„Do jídla, které vyhodíme, se všechno investovalo zbytečně, ať už jde o pohonné hmoty, elektřinu nebo lidskou práci. Lidé, kteří nákup nejvíc plánují, plýtvají nejméně,” říká Anna Strejcová, zakladatelka iniciativy Zachraň jídlo. „Většinou potraviny špatně skladujeme nebo jich nakoupíme zbytečně moc. Údaje o trvanlivosti a datu spotřeby jsou přibližné, spoléhejte na svůj čich,” dodává.
„To, co se v Českém Švýcarsku odehrává, je velice specifický požár. Hasiči se můžou pohybovat jen na jeho hraně. Hořící dřevní materiál je navíc prouděním rozesílán do dalších částí lesa a zakládá nová ohniska,” popisuje náměstek generálního ředitele hasičů Petr Ošlejšek.
„Hasiči sice bojují jako lvi, s nasazením života, ale dnešní noc jsme částečně prohráli a ještě nemáme dobojováno. Pokud bude opravdu silný vítr, tak tento živel nepřekonáme,” říká místostarosta Hřenska Robert Mareš. Požár v národním parku České Švýcarsko se rozšířil už na plochu bezmála tisíc hektarů.
„Ještě v roce 1974 byly z leteckých snímků armády vidět na povrchu relikty tábora a dosvědčili to i pamětníci, bývalí pracovníci JZD. V roce 1979 už je vidět staveniště a pozůstatky tábora mizí,” popisuje archeolog Pavel Vařeka, jak na místě bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech u Písku vznikl vepřín pro 13 tisíc prasat. Bagry v pondělí začaly s jeho demolicí.
„Těžko donutíte majitele plynového kotle, aby si teplotu sám snížil. Bude to záviset na ekonomickém tlaku a přesvědčovací kampani vlády. Ale snížit spotřebu o 15 procent, jak navrhla Evropská komise, je nutná cesta. Nemůžeme vyloučit, že se dodávky úplně zastaví,” říká analytik ENA Jiří Gavor. „Pro Rusko je teď výhodné, když jsou dodávky sice přiškrcené, ale plyn stále teče,” dodává.
Mluvit a chovat se tak, aby člověk neurazil žádnou genderovou, etnickou ani věkovou menšinu, je v čím dál rozmanitější společnosti cennou dovedností. Snaha o politickou korektnost ale může být pro lidskou mysl zároveň značně vyčerpávající. Potvrzují to závěry nové vědecké studie publikované v odborném časopise Journal of Applied Psychology.
Ostrava je slavná díky své industriální architektuře. Například velmi výrazný je areál bývalých jatek, který po dlouhých letech chátrání prošel v nedávné době rozsáhlou rekonstrukcí. Od září tu bude sídlit Centrum umění PLATO. Bývalá jatka tak budou sloužit jako městská galerie.
„Vyrazila jsem do boje s endometriózou. Je to nemoc–chameleon, velmi špatně se diagnostikuje. Navíc se běžně říká, že menstruace bolí. Pokud se ale žena bez ibalginu nehne a má křeče, měla by vyhledat odbornou pomoc,“ říká Misha Lebeda, zakladatelka pacientské organizace EndoTalks. „Běžný gynekolog nemá dost často informace, protože nemoc není tak dlouho známá,“ dodává.
Na podzim může zdražování, válka na Ukrajině nebo případný návrat epidemie koronaviru radikalizovat část společnosti, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz odborník na politický extremismus Jan Charvát. Tvrdí, že je v Česku až 20 procent lidí, kteří nejsou spokojení s tím, kam se země po roce 1989 vydala. Místo abychom jim naslouchali, je však odsuzujeme a označujeme za komunisty, říká Charvát.
"Japonsko je pořád hodně zaměřené na výkon, ale je iluze, že tam lidé jen spí a pracují. Trend se mění a ne všichni chtějí obětovat celý život kariéře," říká novinářka Marie Machytková, která v Japonsku žila a napsala o tom knihu Sama v Tokiu. "Být v Japonsku osamocený je jednoduché, spousta lidí je doma s rodiči a nevychází ven," popisuje.
Loni Ben Cristovao překvapil deskou šmrncnutou rockem, na novém albu Protenkontrast se znovu pouští do rapu. I za cenu neúspěchu pořád zkouší nové věci, a to nejen v hudbě. Před dvěma lety si s kamarády otevřel veganskou pivnici, která navzdory pandemii funguje doteď. V rozhovoru popisuje, proč by si připadal jako pokrytec, kdyby jedl maso, i proč úplně chápe účastníky protestů Black Lives Matter.
Na Úřadu vlády vzniká oddělení strategické komunikace, po boku vládního zmocněnce pro dezinformace Michala Klímy nově pracuje analytik Dominik Presl. Odpovídat bude za boj s dezinformacemi, ten se teď podle něj však na nějaký čas upozadí. „Soustředíme se hlavně na budování systému komunikace, po tom experti volají několik let. To, že tady jsem, je ukazatelem, že se věci daly do pohybu,“ říká.
Německý soud v úterý uložil pětiletý trest vězení 101letému bývalému dozorci nacistického koncentračního tábora Sachsenhausen. Josef S. podle rozsudku napomáhal k vraždám více než 3500 vězňů. Proces je označován jako jeden z posledních, které Německo s pomocníky nacistického režimu 77 let po druhé světové válce vede. Verdikt zatím není pravomocný.
„Vysoká škola tvrdí, že by nabízené předměty mohly přispět k podpoře Ruska, což třeba u chovu koní moc nechápu. Většina studentů se navíc nechce domů vracet. Stěhovali jsme se do Česka, protože jsme nechtěli žít v Putinově režimu,” kritizuje Ksenia Lazarov postup České zemědělské univerzity. Ta u přijímaček odmítla ruské a běloruské studenty včetně těch s plným počtem bodů.
„Nemyslím si, že jde sex formalizovat a udělit souhlas jedním kliknutím. To, že jste před pěti minutami sex mít chtěla, neznamená, že ho budete chtít i za dalších pět minut,” kritizuje ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová aplikaci, která má podle tvůrců snížit počet sexuálně motivovaných trestných činů.
„Číšník se se mnou nebavil a když jsem řekl, že odcházím, tak na to reagoval jen slovy No konečně! Nemám pro to důkaz, jen pocit z toho, jak se ke mně chovali. Napsal jsem stížnost vedení firmy, šlo mi o to, aby se ta situace už neopakovala,” líčí Petr Torák, který žije ve Velké Británii, kde pracoval u policie a je nositelem řádu britského impéria. Tvrdí, že ho v centru Prahy odmítli obsloužit.
„Mašínové bojovali proti komunistům se vším všudy, tedy i zabíjením. Ale taky věděli, že když je komunisté chytnou, skončí sami úplně stejně. To, že se jim nepodařilo vyvolat větší masu odporu proti režimu, na té věci nic nemění,” říká historik Jiří Pernes, spoluautor nového dílu Dějin zemí Koruny české věnovaného rokům 1948 až 1956.
Ve východoněmeckých lesích po nich pátraly tisíce policistů a vojáků, přesto se bratrům Mašínům povedlo z komunistického Československa utéct do Západního Berlína. Režisér Tomáš Mašín se teď proslulou odyseu svých vzdálených příbuzných chystá po dlouhých odkladech zfilmovat. V rozhovoru vysvětluje, proč snímek Bratři nevznikl dřív i proč odmítá debatu hrdinové versus vrazi.
Role výčepního Edy v seriálu Most! ho před pár lety z brněnské divadelní scény katapultovala mezi nejvýraznější tváře domácí kinematografie. O svém komediálním talentu přesvědčuje také ve filmu Kdyby radši hořelo, který zachycuje svéráz českého venkova v době dezinformačních webů. V rozhovoru herec Michal Isteník mluví o nesmyslnosti genderových a rasových kvót, očistné síle humoru i lásce k Brnu.
„To, že jsem se do Aše vrátila, bych nazvala voláním krve, ten vztah k místu byl hodně silný a roli hrálo i dostupné bydlení. Největší pozitivum je klid a příroda, jinak tam není nic, služby ani infrastruktura,” říká autorka projektu Made in Zapadákov Klára Teršová. V Aši otevřela bistro a napsala román Bílý pramen, který je historií Sudet inspirovaný.
