referendum

Ve Švýcarsku se už nové jaderné elektrárny stavět nebudou, rozhodli voliči v referendu

Švýcaři nové jaderné elektrárny nechtějí. Alespoň se tak vyjádřili voliči v nedělním referendu, ve kterém 58,2 procenta hlasujících podpořilo vládní zákon o nové energetické strategii do roku 2050. Stávající jaderné elektrárny budou moci zůstat v provozu, dokud budou bezpečné. Ve Švýcarsku je nyní pět jaderných elektráren, první z nich se má uzavírat v roce 2019. Zákon také například zpřísní normy pro emise oxidu uhličitého u aut a zvýší podporu obnovitelných zdrojů energie.

Brexit rozvířil přetahování o Gibraltar. Španělé se bojí, aby mohli na bohatém území dál pracovat

Španělsko a Velká Británie se už dlouhé roky dohadují o malé území na jihu Pyrenejského poloostrova - Gibraltar. Nový impuls přišel s loňským referendem o vystoupení Británie z Evropské unie. Španělsko chce prosadit, aby i po brexitu mohly tisíce španělských pracovníků bez potíží pracovat na Skále, jak se Gibraltaru přezdívá. Současně se Madrid zaměří na to, aby Gibraltar přišel o status daňového ráje. Obyvatelé Gibraltaru patřili mezi největší odpůrce brexitu.

Příznivci tureckého prezidenta Erdogana mávají národními vlajkami během demonstrace na podporu vlády na Taksimském náměstí v Istanbulu

EU by měla pozastavit jednání o vstupu Turecka, zní z Bruselu. Turci se cítí zrazeni

Poslanci z Evropského parlamentu usilují o to, aby byla úplně zastavena jednání o vstupu Turecka do Evropské unie. Už v listopadu minulého roku vyzval parlament k dočasnému zmražení přístupových jednání. Důvodem má být červencový pokus o vojenský puč v Turecku a nově také referendum, ve kterém si Turci odhlasovali posílení prezidentských pravomocí. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan navíc nyní zvažuje také hlasování o znovuzavedení trestu smrti. Evropský parlament sice nemá při debatách o vstupu nové země do EU hlavní slovo, i jiní evropští představitelé či instituce ale zaujímají podobný postoj.

Poslali jste teprve čtvrtinu dohodnutých peněz na migranty, vzkazuje Evropské unii Erdoganův mluvčí

Z Evropské unie přišlo na účet turecké vlády podle vyjádření Ankary zatím jen 790 milionů eur. To je asi čtvrtina prostředků ze slíbených tří miliard eur, které měla EU poslat Ankaře v rámci loňské migrační dohody. V pondělí o tom informoval mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin, kterého citovala agentura Reuters. Mluvčí také uvedl, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zažádá o obnovení členství ve vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP). To mu umožňuje změna ústavy, kterou Turci schválili v referendu 16. dubna.

Diktatura bude v Turecku po volbách za dva roky, teď si zavřelo dveře do Evropy, tvrdí Kučera

Turecká opozice se kvůli referendu o změnách ústavy obrátila na soud

Největší zástupce opozice v Turecku, sociálnědemokratická Lidová republikánská strana (CHP), se obrátila na soud kvůli referendu o změnách ústavy. Ve středu už její stížnost odmítla volební komise. Po nejvyšším správním soudu proto bude požadovat, aby výsledky lidového hlasování zrušil. Turci v nedělním referendu těsnou většinou 51,4 procenta hlasů přijali návrh zásadních ústavních změn, které výrazně rozšíří pravomoci hlavy státu. O změny usiloval především současný prezident Recep Tayyip Erdogan. Opoziční CHP ale považuje výsledky hlasování za zmanipulované.

Robejšek Realisté video (snížená technická kvalita)

Usnadníme držení zbraní, obnovíme vojnu a zrušíme EET, hlásají Realisté ve volebním programu

Nová strana politologa Petra Robejška věří, že se v podzimních volbách dostane do Sněmovny. Realisté ve čtvrtek představili svůj program, ve kterém počítají se zavedením tříměsíčního vojenského výcviku, budou usilovat o ústavní právo vlastnit zbraň a použít ji k obraně svého domova. Babišovo EET by strana zrušila. Robejšek si dokáže představit vytvoření koalice s jakoukoliv parlamentní stranou, s výjimkou komunistů.

Britové masakrují "svaté krávy". Premiérka Mayová se chce zbavit radikálních zastánců brexitu

Britská premiérka Theresa Mayová vyhlásila předčasné volby hlavně proto, aby přistřihla křídla radikálním zastáncům brexitu. Po volbách bude mít nejspíš v parlamentu pohodlnou většinu. Nebude se tak muset ohlížet na požadavky poslanců, kteří nechtějí žádnou dohodu s Evropskou unií. Mayová je pro brexit, ale nechce, aby znamenal příliš tvrdý náraz pro britskou ekonomiku.

Turecké referendum platí, volební komise nevyslyšela požadavky opozice na jeho zrušení

Turecká opozice neuspěla se svým požadavkem na zrušení výsledků nedělního ústavního referenda, které považuje za zmanipulované. Volební komise o těchto požadavcích hlasovala a žádosti zamítla. Podle serveru listu Hürriyet není možné podat proti rozhodnutí ústřední volební komise odvolání k ústavnímu soudu, rozhodnutí komise je konečné. Turci v nedělním referendu těsnou většinou 51 procent hlasů přijali návrh zásadních ústavních změn, které výrazně rozšíří prezidentovy pravomoci.

Uprchlíci vyráží z Turecka do Řecka, listopad 2015

Zrušte nám víza, nebo pustíme uprchlíky do Evropy, hrozí znovu Turecko

Poté, co turecký prezident Recep Tayyip Erdogan těsně zvítězil v referendu o ústavních změnách, zesílily obavy, že by mohl vypovědět loňskou dohodu se zeměmi Evropské unie o zastavení migrace.

Německo po tureckém referendu vrací Erdoganovi srovnávání s Hitlerem

Německo-turecké elity druhé a třetí generace tureckých imigrantů jsou z Erdoganova pohledu nebezpečné, protože mají evropské politické představy, píše pro Aktuálně.cz Jaroslav Šonka.

Turecký prezident Erdogan mluví ke svým příznivcům před svou rezidencí v Istanbulu

V Evropě se na muslimy díváme skrz prsty. I to pomohlo Erdoganovi těsně vyhrát

Hodit Turecko přes palubu znamená vykašlat se na zhruba 23 milionů lidí s názorem, který se dost podobá tomu našemu.

Donald Trump pogratuloval Erdoganovi k vítězství v referendu

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru se svým tureckým protějškem blahopřál Recepu Tayyipu Erdoganovi k vítězství v nedělním ústavním referendu o posílení prezidentových pravomocí a poděkoval mu za podporu amerického úderu v Sýrii. Oznámil to Bílý dům. USA napadly střelami tomahawk základnu syrského vládního letectva v reakci na použití otravného plynu v provincii Idlib. Agentura AP upozornila, že telefonát se uskutečnil, přestože mezinárodní pozorovatelé a opoziční strany kritizovaly četné vady během hlasování v tureckém referendu, včetně rozhodnutí volební komise akceptovat hlasovací lístky i bez úředního razítka, které vyžaduje zákon. Washington referendum nekomentoval.

Turecké referendum kritizují i nezávislí pozorovatelé. Nepřijatelné, vzkázala Ankara

Hlasování a sčítání hlasů po nedělním referendu o ústavní reformě provázely podle tureckých opozičních stran podvody. Místopředseda Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan řekl, že je jeho strana připravena podat stížnost k tureckému ústavnímu soudu. Volební komise totiž do výsledku nechala započítat i lístky bez oficiálního razítka. Průběh hlasování navíc kritizovali i nezávislí pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Turecko po referendu, lidé v Istanbulu slaví vítězství

"Bůh je veliký, Erdogan je skvělý." Prezidentovi příznivci si slibují Turecko nezávislé na Západu

Turci si odhlasovali změnu ústavy a posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Jeho příznivci hned po skončení referenda vyšli do ulic, kde skandovali "Bůh je veliký". Hlasování často chápali jako něco, co zvýší nezávislost Turecka na Západu, který mu podle nich nepřeje jeho úspěchy. Erdogan ale nyní mluví o obnovení trestu smrti a ukončení snah o vstup do Evropské unie. V Turecku končí jedna kapitola dějin, která začala schválením první ústavy moderního tureckého státu v roce 1921.

Erdogan posílí, Turci v referendu těsně podpořili změny ústavy. Uspěl i v zahraničí

Po sečtení téměř všech hlasů mají příznivci změn zatím 51,4 procenta. Hlasovat mohly i téměř tři miliony Turků žijících v zahraničí - například v Německu podpořilo Erdogana 63 procent účastníků referenda. Hlavní opoziční strana, Republikánská lidová strana, si stěžuje na neregulérnost hlasování.

Chceme silné Turecko, podpoříme Erdogana proti nepřátelům. Změna ústavy má při sčítání většinu

Podle turecké televize NTV zatím při sčítání hlasů odevzdaných v dnešním referendu vedou zastánci ústavních změn, jejich náskok se ale snižuje. Po sečtení 98 procent hlasovacích lístků má reforma posilující postavení prezidenta 51,3 procenta hlasů. Poslední volební místnosti se uzavřely v 16 hodin středoevropského času, ve více než třetině provincií na východě země už o hodinu dříve. Nejdůležitější referendum moderní historie Turecka sleduje přímo na místě náš zpravodaj.

Turci hlasují o změnách ústavy. Pokud je schválí, Erdoganova moc strmě vzroste

Dlouho očekávané referendum je tu. Zásadní změny ústavy mají přeměnit Turecko na prezidentský systém a výrazně posílit pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který by mohl vládnout až do roku 2029.

Pokud si Turci odhlasují změnu ústavy, skončí demokracie. Turecký politolog uvádí tři důvody

Turci budou tuto neděli hlasovat o změně ústavy. Pokud projde "ano", prezident Recep Tayyip Erdogan získá rozsáhlé pravomoce. Podle tureckého politologa Yunuse Emreho jsou ale prezidentský systém a demokracie v Turecku neslučitelné. "Celé devatenácté a dvacáté století probíhal proces demokratizace a 'pozápadnění' Turecka. Pokud ale v neděli Turci schválí změny ústavy, tohle skončí," řekl reportérovi Aktuálně.cz v Istanbulu.

Turci řekli "ano", Erdogan výrazně posílí. Co se teď v Turecku změní? Přečtěte si přehled

Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.

Syrské demokratické síly (SDF) chystají útok na Rakku.

Hlavní město teroristů z Islámského státu je před pádem. Konečné porážce radikálů ale brání politika

Koalice kurdských a arabských bojovníků se chystá na dobytí syrské Rakky, samozvaného hlavního města džihádistů z teroristické organizace Islámský stát. Ve městě, které má asi 200 000 obyvatel, je čeká tuhý odpor. Největší překážku ale nemusejí představovat barikády a tunely, které islamisté ve městě vybudovali. Syrské demokratické síly (SDF) spoléhají na americkou vzdušnou podporu. Proti dobytí Rakky Kurdy se ale staví Turecko, které celou akci blokuje. Bíly dům proto zatím údajně nedal akci s ohledem na svého tureckého spojence zelenou.