Dvacet let píše Jan H. Vitvar o výtvarném umění a stejně tak dlouho vysvětluje, proč je dobré věnovat mu pozornost, i když především to současné často vypadá nesrozumitelně. Před koncem minulého roku novinář v nakladatelství Paseka vydal knihu Umění, kterému nikdo nerozumí s podtitulem Historky z podsvětí výtvarné kultury.
„Mladý kouzelník zkouší své triky,“ hlásal titulek deníku New York Times v lednu 1972 nad recenzí Hrdinského činu od Vladimira Nabokova. Raného románu, napsaného v roce 1932, který napřed vycházel časopisecky v ruském exilovém periodiku Sovremennyje zapiski pod pseudonymem V. Sirin, jímž se chtěl autor odlišit od otce – důležitého spisovatele a politika, taktéž Vladimira.
Devadesátiletá kanadská spisovatelka Alice Munroová vypráví zdánlivě obyčejné příběhy, přesto za ně dostala Bookerovu i Nobelovu cenu za literaturu. Kvalitu jejích textů potvrzuje i její nedávno vydaný povídkový soubor Přítelkyně z mládí.
Kniha, která je v nejlepším slova smyslu sexy a zároveň vzrušující intelektuální dobrodružství. Nebo, kdybychom měli citovat anotaci, lechtivý historický román o lásce, genderu a osvobození. Obojí vystihuje česky nedávno vydanou prózu Zpověď lišáka od současného amerického autora Jordyho Rosenberga, dříve také používajícího jména Jord a Jordana.
Dánská spisovatelka Helle Helle se celé pasáže svých rukopisů učí zpaměti a pak si je přeříkává při řízení auta. Zkouší tak, jestli věty sedí, vystihují podstatné, a hlavně jestli v nich není něco navíc. Její útlý tři roky starý román Ony teď v českém překladu Heleny Březinové vydalo nakladatelství Paseka.
Někdo ve stáří vůči mladým znejistí, jiný usoudí, že za jeho časů bylo lépe. Ale pak je tu Salman Rushdie. "Naše generace svůj čas nevyužila nejlépe," říká slavný spisovatel a držitel Bookerovy ceny. "Podle mě je správné se veřejně omluvit za ten ekologický, fanatický, oligarchický svinčík, který po sobě zanecháváme," vzkazuje studentům.
Právě mu vyšel dystopický románový debut Vřeteno, ve kterém vypráví o průmyslem zničené planetě a vyostřujících se sociálních rozdílech mezi bohatými a chudými. Stejně strhující jsou osobní příběhy, které jako maskovaný kuchař Kittchen vkládá do svých písníček. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hudebník Jakub König mluví o dětství v Sudetech, závislosti na alkoholu i zkušenostech s holotropním dýcháním.
Barrandov, Hodkovičky, Bubeneč, Strašnice, Ořechovka, Baba i další. Jedenáctkrát pozvalo Aktuálně.cz své čtenáře o víkendech, provázených protiepidemickými omezeními, k toulkám vybranými pražskými čtvrtěmi i jejich architektonickými skvosty. "Nepamatuji si, že by reagovalo na nějaký můj text tolik lidí," tvrdí autor úspěšné série a vedoucí domácí rubriky Aktuálně.cz Pavel Švec.
Jack Joseph odjakživa uměl spojovat, co se rozpojilo. Coby podmořský svářeč měl po tátovi talent pohybovat se ve skafandru a stmelit dva kusy kovu hluboko pod hladinou. Další autorský komiks předního scenáristy a kreslíře Jeffa Lemirea, nazvaný Potápěč, který česky nedávno vydala Paseka, však opět vypráví především o tom, co hrdina spravit neumí: vztahy k blízkým.
Svatá válka byla krutá z obou stran, v historickém vědomí to zůstalo na dlouho a země tím utrpěla. I proto už nikdy k takovým událostem nedošlo, říká historik Petr Čornej, autor oceňované biografie Jana Žižky a také knižní novinky Husitská revoluce. Žižka je prý jeho osudem. První fotku v kočárku mám pod jeho sochou, nešlo to jinak. Neposuzuji ho podle kategorie dobra a zla, dodává.
42 stupňů severní šířky, 71 stupňů západní délky. 17 tisíc obyvatel. Místo obklopené javorovými lesy, které na podzim hrají všemi odstíny červené. Řeka Merrimack, proslulá kouzelnými vodopády, jimiž migrují lososi a pstruzi. Na místních polích se odnepaměti dařilo kukuřici, fazolím a dýním.
Po úspěchu biografie o Janu Žižkovi napsal historik Petr Čornej, který se specializuje na dějiny pozdního středověku, novou knihu nazvanou Husitská revoluce: Stručná historie. V krátkých kapitolách vykládá střety, zvraty i klíčové aktéry od počátku husitství po vládu krále Jiřího z Poděbrad.
Nejlepší českou komiksovou knihou roku 2020 na cenách Muriel se stala publikace Bez vlasů autorky Terezy Drahoňovské a kreslířky Štěpánky Jislové. Autobiografické dílo vypráví o životě s alopecií, autoimunitní poruchou, jejímž průvodním jevem je vypadávání vlasů, obočí, řas i dalšího ochlupení.
Historik specializující se na dějiny pozdního středověku Petr Čornej získal hlavní Cenu Miroslava Ivanova za knihu o Janu Žižkovi v kategorii Literatura faktu. Publikaci nazvanou Jan Žižka - Život a doba husitského válečníka vydala předloni Paseka. Slavnostní udílení se uskuteční v Jaroměři-Josefově po skončení nouzového stavu.
Málokterý současný konflikt doprovází tak rozsáhlá dezinformační válka jako separatistické boje na východě Ukrajiny. Jedni jsou označováni jako fašisti, druzí coby zrádci v žoldu Kremlu. Zdá se, že dohoda není možná, jako by chyběl i nejnižší společný jmenovatel.
Potřeboval jsem místo, kde se děti nedovolají o pomoc a které je pro ně cizí. Díky strachu se dokážou s postavou lépe ztotožnit, musí to ale být strach z věcí, které už dříve poznaly, míní Vojtěch Matocha, autor oceňované knižní trilogie Prašina. Psal jsem ji vlastně pro sebe. K dětem musíte být upřímní, ne psát s chladnou vypočítavostí, že je chcete vzdělávat nebo vychovávat, dodává.
Timothy Snyder je historik s velkým renomé. V knihách Krvavé země a Černá zem strhujícím způsobem probádal a bystrými postřehy pospojoval nejrůznější vlákna nacistických i komunistických zločinů. Je profesorem dějin na prestižní Yaleově univerzitě, získal mnoho ocenění včetně Ceny Hannah Arendtové, významná média zveřejňují jeho texty. Patří mezi vlivné americké intelektuály.
Mezi životopisem a memoáry se pohybuje česky právě vydaná kniha o režisérovi Davidu Lynchovi. Čtenáře provádí myslí čtyřiasedmdesátiletého filmaře s nezaměnitelným rukopisem. Oproti jeho snímkům ale v publikaci vítězí kvantita nad kvalitou.
Letošní Kniha roku sice pojednává o středověku, i dnešní vyšokované společnosti ale připomíná důležité věci: jak obtížné je přiblížit se pravdě. A jak těžké je shodnout se, co to pravda vůbec je.
Je to přímo osudové. Spisovatel Jiří Kratochvil se procházel v lese, když mu o nohu zavadila liška lovící zajíce. „Zvedla hlavičku a bleskově mě pozdravila,“ vzpomíná. Rodák z Brna, tedy kraje lišky Bystroušky, ten pohled opětoval románem nazvaným Liška v dámu. Místo setkání překřtil na "liščí stezku" a teď tam chodí pro nápady.
