Den díkůvzdání se stal vrcholem prodejní sezony amerických producentů cannabisu. Atmosféru rodinných srazů tak může vedle krocana uvolnit i cigareta marihuany, vtipkují americká média. Více než pětina Američanů může nyní kouřit marihuanu legálně.
Kurdové se vracejí do měst na severu Iráku, osvobozených z rukou Islámského státu. Podle reportáže agentury Reuters zabírají domy po Arabech, kteří v nich žili od dob Saddáma Husajna. Vyhnali je spolu s islamisty, se kterými podle nich kolaborovali a Islámský stát podporovali. Současná irácká vláda se ale obává, že Kurdové rozšiřují svá území a vytvářejí nová ohniska příštích sporů a konfliktů, především s Tureckem a Íránem.
Maďarský parlament neschválil vládní návrh změny ústavy, který zakazoval přijímání uprchlíků na základě přerozdělovacích kvót Evropské komise. Návrh těsně nezískal potřebnou podporu dvou třetin poslanců. Vláda premiéra Viktora Obrána se pokusila zákaz prosadit na začátku října také v referendu, to ale bylo neplatné kvůli malé účasti.
Jednapadesátiletá podnikatelka z Londýna Gina Millerová se podle svých slov bála "zrádné budoucnosti" a musela začít jednat. Za vlastní peníze si proto najala právnickou firmu a postavila se britské vládě. Soud její námitky uznal. Tvrdým zastáncům Brexitu se tak stala trnem v oku, častují ji nadávkami i výhrůžkami.
Britská vláda nemůže aktivovat článek 50 Lisabonské smlouvy bez souhlasu parlamentu. Rozhodl o tom Vrchní soud a dal tím naději těm, kteří chtějí, aby země z Unie nevystoupila.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro nečekaně ve Vatikánu navštívil papeže Františka. Ten ho vybídl k upřímnému dialogu s opozicí a uklidnění situace v krizí zmítané zemi. Ve stejný den se s velvyslancem Svatého stolce setkali i představitelé opozice. Ti se obávají, že Maduro jen získává čas a oddaluje konání odvolávacího referenda. Ve Venezuele mezitím pokračují pouliční protesty a demonstrace.
Kdo je to "obyčejný člověk" s velkým O? Jak se jím stát?
"Mělo by být Skotsko nezávislou zemí?" Tak zní kompletní verze návrhu zákona o novém referendu, v němž by obyvatelé Skotska měli rozhodnout o odtržení od Velké Británie. Důvod je prostý – nechtějí přijít o členství v Evropské unii.
Skotsko velmi pravděpodobně do konce roku 2020 uspořádá nové referendum o nezávislosti. Oznámila to v neděli skotská premiérka Nicola Sturgeonová. Ta již před třemi dny řekla, že návrh zákona o referendu o nezávislosti zveřejní příští týden. První plebiscit se konal v září 2014 a při 85procentní účasti vyhráli odpůrci odtržení od Británie poměrem 55 ku 45. Po letošním červnovém referendu, v němž se Britové vyslovili pro odchod země z Evropské unie, ale separatistické nálady ve Skotsku posílily. Většina Skotů v červnu hlasovala pro členství v evropském bloku.
Skotsko připravuje nové referendum o své nezávislosti na Británii, sdělila ve čtvrtek skotská premiérka Nicola Sturgeonová. Návrh příslušného zákona zveřejní příští týden. První plebiscit se konal v září 2014 a vyhráli odpůrci odtržení od Británie. Po letošním červnovém referendu, v němž se Britové vyslovili pro odchod země z Evropské unie, ale separatistické nálady ve Skotsku posílily. Většina Skotů v červnu hlasovala pro členství v evropském bloku.
Referendum v Říčanech u Prahy, které mělo rozhodnout o další výstavbě města, není platné. Nepřišel dostatečný počet voličů. Ze stejného důvodu neprošel ani plebiscit v Břeclavi, který měl na popud občanské iniciativy Naše Břeclav, vyřešit dopravní situaci.
Bránili se až u ustavního soudu, marně. Radnice v Jihlavě musela ustoupit a vypsat o likvidaci komunálního odpadu lidové hlasování .
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos v pátek získal Nobelovu cenu míru za svou "snahu ukončit více než 50letý konflikt v zemi, ve kterém přišlo o život nejméně 220 tisíc Kolumbijců". Mírové dohodě s levicovou gerilou FARC byl během svého funkčního období ochoten podřídit vše a přistoupil i na podmínky povstalců, které jeho předchůdci odmítali. Není to však dlouho, kdy on sám prosazoval politiku svého v současnosti největšího oponenta a kdy coby ministr obrany dokázal v boji proti gerile postupovat i na úkor civilních obyvatel.
Krajskými volbami by mohl skončit dlouholetý spor o poloze hlavního nádraží v Brně. Obyvatelé města budou moci kromě krajského zastupitelstva zvolit i to, jestli cestující budou za pár let vystupovat na úplně novém nádraží u řeky Svratky, nebo na zrekonstruovaném nádraží v centru. První variantu přitom podporují lidé z bývalého vedení města, zejména ti z ODS, skrytí za spolkem Brno+. Variantu v centru naopak podporují aktivisté okolo Josefa Patočky. S blížícím se referendem se navíc vyhrocuje situace mezi oběma tábory. Brno+ se snaží Brňany od hlasování odradit, stoupenci zachování nádraží se snaží naopak obyvatele na poslední chvíli zmobilizovat. Podívejte se, jak nádraží vypadá nyní.
Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos dosáhl podepsáním dohody s gerilou FARC historického úspěchu. V nedělním referendu se ale ukázalo, že nenávist vůči ozbrojencům je mezi obyvateli mnohem silnější než touha po míru. Lidé chtějí spravedlnost, kterou jim dohoda nenabízela. Santos ale nemá žádný náhradní plán. Stejně jako vůdce FARC však Kolumbijce ujišťuje, že mírová jednání budou pokračovat.
Maďarské referendum těžko mohlo dopadnout jinak. Na položenou otázku nelze dost dobře odpovědět jinak než ném (ne), anebo ji odmítnout jako nesmysl.
Těsným výsledkem skončilo referendum v Kolumbii o mírové dohodě vlády s povstalci z radikálně levicového hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). S dohodou souhlasilo 49,76 procenta voličů, předvolební průzkumy přitom ukazovaly, že má podporu dvou třetin Kolumbijců. Odmítnutí dohody v referendu vrhá zemi do nejistoty a je velkou porážkou pro prezidenta Juana Manuela Santose.
Účast v nedělním referendu v Maďarsku nepřesáhla 50 procent, není tedy právně závazné. Premiér Orbán přesto získal v jednání s evropskými partnery silný argument. Většina Maďarů navíc uprchlíky skutečně odmítá. Hlasovat ale nepřišli, protože jsou otráveni politikou.
Podle průzkumů většina Maďarů, stejně jako vláda premiéra Viktora Orbána, kvóty odmítá. V prvních pěti hodinách podle úřadů odhlasovalo 1,3 milionu z přibližně 8,3 milionu oprávněných voličů, účast dosáhla tedy 16,37 procenta.
Maďaři budou v neděli hlasovat v referendu o odmítnutí uprchlických kvót navržených Evropskou unií. Vláda premiéra Viktora Orbána, která se loni proslavila stavbou plotu na hranicích, už řadu měsíců vede až nepochopitelně vypjatou kampaň proti EU, kvótám a uprchlíkům. "Doma uprchlické téma funguje a zvyšuje popularitu vládní strany Fidesz. A v zahraničí si tím Orbán buduje pozici lídra pravicově populistického proudu, který v jeho očích postupně bude mít na EU největší vliv," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Péter Krekó, ředitel budapešťského think-tanku Political Capital. Pokud se Orbánovi nepodaří v EU získat větší vliv, nelze podle něj vyloučit, že Maďarsko za pár let z Unie odejde.
