Česko má podle posledních průzkumů čím dál větší problém s velmi rozdílnou úrovní vzdělávání dětí na základních školách. V severních Čechách, na Karlovarsku, ale i jinde v zemi vznikly školy, kde se stále zvyšuje podíl dětí ze sociálně slabých rodin, často romských. Vzdělávání žáků, jejichž rodiče bývají často nezaměstnaní nebo se potýkají s dluhy a exekucemi, je obtížnější než jinde.
Ze základních škol odchází nejsilnější ročník za dlouhou dobu, a ty střední tak zažívají obrovský přetlak. "Rozhodně za to nemůžeme my, školy," říká předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Ne každé dítě ale podle ní má na to, aby se dostalo na gymnázium. Kde systém selhal? A lze to ještě napravit? A jak dopadá současná situace na psychiku dětí, anebo dokonce rodičů?
Ministerstvo školství aktuálně připravuje novelu, která by měla rodičům zatrhnout zápisovou turistiku, tedy přepisování bydliště dítěte, aby se dostalo na rodiči preferovanou školu. Vzkaz pražských politiků rodinám za hranicemi hlavního města je v tomto ohledu neúprosný.
Pohled na panelový dům v litvínovské ulici Jiřetínská připomíná záběry z válkou zničených ukrajinských měst. Rozpadlé schody vedoucí do zdemolovaného vchodu, vybitá okna, u jednoho přízemního bytu dokonce chybí celá přední stěna. Tu zadní zdobí kromě hromady zříceného zdiva i ironicky působící nápis Klubovna.
V pražské Ruzyni se v září otevře nová škola. A bude jiná než většina stávajících. Vyšší odborná škola zaměřená na ekologické zemědělství vzniká podle modelu, který již desítky let funguje v zahraničí. "V Česku budoucím farmářům chybí ucelený vzdělávací program, který jim nabídne dostatečné množství praxe a zároveň je připraví i teoreticky," myslí si ředitel Jiří Prachař.
Připravovat vlastní přijímací zkoušky je pro střední školy složité. Sestavit test, který má zásadní dopad na budoucnost dítěte, je náročné časově i odborně. Hodnocení a třídění uchazečů na základě osobních pohovorů a motivace ke studiu je nejednotné, subjektivní a těžko prokazatelné, řekl předseda Unie školských asociací ČR - CZESHA Jiří Zajíček.
Brouzdají na internetu při každé příležitosti, denně hrají počítačové hry a upřednostňují komunikaci přes sociální sítě namísto z očí do očí. Podíl dětí, které mohou být závislé na sítích, za poslední čtyři roky v Česku vzrostl z pěti na osm procent. Častěji to jsou dívky, u chlapců nad sítěmi převažuje hraní počítačových her, vyplývá z mezinárodního výzkumu.
Opravovat vitráže v kostele, být maskérem ve Státní opeře nebo zdobit fasády zámků. Střední škola uměleckořemeslná v Praze se pyšní obory, které nikde jinde v Česku nevyučují. Podle ředitele Radka Coufala je profese štukatéra či pozlacovače stále v kurzu. "Dokud tu budou historické památky, řemeslné obory mají smysl, i když se na ně přihlásí dva studenti ročně," říká Coufal.
Dnešní děti se výrazně zhoršily v pohybu a tělesné zdatnosti, jejich kondice navíc klesá s věkem. Ukazují to čerstvé výsledky velkého testování, které loni na podzim provedla Česká školní inspekce na základních a středních školách. Horší kondice ohrožuje zdravotní stav dětí, jejich imunitu i správné fungování mozku. V budoucnu to navíc bude znamenat větší zátěž pro zdravotnictví.
Nejsilnější ročník za posledních patnáct let nastoupí v září na střední školy. Přijímací zkoušky na gymnázia ale ukazují velký přetlak dětí a především rozdílné podmínky - přestože jsou zkoušky jednotné. Zatímco v Ústeckém kraji se na školu dostal žák se 40 body, v Praze k přijetí často nestačilo ani přes 80. Podle odborníků zaspalo vedení krajů, které neodhadlo vývoj populace.
Učitel češtiny Miloš Šlapal si všímá, že děti doma téměř nečtou. Na kopřivnické základní škole proto zařadil čtení do svých hodin. Děti si mohou přinést knihy, jaké chtějí. I komiks považuje za přečtenou knihu. "Je to podceňovaný žánr," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vede si přehledy o tom, jak přečtené stránky ovlivňují celkový úspěch žáků ve škole.
Praha má dlouhodobě problém s kapacitou škol. K zápisu do jedné ze základních škol v Karlíně letos přišlo 135 dětí, všechny mají v místě trvalé bydliště. Do prvních tříd se jich ale vejde jen sto. Ředitel proto z nich chtěl vybrat losem. Rodiče se proti tomu ohradili a po vedení Prahy 8 požadují, aby řešila "spádovou turistiku". Jde o formální změnu bydliště, aby se dítě dostalo do vybrané školy.
Ani pandemie, ani války, ale oteplování planety se nejvíce obávají mladí lidé. V Evropě, stejně jako v Česku. Jenže právě v českých školách se o něm moc nedozví. Petra Šimonová a Jan Vrtiška jsou jedni z mála učitelů, kteří se výuce o klimatické změně věnují. V zeměpisu, přírodopisu i dalších předmětech. Jejich žáci uvádějí, že jsou díky tomu zodpovědnější směrem k životnímu prostředí.
Když nedávno vystupovali někteří členové umělecké ukrajinské školy v Praze s názvem UAkidsSchool na ministerstvu zahraničí, sklidili velký potlesk zahraničních velvyslanců i dalších diplomatů. Školu s uprchlíky vytvořila z ničeho Anastasia Chobotoková, která zemi rovněž opustila, když Rusko v loňském únoru zahájilo útok na Ukrajinu. Nyní do školy dochází sedmdesátka dětí.
Stát má představu aktivních dětí, ale naráží na odlišné myšlení učitelů, tvrdí vysokoškolský učitel a kritik školství Peter Chvojka. Český systém vzdělávání je podle něj asociální a krutý. "Dokud si nepřipustíme, že kvalita vzdělání souvisí s kvalitou kultury školy, s kvalitou vztahů, nikam se nedostaneme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zhruba 1500 rodičů podepsalo petici, která žádá zrušení povinných domácích úkolů. Podle nich jsou diskriminační a prohlubují rozdíly ve vzdělávání. Navíc nemají oporu v zákoně, uvádí analýza, na kterou se rodiče odvolávají. Ministerstvo školství v reakci rozešle školám ještě tento měsíc návod, jak postupovat, aby žáky úkoly nadměrně nezatěžovaly.
Nepříznivý prospěch vždy nemusí značit pouze lajdáctví. K typickým rysům dětí, které doma zažívají potíže, se řadí i náhlé projevy agresivity či neobvyklé chování. V mnoha případech jsou učitelé první osobou, která si toho všimne. Webová stránka Domů nevidíš jim má sloužit jako praktická příručka vedoucí k prevenci, rozpoznání i vyhodnocení situace žáka a následnému poskytnutí potřebné pomoci.
V budoucnu se třeba stanou nositeli Nobelových cen nebo přijdou se zásadním objevem. Na českých základních a středních školách se učí přibližně 150 tisíc žáků, kteří se ostatním vymykají. Jsou nadaní. Jenže o třech čtvrtinách z nich nikdo neví. Českému školství se totiž dlouhodobě nedaří tyto žáky odhalovat a rozvíjet jejich talent.
Architekt Jan Kotěra založil Školu architektury v roce 1910 jako nedílnou součást uměleckého vzdělávání na Akademii výtvarných umění. Původně se mělo jednat o patrovou stavbu ve stylu pozdní moderny s výrazným kubistickým portálem. Po Kotěrově smrti se ale jeho nástupcem stal architekt Josef Gočár, který budově přidal nové patro s rovnou střechou a funkcionalistickými okny.
K pornografii se dostávají děti už i v šesti letech. Může to na ně mít negativní vliv a snáze se stanou obětí predátora. Předejít tomu může kvalitní sexuální výchova.
