Vláda nepodpořila návrh senátorů ČSSD na opětovné proplácení prvních tří dnů nemoci. Firmy jsou totiž proti - a právě shodu v tripartitě požadují hnutí ANO i lidovci. Schůdnější může být kompromis, který by kombinoval několik změn: Zavedení několika dnů zdravotního volna, vyšší dávky při dlouhodobé pracovní neschopnosti a kompenzace pro firmy.
Zaměstnání je zdrojem stresu pro 39 procent Čechů, ukázal loňský průzkum Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Nespokojený a přetížený pracovník rovná se vyšší riziko pracovních úrazů i chyb,“ varuje jeden z autorů výzkumu Radek Ptáček, který působí na Psychiatrické klinice 1. lékařské fakulty UK. Pro firmy proto rozhodně vychází levněji se o zaměstnance starat než je ždímat, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Řidičů v Česku chybí podle některých odhadů až 10 tisíc. Sdružení automobilových dopravců ČESMAD Bohemia předpokládá, že v dalších letech bude ještě hůře. Každý rok má být lidí za volantem o pět procent méně. Za malý počet lidí s oprávněním řídit autobus nebo nákladní automobil může podle manažerů konec vojny i nefungující systém vzdělávání. Sami se ale zdráhají řidičům výrazně přidat na platech.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) souhlasí s požadavkem krizového štábu nemocnic a odborů na růst platů v nemocnicích o deset procent od roku 2017. Podpoří na to vyšší odvody státu v příštím roce i pravidelnou valorizaci v příštích letech pro další růst platů, aby zdravotníci dostali dlouhodobou perspektivu. Premiér to ve středu řekl po jednání se zástupci krizového štábu, na němž byl také ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Krizový štáb chce růst platů během tří let o třetinu, o tom se teprve bude jednat.
Ministerstvo chce více regulovat práci z domova. Firmy by ale místo nadbytečných úprav uvítaly speciální ustanovení ohledně pracovních úrazů, které přitom návrh neobsahuje. Pro bezpečnost práce při home office dosud platí obecná pravidla, což v praxi přináší komplikace. Firmy totiž nemohou byty kontrolovat stejně jako svá pracoviště.
Odboráři z řad zaměstnanců obchodních řetězců odstartovali kampaň za to, aby měli alespoň polovinu státních svátků volných. To má umožnit zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, o němž mají poslanci definitivně rozhodnout v tomto týdnu, zřejmě v pátek. Na podporu zákona si nasadí neonové pásky. Odboráři jich nechali vyrobit "desetitisíce".
Za dvanáctiprocentním meziročním nárůstem stojí postupující rozvolňování tradičního rytmu pracovního dne a zejména chytré mobilní telefony. Převedeno do průměrné hrubé měsíční mzdy jednoho zaměstnance, zaměstnavatel za vyřizování jeho soukromých záležitostí z firemního počítače nebo mobilu denně tratil téměř 150 korun.
Tříměsíční zkušební doba často nestačí k tomu, aby obě strany přišly na to, zda jim spolupráce vyhovuje. Nejčastěji tak k ukončení pracovního poměru dochází po jednom roce, vyplývá z údajů statistiků. Druhou nejčastější dobou strávenou u zaměstnavatele je šest let, kdy je pro mnohé ten nejvyšší čas ke změně. Loajální pracovníci, kteří vydrží u jedné firmy i 25 let, jsou dnes již výjimkou.
Úřady práce evidovaly ke konci letošního března 443 109 uchazečů o zaměstnání - to je o 82 tisíc méně než před rokem. Volných míst je přes 117 tisíc. Česká nezaměstnanost je druhá nejnižší v Evropské unii.
Lidé nad padesát let tvoří nejpočetnější skupinu nezaměstnaných na úřadech práce - tvoří už téměř třetinu a jejich podíl se v posledních třech letech stále zvyšuje. Problémy nemají jen kvůli chybějícím jazykovým a počítačovým dovednostem. Oslovení personalisté říkají, že uchazečům o práci nad padesát let chybí většinou hlavně sebevědomí a dravost.
Největší hrozbou pro české vývozce teď nejsou ruské sankce ani deflace v eurozóně, ale nedostatek zaměstnanců s technickým vzděláním. Kvůli tomu letos poroste export pomaleji, což může vést i ke zpomalení české ekonomiky, varuje místopředseda Asociace exportérů. Nedostatek lidí může podle oslovených ekonomů odrazovat zahraniční podniky od toho, aby v Česku investovaly.
V Británii dnes vstoupilo v platnost zvýšení minimální hodinové mzdy o 7,5 procenta na 7,20 libry (244 korun), výdělek se díky tomu zvýší více než milionu zaměstnanců. Plán radikálního zvyšování minimální mzdy, který loni představil ministr financí George Osborne, ale vyvolává obavy ze zániku pracovních míst a stává se součástí vypjaté politické diskuse o možném odchodu Británie z Evropské unie. Dosavadní minimální mzda činila 6,70 libry. Osborne chce výrazným zvyšováním minimální mzdy podpořit produktivitu a zajistit, aby bylo chození do práce výhodnější než pobírání sociálních dávek. Do roku 2020 by se měla minimální hodinová mzda vyšplhat na nejméně devět liber (305 korun).
Podle statistiky měl loni každý člen domácnosti k dispozici 22 tisíc korun měsíčně, přičemž utratil o 1500 korun méně. Zaměstnanci si loni v Česku polepšili o více než dvě procenta. Z části díky zaměstnaneckým benefitům.
Podle Hospodářské komory přinese novela zákoníku práce, tak jak ji navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí, namísto slibované flexibility jen větší administrativní a finanční zátěž firmám. Komoře vadí hlavně přísnější pravidla pro práci z domova nebo pro dohody o práci mimo pracovní poměr.
Nejméně peněz dostávají číšníci, servírky, vrátní, pomocní kuchaři a uklízečky. Jejich měsíční hrubá mzda se často pohybuje pod 12 tisíci korunami hrubého. Naopak nejlépe jsou placeni zaměstnanci v řízení letového provozu. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných statistik za rok 2015.
Podívejte se, čím žil svět v roce 1996. V roce, kdy Jobs.cz začal nabízet první pracovní poměry.
Pokud v rámci faktického pracovního poměru dojde k úrazu, posuzuje se jako úraz pracovní. Uvedl to Ústavní soud, když posuzoval smrt při brigádě bez odpovídající smlouvy.
Hospodářská komora udělala průzkum mezi tisícovkou členů a vzkaz pro politiky je jasný: zrušení karenční lhůty nechtějí, obávají se růstu nákladů. Výměnou za to se firmy nebrání zavedení takzvaných sick days, tedy placených dnů volna, pokud jsou zaměstnanci nemocní.
Dostali jste hodnotný dar, přivyděláváte si po večerech šitím šatů nebo jste loni prodali štěňata? I vás se za určitých okolností týká povinnost odvést daň z příjmů. A termín pro odevzdání daňového přiznání se blíží.
Průměrná mzda v Česku loni vzrostla na 26 467 korun, na konci roku se růst zrychlil a průměrná mzda poprvé vyšplhala nad hranici 28 tisíc korun. Nejvíce rostla mzda v restauracích. Medián mezd činil na konci loňského roku 23 745 korun. Růst bude pravděpodobně pokračovat i letos, pomáhá silnější ekonomika.
