Dříve toto řemeslo dávalo v českých zemích práci tisícovkám lidí. Nápor levných plastových náhražek z Číny však řada podniků nezvládla. A tak se dnes náročnému tahání, foukání a malování skleněných ozdob věnují už jen desítky řemeslníků - tedy hlavně řemeslnic. "Chlap nikdy nebude mít takovou trpělivost," míní Jaroslav Veverka z opavské Slezské tvorby, kde výrobu obnovili navzdory ničivé povodni.
Fotograf Václav Šilha se svým týmem tři roky putoval napříč českými regiony, aby zmapoval obyčeje a příběhy spojené s lidovou kulturou. Představuje je v knize Tradice v obrazech. Utečte z hektických návštěv a vánočních povinností do naší galerie, která díky nové publikaci ukazuje, jak Vánoce slavili naši předci.
Kultovní čepice z pravé medvědí srsti, které nosí členové britské královské gardy střežící Buckinghamský palác v Londýně, jsou čím dál dražší - nyní cena jedné z nich přesahuje dva tisíce liber, tedy asi 59 tisíc korun. Vyplývá to z údajů britského ministerstva obrany.
Lidové Velikonoce si dnes spojujeme především s pondělní pomlázkou. Tradičních zvyků však bylo ve skutečnosti mnohem více. Na Velký pátek se předly kouzelné nitě, na Bílou sobotu chodily po vesnicích průvody koledníků se zrádným Jidášem a v některých regionech měli dokonce i speciální velikonoční betlémy. Staré zvyky si o víkendu připomněli ve skanzenu lidových staveb v Kouřimi.
Většina euroamerického světa slaví Velikonoční pondělí zcela nevinně. Děti běhají po zahradě a snaží se najít vejce. V Česku se svátek naopak leckdy zvrhne v nezřízené bití i pití. Není tedy divu, že omlazování žen pomocí vrbových proutků může mezi cizinci budit rozpaky. Co na pomlázku říkají Američanka, Francouz, Nizozemec či Ukrajinka? Někdo zvyk považuje za barbarský, někdo oceňuje pivo zdarma.
Velikonoční svátky si dnes lidé nejvíc spojují s pondělím, přitom důležitější jsou dny, které mu předcházejí. "Pomlázkou se kdysi jen dotýkalo, navíc ženy omlazovaly i muže. Cizincům naše tradice přijdou drsné, ale vidí jen malý výsek mezi mnoha dalšími zvyky," boří mýty o Velikonocích etnoložka Jana Poláková z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea.
Roztančená maškara skočila přímo před můj objektiv a ukázala do něj obrázek "pro potěšení oka pánského", který by generace našich pradědečků považovala za hanbatý. Ano, masopusty bývaly rozpustilé svátky - lidé si chtěli mezi vánočními a velikonočními půsty užít trochu radosti, jídla, alkoholu a odvázat se. Jak masopusty dříve probíhaly, v neděli naznačil průvod maškar v kouřimském skanzenu.
Vánoce má většina lidí spojené s teplem domova, cukrovím, tradiční večeří a rodinnými návštěvami. Vánoční zvyky a tradice se liší rodina od rodiny, podobně jako recept na bramborový salát. Někteří Češi ale dávají přednost vánočním svátkům na cestách nebo neobvyklých místech - ať už je to při desetidenní meditaci v chrámu, ve stanu na několikadenním treku nebo na tropickém ostrově.
Pije se víno. Hodně vína. Pánové ho rozlévají svým otrokům, dnes se jejich role obrátily. Všichni se veselí, rozdávají se dárky, hazard je povolený. Takto ve starém Římě v období zimního slunovratu slavili saturnálie. Nejdelší noc v roce ale prožívali i ostatní pohané. Germáni zapalovali ohně, Slované koledovali. Podle religionisty Pavla Horáka lidé slavili slunovrat zřejmě už v době kamenné.
Česká města i domovy rozzářila vánoční výzdoba. V posledních dnech se nerozsvěcují svíčky jen na adventních věncích, ale také na devítiramenných svícnech. Jsou symbolem židovského "svátku světel" Chanuka. "Ta židům připomíná, že musí držet pospolu. Jako rodina, kmen i stát. To je zvláště v dnešní smutné době důležité," vysvětluje pražský restauratér židovského původu Avi Ben Perez.
Advent, tedy měsíc do začátku Vánoc, býval dříve časem, kdy se lidé postili a rozjímali. V současnosti se však toto období zdá být spíš reklamou na konzum než postním obdobím. Lidé si však čím dál častěji odpouštějí alkohol, kávu nebo maso alespoň na pár dní během roku. Roste také obliba takzvaného přerušovaného půstu.
Na seznam nehmotného dědictví se dostala ruční výroba skla, na jejíž nominaci se podílelo Česko s dalšími pěti evropskými zeměmi. Nově je na seznamu také například latinskoamerický hudební žánr bolero, polský tanec polonéza, turecký tradiční způsob pěstování oliv, litevská tvorba slaměných ozdob nebo arménské kovářství. Na svém zasedání v Botswaně o tom ve středu rozhodl mezivládní výbor.
"Česká kuchyně je všechno možné, nejen guláš a svíčková. Je velmi bohatá a atraktivní," míní publicistka a blogerka Petra Tajovský Pospěchová. Nedávno vydala encyklopedii chutí celého Česka. Kromě průvodce po tradičních jídlech v sobě snoubí také nevšední turistický bedekr.
Pavlu Růžičkovi se daří to, po čem touží mnozí rodiče. Svým koníčkům se věnuje natolik intenzivně a ve spojení se svými dětmi, že jdou v jeho stopách. Dvě dcery se věnují divadlu a muzice se zpěvem, syn vede cimbálovou muziku, kterou jeho otec založil. Kromě toho ale přivedl Pavel Růžička k muzice, tanci a divadlu stovky dalších dětí.
Lidovecký hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich se objevil na jedné z folklorních akcí a v rozhovoru pro Aktuálně.cz se rozpovídal o tradicích. Přitom si postěžoval na to, jak určitá část veřejnosti pohlíží na specifický jihomoravský region, ve kterém hrají stále velkou roli tradice, jako je například chození v kroji, zpívání a hraní, víra nebo kosení trávy.
V centru staré části Břeclavi - Poštorné v roce 2021 otevřel nadační fond Moravská krása zrekonstruovanou historizující vilu. Stavba, kterou původně navrhl lichtenštejnský dvorní architekt Karel Weinbrenner, dlouhá léta sloužila jako bytový dům, ale také zdravotní středisko. V roce 2020 ji zdědili manželé Vintrlíkovi, kteří založili už zmiňovaný nadační fond, pečující o místní kulturní tradice.
Co tečka, to zapálený oheň. Polární družice Metop3 pořídila v neděli večer, kdy probíhaly po celém Česku oslavy pálení čarodějnic, družicový snímek republiky a jejího nejbližšího okolí. Díky dobrému počasí se jí povedlo zachytit, kde všude lidé zapalovali ohně.
Přelom dubna a května lidé slaví jako definitivní odchod zimy, probuzení přírody a příchod teplého a úrodného období. První květnový den je pak tradičně chápán jako svátek lásky a lidových oslav jara. Víte ale, proč lidé na návsích staví májky? A proč je v Česku květen spojený se Svátkem práce? I o tom je prvomájový kvíz deníku Aktuálně.cz.
Ve kterých dalších zemích kromě Česka se chodí koledovat s pomlázkou a jaký drsný a krvavý zvyk dodržují někteří muži na Filipínách? Vyzkoušejte si v kvízu, co víte o oslavách Velikonoc ve světě. Některé tradice vás možná překvapí.
