Sucho na území Česka ustoupilo. Zatímco na začátku srpna platily dva nejhorší stupně ze šesti na 13,3 procenta území, nedělní měření vědeckého portálu InterSucho je zaznamenalo už jen na 2,3 procenta území. Bez rizika sucha je nyní pětina území Česka, na začátku srpna to byla desetina.
Za příčinu častějších období sucha, které trápí Česko už pátým rokem, považují vědci změnu klimatu způsobenou emisemi CO2. Jedním ze zdrojů je spalování uhlí. Česko ale zatím doly a uhelné elektrárny neomezuje, spíše jim vychází vstříc. Například lom Bílina se přiblíží k obci Mariánské Radčice na 500 metrů. Stát za to lidem postavil protihlukovou a protiprašnou stěnu, tenisový kurt a koupaliště. O dvacet kilometrů jižně zase leží nejstarší a největší uhelná elektrárna v zemi, Počerady. Stát přemýšlí, zda ji prodá. Zájem má finančník Pavel Tykač, který chce provoz rozjet naplno. To se nelíbí zástupcům z okolních obcí.
Výstavba obřích hal, které rostou především na polích kolem dálnic, souvisí podle odborníků se suchem, které Česko sužuje. Kde vyroste sklad, voda se nevsakuje a neodpaří, rychle odteče. V okolí proto vysychají i studny. Navíc orné půdy za posledních dvacet let ubylo skoro 150 tisíc hektarů. Jedním z důvodů je také právě výstavba hal. Lidé žijící u dálnice D8 se rozhodli proti podobným stavbám bojovat. Současný příklad, kdy výstavba hal zabere pole, mají u dálnice D11 poblíž obce Mstětice.
Déšť zmírnil půdní sucho, nyní je jím zasaženo 40 procent území, přičemž na konci července to bylo 75 procent. Nízké vlhkosti půdy přetrvávají v severozápadních a východních Čechách. Vláha pomáhá především vegetaci, stavy hladin podzemních vod jsou i nadále silně či mimořádně podnormální.
Dospělé smrky z paseky poblíž vsi Nové Dvory úplně zmizely. Sucho a kůrovec je přemohli, dřevorubci vykáceli. Škůdci stačily na likvidaci dva roky. Překvapivě tady zahynuly i smrky mladé dvacetileté. Z tisíce hektarů, které Městské lesy Dačice obhospodařují, je smrků 60 procent. Až skončí těžba smrků zničených kůrovcem, zbude podniku 600 hektarů holin. Kalamita proniká i do národních parků, například krkonošského či Českého Švýcarska. Zhruba z milionu hektarů lesů v Česku, které smrk stále ještě pokrývá, podle odhadů lesníků kůrovec zřejmě napadne drtivou většinu, všechny porosty zhruba pod 700 metrů nadmořské výšky.
Kdo vám může zakázat čerpat vodu z vodovodu a vlastní studny a kolik porušení takového zákazu stojí? Jaký je rozdíl, když berete vodu z řeky kbelíkem, nebo čerpadlem? A když už jednou smíte čerpat vodu ze studny bez omezení, znamená to, že máte navždy vyhráno? Aktuálně.cz sestavilo odpovědi na otázky, které se v období sucha dotýkají stále většího počtu Čechů.
Thajsko letos trápí nebývalá sucha. Vysychají nejen pole, ale i přehrady. Jako například ta v provincii Lopburi ve středu země. Nádrž, která je momentálně zaplněná jen ze tří procent, tak odhalila chrám a sochu Buddhy stojící na dně. Před dvěma desítkami let musely být zaplaveny, když přehrada vznikala. Teď k nim mohou místní lidé znovu dojít bosou nohou.
Okolí Města Albrechtice v Jeseníkách bylo jako jedno z prvních v republice napadeno kůrovcem. Dodnes zde malý brouk spolu se suchem devastuje obrovské lány lesů. Ministerstvo životního prostředí přitom odhaduje, že jen letos padne kvůli kůrovci v Česku půl milionu hektarů lesa a v budoucnu je pravděpodobné, že zemřou veškeré smrkové lesy v nadmořské výšce do 700 metrů. Jeseníky tak nabízejí mnohdy apokalyptický obraz toho, jak bude vypadat velká část Česka. Mezi ztichlými holinami je ale i naděje na změnu.
Hasiči likvidovali 8. srpna požár kombajnu u obce Dobrkov na Chrudimsku. Jen několik dní poté, co Hasičský záchranný sbor ČR informoval o nárůstu požárů na polích v době žní. Zemědělci by podle hasičů měli předem kontrolovat elektroinstalaci, palivové soustavy a promazat třecí plochy, které se mohou nadměrně zahřívat. Stroje by také měly mít lapače jisker a hasicí přístroje. Ze statistiky vedené od roku 2006 vznikají každoročně během dvou prázdninových měsíců desítky požárů zemědělské techniky. Nejvíce jich bylo v roce 2015. Hořelo 119 strojů, loni 116. Škody se každoročně počítají v desítkách milionů korun. Hasiči varují, že počet požárů zemědělské techniky bude i letos vysoký.
Letošní červenec byl proti loňskému chladnější a deštivější, nicméně prohlubující se sucho zmírnil jen nepatrně. Podzemní vody navíc na některých místech ještě ubylo. Půdní sucho je naopak na menší ploše než před rokem. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav. Vody v řekách bylo o prvním prázdninovém měsíci podobě jako loni, nejmenší průtoky byly zejména na horním Labi a jeho přítocích, v povodí Berounky, Lužnice a v povodí a přítocích horní Moravy a horní Odry.
V továrně na balenou vodu Berain v Rijádu to vypadá, že v bohaté Saúdské Arábii jen těžko někdo může pocítit žízeň. Na pásu jezdí naplněné plastové lahve, kterými se brzy zaplní regály v obchodech, a nádrže se plní podzemní vodou, přestože kolem se rozprostírá suchá a nehostinná krajina. "V Saúdské Arábii máme hodně zásob a v této oblasti nemáme žádný problém," tvrdí reportérům britského deníku The Guardian manažer fabriky Ahmed Safar Al Asmari. Pravdu ale nemá. Zásoby naopak dramaticky rychle ubývají.
Někteří lesníci v Česku dokázali les na kůrovcovou kalamitu připravit lépe než jiní. Například Libor Janda ze Správy městských lesů Jihlava hospodaří už 25 let poblíž vsi Stonařov. Janda vždy odmítal pěstování smrků jednoho stáří. "Snažím se od začátku hospodařit v souladu s přírodou, nedělat holiny, sázet pod smrky buk, javor, jedli, které jsou pod ochranou mateřského porostu," říká při prohlídce lokality Sokolíčko. "Až vzrostlé smrky odejdou, což se stane, máme slušný základ nového lesa," říká Janda. Za velkého nepřítele lesa považuje Janda přemnoženou zvěř, která žere semenáčky stromů.
Nejde odepsat 30 procent národa. Měli bychom na ně myslet jako na spoluobčany, které někdo podvedl, nejen v posledních letech, ale i předtím.
Dlouhodobé sucho v Krkonoších ohrožuje některé vzácné ekosystémy nejen na hřebenech hor v oblasti tzv. arkto-alpinské tundry, ale také v níže položených lesích. Sucho se projevu nejvíce na rašeliništích, která mají funkci zásobárny vody. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) označila současnou situaci za alarmující.
Půl miliardy korun navíc na vodohospodářská opatření dostane ministerstvo zemědělství. Letos vynaložilo na obnovu rybníků, vodovodů, kanalizací, závlah nebo na opatření proti povodním zhruba dvě miliardy korun, oznámil úřad v tiskové zprávě. Podle úřadu pomůže půl miliardy korun zahájit další akce, které jsou už připravené a čekají na rozhodnutí o poskytnutí dotace.
Podívejte se, jak se v Česku vyvíjela intenzita sucha od začátku června do současnosti. Mapy jsou součástí projektu Intersucho.cz, jehož autoři je aktualizují každou neděli. Zobrazují odchylku sucha od obvyklého stavu v období let 1961 - 2010. Čím tmavší barva, o to intenzivnější sucho - bílá znamená "bez rizika sucha", zatímco tmavě červená "extrémní sucho". Projekt je výsledkem spolupráce Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe), Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu.
V Česku se projevuje víc než sto let snahy napřímit koryta řek a potoků a odvodnit krajinu. Voda nyní, místo, aby v době sucha vyprahlé krajině pomohla, proteče rychle pryč. Hydroložka Milada Matoušková ukázala tento stav na příkladu Lišanského potoka na Rakovnicku. Jak by náprava mohla vypadat, je podle hydroložky vidět u Litovického potoka v Hostivici u Prahy. Podle Matouškové byly upraveny a změněny toky 25 až 30 procent všech potoků a řek v Česku. "Jsme na střeše Evropy, potřebovali bychom vodu zadržet, mít přírodě blízké toky, popřípadě malé nádrže, a my ji zatím rychle odvádíme pryč," dodává Matoušková.
Je s podivem, kolik lidí docela vážně bojuje za trvající znečištění centra Prahy. Argument v kostce? Jezdit autem je "právo" nebo "svoboda". Není.
Sucho se v Česku minulý týden po mírném ústupu znovu rozšířilo, dva nejhorší stupně ze šesti jsou na 30 procentech území. Tropické teploty v tomto týdnu a počasí bez srážek situaci zhorší. Podle předpovědi vědeckého portálu InterSucho by se mělo extrémní a výjimečné sucho rozšířit na 60 procent území. V posledních dvou týdnech lze z map také vyčíst zhoršující se kondici vegetace na většině území.
Pramen poblíž vsi Želechy u Lomnice nad Popelkou poslední dobou každoročně vysychá na několik měsíců. Čím dál smutnější zprávy hydrologům hlásí i mnoho dalších z 320 sledovaných pramenů a 1500 vrtů rozsáhlé pozorovací sítě. Právě mělčí zdroje podzemní vody, ať už prameny, studny nebo vrty, které dosahují jen ke skalnímu podloží, jsou na tom nejhůře. "Sníh na jaře zadotoval řeky, doplnily se nádrže na normální stav, ale do podzemí bohužel voda nedoputovala," vysvětlil hydrolog Jak Zrzavecký. Ani letní deště prý mnoho nepomohou. Vláhu odebírá vegetace, která je v plném růstu, navíc panují vysoké teploty, kvůli nimž se velká část vody odpaří.
