První škola v pondělí přivítala děti, které utekly z Ukrajiny před válkou. Zhruba sto dětí různého věku přivítalo 1. Slovanské gymnázium v Praze. Vyučovat je tu budou ukrajinští učitelé, aby děti mohly navázat na výuku, kterou měly ve své domovině. Postupně se po celém Česku otevře mnohem víc jednotřídek. Atmosféra ve třídě čtvrťáků na pražském gymnáziu v pondělí připomínala první školní den.
Projekt Dotkni se vesmíru chce žákům a studentům ukázat, jak fungují kosmické lety a jak zábavné a dobrodružné dokážou být školní předměty jako matematika, fyzika či přírodní vědy. A také jak jsou spolu propojeny a lze je učit společně. Děti si sestaví sondu, osází ji čidly a pošlou na stratosférickém balonu do vesmíru. Po jejím návratu ji vyhledají pomocí GPS signálu, často ve složitém terénu.
Čeští učitelé i žáci mohou cítit naštvání z agresivního útoku Ruska na Ukrajinu, mohou mít obavy, že se násilí rozšíří dál, ale zároveň musí zvládnout udržovat dobré vztahy ve třídě, kam třeba chodí školák původem z Ruska, Běloruska i Ukrajiny. Učitelé by podle expertů měli mluvit s dětmi o jejich pocitech a vysvětlit jím, že obavy i zmatek, které cítí, jsou normální.
Třídní outsider přijde na brněnský gympl s pistolí, aby se pomstil spolužákům. Tak začíná internetový seriál České televize TBH, v němž režisérka Lucia Kajánková řeší problémy dnešních dospívajících – šikanu, coming out i duševní zdraví. V rozhovoru vysvětluje, proč se do útočníků na školách dokáže vcítit, v čem to má generace Z těžší než mileniálové i jak se od 90. let změnil teenagerovský žánr.
Česká středoškolská unie apeluje na ministra školství, aby zavedl čtrnáctidenní distanční výuku. "Za poslední dva týdny jsem potřetí v karanténě. Do té nechodí jen žáci, ale i pedagogové, suplují za sebe místo příprav na další hodiny. Je potřeba překlenout nejhorší situaci a zároveň výuce neublížit," říká Emílie Šulcová, 1. místopředsedkyně České středoškolské unie.
Hosty jsou 1. místopředsedkyně České středoškolské unie Emílie Šulcová, polská aktivistka Katarzyna Byrtek, ředitel sekce Bezpečnost NAKITu Vladimír Rohel a hudební publicista Karel Veselý.
Ředitelé škol řeší, jak se vypořádat s chybějícími učiteli. Ti kvůli rychle se šířící koronavirové variantě omikron často končí v karanténě či izolaci. Zavřít školu a nechat ji na distanční výuce však mohou pouze hygienici, kteří to dělají jen výjimečně. Pomoct by měl zákon, díky kterému by ředitelé mohli vyhlásit na deset dní mimořádné ředitelské volno nebo sami zavést výuku na dálku.
Počet nakažených žáků stále roste. Minulý týden potvrdil PCR test nákazu u 7210 z nich, což je více než dvojnásobek oproti předchozímu týdnu. V izolaci či karanténě tak končí spousta lidí. V případě, že se u dítěte nákaza potvrdí, totiž musí na pět dní do karantény i jeho rodina. Pozitivní dítě zůstává pět dní doma, pokud nemá příznaky. V případě příznaků se izolace může prodloužit.
V půlce nultých let zboural pravidla českého hip hopu s projektem Supercrooo a na sólové dráze pak zkoušel rap míchat s funky i metalem. Teď vydává desku Alien, na které se hip hop snaží skloubit se životem dvojnásobného otce, jemuž táhne na čtyřicet. V rozhovoru pro Aktuálně.cz James Cole mluví i o tom, jak se dívá na chlapácké manýry raperů a proč by v umění neměla hrát hlavní roli ideologie.
Učitelé se setkávají s tím, že i žáci na prvním stupni sledují násilný seriál Hra na oliheň. Někteří chodí do školy v podobném oblečení, jako nosí hlavní postavy, a napodobují "vyvražďovací hry". Odborníci na mediální obsah varují, že dětem může sledování přinést úzkosti či traumata, malí diváci také mohou otupět vůči násilí a nemít soucit s oběťmi. Jako novou hrozbu ale experti seriál nevnímají.
Vlastní šicí, keramické dílny, fotokomory i výstavní prostory má po bez mála sto letech Pražská uměleckoprůmyslová škola. Nové technologické centrum pro studenty grafiky, fotografie, architektury nebo textilního průmyslu našlo místo v budově po bývalé základní škole v Mikulandské ulici poblíž Národní. Od roku 1989 je to první veřejná služba v jádru města budovaná téměř od píky.
Čtenáři Aktuálně.cz diskutovali s předsedkyní Učitelské platformy Petrou Mazancovou o výzvách pro nového ministra školství Petra Gazdíka, o tom, co trápí učitele, žáky či jejich rodiče na současné podobě výuky. Podle Mazancové by hlavními prioritami nového šéfa ministerstva měla být podoba maturit či jednotných přijímacích zkoušek a také výběr a vzdělávání ředitelů škol.
Vyhláška o společném vzdělávání pro všechny děti vtrhla do škol v roce 2016. Nebyli na ni připraveni učitelé, poradny ani rodiče. Ne všechny se ale podařilo zapojit tak, aby je výuka rozvíjela naplno. Chybí poradny, speciální pedagogové, asistenti, ve třídách je příliš mnoho dětí. Školy si nevědí rady s dětmi ze sociálně slabých rodin a s mimořádně nadanými. Výjimky ale ukazují, že cesta tu je.
Nakažených koronavirem přibývá nejrychleji mezi dětmi ve věku šest až 15 let, v nynější epidemické vlně se nakazí zhruba každé čtyřicáté. Dávat třídy do karantény ale hygienici nestíhají, samotní ředitelé zase nemohou přikázat vyučování na dálku. Některé děti tak chodí bez otestování do školy dál, přestože mají nakažené spolužáky. Ředitelé proto rodiče žádají, ať zváží, zda dítě do školy pošlou.
Čeští žáci to dobře znají. Když dorazí do třídy půl hodiny po zvonění, s největší pravděpodobností se nevyhnou neomluvené hodině. Ve Finsku by přitom pozdní příchod od letoška nebyl nikomu divný. Školy ve třech tamních městech totiž zrušily vyučování od osmi hodin ráno, aby se studenti mohli pořádně vyspat.
Výročí listopadových událostí roku 1989 přichází ve chvíli, kdy se na sociálních sítích vede diskuse, zda je tato každoroční nostalgie ještě vůbec potřeba a jestli není lepší debatovat se studenty třeba o klimatu. Stovka škol se zapojila do projektu Samet na školách od organizace Post Bellum. Ta nabízí program, který jen nostalgicky nevzpomíná, ale vede studenty k přemýšlení o současných výzvách.
Největší množství nakažených covidem-19 je v současnosti mezi dětmi. Podle odborníků se vir mezi nimi šíří především ve školách, kde se začalo testovat až po podzimních prázdninách. Epidemiolog Rastislav Maďar považuje za neetické, že vláda včas nezakročila a umožnila, aby se nemoc ve školách šířila. Děti sice mají většinou mírný průběh, některým ale hrozí dlouhodobé zdravotní problémy.
Počet lidí nakažených koronavirem znovu roste, nejvíce ve skupině mezi 12 až 15 lety, tedy u žáků druhého stupně základní školy. Své o tom vědí učitelé, kteří ani tento rok nezažívají normální výuku. Nevědí, kdy se některá z jejich tříd ocitne v karanténě kvůli kontaktu s nakaženým. Některé třídy učí ve školách, jiné na dálku a někdy musí učitelé zvládat dokonce oboje najednou.
