Barbora Poláková už dávno není jen zpívající herečka. V hudebním světě je posledních osm let víc doma než v divadelním a časy, kdy před mikrofonem propadala trémě, má za sebou. Právě vydala novou desku ON/OFF, na které opět přirozeně balancuje mezi humorem a vážností. V rozhovoru popisuje, proč natáčení videoklipů škodí jejímu zdraví i jak ji zmeškaný let jejího expřítele přivedl ke psaní textů.
Počet lidí, kteří v Česku pracují na dohodu o provedení práce (DPP), rok od roku stoupá. Lákadlem je pro ně i jejich zaměstnavatele zejména to, že do určitého výdělku nemusejí odvádět zdravotní a sociální pojištění. Stát na tom ovšem ročně tratí miliardy korun. I proto se rozhodl tento typ úvazku nově více omezit.
Počítače lidstvu významně zjednodušily život. Zároveň ale přispěly ke zrodu "člověka kancelářského", který většinu dne tráví na židli. Řada lékařů sedavá zaměstnání považuje za civilizační chorobu srovnatelnou s kouřením a upozorňuje, že na ně lidské tělo není stavěné. Fyzioterapeut Tomáš Rychnovský v rozhovoru přibližuje, jaké obtíže způsobují a proč prosezené hodiny nestačí kompenzovat sportem.
Průměrná délka pracovní neschopnosti loni v Česku klesla na 26,3 dne z předloňských 34,5 dne, informoval ve čtvrtek Český statistický úřad (ČSÚ). V letech 2010 až 2019 byla průměrná doba pracovní neschopnosti vždy delší než 40 dnů. Počet neschopenek vystavených kvůli pracovnímu úrazu se loni meziročně nezměnil, bylo jich vydáno 45 000. Stagnoval i počet smrtelných pracovních úrazů.
Přes šedesát procent Čechů, kteří každé ráno vyrážejí do práce, se do ní dopravují autem, ukazují data z předloňského sčítání lidu. V regionech s horší dostupností veřejné dopravy a v menších obcích po celé republice se jedná o osm až devět z deseti pracujících. Výjimkou jsou velká města s rozvinutou sítí hromadné dopravy.
V restauracích chybí personál, odborné školství neumí vychovat dobré kuchaře a restaurace se teď navíc musí vyrovnávat s dramatickým růstem nákladů. Jejich hodnota navíc za posledních pár let podle šéfkuchaře Zdeňka Pohlreicha výrazně klesla. "Kdyby člověk chtěl nějakou restauraci prodat dnes, dostane za ni klidně jen třetinu sumy, kterou by inkasoval v roce 2019," tvrdí známý podnikatel v gastru.
Nespolehlivý, neschopný dodělat práci nebo ji dokončit s předstihem; co si nenapíše do diáře, pro něj neexistuje. Na druhou stranu kreativní, pohotový, vysoce inteligentní, rychle se učí, má strategické myšlení a komunikační dovednosti. Jiří Vicherek zažil na sobě, že když slabé stránky takového člověka jsou opravdu dominující, vyhodí ho z práce.
Franz Kafka by to možná nenapsal lépe. Anna-Marie začala už během studií pracovat na oddělení komunikace jednoho státního úřadu. Zprvu byla nadšená a sršela nápady. Brzy ale zjistila, že o její elán není zájem, na pozici totiž nebylo co dělat. Čas od času vykonávala pár nesmyslných úkonů a nudila se. To u ní vedlo až k rozvoji depresí a vyhoření. Svou zkušenost sdílela v podcastu Co z tebe bude?
Sabina byla díky své povaze i rodinnému prostředí vždy nesmírně ambiciózní. Už ve dvanácti se sama přihlásila na gymnázium a po vysoké nastoupila do auditorské firmy. Přestože ke kariéře v prestižní firmě směřovala vlastně už od dětství, během pouhého roku vyhořela. V podcastu Co z tebe bude?! popisuje, jak na cestě za zdravějším způsobem života musela změnit svůj přístup k práci i k sobě samé.
Bývalý prezident Miloš Zeman ve středu otevřel svou kancelář v Jaselské ulici v Praze. V doprovodu ochranné služby do ní přijel krátce před polednem. Prostory má pronajaté od pražského arcibiskupství, plánuje pracovat jeden den v týdnu. Bude v ní přijímat návštěvy a poskytovat rozhovory.
Tomáš Jeřábek se oproti jiným hercům před kameru dlouho nehrnul. I za cenu nezaplacených složenek tíhl hlavně k alternativnímu divadlu a proslavil se až jako zlý bankéř z reklamy. Až pak přišly role natvrdlých lenochů nebo krutých sadistů. Nejnověji hraje v minisérii Volha z prostředí normalizační Československé televize. V rozhovoru mluví o své cestě z učňáku na DAMU i o pozdním rodičovství.
Pracovníky z agentur čekají velké změny. Od roku 2024 má platit novela zákona o zaměstnanosti, která jim nabídne větší ochranu. Do smlouvy jim přibude výpovědní doba i nárok na trvalé místo. "Pro lidi to může být dobré, pro firmy naopak drahé. Agenturní zaměstnávání ztratí flexibilitu," říká šéf personální agentury Randstad Martin Jánský a popisuje i to, jak funguje český trh práce právě teď.
Nástup umělé inteligence, která během pár sekund napíše jakýkoliv text, zodpoví otázky nebo vytvoří realistické obrázky, rozvířil debaty o jejích etických rozměrech.
Česká pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba 1600 zaměstnanců. Další z předpokládaných 2269 rušených míst jsou neobsazená. Na pracovněprávní stránku podávání výpovědí a dodržování stanovených kritérií propouštění budou dohlížet odboráři České pošty. Po dnešním jednání vedení pošty se zástupci odborů to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.
Ženy v Česku mají v průměru o 16 procent nižší platy než muži, ukázala studie, na které se podílela socioložka Alena Křížková ze Sociologického ústavu Akademie věd. V rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč by si partneři měli rodičovskou dělit, a radí, jak zvýšit transparentnost odměňování. "V Česku se o tom v podstatě nemluví. Debata, kolik vyděláváme, je pro většinu naprosté tabu," říká.
Maďarský zaměstnanec si u Soudního dvora EU stěžoval, že má málo povinného odpočinku mezi směnami v zaměstnání. A protože soud rozhodl v jeho prospěch, má český zákoník práce problém. Podobně jako ten maďarský totiž jasně nerozlišuje délku denní a týdenní doby odpočinku mezi směnami. Pokud tedy nedojde k "opravě" normy, měli by mít nově čeští zaměstnanci o 11 hodin delší volno.
Rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstávají v Česku statisíce uprchlíků, mezi nimiž výrazně převládají ženy. Ony samy i organizace, které jim pomáhají, upozorňují na přetrvávající problémy. Pro mnohé je složité najít práci, dostupné bydlení nebo školku pro své děti. Stěžují si také na neuznávání vzdělání nebo jazykovou bariéru kvůli nedostatku kurzů češtiny. Stát slibuje, že pomoc zlepší.
Po čtyřech letech se mohou vrátit přísnější pravidla nemocenské. Zaměstnavatelé by tak náhradu mzdy začali zaměstnancům vyplácet až čtvrtý den nemoci. Znovuzavedení takzvané karenční doby navrhla Národní ekonomická rada vlády, podle ní by takový krok zvýšil mimo jiné příjmy veřejných rozpočtů. V současnosti se o návrhu, který má své podporovatele i odpůrce, mluví stále častěji.
