Reportér Aktuálně.cz se po půl roce vrátil na východ Ukrajiny za českým separatistou Pavlem Botkou. Muž s přezdívkou Kavkaz mu v rozhovoru prozradil například to, že jeho místo je teď v týlu a že brání v průniku diverzantům z ukrajinského území do města.
Na východě Ukrajiny při přestřelkách s povstalci zahynuli za posledních 24 hodin tři ukrajinští vojáci a sedm jich bylo zraněno. Novinářům to v Kyjevě oznámil prezidentský mluvčí Oleksandr Motuzjanyk. Výrazné zostření bojů ohlásili i separatisté. Povstalci podle Motuzjanyka nasadili do bojů nové zbraně, každý třetí výstřel podle něj vedou s použitím těžkých zbraní zakázaných mírovými dohodami. Mluvčí separatistů oznámil, že palba ukrajinských jednotek se soustřeďuje na město Horlivku a jeho okolí. V noci byla ostřelována obec Zajceve ležící severně od Horlivky a zraněno bylo jedno dítě. Do bojů prý Kyjev nasadil i tanky, zničeno nebo poškozeno bylo 27 obytných domů.
Když projíždíte Doněckem, hlavním městem proruských separatistů, tu a tam uvidíte pár míst pokrytých zčernalým sněhem od zplodin několika továren, které ještě nezastavily provoz, či nedaleké války. Centrum je ale čisté. Vladimir Iljič Lenin má sice poškozený podstavec - nedávno mu proukrajinští partyzáni položili silnou nálož mezi rozkročené nohy -, zatím ho ale nikdo nezboural. V dálce se ozývají výstřely. Od letošního 14. ledna měl sice platit klid zbraní, místním však stojí leda za mávnutí ruky.
Na východě Ukrajiny se znovu rozhořely boje. Podle armády i separatistů byly nasazeny nasazeny i zbraně zakázané mírovými dohodami. Napjatá situace panuje i v Kyjevě, a to po oznámené demisi vlivného ministra hospodářství Aivarase Abromavičiuse. Dokonce se ozývá volání po nové vládě. Abromavičius svůj odchod zdůvodnil blokováním klíčových reformních zákonů a ukázal prstem na lidi z okruhu prezidenta Petra Porošenka, kteří se podle něj snaží do vlády dosadit své lidi s cílem odčerpávat peníze ze státních fondů.
Německá kancléřka Angela Merkelová v úterý telefonicky vyzvala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby využil svého vlivu na proruské separatisty a pokusil se dosáhnout zlepšení bezpečnostní situace na východní Ukrajině. Kancléřka v rozhovoru připomněla, že k celkovému řešení konfliktu je nutné na Donbasu zajistit neomezený pohyb inspektorů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a to včetně pohraničních oblastí. V pondělí se Merkelová v Berlíně také setkala s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem.
"Po získání nezávislosti Ukrajiny se nám pokoušeli a stále pokoušejí vnutit cizí ideologii. Jestliže jsme kdysi byli vychovávání v přesvědčení, že důležité jsou rodina, věrnost, bratrství nebo láska k vlasti, nyní je nám vnucována výchova pod vlivem Coca-Coly, Mickey Mouse, džínů a tak dále. A Playboye,“ prohlásil čtyřicetiletý Alexandr Zacharčenko, prezident samozvané Doněcké lidové republiky. Frontové linie na východě Ukrajiny jsou už několik měsíců stabilní, ale střelba zní na některých místech pořád.
Rusko má jen malou vůli komunikovat se Severoatlantickou aliancí na vojenské úrovni, přestože veřejně hovoří o opaku. Po čtvrtečním jednání náčelníků generálních štábů aliančních zemí to v Bruselu uvedl šéf Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel. Od svého nástupu do funkce loni v červnu se bez úspěchu několikrát neúspěšně pokusil na vojenské úrovni komunikaci otevřít.
Ukrajinská diplomacie podle tamních médií ostře protestuje proti cestě českých komunistických poslanců Zdeňka Ondráčka a Stanislava Mackovíka do separatisty ovládané oblasti Doněcku, na níž ve čtvrtek upozornilo Aktuálně.cz. Podle Kyjeva jde o nelegální vstup obou Čechů na území Ukrajiny, čímž došlo k porušení ukrajinských zákonů. Navíc třídenní cesta, která se uskutečnila tento týden, nebyla nijak projednána s ukrajinskými úřady.
Turecko nasadilo deset tisíc vojáků proti zakázané kurdské straně a výsledkem je 210 mrtvých Kurdů. Podle prokurdské lidové strany ale měli zahynout také civilisté. Strana kurdských pracujících, často označována za teroristickou organizaci, bojuje za autonomii Kurdistánu a práva Kurdů v Turecku.
Podle ukrajinské armády byl v posledních 24 hodinách porušen klid zbraní pětadvacetkrát. Střílelo se hlavně severně od Doněcku, ale také u města Horlivka a obce Zajceve. Na počátku týdne přitom bylo uzavřené příměří.
Ukrajina a proruští separatisté uzavřeli v běloruské metropoli Minsku nové příměří pro vánoční a novoroční svátky na východě země. Klid zbraní má platit od nadcházející půlnoci. Předchozí příměří bylo uzavřeno k začátku nového školního roku v září a vydrželo poměrně dlouho, až do nedávného vzplanutí nových šarvátek. "Klíčový problém, který zůstává dosud nevyřešen, je pokračující ostřelování na frontové linii. Právě proto jsme se domluvili na úplném a bezpodmínečném klidu zbraní, počínají od 00:00 v noci z 22. na 23. prosince," uvedla hlavního ukrajinského vyjednávače, bývalého prezidenta Leonida Kučmy Darka Oliferová.
Čtyřiadvacet obrazů vysoké hodnoty zmizelo ze Západofríského muzea v roce 2005. Letos v červenci je našli ukrajinští nacionalisté a požadují za ně od Nizozemska pět milionů eur. Podle odborníků jsou dnes umělecká díla v tak špatném stavu, že jejich hodnota dosahuje pouze půl milionu eur. Je také důvod k obavám, že by obrazy mohly skončit na černém trhu.
Mezinárodní experti se scházejí v Nizozemsku, aby prozkoumali důkazy z vyšetřování loňského zřícení malajsijského boeingu nad ukrajinským Donbasem a určili viníky. Oznámili to v úterý podle agentury AP nizozemští prokurátoři. Očekává se, že expertní tým bude pracovat do příštího roku.
Katalánský parlament schválil klíčovou rezoluci, která se má v příštích 18 měsících stát základem pro osamostatnění regionu. Pro hlasovalo 72 poslanců, proti jich bylo 63. Do 30 dnů by Barcelona měla vytvořit nezávislý daňový úřad a vlastní systém sociálního zabezpečení. Lidovecký premiér Mariano Rajoy již několikrát zopakoval, že jeho vláda se obrátí na Ústavní soud.
Barmu tvoří příslušníci neuvěřitelných 135 národností. O zdejších válkách okolní svět moc neví, karenský odpor se ale dostal až do Hollywoodu. Sylvester Stallone umístil děj svého filmu Rambo 4: Do pekla a zpět právě do karenských vesnic na barmsko-thajské hranici. Jako komparzisté ve filmu hráli skuteční Karenové. Zhruba čtyřmilionový karenský národ byl zadobře s britskou koloniální správou a přibližně třetina z nich přijala křesťanství. Za druhé světové války se postavili proti japonské okupaci. Reportér Aktuálně.cz Martin Novák navštívil takzvaný Karenský stát.
Ukrajinská armáda a proruští separatisté si ve čtvrtek pod dohledem pracovníků Červeného kříže vyměnili 20 zajatců. Stalo se tak v rámci mírových dohod, díky nimž je nyní na východě Ukrajiny až na malé výjimky dodržován klid zbraní. Výměna se odehrála nedaleko Luhansku na mostě v neutrální zóně u města Ščastja, které je v rukou vládních sil. Armáda propustila 11 povstalců, za něž druhá strana pustila osm vojáků a jednoho ukrajinského civilistu, informovala agentura AFP. Akci dojednala už v úterý pracovní skupina v běloruské metropoli Minsku.
Na Ukrajině dnes voliči rozhodovali o obsazení místních a obecních zastupitelstev a radnic velkých měst. V Mariupolu a Krasnoarmijsku, dvou městech východoukrajinské Doněcké oblasti, jejíž část je pod kontrolou separatistů, se nehlasovalo - podle ústřední volební komise kvůli nesrovnalostem ve voličských seznamech. Volby se nekonaly ani na územích ovládaných separatisty a na Krymu. Volební účast se podle prvních zpráv pohybovala pod čtyřicetiprocentní hranicí. Průkaznější výsledky voleb budou zřejmě k dispozici v pondělí.
Proruští separatisté a velení ukrajinské armády ohlásili částečné obnovení bojů v Donbasu. Armáda tvrdí, že "teroristé" ostřelovali z ručních zbraní a granátometů její pozice jižně od Avdijivky poblíž Doněcku. Podle povstalecké agentury DAN armáda z minometů zaútočila na obec Spartak, který leží v sousedství. Na Ukrajině v neděli proběhnou komunální volby, které komentátoři považují za signál o politických náladách v zemi sužované válkou i za měřítko stability ukrajinského politického systému. V donbaských okresech kontrolovaných separatisty se z rozhodnutí Kyjeva volby neuskuteční.
Proruští separatisté oznámili, že z okolí Novoazovska, ležícího poblíž ukrajinského přístavu Mariupol, začali stahovat těžké zbraně a vojenské vybavení s kalibrem do 100 milimetrů. Podle ruské agentury TASS na odsun zbraní dohlížejí OBSE a také Společné kontrolní a koordinační středisko (JCCC), ve kterém jsou zastoupeny Moskva a Kyjev. Ministerstvo obrany samozvané "Doněcké lidové republiky" uvedlo, že v úterý začalo odsouvat zbraně z okolí Debalceve. Jde o součást zářijové dohody, která má posílit příměří. To je v zásadě respektováno už více než šest týdnů.
Donald Trump si nemyslí, že existuje dostatek důkazů k obvinění proruských separatistů ze sestřelení malajsijského boeingu MH17. Tajné služby USA se přitom již dříve vyjádřily, že "s jistotou" věří, že za tragédií stojí právě rebelové z Donbasu. Republikánský kandidát na prezidenta byl televizí MSNBC dotázán na zprávu nizozemských vyšetřovatelů, kteří oznámili, že letoun s 298 lidmi sestřelila ruská raketa Buk. "Oni říkají, že to nebyli. Možná to byla jejich zbraň, ale oni ji nepoužili, neodpálili. Říkají dokonce, že ji odpálila druhá strana, aby to na ně svedla. Budu mluvit upřímně: nejspíš to nikdy nebudeme vědět jistě," reagoval. Později ale uvedl, že viníkem je "pravděpodobně" Rusko.
