Izraelští cestující z Atén do Tel Avivu protestovali proti přítomnosti dvou arabských pasažérů na palubě. I přes opakovanou policejní kontrolu a fakt, že oba muži měli izraelské doklady, s nimi odmítli cestovat. Řecké aerolinky oběma mužům poskytly nocleh a náhradní dopravu o den později. Jejich jednání však kritizuje jak palestinské vedení, tak i Stát Izrael.
Turecká policie našla na dvou různých místech pobřeží Egejského moře těla 34 migrantů. Mezi oběťmi podle ní byly i tři děti. Při pokusu dostat se na řecký ostrov Lesbos se patrně převrhly dva čluny, které uprchlíky převážely. Dvacet čtyři těl bylo objeveno v okrese Ayvalik, zatímco deset dalších bylo nalezeno v okrese Dikili, sdělil agentuře Reuters činitel z místního velitelství tureckého četnictva. Dvanáct lidí se v moři a na pobřeží v okrese Ayvalik podařilo zachránit. Podle zástupce pobřežních hlídek pátrají po případných přeživších v moři tři záchranné lodě a také vrtulník. Podle mezinárodních organizací příliv uprchlíků na řecké ostrovy i navzdory nepříznivému zimnímu počasí neutichá.
Výměnou za desítky miliard, které eurozóna slíbila Řecku, by měly Atény provést další škrty důchodů. Tamní premiér chce tato opatření obejít. Ekonomové však varují, že bez reformy se řecký penzijní systém neobejde. Problémem je stárnutí populace, rostoucí počet důchodců i výdajů, které vláda do této oblasti posílá.
V souvislosti s migrační krizí Česká republika posílá do Řecka humanitární pomoc za více než čtyři miliony korun. Skupina hasičů v polovině týdne vyrazí na jih balkánského poloostrova, aby do Centrálního skladu humanitární pomoci dodala stovky lehátek, dek, spacáků a dalšího vybavení. Řecko je již pátou zemí, do které Česko v souvislosti s uprchlickou krizí posílá humanitární pomoc.
Soustavné bombardování, tlak kurdských sil i irácké armády a rovněž ekonomické vyčerpání příští rok Islámský stát oslabí. Zejména v Iráku, kde lze očekávat, že Kurdové a iráčtí vojáci uštědří IS několik porážek. V důsledku dohody mezi EU a Tureckem o lepší ostraze pobřeží Egejského moře a také kvůli opatřením Unie na jejích vnějších hranicích uprchlíků patrně příští rok o něco ubude, ale stále půjde o statisíce lidí.
V rámci privatizace státního majetku, která je jednou z podmínek půjček ze zahraničí, prodává řecká privatizační agentura luxusní přímořský resort na okraji Atén. Za komplex Astir-Palace má inkasovat 400 milionů eur (10,8 miliardy korun) od arabsko-tureckého fondu Jermyn Street Real Estate Fund. Z privatizace dosud Řecko získalo pouze 3,5 miliardy eur, přičemž v plánu je 50 miliard.
Řecko nevyhoví "nerozumným požadavkům" věřitelů v otázce důchodů, řekl řecký premiér Alexis Tsipras. K připravovaným jednáním o důchodovém systému v zemi ale podle agentury AFP připustil, že systém je na pokraji zhroucení a musí se reformovat. "Věřitelé musí vědět, že dohodu s nimi budeme plně respektovat, ale že to neznamená, že přistoupíme na nerozumné a nespravedlivé požadavky," uvedl premiér v rozhovoru, který zveřejnil deník Real News. Tsiprasova vláda loni v červenci odstoupila od předvolebních slibů o zastavení úsporných politik a přistoupila na dohodu s evropskými věřiteli, která počítá s další pomocí Řecku ve výši až 86 miliard eur v příštích třech letech výměnou za nové reformy.
Kvůli sněhu byly zrušeny stovky letů z obou istanbulských letišť. Omezení se dotkne i nejméně dvou párů leteckých spojů s Prahou. Úřad istanbulského guvernéra již ve středu varoval obyvatele města, aby raději nevycházeli na ulici, pokud to není nezbytně nutné. Po týdnech relativně jarních teplot dnes zasáhl mráz také Řecko. Prudký pokles teplot ochromil zejména sever země a horské oblasti, kde napadl i sníh.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky připlulo letos do Evropy 1 000 573 migrantů, což je asi pětinásobek oproti roku 2014. Asi 3735 lidí při pokusu dostat se do Evropy přes moře zemřelo. Nejvíce lidí dorazilo letos do Řecka (844 176), většina z nich na ostrov Lesbos. Zhruba polovina uprchlíků, jež dopluli přes Středozemní moře, pochází ze Sýrie, asi 21 procent z Afghánistánu a osm procent z Iráku. Největší evropská migrační krize od druhé světové války nepolevuje ani s příchodem zimního počasí.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek ve středu prohlásil, že urovnal spory s Řeckem kvůli výrokům českého prezidenta Miloše Zemana. Prezidentovo vyjádření pro slovenskou agenturu TASR prý neprobírali. Zaorálek však naznačil, že nesouhlasí s prezidentovým prohlášením, že Řecko nesmí být v eurozóně. "Něco takového mi ale nepřísluší komentovat. Česká republika v eurozóně není, a proto si nemyslím, že bych se mohl vyjadřovat k tomu, kdo by tam měl nebo neměl být. Tento způsob deklarování se mi zdá poněkud nešťastný," říká v rozhovoru ministr.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) tvrdí, že po telefonátu se svým řeckým protějškem urovnal diplomatickou roztržku mezi Českou republikou a Řeckem. Ministr na sociálních sítích také napsal, že řecký velvyslanec se vrátí do Prahy po Vánocích. "Telefonát s mým řeckým protějškem proběhl v přátelské atmosféře. Pozval jsem jej do Prahy," napsal Zaorálek.
Řecko odvolalo z Prahy velvyslance Panayotise Sarrise kvůli výrokům prezidenta Miloše Zemana, že Česko může vstoupit do eurozóny, až se vyřeší účast Řecka. Byl povolán ke konzultacím, což je určitá forma protestu. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček nechtěl krok Řecka komentovat.
Ředitel agentury na ochranu vnějších hranic EU Fabrice Leggeri v rozhovoru pro německý nedělník Welt am Sonntag připustil, že uprchlíci přicházející do Evropy představují bezpečnostní riziko. Upozornil, že někteří běženci mohou přicházet s falešnými syrskými pasy. "Velký příliv lidí, kteří nyní přicházejí do Evropy, aniž by byli zkontrolováni, samozřejmě představuje bezpečnostní riziko," řekl Leggeri. Rovněž dodal, že nahlížet na všechny uprchlíky jako na potenciální teroristy by byla chyba.
Kvůli neochotě spolupracovat s evropskými věřiteli se Řecko v létě 2015 těsně přiblížilo odchodu z eurozóny. Nakonec k němu nedošlo, obyčejní Řekové ale ve strachu vybrali ze svých účtů rekordní množství úspor. Banky se kvůli tomu ocitly bez peněz a na tři týdny zavřely, vláda zároveň musela požádat eurozónu o další miliardové půjčky. Podobný scénář by se v roce 2016 už opakovat neměl, lépe ale nebude. Na Řeky dopadají škrty, ke kterým se vláda výměnou za evropské peníze zavázala.
U tureckého pobřeží se v noci na dnešek potopila loď s uprchlíky, která směřovala na řecký ostrov Kalymnos. Zemřelo 18 lidí, dalších 14 se jich turecké pobřežní stráži podařilo zachránit. Nehoda se stala u přístavního města Bodrum, na palubě plavidla byli mimo jiné běženci ze Sýrie, Iráku a Pákistánu. Lidé, kteří neštěstí přežili, byli dopraveni do blízkých nemocnic. Jejich stav je vážný, informovala ázerbájdžánská agentura APA. Egejské moře mezi Tureckem a Řeckem je letos nejfrekventovanější trasou pro migranty mířící do Evropy. Podle poslední zprávy evropské agentury na ochranu unijních hranic Frontex od ledna do konce listopadu do Řecka připlulo už na 715 tisíc uprchlíků.
Komentátoři Hospodářských novin si vybrali téma, které je v právě končícím roce zaujalo nejvíc. U Davida Klimeše to byla řecká krize. Ta si podle něho sice nyní dává oddechový čas, ale to rozhodně neznamená, že skončila. Stále je prubířským kamenem pro udržitelnost a budoucnost eurozóny. Snad se Evropa rozhodla dobře a přerod Řeka Tsiprase v nejpravicovějšího premiéra Evropy mu nějaký čas vydrží.
Příliv uprchlíků do Řecka klesl v listopadu o polovinu ve srovnání s říjnem. Podle dnešní zprávy evropské agentury na ochranu unijních hranic Frontex jich do země dorazilo minulý měsíc kolem 108 tisíc. Meteorologické podmínky pro přeplouvání Egejského moře z Turecka na řecké ostrovy jsou v tuto dobu stále méně příznivé. Frontex také uvádí, že od ledna do listopadu zaregistrovaly úřady nelegální vstup 1,55 milionu běženců na území Evropské unie. Celkový počet imigrantů je ale nižší, protože mnozí byli zapsáni dvakrát, upozornila agentura Reuters.
Argument zastánců společné ostrahy zní: pokud vnější hranice nebudou dostatečně účinně chráněny, Schengenský prostor zkolabuje a obnoví se hraniční kontroly mezi všemi zeměmi, jak jsme je znali v České republice do roku 2007. Některé státy se bouří proti tomu, že stráž má zasahovat i v zemi, jejíž vláda s tím nebude souhlasit.
Podle německé kancléřky může vysoký počet uprchlíků v dlouhodobém horizontu znamenat pro Evropu a Německo těžkou zkoušku, a je proto nutné pracovat na posílení ochrany vnějších hranic Evropské unie. V souvislosti s tím se vyslovila také pro posílení spolupráce s Tureckem. Neúspěšné žadatele o azyl v Německu pak chce posílat zpět do země původu.
Ministr vnitra Milan Chovanec o víkendu navštívil české policisty, kteří u maďarského Szegedu pomáhali střežit hranici se Srbskem. Kromě nich ale na základnu dorazila i část kontingentu ze sousedního Slovinska. Tam se čeští policisté dennodenně setkávají se stovkami uprchlíků, které musí bleskurychle prohlédnout. Podle velitele dvacetičlenné jednotky Davida Předoty jde o mimořádně cennou zkušenost. V rozhovoru pro Aktuálně.cz ale přiznává, že občas má pocit beznaděje. To když třeba v telefonech uprchlíků nachází záběry z poprav. Takoví imigranti okamžitě končí v rukou jeho slovinských kolegů. "Ale v tu chvíli já ztrácím kontakt s tím, co se bude dít dál," krčí rameny Předota.
