Reklama
Reklama

Ryba


Bečva ekologická katastrofa mrtvé ryby
Bečva ekologická katastrofa mrtvé ryby
Bečva ekologická katastrofa mrtvé ryby

Vyvrátili posudek ke znečištění Bečvy. Za vysypání soli do řeky jim teď hrozí pokuta

Česká inspekce životního prostředí prošetřuje pokus hydrochemika Jakuba Hrušky. Na konci července spolu s rybáři zpochybnil posudek soudního znalce, který určil, že do Bečvy kyanidy vytekly z Rožnova pod Radhoštěm. Pomocí asi 20 kilogramů soli zkoumali rozšíření kyanidů v toku, Hruška ale neměl povolení vodoprávního úřadu do řeky roztok vylít. Trvá však na tom, že vodnímu životu nemohl ublížit.

Rybář Bečva pokus kyanidy
Rybář Bečva pokus kyanidy
Rybář Bečva pokus kyanidy

Kyanidy do Bečvy nevytekly z Rožnova, dokazuje hydrochemik. Soudní znalec tvrdí opak

Hydrochemik Jakub Hruška pokusem vyvrátil posudek soudního znalce, který dokazoval, že Bečvu otrávily kyanidy z rožnovského kanálu. Použil k tomu roztok chloridu sodného, tedy kuchyňské soli, zatímco policejní vyšetřovatelé používali organické barvivo fluorescein. Obě metody se běžně používají k zjištění rozšíření látek ve vodě, ale Hruška došel k jiným výsledkům než soudní znalec Jiří Klicpera.

Bečva hasiči inspekce ČIŽP
Bečva hasiči inspekce ČIŽP
Bečva hasiči inspekce ČIŽP

Z otrávené Bečvy odebrali vzorky pozdě. Přímé důkazy proto chybí, tvrdí odborníci

V případu otravy Bečvy nemají vyšetřovatelé jasné důkazy, upozornili odborníci sněmovní vyšetřovací komisi. Nikdo podle nich totiž v den havárie neodebral vzorky z vody z průmyslových výpustí okolních podniků, což je jediná možnost, jak získat přímé důkazy o viníkovi znečištění řeky. Policejní vyšetřovatelé tak museli pracovat pouze s experimenty a nepřímými důkazy.

Reklama
Video: Smršť tisíců malých ryb. Ochránci přírody zarybňují jezera nevídaným způsobem
Video: Smršť tisíců malých ryb. Ochránci přírody zarybňují jezera nevídaným způsobem
Video: Smršť tisíců malých ryb. Ochránci přírody zarybňují jezera nevídaným způsobem

„Dnes čekáme rybí přeháňky.“ Ochránci zarybňují horská jezera nevídaným způsobem

Ochránci přírody v americkém státě Utah zarybňují nevídaným způsobem tamní jezera. K doplnění stavu využívají letadla, která vypouštějí malé ryby z výšky. Pojmou přes stovky kilogramů vody a za jeden let vyloží až 35 tisíc ryb. V minulém týdnu tamní agentura pro ochranu přírody zarybnila přes 200 jezer ve vysokých nadmořských výškách po celém Utahu.

Biologické centrum - nádrž Římov, měření vody
Biologické centrum - nádrž Římov, měření vody
Biologické centrum - nádrž Římov, měření vody

Výrazně ubývá kyslíku v jezerech. Ryby se dusí jako pod pokličkou, líčí vědec

Změny klimatu a globální oteplování vedou i k ubývání kyslíku ve vodě. Čím teplejší voda, tím méně kyslíku dokáže vázat. Tenhle trend je ve střední Evropě nejhorší na světě. "Když chtějí ryby vystoupat vzhůru do okysličené hladinové vrstvy, brání jim v tom silná 'poklička' bezkyslíkaté vrstvy," popisuje hydrobiolog Josef Hejzlar z Biologického centra, jenž se účastnil celosvětového výzkumu vod.

Američan narazil na pláži na děsivé stvoření. Vypadá jako příšera z Hledá se Nemo
Američan narazil na pláži na děsivé stvoření. Vypadá jako příšera z Hledá se Nemo
Američan narazil na pláži na děsivé stvoření. Vypadá jako příšera z Hledá se Nemo

Američan narazil na pláži na děsivé stvoření. Vypadá jako příšera z Hledá se Nemo

Před několika dny nalezl Američan Ben Estes na pobřeží v Kalifornii podivuhodné stvoření. Na břeh se vyplavila ryba s neobvyklým vzhledem z řádu ďasovitých. Ty tráví většinu svého života na dnech oceánů v hloubkách až jeden kilometr. Správci tamního přírodního parku se tak podivují nad tím, jak se mohla na břeh vyplavit v tak zachovalém stavu.

Reklama
Jezero Laka
Jezero Laka
Jezero Laka

Foto: Šumavské jezero otrávily za komunistů kyselé deště. Teď se tam vracejí pstruzi

Dobrou zprávu z podzimního průzkumu šumavských jezer přivezli hydrobiologové Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po padesáti letech se do jezera Laka na Šumavě samovolně vrátili pstruzi. Návrat svědčí o tom, že se zlepšila kvalita vody v jezeře a že se celý ekosystém zotavuje z těžkého období kyselých dešťů a později i sucha.

Otrávená Bečva: Úřady měly šanci zjistit, co se stalo, ale neudělaly to, říká Vlasatá
Otrávená Bečva: Úřady měly šanci zjistit, co se stalo, ale neudělaly to, říká Vlasatá
Otrávená Bečva: Úřady měly šanci zjistit, co se stalo, ale neudělaly to, říká Vlasatá

Otrávená Bečva: Úřady měly šanci zjistit, co se stalo, ale neudělaly to, říká Vlasatá

Mrtvé ryby nejsou to nejprůkaznější, tím je život na dně řeky, bentos. A jeho analýza není k dispozici. Inspekce a další instituce přitom měly pět dní na to, aby důkladně zmapovaly, k čemu došlo, líčí redaktorka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá. Je nepředstavitelné, aby kyanid vytekl z kanálu v Juřince, daleko představitelnější je, že vytekl ze zdroje blíže k úhynu ryb, a tím je DEZA, říká.

Reklama
Rybář: Bečva je mrtvá, nedokážu se s tím vypořádat. Policie se mnou mluvila až dnes
Rybář: Bečva je mrtvá, nedokážu se s tím vypořádat. Policie se mnou mluvila až dnes
Rybář: Bečva je mrtvá, nedokážu se s tím vypořádat. Policie se mnou mluvila až dnes

Rybář: Bečva je mrtvá, nedokážu se s tím vypořádat. Policie se mnou mluvila až dnes

Je nevysvětlitelné, že ještě není odhalený viník otravy. Verze s výpustí v Juřince je pro mě záhada bermudského trojúhelníku a všichni nad tím kroutíme hlavou, ryby začaly padat až o tři kilometry níž, Juřinka to nebyla, říká rybář Stanislav Pernický. Pohled na ryby, které se snažily kyanidu uniknout, byl děsný. Je to jedna z nejhorších katastrof, obnova Bečvy bude trvat aspoň deset let, dodává.

ekologická katastrofa Bečva
ekologická katastrofa Bečva
ekologická katastrofa Bečva

Rybáři vysadí do otrávené Bečvy nové ryby. Kvůli milionovým škodám vyhlásili sbírku

Likvidace uhynulých ryb z řeky Bečvy, které na konci září otrávil uniklý kyanid, přišla rybáře na zhruba půl milionu korun. Do kafilérie odvezli více než 40 tun ryb ze zasažené oblasti. Celkovou škodu však počítají až na desítky milionů korun. V pátek a v sobotu se ale již chystají vysadit do řeky první ostroretky. Vyhlásili také veřejnou sbírku.

Reklama
Ilustrační snímek / Pstruh / Pstruh potoční / Ryba / Rybářství / Voda / Čistota vody / Ekologie
Ilustrační snímek / Pstruh / Pstruh potoční / Ryba / Rybářství / Voda / Čistota vody / Ekologie
Ilustrační snímek / Pstruh / Pstruh potoční / Ryba / Rybářství / Voda / Čistota vody / Ekologie

Původní divoké pstruhy musíme chránit, vysazujme ryby rozvážně, apelují vědci

Podle výsledků výzkumu pstruhů obecných potočních v Krkonošském národním parku tvořili zástupci divokých populací pouze třetinu zkoumaných pstruhů. Vědci z Ústavu biologie obratlovců apelují, aby se pstruzi uměle vysazovali promyšleně a méně, v některých lokalitách vůbec. Akademie věd (AV) to uvedla ve středu v tiskové zprávě.

Rybí prsty
Rybí prsty
Rybí prsty

Test masa v rybích prstech: Podvádí i velké řetězce, evropské srovnání ale překvapilo

Tolik diskutovaná kvalita potravin není v Česku automaticky horší než na západě Evropy. Alespoň to ukazují výsledky nového testu spotřebitelského časopisu dTest. Ten se tentokrát zaměřil na obsah masa v rybích prstech a v české variantě ho našel dokonce více než ve verzi pro Británii či Německo. Na druhou stranu tři jiné značky rybích prstů, které se v Česku prodávají, o obsahu masa klamaly.

FishFest
FishFest
FishFest

Každá šestá pražská ryba má v sobě příliš rtuti. Pozor by si měly dát hlavně ženy

Státní veterinární ústav podrobil analýze čtrnáct ryb vylovených z Vltavy a osmadvacet ryb zakoupených v pražských obchodech. Podle spolku Arnika v obou případech každá šestá ryba svým obsahem rtuti překročila maximální doporučenou denní dávku. Většina však jen mírně. Nejhůře na tom byl mečoun z obchodu a další dravé mořské ryby. Vánoční kapři naopak představují mnohem menší riziko.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama