V Česku vzniká nový nabídkový portál zaměřený v první fázi na soft služby, tedy na hlídání dětí, úpravu vlasů, pleti či vousů nebo na pomoc v domácnosti. Má ambiciózní plány. Do tří let chce přitáhnout 300 tisíc drobných služebníků, kterým říká "pracanti". Denně hodlá odbavovat téměř dva tisíce objednávek a nabízet služby v osmi zemích.
I po letošním zvýšení na 11 tisíc korun měsíčně patří minimální mzda v Česku k nejnižším v Evropské unii. A to i po přepočtu podle kupní síly. Nejvyšší částku nabízí Lucembursko, nejnižší Bulharsko.
Rozdíly ve výdělcích mužů a žen jsou v Česku druhé nejvyšší v Evropské unii. Největší rozdíl nastává v době, kdy se zaměstnankyně vrací z mateřské dovolené. Ženy také převažují v oborech, kde je platová situace dlouhodobě špatná.
Po schválení personálního posílení generálního konzulátu ve Lvově se může kvóta pro přijímání žádostí o pracovní povolení pro Ukrajince zvýšit na dvojnásobek. Firmy potřebují podle Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů obsadit kolem 140 000 volných pozic. Odbory varují, že za dovozem Ukrajinců může být zájem získat levnou práci
O nový státní příspěvek požádalo od listopadu 33 lidí, osm už jej dostalo. Roste také zájem o příspěvek na dojíždění, který se poskytuje už od loňského dubna.
Úřady práce registrují 389 416 uchazečů o práci. To je sice o osm tisíc více než v prosinci, ale o téměř 78 tisíc méně než před rokem. Nejnižší nezaměstnanost z krajů hlásí Praha, nejvyšší Ústecký kraj. Z okresů je nejméně lidí bez práce v Rychnově nad Kněžnou a Praze-východ, nejvíce v Karviné.
Vládní projekt na legální přijímání Ukrajinců podle zástupců Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy v praxi nefunguje. Firmy nemohou čekat půl roku, což se nyní podle nich děje. Vzhledem k rekordně vysoké zaměstnanosti v Česku není možné volná pracovní místa obsadit českými uchazeči, stěžují si firmy. Chtějí, aby ministerstva přijala nové lidi, kteří budou žádosti Ukrajinců o práci v Česku vyřizovat rychleji. Odbory varují, že za dovozem Ukrajinců může být zájem získat levnou práci.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných mají Těchařovice na Příbramsku. Překvapením je také špatné umístění obce Jetětice z okresu Písek, který má jako celek naopak jednu z nejmenších nezaměstnaností v Česku. Teprve pak podle očekávání následují zástupci Bruntálska, Mostecka, ale i Znojemska. Na opačném konci žebříčku skončilo s nulovou nezaměstnaností 121 obcí.
Na konci loňského roku bylo v Česku podle ČSÚ 192 500 nezaměstnaných osob. Dalších 127 100 lidí také nepracuje, ale práci si aktivně nehledá, a nesplňuje tak podmínky ČSÚ pro zahrnutí do počtu nezaměstnaných. Podíl zaměstnaných je naopak na historickém maximu.
Dlouhodobě nezaměstnaní lidé si budou muset vystačit s nižšími dávkami. Místo životního minima dostanou po půl roce jen existenční minimum – tedy nejnižší dávku, kterou stát vůbec vyplácí. Kdo bude chtít víc, musí si zajistit a odpracovat takzvanou veřejnou službu.
Podle nových pravidel by se lidem, kteří jsou přes půl roku bez práce a dostávají příspěvek na živobytí, měly dávky počítat z nižšího minima než dosud. Pokud by nastoupili na veřejnou službu, mohli by si dávky zase zvýšit. Při odpracování aspoň 20 hodin týdně by se mohli dostat zhruba zpět na původní úroveň, při více než 30 hodinách by si přilepšili.
Míra nezaměstnanosti v Evropské unii klesla ke konci loňského roku na 8,2 procenta z předloňských devíti procent. To je nejméně od února 2009, uvedl statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost – 3,5 procenta podle jednotné metodiky – má Česká republika. Eurostat odhaduje, že v celé EU unii bylo v prosinci bez práce 20,065 milionu lidí. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku klesl jejich počet klesl o více než 1,8 milionu.
Takzvané ošetřovatelské volno by lidé mohli čerpat až 90 dní. Dostávali by za to z nemocenského pojištění 60 procent svého příjmu. Zaměstnavatel by měl povinnost pracovníka uvolnit a místo mu držet. Vláda schválila návrh ministryně Michaely Marksové. Hnutí ANO ale prosadilo úlevu pro firmy – se žádostí o volno bude muset vždy souhlasit zaměstnavatel.
Nejoblíbenějším benefitem mezi zaměstnavateli je příspěvek na stravování, dále příspěvek na penzijní či životní pojištění a náhrada mzdy při překážkách v práci. Na stravenky nicméně přestávají zaměstnanci postupně slyšet a lákají je jiné odměny.
České firmy vidí nedostatek kvalifikované síly jako hlavní překážku pro růst. Stávající zaměstnance si pak chtějí udržet i za cenu vyšších mezd.
Odchod Británie z EU může přibrzdit hospodářský růst starého kontinentu. Prognózy nezaměstnanosti zůstávají ale příznivé. Poslední čísla Eurostatu ukazují, že počet lidí bez práce v unii trvale klesá. Rekordní čísla hlásí vedle Německa také Česko. Nezaměstnanost je ale pořád velkým problémem mezi jižními státy EU, kde pořád dosahuje i dvouciferných hodnot.
Nezaměstnanost v jednotlivých státech EU včetně Česka a dalších postkomunistických zemí dlouhodobě klesá. Podobné jsou i výhledy do nejbližší budoucnosti. I přesto jsou ale mezi unijními zeměmi výrazné rozdíly. Výrazně vyšší počet lidí bez práce žije dlouhodobě na jihu unie, hlavně v Řecku nebo Španělsku.
Jenže „pokutovat“ dítě za to, že jsou otec nebo matka nezaměstnaní, znamená diskriminaci, která by mohla mít u soudu vážné problémy. Podivné sociální opatření.
Od roku 2004 se počet cizinců v Česku téměř zdvojnásobil. Největší podíl mají Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. Většina cizinců, kteří v Česku pobývají, je zaměstnaná nebo podniká.
Ostravská pracovní agentura Wincott People koupila dva větší rivaly – společnosti XAWAX a McRoy. Cenu transakce nezveřejnila. Wincott se tím stává dvojkou na trhu pracovních a personálních agentur v Česku a na Slovensku. Jedničkou je společnost Manpower. Akvizicí skupina získala kmen 10 000 zaměstnanců (před rozšířením jich měla 2500), které nabízí více než pěti stovkám klientů v Čechách, na Moravě a na Slovensku.
