Minské dohody před rokem a půl zastavily aktivní fázi bojů na Ukrajině. Od té doby se ale nesplnil pořádně ani jeden ze třinácti bodů dohody a stále více lidí je skeptických. Ve středu se je pokusí zachránit lídři Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny.
Bomba nastražená ve výtahu zabila v neděli večer v Doněcku Arsenije Pavlova. Vlivného ruského velitele separatistů na východě Ukrajiny, známého pod přezdívkou Motorola. Separatisté obviňují Kyjev, podle ukrajinské vlády je za činem vyřizování účtů mezi separatisty. Rozjíždí se tak další kolo informační války. "Strategie Ruska je taková, že se místní obyvatelstvo na Donbasu používá jako živý štít. Téměř každá rodina byla silou či verbováním zatažena do války. V každé rodině jsou mrtví či zranění. Tím se vytvořila i do budoucnosti nenávist k Ukrajině," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Volodymyr Kopčak, zástupce ředitele Centra pro výzkum armády, zbrojní konverze a odzbrojení v Kyjevě.
Mezinárodní komise: Smrt 298 lidem přinesla raketa vypálená ruským armádním systémem Buk. Byl přivezen z území Ruska. Po útoku se tam zase vrátil.
Červený kříž plánuje vybudovat demilitarizované zóny na Ukrajině. Předpokládá, že se zvětší vzdálenost mezi pozicemi ukrajinské armády a separatistů. Nedávnou divokou přestřelku rozpoutal ježek, kterého voják omylem považoval za rozvědčíka.
Klid zbraní, vyhlášený na východě Ukrajiny počátkem září, selhává. Ukrajinská armáda podle Kyjeva ztratila za posledních 24 hodin v Donbasu tři vojáky. Prezidentský mluvčí oznámil, že separatisté použili poprvé od vyhlášení příměří těžké zbraně, když zaútočili na armádu v Luhanské oblasti. Při čtvrthodinové přestřelce byli zabiti dva ukrajinští vojáci. Podle povstalecké agentury DAN se střílí hlavně v okolí Doněcka, který drží separatisté. Kyjev z oblasti hlásí jednoho mrtvého a jednoho pohřešovaného vojáka, o ztrátách povstalců nejsou žádné zprávy. Podle mluvčího separatistů armáda u Doněcka ztratila dokonce deset mužů. Příměří vyhlášené k zahájení školního roku bylo od jara 2014 už deváté.
Statisíce obyvatel Katalánska v neděli vyšly do ulic, aby demonstrovaly zájem o odtržení od Španělska a vyhlášení samostatnosti. V Barceloně se akce zúčastnilo přes půl milionu lidí. Separatistické strany získaly loni ve volbách většinu v katalánském parlamentu. Ten následně schválil rezoluci, která v budoucnu počítá s odtržením Katalánska od zbytku Španělska. Španělský ústavní soud ji nicméně označil za protiústavní.
Extremistická politička Nela Lisková láká novináře i veřejnost na "významnou událost". Už za tři dny plánuje v Ostravě oficiálně otevřít první konzulát separatistické Doněcké lidové republiky v Evropě. Její akce má ale jeden velký háček – nejde o tiskovou konferenci konzulátu, ale obyčejného zapsaného spolku. Česká republika ani žádná jiná země na světě totiž existenci Doněcké lidové republiky neuznávají, a tak nemůže oficiálně fungovat ani její zastupitelský úřad.
Je těžké předpovědět, jak se ruský prezident Vladimir Putin zachová. Někdy spekulování trochu připomíná takzvanou kremlinologii z dob SSSR. "Kdy v zahraničí například odhadovali situaci v sovětském vedení podle toho, kdo stojí v jaké vzdálenosti od Brežněva na tribuně Leninova mauzolea při vojenské přehlídce na Rudém náměstí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz rusista, překladatel, komentátor Českého rozhlasu a expert na země bývalého Sovětského svazu Libor Dvořák. Ukrajina podle něj nemá zájem eskalovat konflikt s ruskou armádou na Krymu ani na Donbasu. Západ i Kyjev se navíc pravděpodobně budou muset smířit s anexí Krymu, byť Putinovi nevyšly všechny tahy tak, jak si představoval.
Od svého propuštění z ruského vězení si Nadija Savčenková stačila nadělat spoustu nepřátel. Její bývalí stoupenci jí spílají do "Putinových agentů" a kolegové z partaje se distancují od kontroverzních projevů poslankyně, kterou sami vynesli na politický piedestal. Ona sama se zatím pokouší o osamělý boj. Za nástroj svého tažení zvolila osvědčenou hladovku.
Na 69 lidí utrpělo zranění nebo zemřelo během června v ukrajinském konfliktu. Oproti květnu se tak počet obětí zdvojnásobil. Proruští separatisté i jednotky ukrajinské armády tak ignorují dohodnuté příměří, kritizuje situaci vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn.
Smrt Burhana Váního, velitele největší separatistické skupiny bojující za připojení Kašmíru k Pákistánu, vyvolala násilné protesty, při kterých zemřelo nejméně 11 lidí. Indické úřady vyhlásily po zabití populárního separatistického vůdce Váního ve většině Kašmíru zákaz vycházení. Ten ale tisíce lidí nerespektovaly a vyšly do ulic.
Na dělící linii v Donbasu mezi vládními silami a vzbouřenci podporovanými Moskvou se v posledních týdnech opět zintenzivnila palba. Za posledních 24 hodin tam zemřeli tři vojáci a 13 jich bylo zraněno. Z porušování příměří se armáda a povstalci vzájemně obviňují a každý den se předhánějí v počtech výstřelů a v druzích munice použitých protivníkem. Ukrajinské síly podle ujištění mluvčího "jen reagovaly" odvetnou palbou. Agentura TASS na druhé straně opět citovala zdroje z rebely kontrolovaných území v Doněcké a Luhanské oblasti, které informovaly o množství případů střelby z pozic vládních sil.
Nadija Savčenková se na své první tiskové konferenci v Kyjevě nechala slyšet, že se klidně nechá zvolit hlavou státu, bude-li to zapotřebí. Prohlásila, že Ukrajina a její obrana jsou pro ni prioritou. Chce se zasadit o propuštění ukrajinských zajatců a odmítá názory, že se separatisty nelze o výměně zadržených osob jednat. Naopak zastává názor, že volby na východě Ukrajiny, které jsou klíčem k politickému urovnání v Donbasu, jsou nemožné. Kyjev musí nejprve plně kontrolovat rusko-ukrajinskou hranici.
Osm vojáků ukrajinské armády utrpělo zranění, když jejich obrněný transportér poblíž Mariupolu na jihovýchodě země najel na protitankovou minu, která explodovala. Oznámila to ve čtvrtek ukrajinská média s odvoláním na armádního mluvčího. Všichni ranění byli hospitalizováni, někteří jsou podle televize TSN ve vážném stavu. Podle agentury Unian k výbuchu pod transportérem došlo po útoku separatistů na vládní pozice, do kterého se zapojila i bojová vozidla pěchoty. Po zničení jednoho vozidla se nepřítel stáhl. Mluvčí separatistů Eduard Basurin naopak obvinil ukrajinskou armádu z pokusu o prolomení povstaleckých pozic na doněckém předměstí Avdijivka.
Dva ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin přišli o život v palbě proruských separatistů na východě Ukrajiny, další čtyři utrpěli zranění. Oznámil to vojenský mluvčí prezidentské kanceláře Andrij Lysenko. Zranění podle něj utrpěl i civilista, který šlápl na minu. Hlavní ukrajinský vyjednávač, bývalý prezident Leonid Kučma, vzápětí vyzval Rusko a separatisty, aby dodržovali klid zbraní, dohodnutý v předvečer pravoslavných Velikonoc. Separatisté během pátku podle plukovníka Lysenka provedli sedm palebných přepadů na doněckém úseku fronty. U Mariupolu povstalci ostřelovali pozice vládních vojsk ve 33 případech.
Ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny si od svého vypuknutí v dubnu 2014 už vyžádal 9333 mrtvých a dalších 21 396 lidí utrpělo zranění. Podle agentury AP to v New Yorku při zasedání Rady bezpečnosti řekl tajemník pro politické záležitosti OSN Tayé-Brook Zerihoun. Mimo jiné připomněl zatím poslední větší incident, k němuž došlo ve středu v obci Olenivka v Doněcké oblasti. Při údajném ostřelování kontrolního stanoviště proruských separatistů tam zahynuli čtyři lidé a nejméně osm utrpělo zranění. Zerihoun také upozornil, že ozbrojené střety mezi vzbouřenci a ukrajinskými silami se stále stupňují. Čtvrteční zasedání RB OSN se věnovalo situaci na Ukrajině poprvé od loňského prosince.
Pouze deset osob zůstává ve vesnici Size, která leží tři kilometry od hranice kontrolované proruskými separatisty. Místní si pro vesnici, kterou pokládají za ztracenou a neužitečnou, vymysleli přezdívku: „Slepé střevo“.
Týmy pozorovatelů OBSE nemohou navštívit některá místa. Přestřelky a intenzivní palby jsou hlášeny z mnoha lokalit na frontové linii. Separatisté uvádějí, že ukrajinská armáda přesunuje do míst bojů raketomety Grad a Uragan, což zakazují minské dohody.
Soud v ruském Doněcku začal se čtením rozsudku nad Nadijou Savčenkovou. Agentura TASS dopoledne přišla se zprávou, že ukrajinská pilotka byla uznána vinnou z vraždy dvou ruských novinářů. Světové agentury ale posléze informace dementovaly s tím, že šlo o "předčasný výrok" a definitivní verdikt zatím nepadl. Prokuratura pro Savčenkovou žádá 23 roků vězení, soudce výši trestu oznámí zřejmě až v úterý, jelikož rozsudek má přes sto stran. Jednání už přerušil a ve vynášení rozsudku bude podle agentury RIA Novosti pokračovat od osmi hodin ráno SEČ. Čtyřiatřicetiletá Savčenková trvá na své nevině. Na protest proti svému uvěznění vyhlásila před 18 dny hladovku.
Ukrajina má v úmyslu postavit podél celé své dva a půl tisíce kilometrů dlouhé hranice s Ruskem bezpečnostní bariéru, aby zastavila případný útok vedený z druhé strany. „Projekt Zeď“ je ambiciózní plán, doposud z něj však byla realizována jenom malá část.
