Ministr školství Vladimír Balaš (za STAN) dosud neschválil zadání pro chystanou reformu výuky na základních školách. Udělat to měl už před několika měsíci. Navíc požádal odborníky o vypracování dalšího dokumentu. Desítky expertů, kteří na revizích pracují, tak zatím musí pracovat se zadáním, kterému ještě chybí razítko a jehož finální podobu neznají.
Blíží se konec kalendářního roku a školám chybí peníze na učebnice, pomůcky, plavání nebo nemocenské. Od státu mají na běžný provoz o miliardu korun méně než loni. Ředitelé musí převádět peníze z platů či odměn pro učitele, některé školy raději šetří a nekupují například pomůcky, jež nejsou naprosto nezbytné.
Rodiče musí informovat zdravotní pojišťovnu, že jejich dítě studuje na střední škole. Pokud tak neučiní, ideálně na začátku školního roku, mohou se dočkat dopisu, který je vyzývá k úhradě pojistného. Většina rodičů ovšem o své povinnosti neví. Matoucí totiž je, že některé školy studenty samy nadále nahlašují pojišťovně i přesto, že už tak několik let činit nemusí.
Až patnáct procent začínajících učitelů svou profesi do dvou let opustí. Chybí jim podpora a připadá jim, že jsou na všechno sami. Ministerstvo školství doufá, že je udrží díky uvádějícím učitelům. Zkušenějším kolegům, kteří jim budou první dva roky pomáhat. Úspěšně to zkouší třeba na základní škole ve Velké Bíteši. Zástupkyně místního ředitele odhaduje, že tím udrželi už tři mladé učitelky.
„Děti by měly mít 60 minut aktivního pohybu denně, ale splňuje to jen pětina z nich. Samy navíc vyhodnocují místo před školou jako nebezpečné, auta parkují na přechodech nebo se otáčejí na malém prostranství. Nevím, jestli chceme žít na velkém parkovišti,” říká Blanka Klimešová, jedna z organizátorek probíhající akce Pěšky do školy.
Přestože přibývá dětí, počet míst ve školách roste výrazně pomaleji. V řadě měst není možné přijmout všechny uchazeče, někde dokonce o přijetí losují. Situace se navíc zhoršila s příchodem válečných uprchlíků z Ukrajiny. Potíže má hlavně Praha a okolí. Nově zvolená vedení radnic budou muset kapacity škol navyšovat. Aktuálně.cz přináší pátý díl volebního speciálu.
Výuka na ruských školách od začátku letošního září připomíná návrat do sovětských dob. Žáci po zazpívání státní hymny a slavnostním obřadu vztyčení vlajky dochází každý týden na výuku vlastenectví. Učitelé jim na nich mimo jiné vysvětlují, že "skuteční vlastenci jsou připraveni bránit svou vlast se zbraněmi v rukou".
Studenti střední odborné školy v Hrdlořezech v Praze 9 šli v září poprvé do nové školy. Budova ze 70. let minulého století je pryč a na jejím místě stojí dům s dřevěnou fasádou, fotovoltaickými panely a hřištěm. Rekonstrukce trvala tři roky. Kromě prostornějších učeben má škola chytré technologie, které v době energetické krize ušetří na elektřině. Vyrobí jí víc, než spotřebuje.
V Česku jsou první školy či projekty, které se věnují podpoře nadaných nebo mimořádně nadaných dětí. Podle odborníků to však nestačí. Chybí systémová podpora, které se přemýšlivým žákům dostává jedině od osvícených učitelů či jednotlivců. Varují, že pokud se nepodaří zlepšit práci s nadanými a jejich diagnostiku, bude země dál přicházet o talenty. A trpět tím budou i samotné děti.
Do lavic se ukrajinští žáci a studenti letos vrátili v různých podobách. Pouze malá část dětí šla do škol osobně, většina se kvůli invazi učí online. Rusové během války už poškodili tisíce vzdělávacích institucí a stovky škol kompletně zničili. Podle Kyjeva cíleně.
Přestože je v Česku zhruba 25 tisíc ukrajinských dětí ve středoškolském věku uprchlých z válčící země, na školy jich nastoupila jen malá část. Neumí jazyk, chybí jim informace nebo se chtějí vrátit na Ukrajinu. Pokud do škol chodit nebudou, hrozí, že se místo přínosu stanou pro společnost zátěží, která vyjde na miliony korun.
V době pandemie covidu a výuky na dálku byli školáci online téměř neustále. Někteří ve virtuálním světě zůstali i po návratu do škol. Nadměrné a nesprávné užívání internetu však podle psychologů vede k úzkostem, sociálním fobiím či závislostem. Ministerstvo školství proto připravuje celoevropskou strategii, která má připravit žáky a jejich učitele na výzvy moderní doby.
Výchova k demokracii a svobodě, mediální výchova a učení o klimatické změně - kolik škol má na něco takového kantorky a kantory? Kolik učitelů to umí učit a zároveň je to skutečně zajímá?
"Pokud jste učitel z Tennessee, tak víte, proč jsem v sobotu ve třídě. Sedím před knihovničkou, abych zaznamenala všechny knihy, které tu mám," říká učitelka Sydney Rawlsová ve videu, které se hojně sdílí na sociálních sítích. Jako mnoho jejích kolegů, kteří učí v amerických státech vedených republikány, nesmí svým žákům poskytnout žádnou knihu, která nebyla oficiálně schválena.
Úspory energií v případě krize se dotknou také škol a školek. V zimě by se měly učebny vytápět na 19 stupňů Celsia, stejná teplota má být i v umývárnách. Děti jsou přitom zvyklé na teploty o několik stupňů vyšší. Zatímco podle oslovených ředitelů škol to nebude větší problém, ve školkách s návrhem nesouhlasí. Za pravdu jim dává i ministerstvo školství.
Návrat dětí do škol letos pro rodiče znamená také výrazně vyšší výdaje. Průzkum České bankovní asociace (ČBA) ukázal, že v souvislosti s novým školním rokem očekávají tři čtvrtiny rodin zvýšené výdaje do šesti tisíc korun. Z analýzy společnosti Česká distribuční pak vyplynulo, že ze školních pomůcek oproti loňsku zdaleka nejvíce zdražily penály.
