Sněhu je nejméně za několik let, v porovnání s loňskem jsou zásoby vody ve sněhu desetkrát menší. Zřejmě už na jaře vyschnou některé menší toky, uvedlo dnes v tiskové zprávě ministerstvo zemědělství. Pokud ve zbytku roku budou podprůměrné srážky a vysoké teploty, zasáhne letošní sucho republiku silněji než v letech 2015 a 2018.
Bez nového pohledu na svět se neobejdeme. Je jen otázkou času, kdy se to stane, ale strany jako Piráti a Zelení mají budoucnost, bude je volit víc lidí. Možná to nepůjde postupně, ale skokem.
Sklizeň ovoce v České republice loni klesla meziročně o 27 procent na 129 911 tun. Důvodem byly jarní mrazy. S výjimkou meruněk, malin a ostružin zaznamenaly meziroční pokles úrody všechny ovocné druhy. V porovnání s průměrem sklizní posledních pěti let loňský pokles činil 18 procent. Výsledky sklizně spočítal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.
Austrálie loni zažila nejteplejší a nejsušší rok v historii měření. Informoval o tom australský meteorologický úřad, podle nějž ani v nadcházejících měsících nelze očekávat chladnější počasí či významnější dešťové srážky. To je špatná zpráva pro hasiče, kteří v současnosti bojují s desítkami lesních požárů na jihovýchodě země. Podle hasičů mohou požáry definitivně uhasit jen silné lijáky.
Hurikány, extrémní deště a záplavy na jedné straně. Rozsáhlé požáry a rekordní sucho na straně druhé. Také rok 2019 se do historie zapíše jako ten, kdy lidstvo čelilo rozmarům přírody. Podívejte se na výběr fotografií agentury Reuters.
Jak se Česko změnilo během třiceti svobodných let? Co se stalo s jeho městy, krajinou a ekonomikou? Jak se proměnily školy a jakou dnes máme šanci domoci se svých práv? Do jaké budoucnosti nás vede zahraniční politika? V týdnu před 17. listopadem přináší Aktuálně.cz sérii sedmi svátečních esejů. První zkoumá životní prostředí.
V Česku chybí zásadní opatření pro boj se suchem, stejně jako potřebná právní úprava. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zaměřil na ministerstvo zemědělství (MZ) a ministerstvo životního prostředí (MŽP).
Ministr Karel Havlíček navrhuje, aby vláda stáhla zpět čtvrt miliardy korun, které před dvěma lety vyčlenila na ochranu milionů kubíků vody pod Kladnem. Vodě, která se vrací do opuštěných dolů, hrozí znečištění ze zamořené oblasti bývalé Poldi. Ministerstvo tvrdí, že k němu nedojde dříve než za několik desítek let. Primátor Kladna se však obává, aby se stát na vodu pod městem "nevykašlal".
Česko se potýká s dlouhotrvajícím suchem. V posledních pěti letech byly i proto schváleny stovky projektů v hodnotě miliard korun. Jejich úkolem je pomoci zadržovat vodu v krajině a posílit lokální vodní ekosystémy. Patří mezi ně například čištění a revitalizace rybníků napříč všemi kraji nebo obnovování mokřadů a rašelinišť.
Za největší problém související s klimatickými změnami považují Češi nedostatek vody. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury STEM/MARK pro společnost Skanska a Asociaci pro vodu ČR. Za velmi závažný ho označilo 73 procent respondentů, pro dalších pětinu je velmi vážný. Více než polovina respondentů se pak cítí nedostatkem vody přímo ohrožena. Průzkumu se v červenci a srpnu zúčastnilo 1010 lidí.
Až 60 procent ploch, na nichž se na planetě pěstuje pšenice, by mohlo do konce století čelit epizodám sucha, které zasáhnou několik produkčních regionů současně. Vyplývá to z mezinárodní studie, kterou vedli vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně a kterou poskytl vedoucí výzkumného týmu Miroslav Trnka.
Internet propojil celý svět do globální vesnice, ve které na lidi proudí tolik podnětů, že je nestíhají vstřebávat. Proto se čas od času potřebují od všeho povyku odpojit, sbalit si krosnu a zmizet do míst, kde lišky dávají dobrou noc. Proč lidské mysli útěky do divočiny tak prospívají a proč Češi nedělají víc, aby přírodu chránili, vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz psycholog Jan Krajhanzl.
Zatímco ještě donedávna byly měřáky na soukromých studních téměř raritním úkazem, v současnosti se kvůli suchu stávají stále rozšířenější praxí. Některé vodoprávní úřady v Česku na dotaz Aktuálně.cz potvrdily, že nařizují osazení vodoměrem k měření odebírané vody už v rámci všech vydaných povoleních ke stavbě studny. Neobvyklé není ani povolení čerpání vody na zálivku na pouhých pár měsíců v roce. Firmy zabývající se čistěním studní přitom připouštějí, že nečerpání vody ze studni po většinu roku může mít na celou studnu negativní dopad.
Do nového ústavního zákona pro větší ochranu vody v Česku by bylo možné zakotvit třeba právo jednotlivce na přístup k cenově dostupné pitné vodě nebo přidělit provozování vodovodů a kanalizací státu a územním samosprávám. Po jednání pracovní skupiny to ve čtvrtek uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), schůzky se zúčastnil také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Mezi důležité problémy dneška patří sucho, odlesňování a v Česku také vysoká pasivita občanů. Brněnská Nadace Partnerství přišla na to, jak "zabít tři mouchy jednou ranou". Nabízí totiž granty pro aktivní skupiny obyvatel, které se rozhodnou ve svém okolí vysázet stromy, nejlépe pak aleje a ovocné sady. Do pěti let chce s pomocí lidí vysázet deset milionů stromů. "Jestli nechceme nechat naše děti v průšvihu, musíme něco dělat," burcuje ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata.
Obce by si měly vytvořit vlastní zdroj vody, který může sloužit jako hlavní, případně jako posilovací zásobárna, řekl odborník za Asociaci poskytovatelů provozních úspor Petr Wagner. Velké vodárenské společnosti podle něj dodávají vodu na velké vzdálenosti, navíc se u nich se objevují problémy s kapacitou. Česká společnost Wero Energy ve čtvrtek novinářům představila mobilní úpravny vody.
Ubývání vody v krajině má vliv i na přírodu v Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zjistili, že v jeskynním prostředí ubývá vody, což se projevuje mimo jiné úbytkem nitěnek a žížal. I na povrchu jsou změny dobře viditelné, protože usychají jehličnany.
Ministerstvo životního prostředí dostane oproti původnímu návrhu rozpočtu na příští rok 250 milionů korun navíc na boj se suchem. Tuto částku požadoval ministr Richard Brabec (ANO) na jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Na boj se suchem a klimatickou změnou půjdou peníze v rámci stovek projektů Programu péče o krajinu, řekl po jednání Brabec. Rozpočet ministerstva by tak měl příští rok činit zhruba 6,24 miliardy bez evropských dotací, s nimi téměř 16 miliard korun.
Okolnosti nás vyzývají k návratu, couvání do minulosti, kdy jsme žili v užším sepětí s krajinou, kdy byla naší partnerkou, ne bitým otrokem.
Sucho na území Česka ustoupilo. Zatímco na začátku srpna platily dva nejhorší stupně ze šesti na 13,3 procenta území, nedělní měření vědeckého portálu InterSucho je zaznamenalo už jen na 2,3 procenta území. Bez rizika sucha je nyní pětina území Česka, na začátku srpna to byla desetina.
