Smysl má zachránit půdu a lesy, pokud to ještě jde, nediktovat přírodě, nechovat se k ní pansky, neznásilňovat ji stále dokola. Naslouchat jí, učit se jí znovu rozumět.
V Česku je největší sucho za posledních 500 let. Ministerstvo zemědělství chce situaci řešit stavbou vodních nádrží, v pondělí proto navrhlo přidat na seznam míst, kde by mohly vzniknout, dalších 31 lokalit. Přední experti ale záměr kritizují.
Na jihu Moravy mnohde zmizela ornice a hospodaří se na podloží. Chemii do půdy dostat umíme, ale vodu ne. Za to, jak krajina vypadá, si můžeme sami, říká pedolog Jan Vopravil. Přehrady nemůžeme oddělit od krajiny, vodu potřebujeme i v půdě. Spousta zemědělců už začíná tenhle stav vnímat. Donedávna jsme měli největší půdní bloky z celé EU, nové opatření ale určuje maximální výměr na 30 hektarů.
Nejen Česku letos hrozí extrémní sucho. Sousední Němci se obávají už třetí suché sezony za sebou a nedostatek vody trápí i Polsko, kterému se přezdívá "evropská poušť".
Ministerstvo životního prostředí chce zavést u nových staveb povinnost akumulovat dešťovou vodu nebo ji vsakovat. Změna v novele vodního zákona by mohla platit od roku 2021, uvedl v úterý na tiskové konferenci po jednání Národní koalice pro boj se suchem ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Ministerstvo zemědělství chce hájit 31 území pro vodní nádrže. Nejvíce, sedm, je jich v Kraji Vysočina. Celkem by nová místa zadržela 273 milionů metrů krychlových vody, což je zhruba třetina vodní nádrže Orlík. Starostové obcí s projektem souhlasí, řekl v pondělí ministr zemědělství Miroslav Toman. Nyní je v generelu lokalit pro akumulaci povrchových vod 65 míst.
Sucho letos v Česku podle Martina Rulíka z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého udeřilo mnohem dříve než v předchozích letech. Následkem bude další výrazný pokles hladiny podzemních vod i průtoků v řekách a potocích. Dřívější sucho je způsobeno slabou sněhovou pokrývkou a také nedostatkem deště na jaře.
Palčivé sucho s sebou přináší i otázky, které jsme si dosud nebyli zvyklí klást. Třeba tu titulní. Vody bylo doposud dost pro všechny. Je ale čím dál zjevnější, že příští časy budou jiné. Co s námi udělají?
Letošní škody na zemědělských plodinách způsobené suchem budou asi větší než předloni, kdy bylo extrémní sucho. Na tiskové konferenci to v pondělí řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Podle oblastí se očekává propad o 20 až o 40 procent, škody budou hlavně na jařinách.
Začátek května přinese ochlazení. V příštím týdnu se ráno objeví přízemní mrazíky a teploty přes den většinou nepřesáhnou 20 stupňů Celsia. Na horách bude možná i sněžit. Po zbytek května se pak budou střídat chladnější a teplejší období. V květnu bude také přetrvávat sucho. Vyplývá to z aktuálních informací Českého hydrometeorologického ústavu.
Značná část koryta Labe je v Drážďanech už na konci dubna suchá. Na druhé straně hranic v Česku, odkud řeka do Německa přitéká, není situace lepší. V Labi v Ústí nad Labem bylo 28 procent měsíčního průměru. Rok 2020 by se mohl pro Německo stát třetím rokem v řadě, kdy zemi trápí extrémní sucho.
Zemědělské sucho bylo v dubnu prakticky v celém Česku, silné nebo mimořádné sucho bylo také v 80 procentech zdrojů podzemní vody. Situace je katastrofická, řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Do letošního roku vstupuje země v horší kondici než do několika posledních let, které byly následně označené za velmi suché.
Kvůli suchému počasí by lidé měli být velmi opatrní při pálení ohňů, upozorňují hasiči. Od začátku měsíce do neděle 26. dubna vyjížděli v celém Česku k 2676 požárům, zejména v přírodním prostředí. Nejhorší bylo první dubnové pondělí s téměř třemi stovkami požárů, šestinásobkem oproti dlouhodobému dennímu průměru.
Vody ubývá, studny vysychají, lesy mřou a snímky krajiny připomínají katastrofické filmy. Skoro jako by nás už mohl zachránit jen zázrak. Realita je přece jen veselejší. Krok správným směrem může udělat hned zítra ráno úplně každý.
Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let, vyplývá z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho.
Zima a začátek jara nevěstí nic dobrého. V půdě chybí až 40 % vody, ale to není to nejbolavější. Bát se musíme nedostatku vody v tocích, upozorňuje rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička. Připravili jsme se o kapacitu sedmi lipenských přehrad, tuhle vodu nedokážeme zadržet. V Česku jsou i stohektarová pole a ta podle naší studie fungují jako tepelný ostrov větší než okresní město, říká.
Aktuální sucho na území České republiky je horší než v polovině dubna v letech 2019 a 1018, uvádí nová analýza Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pokud by se nedostatek vody dál prohluboval, mělo by to negativní dopad na zemědělskou výrobu, dodává. Teploty v dubnu mají kromě pokračujícího sucha odpovídat průměru.
Dál betonujeme a asfaltujeme. Voda po těchto površích steče, nevsákne se, odtéká pak v řekách pryč ze země. Ale my dál opakujeme stejné chyby jak diví. Myslíme si, že to je civilizace. Byla dřív. Už není.
Nezní to ani trochu přitažlivě a nebudí to ani zdaleka takové emoce jako Greta. Je to ale jediná debata, která má reálnou šanci něco opravdu změnit. Začněme se tedy už konečně bavit o gigawattech, agrovoltaice a energetických úsporách.
Rostou tu tisíce let a všichni je považovali za nezničitelné. Jenže kombinace vedra, požárů a kůrovce se ukázala být pro sekvojovce smrtící. Za posledních pět let ochránci přírody zaznamenali úmrtí 28 sekvojovců obrovských. Podívejte se.
