Epidemie chřipky a dalších akutních respiračních infekcí v Česku zatím není na ústupu. Nemocniční lůžka a pohotovosti i v lednu plní pacienti, ohroženi jsou hlavně senioři či lidé s jinými chorobami. V nemocnicích leží také mnoho dětí nakažených RS viry. Některá zařízení kvůli epidemii omezila návštěvy. Pohotovosti mají rekordní počty dětských pacientů, často je však rodiče vodí zbytečně.
Už příští pátek proběhne první kolo prezidentských voleb. Boje o Pražský hrad se zúčastní devět kandidátů, jen jednomu ale bude dalších pět let viset portrét na základních i středních školách. Zeptali jsme se dětí prvního stupně, jak by měl nový prezident vypadat, co bude ve své funkci dělat a do které koleje by patřil v Bradavicích.
Když si chtějí studenti vydělat, obvykle hledají brigády. Někteří jdou ale vlastní cestou a už v osmnácti zakládají vlastní firmy. Studium kvůli podnikání nezanedbávají, naopak jim pomáhá. Podnikají v módě, marketingu, IT, gastronomii, ale vydělávají si na sebe i manuální prací. V začátcích jim mohou pomoct podnikatelské soutěže a další programy.
Vyrůstají ve vyloučených lokalitách, často nedokončí školu, a v budoucnu proto najdou jen hůře placenou, nekvalifikovanou práci. Romským dětem tak hrozí, že skončí na dávkách jako jejich rodiče. K tomu, aby se z uzavřeného kruhu dostaly, je podle odborníků jedinou cestou kvalitní vzdělání. Projekt zpracovaný analytiky společnosti PAQ Research ukazuje školám, obcím i rodičům, jak na to.
„Zájem našich žáků debatovat s kandidátem na prezidenta byl ohromný. Když se dozvěděli, že půjde o Andreje Babiše, těšili se. Nevadilo jim, že neznal odpovědi na otázky, ale to, jak se k nim choval. Necítili z jeho strany respekt,” popisuje natáčení pořadu K tabuli ředitelka ScioŠkoly Jana Chárová. „Děti si zkusily to, k čemu jsou u nás ve škole běžně vedeny - argumentovat a debatovat,” dodává.
Zavést pozici provázejících učitelů, kteří by na startu kariéry pomáhali začínajícím kolegům, má projednávaná novela zákona. Takzvaní mentoři by měli připravit budoucí pedagogy na to, jak to skutečně chodí ve škole, a zabránit tomu, aby podlehli frustraci a po krátké době ze školství odcházeli. Zakotvení v zákoně má pro provázející učitele zajistit jasná pravidla i peníze.
„Po ředitelích škol se chce, aby jim vyšly účty a aby dobře vysoutěžili parkety v tělocvičně. Nezbývá pak pozornost na to, co je klíčové - učení žáků a vedení pedagogů,” popisuje situaci Petr Hopfinger, manažer vzdělávacích programů v organizaci Učitel naživo. „Český ředitel je bývalý učitel, málokdy má nějaké manažerské zkušenosti. Kurzem za 10 tisíc z něj lídra neuděláte,” dodává.
Poslanci budou v pátek řešit, zda nechat učit lidi s vysokoškolským diplomem, kteří nevystudovali pedagogickou fakultu. Změnu má přinést novela zákona o pedagogických pracovnících. Zaznívá však kritika, že ředitelé budou upřednostňovat nekvalifikované uchazeče. Podle ministerstva školství je však potřeba dát ředitelům důvěru, že si vyberou toho vhodnějšího uchazeče.
Nejhorší scénáře z dob pandemie covidu se podle České školní inspekce nenaplnily. Výuka na dálku neměla vliv na zvládnutí výuky češtiny nebo matematiky, větším problémem je prohlubování rozdílů mezi školami. Ukázalo to zjišťování výsledků žáků pátých a devátých tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Proběhlo na jaře, zapojilo se do něj téměř 300 tisíc žáků.
Na sedmi desítkách základních i středních škol ministerstvo školství ověřuje, zda by mělo smysl ukotvit ve školském zákoně výuku na dálku. Podle zapojených škol je kombinovaná výuka skvělou příležitostí třeba pro rodiče, kteří potřebují kvůli práci často cestovat, nebo pro žáky, kteří musí dojíždět. Některé děti ale už zjistily, že výuka na dálku jim nevyhovuje a vrátily se na denní studium.
Jaroslav Řehák, který letos v březnu podle obžaloby mačetou zabil učitele středního odborného učiliště v pražské Michli, v pondělí před soudem řekl, že ho pedagog k činu vyprovokoval. Nesouhlasí s tím, že by vraždu plánoval. Řehákovi hrozí až dvacetileté vězení. Soud má v plánu ještě přečíst listinné důkazy, hlavní líčení pak bude pokračovat 19. prosince.
Česko a Ukrajina uzavřely dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Jejím cílem je mimo jiné sjednotit postup ve výchově a výuce. Pro ukrajinské školáky se například omezí online výuka z ukrajinských škol. Sdělili to ministr školství Vladimír Balaš a jeho ukrajinský protějšek Serhij Škarlet, kteří smlouvu podepsali. Týká se všech stupňů vzdělávání.
Až dvojnásobně vyšší účet za energie očekávají letos české školy oproti loňskému roku. Masivní zdražování elektřiny i tepla vede ředitele k hledání způsobů, jak co nejvíce ušetřit. Na pražském Jarově například vzniká energeticky soběstačná škola, jinde mění plynovou kotelnu za vytápění na štěpku. Pomůže také zastropování cen, které začne platit od ledna.
"Nemůžeme přestavět všechny toalety na fakultě, aby byly nebinární. Musíme respektovat legislativu. Řešením je využít bezbariérové toalety. Vyhovují oběma pohlavím, nebinárním i hendikepovaným," říká Jiří Němec, děkan Pedagogické fakulty MUNI. "Musím hájit i práva kolegů, kteří se necítí dobře, když stojí u pisoáru a dovnitř vtrhnou studentky, aby si umyly štětce. Musím hájit práva všech," dodává.
Na webech a sociálních sítích prudce roste počet fotek a videí zobrazujících dětskou pornografii. Česko si proto boj se sexuálním zneužíváním dětí na internetu stanovilo jako jednu z priorit svého nynějšího předsednictví EU. Ministr vnitra Vít Rakušan chce do konce roku co nejvíce pokročit v projednávání zákona, který by šíření takového obsahu omezil. Kritici změn se ale obávají narušení soukromí.
Kromě svých rodičů jsou děti nejčastěji v kontaktu s učiteli. Chybí jim však vhled do jiných profesí a neumí si představit, k čemu jim jednou budou znalosti získané ve škole. Změnit to chce projekt Den pro školu Nadace České spořitelny. Propojuje odborníky s žáky, kteří získají povědomí o jejich práci a mohou se inspirovat, jakým směrem se po škole vydat.
Posměchy, plivání do sešitu a ruská hymna o přestávkách. Ukrajinské děti na některých českých školách šikanují jejich spolužáci. Na problém upozornil na sociálních sítích starosta obce Tetín Matěj Hlavatý (STAN), podle kterého je takových příběhů mnoho, některé dokonce zacházejí i do fyzické šikany. Podle expertů se však nejedná o nenávist dětí, ale jejich rodičů, kteří to na ně přenáší.
Narodila se v Kazani, ale za svůj domov už dávno vnímá Prahu. Po maturitě sice zvažovala studium v Moskvě, vzhledem k politickému vývoji ve své rodné zemi je však ráda, že se tam nakonec nevrátila. V rozhovoru herečka rusko-ukrajinského původu Elizaveta Maximová popisuje, jak vřele ji jako malou přijali v Česku, proč se na DAMU musela naučit zlobit i proč je pro ni těžší odhalovat duši než tělo.
Dvě světové války a dvě totality, komunismus i nacismus. Paměť národa už deset let usiluje o to, aby školáci poznávali 20. století co nejzajímavěji. Setkávat se mohou s pamětníky přelomových událostí, nahrávat jejich svědectví nebo sledovat už natočené příběhy. "Spolupracujeme s řadou škol, ale pořád je to jen mizivé procento, máme zájem o další," říká šéf projektu Mikuláš Kroupa.
