Řecký ministr obrany oznámil, že Řecko má připraveny čtyři z pěti hotspotů v zemi, které mají za úkol přijímat a registrovat uprchlíky. Řecko tak podle něj plní závazek Evropské unie, která mu dala tři měsíce na to, aby zavedlo opatření na lepší zvládání migrační vlny. Evropské země jinak hrozily obnovením hranic na dva roky.
Nechci, aby visegrádská čtyřka získala pověst někoho, kdo brzdí rozhodovací procesy v Evropě, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda vlády Bohuslav Sobotka. Pořádaný summit V4 podle něj nejde proti Německu. "Jak V4, tak Německo má zájem na tom, aby Turecko dodrželo to, co je součástí akčního plánu, a aby Řecko lépe chránilo vnější hranice a spustilo hotspoty," říká Sobotka.
Česká republika by do konce roku 2017 podle přerozdělovacích migračních kvót měla přijmout více než dva a půl tisíce uprchlíků. Ministerstvo vnitra informovalo, že už se jedná o prvních třiceti migrantech, kteří do Evropy přišli přes Řecko a Itálii. Česko dlouhodobě zastává názor, že přesídlování uprchlíků začne fungovat až po spuštění hotspotů, což jsou registrační centra pro uprchlíky rozmístěná v Itálii a Řecku.
Cestu do Evropy bral Dani ze Sýrie jako jedno velké dobrodružství. Teď pomáhá na řeckém ostrově Lesbos Syřanům s tlumočením do angličtiny. Jeho snem je - tak jako mnoha dalších - dostat se do Německa. Ale z úplně jiného důvodu než ostatní.
Imigranty si na naše území na základě diktátu nikdy nenavezeme, uvedl slovenský premiér Robert Fico. Běženci se podle něj neumí integrovat a dělali by problémy tak jako v Německu a Bruselu. Fico zdůraznil, že Slovensko utečence nepozvalo a ani nemůže za rozpad zemí, odkud uprchlíci pocházejí. Řecko podle něj selhalo, protože denně pouští dál do Evropy tisíce lidí bez kontroly.
Pobřeží ostrova Lesbos je jedním z vysněných míst uprchlíků připlouvajících z Turecka na lodích. Řecká vláda tak zde, i pod tlakem Evropské unie, zbudovala první hotspot, tedy místo pro jejich registraci včetně sejmutí otisku prstů. Vedle něho stojí tento záchytný tábor s kapacitou přibližně 1600 míst. Během naší návštěvy ovšem zel prázdnotou.
Slovenský premiér řekl, že Německo si stěžovalo kvůli pondělnímu mimořádnému summitu zemí visegrádské skupiny s Makedonií a Bulharskem v Praze. Na něm budou státníci jednat i o posílení ochrany hranic mezi Bulharskem, Makedonií a Řeckem. Podle německého týdeníku Der Spiegel státy V4 zřejmě půjdou příští týden do otevřené konfrontace s Merkelovou kvůli sporu o řešení uprchlické krize.
Evropská unie dala Řecku tři měsíce na vyřešení vážných nedostatků ve zvládání přílivu imigrantů na jeho námořní hranici s Tureckem. Na návrh Evropské komise se na tom dohodli ministři financí zemí EU na schůzce v Bruselu. Současná situace podle ministrů ohrožuje schengenský prostor. Pokud Řecko do vypršení ultimáta nebude dostatečně realizovat doporučení Evropské unie, komise může navrhnout obnovení hraničních kontrol na vnitřních hranicích Schengenu. Podle agentury AFP by se jednalo o bezprecedentní opatření. EU vystupňovala tlak na Atény den poté, co se Severoatlantická aliance rozhodla vyslat do Egejského moře své námořní loďstvo s cílem pomoci řešit přistěhovaleckou vlnu.
NATO v pátek spouští operaci v Egejském moři. Má pomoci zmírnit příliv uprchlíků hlavně zpravodajskými informacemi pro řeckou a tureckou pobřežní stráž. Severoatlantická aliance nebude zastavovat a vracet lodě s uprchlíky. Vzhledem k charakteru operace a nasazené technice se nepočítá s českou účastí. Otázky a odpovědi.
Řecko se nezúčastní pondělního mimořádného summitu visegrádské čtyřky v Praze. Řecký ministr zahraničí si stěžoval, že země V4 chtějí jednat "o nás bez nás". Evropské země chtějí dát Řecku dva měsíce na nápravu nefungujících hotspotů, pokud se situace nezmění, budou moci členské země EU mezi sebou obnovit hranice až na dva roky, čímž by padl schengenský prostor.
Severoatlantická aliance vysílá do boje proti pašerákům do Egejského moře vlastní lodě, oznámil americký ministr obrany Ashton Carter. Cílem námořní mise bude monitorovat příliv migrantů a mařit pašování lidí. "Existuje zločinecký syndikát, který zneužívá tyto ubohé lidi. Jedná se organizovanou pašeráckou operaci. Když se na to zaměříme, může to mít ohromný humanitární dopad," vysvětlil Carter. Běžence bude Aliance podle ministra Martina Stropnického vracet do Turecka. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nedlouho před ním pohrozil EU, že by "mohl přijít okamžik, kdy země otevře migrantům brány do Evropy".
Makedonie převáží bez zbytečných prodlení tisíce migrantů z jedné strany země na druhou. Ceny za vlak kvůli zvýšené poptávce zpětinásobila. Využít tohoto „pohodlného“ přechodu mohou ale pouze lidé, kteří mají velkou pravděpodobnost na získání azylu v Německu a Rakousku, tedy Syřané, Iráčané a Afghánci. Nově také pouze ti, kteří určí jako svou cílovou zemi právě Německo nebo Rakousko. Uprchlíci si často vymýšlejí, odkud pocházejí i kam míří, aby svou cestu do centra Evropy urychlili.
Projít ostře hlídaným průchodem skrze dvoje žiletkové ploty mezi Řeckem a Makedonií a odtud špinavým a viditelně zanedbaným, zato o to dražším vlakem do Srbska. To je cesta tisíců uprchlíků, nejčastěji žen s dětmi, stále putujících balkánskou cestou z jihu Evropy dále na sever.
Stovky iráckých migrantů se na začátku února dobrovolně vydaly finskými a belgickými vládními letouny zpátky do Bagdádu. Ze života v Evropě byli kvůli přehnaným očekáváním zklamáni. A to přesto, že cestou na starý kontinent riskovali životy a utratili za ni často veškeré své úspory. V roce 2015 se za asistence Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dobrovolně vrátilo zpátky do Iráku na 3500 migrantů. Nejvíce jich odchází z Belgie, Finska, Německa, Rakouska a Řecka.
Rozmístit své lodě k tureckým břehům a přispět tak k řešení uprchlické krize zvažuje i Severoatlantická aliance. V Bruselu to řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. "Krize s uprchlíky je předmětem vážného znepokojení pro nás všechny. Myslím si tedy, že se velmi vážně zamyslíme nad žádostí Turecka a dalších spojenců o pomoc s řešením této krize," řekl šéf NATO v bruselském sídle. O možnosti námořní mise NATO k lepší kontrole tureckých břehů, odkud denně míří stovky běženců do Řecka, hovořila i německá kancléřka Angela Merkelová. Znepokojen je řecký premiér Alexis Tsipras, který upozornil, že případná mise nesmí nijak ohrozit svrchovanost Řecka.
Cílem uskupení Demokracie v Evropě - hnutí 2025 (DiEM25) je zásadní reforma EU. Hnutí požaduje omezení byrokracie a zajištění transparentního rozhodování na unijní úrovni. "Společná byrokracie a společná měna rozdělují evropské národy, které se začaly sjednocovat navzdory svým rozdílným jazykům a kulturám," uvedl Janis Varufakis, který byl v řecké vládě za krajně levicovou stranu Syriza. Za hnutím DiEM25 stojí vedle Varufakise také španělská strana Podemos či italský levicový intelektuál Toni Negri.
Loňská jednání mezi Tureckem a EU o řešení migrační krize byla podle všeho ostřejší, než se dosud zdálo. Ukazuje to zápis ze schůzky tureckého prezidenta s předsedou Evropské komise a předsedou Evropské rady během summitu G20 v Antalyi, který zveřejnil řecký zpravodajský server. Erdogan Tuskovi s Junckerem vyhrožoval, že pokud nebude po jeho, "otevře uprchlíkům dveře do Řecka a Bulharska".
Loňská migrační vlna zvedla počty zadržených nelegálních migrantů v Česku o skoro 78 procent. Šéf cizinecké policie Milan Majer nechce odhadovat, kolik uprchlíků přijde letos; záleží na tom, zda se Evropské unii podaří přimět Řecko a Turecko, aby zvládaly příchozí uprchlíky řádně registrovat. Podle něj jen zhruba jedno procento migrantů chce zůstat v Česku, ostatní míří do Německa a Skandinávie. "Dnes už i Německo ví, že takový masivní počet migrantů nemůže zvládnout, a proto začíná přijímat svá opatření," řekl Majer Aktuálně.cz.
Kvůli stávce byly zrušeny vnitrostátní lety, zastavily se i trajekty a veřejná doprava, byly uzavřeny školy, soudy i lékárny a v nemocnicích zůstal jen nezbytný personál pro nouzové případy. Řecko zažívá 24hodinovou stávku proti chystané reformě v oblasti sociálního zabezpečení.
Uprchlíci na severu Řecka zablokovali hlavní silnici vedoucí k hranici s Makedonií. Požadují volný průchod přes řecko-makedonskou hranici, který jim byl odepřen, a oni tak uvízli v Řecku. Makedonské úřady pouštějí v posledních dnech do země pouze ty běžence, kteří splňují podmínky pro udělení azylu. Na obou stranách hranice navíc brzdí provoz protesty místních taxikářů a farmářů. I proto se na řecké straně začaly hromadit tisíce migrantů, z nichž někteří se vracejí do táborů u Soluně nebo Atén, mnozí ale vyčkávají v naději, že se jim nakonec hraniční čáru překročit podaří.
