Česká republika má stejně jako v předchozích letech z evropských zemí nejvýhodnější podmínky pro rozšiřování výroby. V celosvětovém žebříčku je na pátém místě za Čínou, Indií, USA a Kanadou. Loni bylo Česko čtvrté. Vyplývá to z výsledků studie realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield.
Polský hnědouhelný důl Turów je rozbuškou na česko-polsko-německé hranici. Varšava pokračuje v těžbě navzdory nařízení Soudního dvoru Evropské unie. Českým obcím vadí prach a hluk, obří jáma jim prý bere vodu. Těžaři tomu chtějí bránit obří podzemní "zdí", jenže její funkčnost je zatím nejasná. Do toho se místní Poláci bojí o práci a německá Žitava o své domy.
Průmyslová produkce v červnu zpomalila meziroční růst na 11,4 procenta z květnových 25,3 procenta. Hodnota nových zakázek byla vyšší o 22,8 procenta. Výsledky jsou stále ovlivněné epidemií koronaviru, která průmysl loni výrazně omezila. Stavební výroba v Česku předminulý měsíc meziročně dále rostla, růst naopak zrychlila na 7,9 procenta.
Ruská agrese na Ukrajině po letech obrátila pozornost ke zbrojním výdajům zemí EU. "Obrannému průmyslu" se přitom v Česku dlouhodobě daří, výroba zbraní tu má dlouholetou tradici. On-line deník Aktuálně.cz nahlédl do výrobních hal i za těžké pancéřové dveře České zbrojovky. Tuzemský výrobce zbraní, který sídlí v Uherském Brodě, tento rok slaví 86 let od svého založení.
Stavební výroba v Česku po více než rok trvajícím propadu letos v květnu poprvé meziročně vzrostla, a to o 5,8 procenta. Stavebnictví po začátku epidemie nemoci covid-19 v březnu 2020 od loňského dubna vytrvale oslabovalo. V několika měsících loňského i letošního roku meziroční propad stavební produkce přesáhl deset procent. Průmysl meziročně také vzrostl, výrobce však omezuje nedostatek surovin.
Průmyslová výroba v Česku v dubnu meziročně stoupla o rekordních 55,1 procenta. Téměř čtyřapůlnásobně se zvýšila výroba aut. Loni v dubnu ale průmysl silně omezila opatření vlády proti šíření koronaviru a také dobrovolná přerušení výroby právě třeba v automobilkách. V pondělí to oznámil Český statistický úřad, podle kterého se také stále nedaří nastartovat růst stavební výrobě.
Průmyslová výroba v březnu meziročně vzrostla o 14,9 procenta, vyplývá z údajů od Českého statistického úřadu (ČSÚ). Loni v březnu se kvůli opatřením vlády proti šíření nákazy a narušení výrobních řetězců zastavil chod řady firem a výroba o 12 procent propadla. Tahounem letošního růstu jsou automobilky, jejichž výroba meziročně stoupla o 47 procent.
Český průmysl v únoru přešel do meziročního poklesu o 2,6 procenta z lednového růstu o 0,3 procenta. Důvodem je pandemie koronaviru. Hůře si vedla výroba aut, elektrických zařízení i stavebních hmot. Také produkce ve stavebnictví minulý měsíc klesla, a sice o 11 procent, tedy nejvýrazněji od července 2016. Vyplývá to z revidovaných údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby z do Asie nebo jiných částí světa, kde si s limity nemusí lámat hlavu. Evropská unie tomu chce zabránit takzvaným uhlíkovým clem.
Omezení pohybu po republice zatím ke zlepšení pandemické situace příliš nepomohlo. Už téměř tři týdny nesmí lidé při procházce překračovat hranice své obce a vycestovat mimo svůj okres mohou jen za prací či kvůli vážným důvodům. Vláda si od zákazů slibovala, že tím omezí kontakty mezi lidmi a sníží počty nakažených. Nyní uznává, že čekala, že se toto opatření projeví mnohem více.
Český průmysl v lednu zpomalil meziroční nárůst na 0,9 procenta z prosincových 2,5 procenta. K růstu nejvíce přispěla produkce kovových výrobků a také výroba chemických látek. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Stavební výroba svůj propad mírně zpomalila. V lednu se produkce reálně meziročně snížila o 5,2 procenta po prosincovém revidovaném poklesu o 11,4 procenta.
Snaha omezit šíření koronaviru vedla loni v Itálii k tomu, že byl dočasně pozastaven průmysl a výroba všeho, co nespadalo do kategorie nezbytného zboží. Tuto možnost nyní v Česku navrhují i někteří politici a slibují si od ní stejný výsledek - nižší počet mrtvých a ulehčení pro zdravotnictví. Kdo kromě Itálie zvolil podobný krok?
Cílem lockdownu nemůže být jen vyhladovění viru tím, že zůstaneme tři týdny zavření. Nutně potřebujeme, aby stát zvládl kroky, kterých dosud nebyl schopen. Bez nich tady covid začne řádit znovu.
Vláda zvažuje omezení pohybu či zavření škol. Ve hře naopak není uzavření velkých podniků. Odborníci upozorňují, že uzavření země by bylo nákladné, mohlo by vyjít minimálně na čtyři miliardy denně. Podle vědců by však mohlo přispět k tomu, aby se v dubnu mohly vrátit všechny děti do škol nebo aby se mohly otevřít obchody.
Zlaté časy automobilového průmyslu v Česku přibrzdil koronavirový útlum spojený s omezením výroby a zmrazením trhu práce. Personalisté s jistou mírou nadsázky podotýkají, že uplynulé roky lidi v odvětví rozmazlily. Teď se zaměstnanci musí naopak smířit s některými úsporami - například na bonusech. K nejhoršímu v podobě masivního propouštění ale nedochází a kvalifikovaní lidé jsou stále potřeba.
Průmyslová výroba v ČR v loňském roce poznamenaném pandemií koronaviru meziročně klesla o osm procent. Je to nejvyšší propad od krize v roce 2009, kdy se průmysl snížil o 13,6 procenta. Výrazně se loni propadla například produkce aut. Vyplývá to z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Klesla také stavební výroba, po třech letech růstu meziročně spadla o 7,7 procenta.
Průmyslová produkce v ČR loni v listopadu zpomalila meziroční růst na 0,4 procenta z říjnových 1,3 procenta. Průmysl táhla ve sledovaném měsíci nahoru zejména výroba aut. Stavební výroba v Česku ve stejném obdob zpomalila meziroční propad na 8,4 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která v pátek zveřejnil na svém webu Český statistický úřad (ČSÚ).
Jeho fotografie zachycují bez příkras a ideologického nánosu obyčejný život ve slezských Sudetech od 50. let minulého století. Za totality téměř nevystavoval, komunistům jeho snímky vadily. Hvězdou českého humanistického dokumentu se Gustav Aulehla stal až po revoluci. K uznání jeho díla přispěla i kniha Sudetská kronika, která vyšla rok předtím, než fotograf ve svých devadesáti letech zemřel.
