V prvním rozhovoru od srpnového napadení, při němž utrpěl bodná zranění krku a trupu, vyjadřuje britský spisovatel indického původu Salman Rushdie vděk za to, že vůbec přežil. Zároveň popisuje fyzické a psychické následky útoku. Přišel o oko a cit v jedné ruce, nedaří se mu psát, trpí nočními můrami a zhubnul o 18 kilogramů.
Chilský spisovatel Benjamín Labatut přemýšlí o šílených vědcích a zásadních objevech. Jeho kniha nazvaná Strašlivá závrať byla nominována na Mezinárodní Bookerovu cenu. Vypovídá o chuti kyanidu i hranicích poznání.
Americký historik Timothy Snyder, jehož přednášky o ukrajinských dějinách na YouTube poslední měsíce sledovaly stovky tisíc lidí, se stal jedním z laureátů nedávno založených cen Silvers-Dudley Prizes. Ty jsou pojmenované po dlouholetém šéfredaktorovi prestižního časopisu The New York Review of Books a jeho ženě.
„Psát krátké dějiny antisemitismu je smělý plán, neboť antisemitismus má dějiny velmi dlouhé,“ říká německý judaista Peter Schäfer. Konstatováním začíná svou přehledovou knihu nazvanou právě Krátké dějiny antisemitismu, kterou v překladu Vlasty Reittererové nedávno vydalo nakladatelství Paseka.
Spisovatel Salman Rushdie v magazínu The New Yorker zveřejnil úryvek z nového románu Victory City, který vydá v únoru. Autor o tom informoval na Twitteru v prvním příspěvku od začátku srpna, kdy utrpěl vážná zranění poté, co jej při vystoupení v USA pobodal útočník. Rushdie knihu dokončil ještě před napadením. Z toho se stále zotavuje.
Ať už jde o očkování, nebo válku na Ukrajině, ocitá se veřejná diskuse často v patu. Slovenský šachový mistr a lektor kritického myšlení Ján Markoš tvrdí, že cesta, jak se dobrat pravdy a konsenzu, existuje. Ve své knize Síla rozumu v bláznivé době mimo jiné radí, jak odhalit dezinformace nebo jak pochopit myšlení názorového oponenta. "Osočovat lidi z hlouposti fungovat nebude," říká v rozhovoru.
Do doby, kterou vnímal pouze jako dítě, zasadil dnes čtyřiatřicetiletý Martin Müller svůj debutový román. Nazval ho Černá rusalka a vystavěl v něm pozoruhodný akční thriller na obrazu českého pohraničí, které si po roce 1989 neví rady s nově nabytou svobodou.
Pravidelným čtenářům stripu Zen žen v časopise Respekt zvedá náladu přes dvanáct let, teď společné dílo ilustrátorky Lely Geislerové a autora námětů Martina Macha Ondřeje ocenili literární znalci. Knižní vydání komiksu se stalo humoristickou knihou roku nových žánrových cen Magnesie Litery. Znovu proto přinášíme rozhovor s autorskou dvojicí.
Její debut Probudím se na Šibuji se stal překvapením. Japanoložka Anna Cima zaujala čtivým stylem a atraktivním spojením české a japonské kultury. Očekávána je proto i nová kniha Vzpomínky na úhoře. Čtenáře zve opět do Japonska a na více než 700 stranách dokazuje, že úspěch její prvotiny nebyl náhodný. V rozhovoru vysvětluje, proč jí úhoř nechutná a proč by ho neměl jíst ani nikdo jiný.
Ve věku 70 let zemřel jeden z nejznámějších španělských spisovatelů Javier Marías, jehož romány byly přeloženy do 46 jazyků včetně češtiny. O úmrtí informovalo nakladatelství. Autor se poslední měsíc léčil s těžkým zápalem plic způsobeným koronavirem, napsala agentura EFE.
Nakladatelství Paseka v říjnu zveřejní nejnovější román britského spisovatele Salmana Rushdieho nazvaný Quijote, příští rok budou následovat jeho eseje nazvané Jazyky pravdy. K českým čtenářům se novinky dostanou krátce poté, co romanopisce minulý pátek při vystoupení v USA brutálně napadl mladík libanonského původu.
Chudoba dělá z lidí nepřátele i uvnitř rodiny. Francouzský spisovatel Édouard Louis v česky nedávno vydané próze Boje a proměny jedné ženy ukazuje, jak obnovovat vzájemnost a přetavit ji v radikální politický projekt.
„Bitva na Bílé hoře v dějinách příliš neznamenala. Až následné dění a doba se k ní vracela a začala ji pokládat za onen děsný mezník. Nabalilo se na ni mnoho mýtů. Rozhodně například nešlo o úpadek českého národa, ani o násilnou germanizaci,” říká historička Ivana Čornejová. Její knihu Temno o době pobělohorské vydalo nakladatelství Paseka.
Nakladatelství Paseka pokračuje v edici Velké dějiny zemí Koruny české, největším projektu české historiografie. Historik Jiří Pernes se v nově vydané knize věnuje letům 1948 až 1956. Zabývá se vznikem exilu, studenou válkou, militarizací Československa, válkou v Koreji, politickými procesy nebo událostmi po smrti Stalina a Gottwalda.
„To, co jsme, z nás udělalo naše trápení, nic to nevyléčí, jen čas,“ říká Jer, jedna z postav česky nedávno vydaného románu Doživotí od irského prozaika Billyho O’Callaghana. Mluví k dceři, jíž právě zemřelo novorozené dítě.
„Ještě před pár lety byla Ostrava podceňována, ale prochází renesancí. Vybírali jsme z několika stovek míst a chtěli jsme se zamyslet nad tím, co by dokázalo zejména mladé lidi zaujmout,” říkají Jan Dvořák a Vasilios Chaleplis, dva ze tří autorů knihy 111 míst v Ostravě, která musíte vidět. Vydala ji Paseka.
Devětadvacetiletý Édouard Louis píše výhradně o svém životě. Výjimečného autora autobiografického žánru z něj dělá fakt, že ze zkušeností gaye vyrůstajícího na francouzském venkově vytvořil něco obecně platného: přesnou analýzu sociálně slabých oblastí nebo menšin vyloučených ze společnosti.
Když v oblasti Karibského moře dorazí hurikán ke břehům, chová se nemilosrdně a řádí surově. Nevybíravě ničí vše, co se mu postaví do cesty, a nehledí na lidské životy. Jeho rychlost bere dech.
České komiksy obohatil příběh pro děti nazvaný Smrkovec. Prvotina Kláry Břicháčkové, vystudované animátorky z pražské FAMU, je pozoruhodná především po výtvarné stránce. Vyprávění o Smrkovci, obrovi velikosti smrkové šišky, vydalo nakladatelství Paseka. Tento týden bylo nominováno na cenu Muriel. Zda uspělo, oznámí porota 15. února.
