K francouzskému Nejvyššímu soudu se nedávno dostal netypický případ. Muž se soudil se svým bývalým zaměstnavatelem, který ho vyhodil za to, že se neúčastnil pracovních výjezdů ani popracovních večerních pitek, a označil jej za "nezábavného". Soud vyhazov označil za protiprávní.
Ať už dáte výpověď sami, nebo ji dostanete, téměř vždy jde o stresovou životní situaci. Důležité je proto odchod z práce dobře promyslet a vyhnout se tak zbytečným chybám, které vás mohou připravit o peníze. Právníci radí, na co při ukončení zaměstnání pamatovat, kdy mají lidé nárok na odstupné i jak dosáhnou na případnou pomoc od státu.
Přibývá zaměstnanců, kteří si berou dovolenou, aby dohnali pracovní resty. Nedokážou držet tempo se stále vyššími nároky na výkonnost, což ale nechtějí před svými šéfy přiznat, a tak se svou přepracovanost snaží skrýt. Dodělávání nesplněných úkolů během volna však podle odborníků může vést až k vyhoření.
"Šéfe, chtěl bych přidat." Věta, kterou slyší v poslední době stále více manažerů. Až polovina zaměstnanců se letos chystá požádat o zvýšení mzdy či benefitů. Ohledně výsledku vyjednávání jsou ale lidé za současné situace většinou skeptičtí. Jak se na schůzku s vedením nejlépe připravit, aby skončila úspěchem, radí v rozhovoru pro Aktuálně.cz expert na vyjednávání Radim Pařík.
Tatiana Dyková dokáže stejně přesvědčivě ztvárnit noblesní dámu i ženu z lidu. Příští rok se objeví jako Zdena Mašínová starší ve filmu Bratři, v seriálu Případy mimořádné Marty zase hraje geniální uklízečku, která vyšetřuje vraždy. Před covidem si přitom od své profese dala pauzu, aby zjistila, jestli ji ještě baví. V rozhovoru mluví i o tom, proč se na rozdíl od jiných hereček nepouští do psaní.
Přivýdělek má 92 procent vysokoškolských studentů v Česku, více než ve většině ostatních zemí Evropy. Nejčastěji pracují proto, aby si mohli pořídit věci, které by si jinak nemohli dovolit, nebo aby získali zkušenosti. Velká část má zaměstnání i proto, aby si mohli dovolit život ve městě, kde studují. Oproti jiným státům ale jen malá část českých studentů uvádí, že bez práce by nemohli studovat.
Starobních důchodců je v Česku 2,3 milionu. Z toho něco přes 200 tisíc při penzi dál pracuje, což je podle státu málo. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce více aktivních důchodců, hodlá je proto finančně motivovat. V připomínkovém řízení je teď návrh na razantní změnu současného důchodového systému. Místo navyšování důchodů za odpracované roky nabízí stoprocentní slevu na sociální pojištění.
Denně se v Česku stane v průměru 110 pracovních úrazů. Jde převážně o dopravní nehody, pády z výšky, zasažení elektrickým proudem či úrazy pohybujícími se stroji. Občas se ovšem objeví ojedinělé případy zranění, které dokážou vyvést z míry i otrlé likvidátory. Redakce Aktuálně.cz oslovila pojišťovny, s jakými nejbizarnějšími případy se setkaly a ohledně čeho mají být lidé obezřetní.
„Pracovní podmínky jsou s Českem nesrovnatelné, mám dvojnásobně vyšší plat, hradí nám ubytování i cestu do práce. Trvalo mi čtyři roky se sem dostat, ale stojí za to,” líčí Hana Šlechtová, která už dva roky pracuje jako zdravotní sestra v Saúdské Arábii. „Když se můj pacient chce pomodlit, tak se prostě modlí, musím to respektovat a počkat na něj,” říká.
„V Německu na farmě jsme vstávali v pět hodin ráno, pak i ve čtyři. A pracovali jsme někdy i do devíti nebo deseti hodin do večera. Vyplňovala jsem dva výkazy, jeden pro sebe a jeden pro inspektorát. Vedení jsme nezajímali, lidé jsou nahraditelní,” říká novinářka Saša Uhlová, která si práci levné síly vyzkoušela i v Irsku a ve Francii a o svých zkušenostech napsala sérii textů pro A2larm.
I přes krizi se letos zaměstnanci v Česku dočkali navýšení mezd. To však zdaleka nebylo tak vysoké jako míra inflace. Redakce Aktuálně.cz vytipovala spolu s personální společností Grafton nejlépe a nejhůře placené pozice napříč tuzemským pracovním trhem. Srovnání ukazuje i rozdíly v příjmech na základě pohlaví, věku i v jednotlivých regionech Česka.
Zná to každý, kdo někdy pracoval v kanceláři. Mítinky přicházejí vždy nevhod. Papírování je základ. A stejně tak spousta motivačních řečí. Úvod snímku Šťastná práce – aneb jak nás sabotovali, který příští týden uvede Mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava, odhaluje, odkud tyto praktiky pocházejí. Jsou to rady z manuálu pro sabotování práce za druhé světové války.
Jaroslav Kuboš je manažerem prográmátorské firmy, od běžných ředitelů se ale liší. Coby dítě z hornické rodiny a bývalý zaměstnanec dobře rozumí napětí, které mezi šéfy a podřízenými vládne. Své zkušenosti shrnul v knize Lopaty a Vykořisťovatelé: "Zaměstnanci mají pocit, že na nich firma strašně vydělává, zaměstnavatelé si zase myslí, že personál je tady jenom pro ně," říká pro Aktuálně.cz.
Pod tlakem drahých energií a nejisté budoucnosti začínají firmy v Česku přistupovat k propouštění. Do konce roku zvažuje toto krizové řešení více než pětina firem, uvádí průzkum společnosti ManpowerGroup. Jde přitom hlavně o velké podniky. Odborníci však upozorňují, že rozdávání výpovědí by mělo být až poslední možností. Efektivnější je podle nich třeba snížení platů, a to solidárně i u vedení.
Zaměstnat seniory, studenty, absolventy, lidi s postižením či matky s dětmi má být od února pro firmy výhodnější. Díky novele zákona za ně totiž budou u kratších úvazků odvádět nižší sociální pojištění. Stát si od toho slibuje, že odstrkované skupiny dostanou na trhu práce větší šanci na uplatnění. Také podle oslovených odborníků jde o dobrý počin, který však mohl být ještě vstřícnější.
Vica Kerekes nepatří k herečkám, které by si libovaly v lesku showbyznysu. Festival v Benátkách, kam se v září podívala se snímkem Běžná selhání, si ale užila. V dystopickém dramatu ztvárnila ženu, která kvůli očekávání okolí žije v přetvářce, což je její povaze na míle vzdálené. Když v rozhovoru kritizuje politickou situaci v Maďarsku nebo snahu filmařů hladit diváky po srsti, nešetří upřímností.
Hospody a kavárny zažijí po více než dvou letech s koronavirem další náročný podzim a zimu. Jejich podnikání negativně ovlivňují zvyšující se ceny energií, rostoucí náklady na potraviny, nápoje i na personál. Podle britského deníku The Guardian by jim však mohl pomoci přesun lidí z home office právě do restauračních zařízení.
Přestože řada firem stále bojuje s genderovou nerovností, muži bývají častěji než ženy přesvědčeni, že na pracovišti k diskriminaci nedochází a že se sami chovají jako týmoví hráči. Vyplývá to z průzkumu mezi více než tisícovkou zaměstnanců středně velkých amerických korporací zařazených v žebříčku časopisu Fortune.
Nástup v devět, v poledne pauza na oběd a konec v pět odpoledne. Pracovní návyky zažité desetiletí se následkem pandemie začínají měnit. Nejenže zaměstnanci plní své povinnosti z domova, mění se i čas, kdy přesně svoji práci vykonají.
