Zájemců o příspěvek na dojíždění od úřadu práce výrazně přibývá. Celkový počet žádostí už dosáhl 2708. Roste také zájem o příspěvek na přestěhování se za prací - dosud přišlo 81 žádostí.
Firmy hledají způsoby, jak nalákat nové zaměstnance a zároveň si nenechat odlákat stávající. Přibývá mimo jiné firem, které se kvůli nedostatku zaměstnanců stále více zajímají o robotiku.
Úřady ke konci března evidovaly 356 112 uchazečů o zaměstnání - to je o téměř 87 tisíc méně než před rokem. Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 2,4 uchazeče. Česká nezaměstnanost zůstává nejnižší v celé Evropské unii.
Mzdy v Česku rostou. Kvalifikovaných zaměstnanců je totiž málo, což nutí firmy lovit nové pracovníky na atraktivnější výdělky. Nejvíce si lidé vydělají většinou v Praze, ale neplatí to vždy. Podívejte se na přehled mezd vybraných profesí, který zpracovala personální agentura Grafton Recruitment.
Nikde v okolních státech nemají zaměstnanci obchodů tak neuvěřitelně nízké sebevědomí jako v Česku. Nejspíš je to už od Bílé hory, myslí si předsedkyně Odborového svazu pracovníků obchodu Renáta Burianová. Hlavní problém v prodejnách podle ní vytváří střední management. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví také o ohromné fluktuaci pracovníků či exekucích.
Nejnižší příjmy mají podle oficiální statistiky číšníci a servírky. Naopak nejlépe jsou na tom specialisté v řízení letového provozu. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných statistik za rok 2016. Za posledních pět let nejrychleji vzrostly mzdy montážním dělníkům – více než dvojnásobně.
V celé Evropské unii bylo v únoru bez práce osm procent obyvatel. To je nejméně od ledna roku 2009, uvedl Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost – 3,4 procenta podle jednotné metodiky – má stále Česká republika. Následují Německo (3,9 procenta) a Malta (4,1 procenta). Nejhůře jsou na tom Řecko (23,1 procenta - hodnota za prosinec 2016) a Španělsko (18 procent). Meziročně se nezaměstnanost nejvíce snížila v Chorvatsku (z 14,4 na 11,6 procenta), Španělsku (z 20,5 na 18 procent), Portugalsku (z 12,2 na 10 procent) a Irsku (z 8,4 na 6,6 procenta). Naopak vzrostla v Dánsku (z šesti na 6,4 procenta) a Litvě (z osmi na 8,3 procenta).
Jiří Rusnok působil ve funkci guvernéra od 1. července, předtím byl členem bankovní rady. Počet zaměstnanců České národní banky loni vzrostl o 13 na 1365 a má dále růst kvůli nové pravomoci dohlížet nad celým trhem spotřebitelských úvěrů.
Vojáci by mohli od července dostat přidáno. Návrh zvýšení jejich platů předložil ministr obrany na ministerstvu financí. Vláda ve středu rozhodla, že se od července zvýší platy policistů, hasičů, celníků či vězeňských dozorců o deset procent. "V souvislosti s navýšením platů policistů a dalších bezpečnostních složek nesmíme zapomenout na vojáky. Včera jsem toto téma otevřel na vládě," uvedl Stropnický na Twitteru. Dodal, že jeho úřad intenzivně jedná s ministerstvem financí o tom, aby vojáci dostali přidáno ještě letos, ideálně od poloviny roku.
Ministr Vnitra Milan Chovanec a policejní prezident Tomáš Tuhý představili výsledky třídenní policejní akce a zaměřili se především na problematiku zaměstnávání cizinců a právní analýzu kauzy Rohlik.cz. "Udělali jsme si právní rozbor této kauzy a chci jednoznačně říci, že stojíme za postupem policie," řekl Chovanec. Současně však ocenil přístup firmy k problému a snahu diskutovat.
Policisté, hasiči, celníci či vězeňští dozorci si od začátku července finančně polepší. Vláda ve středu podpořila zvýšení platů členů bezpečnostních sborů o deset procent. Na Twitteru o tom informoval ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který se na navýšení platů domluvil na začátku března s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Celkem by letošní zvýšení platů mělo vyjít na téměř 1,5 miliardy korun. Policejní sbor má zhruba 40 000 lidí, hasičů je přes 9700. Průměrný plat u policie i hasičů se pohybuje kolem 35 000 korun. Zvýšení platů se týká i celníků, vězeňských dozorců a tajných služeb. "Odstraňujeme křivdy napáchané pravicí," uvedl Chovanec.
Základní odborové organizace podporují celorepublikovou stávku řidičů autobusů. Termín oznámí předsednictvo Odborového svazu dopravy (OSD) v nejbližších dnech. Novinářům to dnes řekl předseda dopravních odborů Luboš Pomajbík. Podle něj potíže s nízkými mzdami přetrvávají v Ústeckém kraji, Jihomoravském kraji a v Pardubickém kraji. Stávku vyhlásilo odborové sdružení minulý týden, neuvedlo ale, kdy a v jakém rozsahu by se měla konat. Konkrétní datum konání protestu plánují odbory oznámit s třídenním předstihem.
Z OKD na konci měsíce odejdou stovky pracovníků kvůli ukončení těžby v Dole Paskov na Frýdecko-Místecku. Desítky zaměstnanců ale firma shání pro své šachty na Karvinsku. K přesunu na karvinská pracoviště ovšem nepřiměla dostatečný počet lidí ani motivace v podobě až osmdesátitisícového příspěvku.
Tomáš Čupr si najal na smlouvu o dílo firmu, která mu žádné dílo nedodala, Rohlík.cz si vzal jen pracovníky, ne stroje, ne zařízení, nic, co by po nich zůstalo, říká prezident Asociace personálních agentur Radovan Burkovič. V Česku je prý 150 000 volných pracovních míst, která by se mohla hned obsadit, ale není kým. Podle jeho názoru vláda dotlačila Rohlík.cz do situace, kdy nemohl jednat jinak, protože firma se jen snaží přežít na trhu.
Zaměstnanci mladoboleslavské automobilky dostanou bonus ve výši 41 000 hrubého plus už dříve dohodnutou jednorázovou platbu ve výši 4000 korun. Výši bonusu vyjednali odboráři v rámci kolektivního vyjednávání a souvisí s rekordními výsledky automobilky.
Šéf Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič má jasno. Podle něj se k nelegálnímu postupu doznal sám spolumajitel e-shopu Rohlik.cz Tomáš Čupr v rozhovoru v DVTV. "Očekávám, že se pokuta bude pohybovat u horní hranice možného," říká Burkovič v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Policie zasahovala v pražském skladu firmy na konci minulého týdne. O víkendu pak oznámila, že podle ní všech 85 zadržených lidí pracovalo v Česku nelegálně. Rohlik.cz ale svou chybu neuznává a Čupr trvá na tom, že firma postupovala legálně.
Případ firmy Rohlik.cz, v níž policie při razii zadržela desítky cizinců, je důsledek toho, že se někteří tuzemští zaměstnavatelé snaží získat chybějící pracovníky oklikou přes Polsko, kde je mnohem menší byrokracie než v Česku. Společnosti si ale musí dát pozor na to, že ne všechny pracovní agentury mají potřebná povolení. A také na to, že způsob, jak si české úřady vysvětlují zaměstnávání třeba Ukrajinců s polskými vízy, se může dost výrazně lišit. Byť v Polsku vydaná pracovní povolení platí v celé Unii a využívají je statisíce Ukrajinců, podle české policie to k zaměstnání v ČR nestačí.
Evropský soudní dvůr v úterý rozhodl, že zaměstnavatel může zakázat ženám muslimského vyznání nosit do práce šátek zakrývající vlasy. Rozhodnutí padlo v případu dvou žen z Belgie a jedné Francouzky, které byly kvůli šátku propuštěny. Soud rozhodl, že se v jejich případě nejedná o diskriminaci. Verdikt má dopad na celou Evropskou unii, především pak ale na Francii a Nizozemsko, kde je téma islámu a migrace klíčovým prvkem předvolebních kampaní. Nizozemci budou volit už tuto středu.
Dlouholetá asistentka Kate Middletonové Rebecca Deaconová odchází v létě od britské královské rodiny, chce se totiž vdávat. Toužíte po jejím místě? Připravte se na práci pod tlakem a kupte si spoustu párů lodiček.
Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2015 v Česku na 323 tisíc zahraničních zaměstnanců, tři čtvrtiny z nich pocházeli z Evropské unie. Na nekvalifikovaných místech pracovalo 66 000 občanů EU a 26 000 lidí ze zemí mimo unii.
