Byli hladoví, zesláblí, mnozí na hranici smrti. Takhle zastihla koncem ledna 1945 sovětská Rudá armáda poslední zbytky vězňů v komplexu nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau na jihu Polska. U příležitosti 75. výročí jeho osvobození, které připadne na 27. ledna, připomínáme příběhy přeživších nacistických hrůz.
Pražský provozovatel oblíbených únikových her přišel s novým nápadem. Lidé se mají pokusit dostat ze sprch v koncentračním táboře Osvětim. U většiny lidí ale nabídka vyvolala negativní reakce a na firmu se snesla vlna kritiky. Společnost se ale brání tím, že naopak k celému projektu přistupuje s úctou k obětem a chce lidem jen přiblížit hrůzy druhé světové války. Akční cenu 390 korun navíc provozovatel nabízí jen do 27. ledna, kdy je Mezinárodní den památky obětí holokaustu.
Ve věku 99 let zemřel Adolf Burger, poslední žijící pamětník padělatelské dílny v nacistickém táboře Sachsenhausen. Aby si zachránil život, musel se podílet na největší padělatelské akci v dějinách. V rámci nacistické operace Bernhard spolu se svými spoluvězni padělal více než sto milionů liber. O svých vzpomínkách napsal knihu „Číslo 64401“, která byla zfilmována, snímek v roce 2008 získal Oscara.
"Tenkrát, když Židé museli čistit ulice, Vídeňané stáli a smáli se. Teď se znovu někdo snaží v lidech toto chování vyvolat," promlouvá v emotivním videu devětaosmdesátiletá Rakušanka Gertrude, která přežila Osvětim. Snaží se tak apelovat na rakouské sousedy, aby v nadcházejících prezidentských volbách nevolili krajně pravicového kandidáta s protiimigrantskou rétorikou Norberta Hofera. Video se objevilo na Facebooku druhého prezidentského kandidáta Alexandra Van der Bellena. Na sociálních sítích mělo mimořádně silný ohlas.
Dozorce z Osvětimi Oskar Gröning má jít na čtyři roky do vězení. Pravomocně o tom rozhodl soud v Karlsruhe. Gröning, kterému se v médiích přezdívá "osvětimský účetní", byl shledán spoluvinným na vraždách statisíců lidí. Kvůli vysokému věku 95 let ale možná nakonec do vězení nenastoupí.
Zvážit vyznamenání pro Jiřího Bradyho je podle mluvčího Jiřího Ovčáčka "ochoten" prezident Miloš Zeman, a to jako "gesto dobré vůle". Mluvčí dodal, že kvůli setkání ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s dalajlámou Peking zrušil česko-čínské investiční fórum. Zeman podle něj dělá vše pro to, aby se konference uskutečnila na Pražském hradě.
Prezident Miloš Zeman během slavnostního večera 28. října nevyznamená osmaosmdesátiletého Jiřího Bradyho, který přežil holocaust a celý život o něm píše a přednáší. Ačkoli Bradyho – strýce ministra kultury Daniela Hermana – původně Hrad informoval, že ocenění dostane, nakonec se rozhodl jinak. Dcera Jiřího Bradyho Lara předpokládá, že “vyškrtnutí” může souviset se schůzkou Bradyho synovce Hermana s dalajlámou.
Z okna jsem se dívala na vlnu německých vojáků, vypadali jako černí mravenci, o okupaci jsme nic nevěděli, říká Zdenka Fantlová, která přežila vyhlazovací koncentrační tábory a napsala o tom knihu Klid je síla, řek tatínek. Dodává, že když byla v Osvětimi, nevěděla, že tam jsou vyvražďováni Židé, byla prý pořád ve střehu, co se bude dít dál. S dívkami v táboře si navzájem dodávaly sílu, vůbec si nepřipouštěly, že by tam mohly umřít, ona sama si jako oběť údajně nikdy nepřipadala. Zdůrazňuje, že neustále měla tři nepřátele – hlad, zimu a žízeň. Koncentrační tábory přežila podle ní jenom proto, že byla zamilovaná.
V Neubrandenburgu na severu Německa začal soud s 95letým zdravotníkem Hubertem Zafkem, který pracoval v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Zafke se podle státního zastupitelství podílel na smrti minimálně 3681 lidí v plynových komorách. Obhajoba vinu popírá.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ostře zareagoval na čtvrteční výroky ministra financí Andreje Babiše o romském holocaustu. Ministr by měl podle něj zajet do Let a před památkou zabitých Romů "na hodně dlouho sklonit hlavu". Celá návštěva ve Varnsdorfu byla podle Sobotky jen účelovým předvolebním divadlem. Babiš podle něj před krajskými volbami parazituje na problémech soužití s Romy, přestože se dosud o sociálně vyloučené lokality nezajímal. "Za celou dobu nepředložil žádný konkrétní návrh na zlepšení tamní situace," napsal premiér. Navíc právě ANO podle Sobotky blokuje zákon o sociálním bydlení, který by mohl lidem z vyloučených lokalit pomoci.
Je potřeba nezkreslovat historická fakta, tímto způsobem se to děje, říká ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát a dodává, že ho zaráží, proč filmaři neměli podmínku, že polep bude sundán. Je to prý důkaz toho, že v případě kšeftu není žádná míra mravní.
Konzervativní polská vláda schválila návrhy novel, podle nichž poškozuje obraz Polska každý, kdo nacistické koncentrační tábory na polském území označuje za polské tábory smrti nebo polské koncentrační tábory. Podle návrhu bude hrozit za "veřejné prohlášení, které ignoruje fakta", pokuta nebo až tříleté vězení, vláda zamýšlí podávat civilní žaloby a žádat o odškodnění i v zahraničí.
Papež František se při setkání s poutníky ve Vatikánu ohlédl za svou červencovou návštěvou Osvětimi a Březinky. Současný svět je podle něj stejně nakažený krutostí, násilím a utrpením, pouze jsou méně koncentrované.
Houslař Amnon Weinstein sbírá a renovuje housle, které zažily hrůzy holokaustu. Organizuje rovněž koncerty, kde přední virtuózové oživují svou hrou příběhy původních majitelů. V jeho sbírce se nacházejí také české housle z Lubů u Chebu. Ty dokázaly zachránit život sedmnácti Židům odsunutým do ghetta v Podněstří. Když nedávno zahrál na housle z osvětimského orchestru známý houslový virtuóz Guy Braunstein, publikum v Tel Avivu se neubránilo slzám.
Papež František pokračuje v pětidenní návštěvě Polska, kde se konají Světové dny mládeže. V pátek navštívil nacistický koncentrační tábor Osvětim, kde zemřelo více než milion lidí.
Uprchlíci a muslimové jsou dnes nepřítelem číslo jedna polské krajní pravice. A s příjezdem papeže Františka do Polska na Světové dny mládeže se k nepřátelům řadí stále víc i hlava katolické církve. Papež, hovořící smírně o muslimech či o pomoci uprchlíkům, je v očích polských nacionalistů a konzervativního kléru něčím, s čím se jen těžko smiřují.
Prezident Miloš Zeman se 20. července setká se svým francouzským protějškem Françoisem Hollandem, který přijede na pracovní návštěvu Česka. Na Twitteru o tom v pátek informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman se s Hollandem sešel v září 2014 při své návštěvě Paříže. Tehdy svůj protějšek pozval na návštěvu Prahy.
Světoví státníci projevují soustrast nad sobotním úmrtím nositele Nobelovy ceny míru a spisovatele Elieho Wiesela. Muži, který prošel dvěma nacistickými koncentračními tábory, bylo 87 let. Podle izraelského premiéra Wiesel ztělesňoval svou výjimečnou osobností "vítězství lidského ducha nad krutostí a zlem". Americký prezident Barack Obama židovského spisovatele označil za "jeden z velkých morálních hlasů naší doby" a "svědomí světa". Podle hlavy Francie Francois Hollandea byl Wiesel "velkým humanistou a neúnavným obhájcem míru".
Pět let vězení vyměřil soud v německém Detmoldu 94letému Reinholdu Hanningovi. Obžaloba mu přičítala podíl na smrti 170 000 lidí. Někdejší člen nacistických jednotek SS působil v letech 1942 až 1944 jako dozorce v koncentračním táboře Osvětim. Tam mimo jiné dohlížel na přijíždějící židovské transporty. Muž se u soudu hájil, že nesloužil ve vyhlazovací části Březinka. Obhajoba pak tvrdila, že Hanning nikdy osobně žádného vězně nezbil či nezabil. V Německu šlo zřejmě o poslední proces s nacistou.
Přibližně 80 motorkářů včetně ruských Nočních vlků v úterý večer uctilo památku obětí druhé světové války na Ústředním hřbitově v Brně. Pro své stroje měli vyhrazené parkoviště u hřbitova. Menší část motorkářů přijela z Pozořic na Brněnsku, kde trávili podvečer, větší část dorazila z Polska po D1. V bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim motorkáři uctili památku obětí fašismu.
