Odvolací pražský vrchní soud zmírnil podmíněný trest vojákovi Eriku Eštuovi, který čelil obžalobě z účasti v bojích na Ukrajině. Za službu v cizích ozbrojených silách ho potrestal dvouletou podmínkou s tříletým odkladem. Krajský soud v Pardubicích muži v květnu nepravomocně uložil tři roky podmíněně za účast na organizované zločinecké skupině.
Jeden z mála mediálně známých Čechů, který se účastní bojů na území samozvané Doněcké lidové republiky, přišel při pravidelné kontrole bojových pozic o nohu, když šlápl na minu. Do Česka se přesto vracet nehodlá. Pravděpodobně také z toho důvodu, že by mu zde hrozilo trestní stíhání a vězení. Naopak doufá, že dostane sportovní protézu a opět se vrátí na válečnou frontu.
Proruští separatisté v neděli pořádali volby na východě Ukrajiny, jejíž část ovládají s podporou Moskvy. Hlasování o nových vůdcích samozvaných "lidových" republik v Doněcké a Luhanské oblasti nepovažují za legitimní Kyjev, Spojené státy ani Evropská unie.
Katalánští separatisté svolali po celém regionu velké demonstrace.
Média v separatistické části Ukrajiny informovala o ranním výbuchu miny. Podle dostupných informací zabil tři chlapce a čtvrtého těžce zranit.
Člen proruského a dezinformačního spolku Hej občané! Žarko Jovanovič chce v říjnových volbách do pražského zastupitelstva, přestože je už od roku 2010 v insolvenci a dluží miliony korun.
Na východě Ukrajiny v Donbasu se zase střílelo. Jedny z nejtvrdších bojů se odehrály na okraji města Avdijivka. Pár kilometrů od fronty se nachází největší evropská koksovna. Při střelbě separatistů hrozí výbuch nebo ekologická katastrofa.
Nabízí se otázka: jak může ještě někdo Vladimira Putina a jeho režim po sestřelení letu MH17 obdivovat? Byl to děsivý teroristický čin.
Snahy zakarpatských Rusínů s nelibostí sleduje Ukrajina, která za jejich aktivitami vidí prvky ruské hybridní války a nové pokusy o další rozvrat v jejich zemi.
Válka na východě Ukrajiny téměř zmizela z médií, ale na frontových liniích se pořád střílí. Ukrajinci se po čtyřech letech války nevzdávají ani Donbasu, ani Krymu. Reportér Aktuálně.cz Martin Novák natáčel na Debatním klubu Majdan, který pořádalo České centrum Kyjev.
Separatistický exministr Jordi Turull, který je hlavním kandidátem, byl v pátek stejně jako další členové bývalého vedení regionu poslán do vazby kvůli obžalobě ze vzpoury.
Separatisté z Donbasu a ukrajinská armáda ve středu začali vzájemně propouštět své válečné zajatce.
Katalánští separatisté si udrželi většinu v tamním parlamentu. To je obrovská rána pro španělského premiéra Mariana Rajoye, jehož strategie selhala.
Demonstraci svolala Katalánská občanská společnost pod heslem "Dost! Vraťme se ke zdravému rozumu".
Starostové téměř 700 katalánských měst a obcí reagovali na páteční prohlášení premiéra Mariana Rajoye, který regionální vládě pohrozil, že pokud neupustí od příprav referenda, většinu rozpočtu převezme centrální vláda. Referendum zakázal také Ústavní soud.
Koksárna v Avdijivce na východě Ukrajiny je největší továrnou na koks v Evropě. Má ale tu smůlu, že se nachází na frontové linii mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Ostřelování je zde na denním pořádku. Přesto závod chrlí 10 tisíc tun koksu denně, tedy stejné množství jako před válkou. Uhlí ale musí koksárna nakupovat až v Austrálii, na Novém Zélandu nebo v USA. Nedaleké uhelné doly jsou totiž v rukou separatistů.
Koksárna v Avdijivce se nachází jen pár kilometrů od fronty mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Během posledních tří let zahynulo při jejím ostřelování dvanáct zaměstnanců. Kdyby došlo k poškození podniku, hrozila by ekologická katastrofa. "Na začátku jsme si mysleli, že nikdo po závodu střílet nebude, když je tak důležitý. Jenže jak se začne střílet, je všechno jedno. Když střílejí po lidech a umírají děti, tak kdo by se staral o nějaké uhlí nebo železo," řekl reportérovi Aktuálně.cz generální ředitel avdijivské koksárny Musa Magomedov.
V katalánské metropoli Barceloně se bude v pondělí konat velká demonstrace na podporu nezávislosti. A to jen zhruba tři týdny před referendem, které vyhlásila katalánská vláda. Španělská vláda v Madridu chce hlasování zabránit všemi právními prostředky. Zástupcům katalánské vlády, kteří se budou na přípravě referenda podílet, tak například hrozí trestní stíhání. Do centra Barcelony nyní míří oficiálně asi 400 tisíc demonstrantů, kteří chtějí referendum podpořit.
V případě, že si obyvatelé Katalánska odhlasují v referendu 1. října nezávislost, přejde Katalánsko k samostatnému státu. Zákon, který to umožní, v noci na pátek schválil katalánský parlament. Obyvatelé tohoto bohatého španělského regionu jsou ale v otázce samostatnosti nejednotní. Stejně tak i parlament. Před samotným hlasováním odešlo na protest několik poslanců. Podle centrální vlády v Madridu jsou snahy Katalánska o nezávislost nelegální a protiústavní. Madrid je rozhodnutý zabránit konání referenda všemi možnými prostředky.
Peking podnikl další krok, který omezuje práva Ujgurů, muslimské menšiny žijící na západě Číny. Tentokrát zakázal užívání tradičního místního jazyka ve školství. Nejedná se o první podobné opatření ze strany čínské vlády. Už dříve zakázala Ujgurům nosit dlouhé vousy nebo dávat dětem jména vztahující se k islámu. Čína argumentuje bojem proti extremismu, zatímco lidskoprávní organizace protestují.
