referendum

Turecko už viditelně připomíná Rusko, Erdogan kopíruje Putina. Podporu lidí ale má, říká turkolog

Turecký prezident Recep Erdogan se loni usmířil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a tiše přebírá styl jeho režimu. V zemi se dostávají lidé do vazby i za to, co sdílejí na sociálních sítích. Tamní parlament nově Erdoganovi schválil uspořádání referenda o výrazném rozšíření prezidentských pravomocí. Kladný výsledek lidového hlasování je přitom téměř jistý. Turecký prezident tak může díky změnám vládnout až do roku 2029 a systém jeho kontroly je čím dál slabší.

Nejvyšší soud rozhodl, že Brexit musí potvrdit parlament

Referendum o Brexitu nestačí. Nejvyšší soud nařídil britské vládě, že musí získat souhlas parlamentu

Aby se mohl spustit tzv. Brexit, bude potřebovat vláda premiérky Theresy Mayové souhlas britského parlamentu. Rozhodl tak Nejvyšší soud. Výsledek loňského referenda, ve kterém Britové hlasovali pro odchod z Evropské unie, tak musí potvrdit i poslanci. Ti ale jednání o vystoupení z EU nejspíš bez problémů schválí. Premiérka Mayová chce jednání začít do konce března.

Sobotka: Podporu prezidentského kandidáta oznámíme v březnu, se Zemanem to nemá nic společného

O tom, koho podpoří ČSSD jako kandidáta v prezidentských volbách, rozhodne strana až na březnovém sjezdu, oznámil předseda strany Bohuslav Sobotka. Že je datum shodné s dnem, kdy má případnou kandidaturu oznámit Miloš Zeman, je podle něj náhoda. Na nadcházejícím sjezdu se tak chce zaměřit hlavně na přípravu na říjnové sněmovní volby. O vypsání referenda rozhodne až zasedání širšího vedení strany po sjezdu.

Turecký parlament podpořil delší volební období pro Erdogana. Opozice hovoří o autokracii

Turecký parlament v prvním čtení schválil návrh ústavní změny zákona, která by stávajícímu prezidentovi Erdoganovi posílila jeho pravomoci a umožnila by mu zůstat v úřadu teoreticky až do roku 2034. Kromě toho by směl zůstat členem politické strany a vydávat vlastní dekrety. Pokud poslanci zákon odhlasují, musí reformu ústavy ještě v referendu schválit voliči.

Britská premiérka Theresa Mayová na summitu v Bruselu.

Británie nejspíš po Brexitu opustí i evropský trh, nová dohoda může trvat až deset let

Britská premiérka Theresa Mayová zatím nejjasněji naznačila, že její země po vystoupení z Evropské unie odejde i z jednotného evropského trhu. Její ministři přitom až dosud opakovali, že Británie si zachová výhody členství, i když přestane plnit některé povinnosti. Na jednotném trhu platí společná pravidla pro volný pohyb zboží nebo pracovní síly, což Británii vadí. Mayová však už podle médií pochopila, že vyjednání takové dohody není možné. Skotští politici proto hrozí, že budou požadovat nové referendum o nezávislosti.

Britský velvyslanec při EU rezignoval. Měl hrát klíčovou roli při vyjednávání o Brexitu

Velvyslanec Velké Británie při Evropské unii Ivan Rogers v úterý nečekaně rezignoval. Informují o tom britská média. Podle BBC se přitom čekalo, že Rogers bude hrát klíčovou roli ve vyjednávání o vystoupení Británie z EU, jehož zahájení naplánovala premiérka Theresa Mayová na konec března. Ministerstvo zahraničí se k rezignaci vysokého diplomata zatím odmítlo vyjádřit. Důvody neuvedl ani sám Rogers. Stálým diplomatem v Bruselu ho v roce 2013 jmenoval tehdejší britský premiér David Cameron, skončit měl letos v listopadu.

Většina australských poslanců je proti monarchii, tvrdí lobbisté. Zvažují nové referendum

Předseda vlády v Austrálii Malcolm Turnbull může po 17 letech otevřít otázku samostatné australské republiky. Hlavou státu by v takovém případě již nebyla britská panovnice. Podle lobbistů podporujících vznik samostatné republiky se na jejich stranu přiklání 81 ze 150 poslanců a asi 40 ze 76 senátorů. Monarchisté to odmítají.

Zůstaňte. Britové chtějí v zemi i po Brexitu udržet miliony občanů z jiných států Unie

Zpráva expertů, mezi nimiž jsou i poslanci, doporučuje nechat lidem z jiných států Unie trvalý pobyt. Britský ministr financí i další politici naznačují, že jednání o Brexitu budou trvat déle než dva roky, které předpokládá smlouva o EU. Vláda napjatě čeká na výsledek soudu o tom, jaký vliv bude mít parlament na proces odchodu z EU.

Nová italská vláda získala důvěru, tvoří ji hlavně lidé Renziho

Italský Senát vyslovil důvěru nové vládě někdejšího ministra zahraničí Paola Gentiloniho. Ta ale zemi povede zřejmě jen krátce, neboť opozice požaduje rychlé vypsání předčasných parlamentních voleb. Gentiloni v úřadě nahradí Mattea Renziho, který se svým kabinetem rezignoval po nedávném referendu, v němž se lidé vyslovili proti ústavní novele. Nová vláda však bude složena téměř výhradně z Renziho lidí a bude mít i stejný program.

Demonstrace za nezávislost Katalánska v Barceloně

Katalánci se hlasování o nezávislosti nedočkají. Soud referendum na příští rok zakázal

Regionální vláda Katalánska nemůže příští rok uspořádat referendum o nezávislosti. Rozhodl o tom španělský Ústavní soud, který konání všelidového hlasování zablokoval už v roce 2014. Tehdy jej ale katalánská vláda obešla a referendum uspořádala. Stoupenci nezávislosti jednoho z nejbohatších krajů Španělska si dlouhodobě stěžují, že odvádí Madridu příliš mnoho na daních.

Kyrgyzové vyslovili souhlas se změnami ústavy. Premiér bude mít silnější pozici

Po sečtení téměř sta procent hlasů je jasné, že voliči v Kyrgyzstánu v referendu schválili změny ústavy. Pro se vyjádřilo zhruba 80 procent voličů. Změny rozšiřují pravomoci předsedy vlády. Premiér tak nebude potřebovat ke změnám vlády souhlas prezidenta, ani parlamentu. Rovněž bude mít rozhodující slovo při určování konečné podoby vládního návrhu státního rozpočtu.

Co čeká Itálii po víkendovém referendu? Radikálové sice slavili, k převzetí moci mají ale daleko

Italský premiér Matteo Renzi nabídl svou demisi poté, co Italové v nedělním referendu odmítli jím navrhované změny ústavy. Prezident Sergia Mattarela předsedu vlády vyzval k jejímu odkladu do té doby, než parlament schválí rozpočet na rok 2017. K tomu může dojít už tento týden, nejpozději však do konce roku. Co Itálii čeká dál po Renziho demisi? Prezident musí podle ústavy o dalším postupu rozhodnout po konzultaci s politickými stranami. Radikální opozice chce co nejrychlejší svolání předčasných voleb.

Jedna z voliček v Miláně během referenda o změně ústavy.

Návrh, o němž hlasujeme, jsme ani nečetli, říkali Italové o referendu, které může pohřbít euro

"Premiérovi nevěřím, hlasovala jsem pro 'ne'," říká volička v dvacetitisícovém městečku u Milána. Účast během italského referenda o změně ústavy dosáhla téměř 70 procent. Mnoho lidí ho ale chápalo jako hlasování o důvěře premiérovi Matteu Renzimu a jím navrhovaný pozměňovací návrh ve skutečnosti ani nečetlo. Někteří Italové premiérovi vyčítají například údajné napojení na lobbisty. Renzi po oznámení výsledků referenda oznámil, že končí.

Two activists with the EU flag and Union Jack painted on their faces kiss each other in front of Brandenburg Gate to protest against Brexit in Berlin

Nejvyšší soud rozhoduje, kdo spustí Brexit. Mayová se bojí parlamentu a chaosu, který by vyvolal

Britský Nejvyšší soud v pondělí začíná rozhodovat o tom, zda Theresa Mayová může aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy bez předchozího souhlasu parlamentu. Pokud do procesu budou zapojeni i poslanci, očekává se vleklý boj. Opozičníci s Brexitem nesouhlasí a nejednotná je i vládnoucí Konzervativní strana.

Krize v Itálii může ohrozit existenci samotného eura. Řekli Italové Ne Evropě, nebo jen premiérovi?

Italové v referendu jasným výsledkem odmítli navrhované změny ústavy. Premiér Matteo Renzi proto ještě v pondělí podá demisi. Výsledek je triumfem populistických a euroskeptických stran, i když v kampani hrál hlavní roli odpor k osobě premiéra, a ne evropská témata. Politická nejistota může podle analytiků ohrozit stabilitu italských bank. Některé z nich potřebují kvůli zátěži špatných úvěrů z minulosti doplnit kapitál.

Italský premiér Renzi rezignuje. Voliči odmítli reformu ústavy, kterou prosazoval

Italský premiér Matteo Renzi v projevu k národu oznámil, že ještě v pondělí podá demisi poté, co voliči v referendu odmítli reformu ústavy, která měla zjednodušit systém vládnutí v zemi. Oznámily to světové agentury. Renzi s hlasováním spojil své další působení v úřadu. Panují také obavy, že odmítnutí referenda by mohlo vést k politické nejistotě v zemi a následně mít negativní dopady na EU. Jak uvedl institut Piepoli, změnu ústavy podpořilo 42 až 46 procent voličů, proti bylo 54 až 58 procent hlasujících.

Italové rozhodnou v klíčovém referendu. Pokud řeknou "ne" změně ústavy, premiér Renzi zřejmě skončí

V neděli čeká Italy referendum, kde budou hlasovat o změně ústavy – a zároveň osudu premiéra Mattea Renziho. Ten totiž prohlásil, že pokud neuspěje, podá demisi. Změna ústavy by omezila moc Senátu a posílila pravomoci vlády v Římě na úkor italských regionů. A patří mezi hlavní reformy premiéra. Země by se ale odchodem Renziho propadla do nejistoty, z níž by mohli těžit populisté.

V Římě demonstrovalo přes 50 000 lidí proti změně ústavy

Více než 50 000 lidí demonstrovalo v centru Říma proti návrhu ústavních změn, o kterém Italové budou za týden hlasovat v referendu. Premiér Matteo Renzi na shromáždění příznivců reformy základního zákona v severoitalské Monze varoval, že v případě vítězství odpůrců ústavní novely hrozí zemi nestabilita. Renzi už dříve prohlásil, že by v takovém případě podal demisi a moci by se zřejmě chopila vláda technokratů. "To by vedlo k Itálii podřízené EU a jejím předpisům," řekl Renzi svým příznivcům v Monze. Opoziční strana Vzhůru Itálie (Forza Italia) bývalého premiéra Berlusconiho naopak tvrdí, že Renzi je nebezpečím pro demokracii. Italové budou 4. prosince rozhodovat o reformě parlamentu.

Jaderné elektrárny ve světě: Švýcarský Goesgen

Švýcaři v referendu odmítli dřívější konec jaderných elektráren

Švýcaři ve všelidovém hlasování odmítli iniciativu zelených, kteří chtěli zkrátit životnost pěti jaderných elektráren v zemi na nejvýše 45 let a zároveň zakázat výstavbu nových. Aby iniciativu schválili podle švýcarských zákonů o referendu, musela odhlasovat většina hlasujících voličů (Volksmehr) a musela to schválit většina kantonů (Ständemehr), přičemž z 26 kantonů má dvacet celý hlas a šest disponuje hlasem polovičním. Podle předběžných výsledků návrh odmítla většina všech hlasujících, zřejmě až 55 procent. Průzkumy před referendem přitom předpovídaly velmi těsný výsledek. Švýcarští zelení referendum prosazovali od zničení japonské jaderné elektrárny Fukušima vlnou tsunami v roce 2011.

Přelije se přes Evropu Trumpova vlna? K volbám se chystají Le Penová, Wilders i Hofer

Představitelého populistických stran v Evropě obdivují Donalda Trumpa. Šanci svézt se na jejich vlně jim dávají blížící se volby. Mezi základní body Trumpovy předvolební kampaně patřily zkrocení imigrace, boj proti stávajícímu systému a "navrátit Americe její velikost". K jeho nečekanému vítězství mu záhy gratulovali i představitelé evropských stran, které s ním podobný pohled sdílejí. Pouze navlečený na jejich vlastní zemi. Představitelé populistického trendu, jako jsou Marine Le Penová, Geert Wilders nebo Beppe Grillo, se budou chtít svézt na Trumpově vlně. Šanci jim dávají blížící se volby.