého kapra podílela Magdalena Dobromila Rettigová. Salát se do českých domácností dostal až po první světové válce. Dříve se jedla například hrachová kaše, sušené ovoce nebo houby. Staré regionální tradice si přitom mnoho domácností stále drží. Podívejte se, jaké regionální speciality se v Česku o Vánocích chystají.
Průvod svatého Mikuláše a andělů doprovází v alpských regionech také krampusové. Ďábelští pomocníci, kteří mají u lidí vyvolat pocity viny a přimět je k nápravě. Každá vesnice má přitom své vlastní masky, oblečení a průvod. V tyrolském Oberlandu se krampusovi říká "tuifl" a průvody najdeme v ulicích už od poloviny listopadu. Ve vesnici Haiming tradičně nosí červené kalhoty pod kůží zvířat. V Matrei ve Východním Tyrolsku nosí čerti (nazývaní Kleibeife) těžké kovové zvony a obrovské složitě vyřezávané masky. Ve vesnicích nedaleko Innsbrucku doprovází čertí rej skladby kapely Rammstein, Slipknot a dalších metalových skupin. Podívejte se, jak takový průvod vypadá.
