Chytré Česko vstoupilo do své čtvrté sezony. Speciál, který pomáhal otevřít debatu o stavu českého školství a ukázat, jak se dají některé problémy efektivně řešit, rozšiřuje svůj záběr o nová témata. K článkům navíc přibyly podcasty, videodebaty nebo interaktivní infografiky.
V Česku je více než třináct set malotřídních škol. Děti z různých ročníků se v těchto venkovských školách učí dohromady v jedné třídě. Stěžejní je pro ně spolupráce se svým zřizovatelem, tedy obcí. Ta často z velké části dotuje jejich provoz. Pro starosty malých obcí je důležité tyto školy zachovat, i když se jim to třeba nevyplácí. Pokud zmizí školy, zmizí i život, říkají.
Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.
Není to kulturní metropole jako New York nebo Los Angeles, ale jedno ohromné, rozrůstající se předměstí, popsala americká prozaička Susan Choiová dějiště svého románu. V tom bezejmenném jižanském velkoměstě se člověk, pokud mu ještě nebylo šestnáct a nevlastní auto, v podstatě nemá jak pohybovat. A pokud je teenager počátkem 80. let 20. století, chce co nejrychleji pryč.
Ve Smysluplné škole v pražském Karlíně nechtějí děti srovnávat, ale hodnotit jejich pokrok, proto se rozhodli k tradičním známkám připojovat i slovní hodnocení. Každé dítě je totiž jiné a potřebuje jiný způsob hodnocení, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel školy Jan Korda. Zároveň připouští, že někdy i samy děti známky vyžadují, protože se chtějí porovnávat se spolužáky.
Prezident Miloš Zeman na konci března udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl pravomocně odsouzen k tříletému vězení za manipulaci dvousetmilionové veřejné zakázky. Pro některé školy to byl poslední impulz k tomu, aby ze tříd portréty prezidenta odstranily. Například v Olomouckém kraji je k tomu vyzval náměstek pro školství. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak školy reagovaly.
Začlenění ukrajinských uprchlíků do škol by podle vlády mohlo stát zhruba 12,3 miliardy korun. V tuto chvíli kabinet počítá s nutností integrace asi 125 tisíc dětí. Při současném množství uprchlíků podle něj dokáže vzdělávací systém situaci s obtížemi zvládnout. Pokud by do Česka z Ukrajiny přišlo 250 tisíc dětí, stávající kapacity škol by už nestačily.
Změna vzdělávacího programu základních škol, ke které je nyní možné podávat připomínky a která má začít platit za dva roky, opět otevírá debatu o způsobu hodnocení žáků. Tedy zda nenastal čas zrušit tradiční známkování a nahradit jej slovním hodnocením. I ze škol, které k tomuto kroku přistoupily, však zaznívá, že změna by nebyla snadná. Proti zrušení známek se totiž staví část rodičů i učitelů.
Přes 56 tisíc ukrajinských dětí ve věku od šesti do čtrnácti let dostalo v Česku speciální víza. Školy pro ně zřizují jednotřídky nebo je začleňují do běžných tříd. To je i případ dětí, které přijala základní škola v Loukově na Semilsku. Utíkaly rovnou z krytu a žádné věci si nestihly vzít, škola pro ně proto uspořádala sbírku. Hned si tam našly i kamarády. Přesto ale nejvíc touží vrátit se domů.
Učitel dějepisu na gymnáziu v jihočeské Soběslavi tvrdí, že ruský útok na Ukrajinu není agresí, ale snahou o "osvobození obětí genocidy". Za schvalování války nebo popírání zločinů přitom hrozí vězení. Náměstek hejtmana na učitele podal trestní oznámení, propustit ho však bez rozhodnutí soudu nemůže. Odborník na vzdělání a dezinformace Bohumil Kartous uvádí, že učitelů s podobnými názory je více.
Policisté obvinili z vraždy devatenáctiletého mladíka, který podle nich ve čtvrtek mačetou napadl pedagoga Středního odborného učiliště v pražské Ohradní ulici. Učitel zraněním podlehl. Mladíkovi hrozí 12 až 20 let vězení. Soud v sobotu poslal muže do vazby kvůli obavě z útěku podezřelého, mohl by prý také pokračovat v trestné činnosti.
Rusko je dost velké, proč chce další zemi? Proč většinu šílených lidí tvoří muži? Otázek, na které musí učitelé v Evropě v souvislosti s válkou na Ukrajině nalézat odpovědi, se v hlavách studentů nejen při výuce zeměpisu či dějepisu rodí mnoho. Vlády po celé Evropě vypracovaly pro tápající vyučující pokyny.
Policisté zadrželi studenta podezřelého z toho, že kolem poledne mačetou smrtelně zranil učitele Středního odborného učiliště Ohradní v Praze 4. Ministr školství Petr Gazdík řekl, že mladík měl ve středu s učitelem konflikt kvůli svému středečnímu studijnímu neúspěchu.
Do českých škol nastoupily už stovky ukrajinských dětí. Ředitelé škol a učitelé upozorňují, že na jejich integraci potřebují především více peněz, ať už na školní psychology a pedagogy, nebo na pořízení pomůcek. Vznikají také jednotřídky, kde se ukrajinské děti učí v mateřském jazyce. O takové vzdělávání projevilo zájem už 4000 dětí.
Za schvalování ruské invaze na Ukrajinu policie obvinila dva lidi. První vyhrožoval, že zapálí školu s ukrajinskými uprchlíky v Čelákovicích, druhý údajně namaloval symbol ruské agrese na zeď domu v Terezíně, v němž nyní uprchlíci žijí. Policie prověřuje dalších asi 30 případů.
V době studené války se největší apel ve školách kladl na ochranu dětí před jadernými a chemickými zbraněmi. Branná výchova, která žáky učila, jak se chovat v době konfliktu, se do škol plně zavedla v 50. letech minulého století. Pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze teď ukazuje, jakým způsobem se děti měly připravovat na jaderné a chemické útoky imperialistů ze Západu.
Hosty jsou: Zahraniční reportér ČT Jakub Szánto, ředitelka 1. Slovanského gymnázia Taťjana Pergler, sociolog Jiří Boudal a zakladatel leteckého online kanálu Flyrosta Rostislav Kopecký.
Válku na Ukrajině vnímají i děti a mají spoustu otázek. V neznámé situaci jim pomáhají zorientovat se i učitelé ve školách, kteří jim problém vysvětlují, zasazují informace do kontextu nebo je učí, jak pracovat se zdroji informací. Ministerstvo školství školám radí vytvořit stabilní a důvěryhodné prostředí, držet se faktů a nezahlcovat děti podrobnostmi.
První škola v pondělí přivítala děti, které utekly z Ukrajiny před válkou. Zhruba sto dětí různého věku přivítalo 1. Slovanské gymnázium v Praze. Vyučovat je tu budou ukrajinští učitelé, aby děti mohly navázat na výuku, kterou měly ve své domovině. Postupně se po celém Česku otevře mnohem víc jednotřídek. Atmosféra ve třídě čtvrťáků na pražském gymnáziu v pondělí připomínala první školní den.
