Bývalý dobrovolník jednotek Waffen-SS Gröning se přiznal, že odklízel a evidoval zavazadla deportovaných vězňů vyhlazovacího tábora a počítal jejich peníze. Média ho proto označují za osvětimského účetního.
Zákon zavádí pokuty nebo až tříleté vězení za připisování odpovědnosti polskému národu či státu za vyvražďování Židů a zločiny německých nacistů.
Polský soud vynesl podmíněný trest jednoho roku vězení pro sedmnáctiletého Američana, který vyryl své jméno v jedné ze staveb v bývalém nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim-Březinka. Mladík dostal podle médií nejmírnější možný trest za "ničení mimořádně významné historické památky". "Údiv budí skutečnost, že se činu dopustil student náboženské školy pro příští rabíny, tedy osoba, která by si měla dobře uvědomovat význam a charakter bývalého tábora," uvedl při vynášení rozsudku soudce Konrad Gwoździewicz. Osvětimský soud podle webu televize Republika vynesl mírný trest vzhledem k nízkému věku obviněného, jakož i ke skutečností, že nebyl dříve trestán a že svého činu litoval.
Někdejší německý dozorce z Osvětimi Oskar Gröning, kterému je nyní 96 let, může podle soudu nastoupit do vězení. Rozhodl o tom ve středu soud v Celle na severu Německa. Bývalého příslušníka jednotek SS v červenci 2015 pravomocně odsoudil zemský soud v Lüneburgu za napomáhání k vraždám nejméně 300 tisíc Židů. Ti zemřeli v nacistickém vyhlazovacím táboře Auschwitz-Birkenau v plynových komorách v období mezi květnem a červencem 1944.
Na sociálních sítích se objevila řada fotografií, na kterých lidé pózují u Hitlerovy sochy, včetně snímku skupiny mladíků oblečených v oranžových uniformách, kterak předvádí nacistický pozdrav. Právě nevhodná selfíčka vyvolala negativní reakce lidí z celého světa, a to přesto, že si podle muzea žádný návštěvník nestěžoval. Socha byla z muzea odstraněna méně než rok poté, co byla na Jávě zavřena kavárna inspirovaná nacistickou historií.
Felixi Kolmerovi je dnes pětadevadesát a v akademickém světě platí za předního odborníka na prostorovou akustiku. S jeho publikacemi pracovaly generace vysokoškolských studentů techniky, aniž by častokrát věděly, že tentýž muž prošel v mládí třemi koncentračními tábory, že v Terezíně pomáhal vězňům na svobodu a že osobně potkal nechvalně proslulého nacistického lékaře Josefa Mengeleho.
V izraelské Haifě v pátek ve věku 113 let zemřel nejstarší muž planety Jisrael Kristal, Izraelec s polskými kořeny. S odvoláním na jeho dceru Šulamit o tom informovala agentura DPA. Příští měsíc by Kristal, který přežil holokaust, oslavil 114. narozeniny.
Společnost AGPI akceptuje návrh nabídky vlády na odkup vepřína v Letech na Písecku. Částku, za kterou vláda objekt koupí, ani jedna ze stran zatím nezveřejní. Podle informací Aktuálně.cz by cena neměla přesáhnout 500 milionů korun. Místopředseda představenstva AGPI Jan Čech řekl, že představy společnosti o částce byly výrazně vyšší. Podle něj byl stát při vyjednávání "velice přísný". "Je to další důležitý krok k vyřešení tohoto letitého problému," poznamenal ministr kultury Daniel Herman.
Přestože je Oskaru Gröningovi už 96 let, odpyká si trest za napomáhání k vraždám nejméně 300 000 Židů, kteří zemřeli v Osvětimi v plynových komorách. Rozhodlo o tom státní zastupitelství v Hannoveru. Někdejší dozorce v nacistickém vyhlazovacím táboře byl v roce 2014 odsouzen ke čtyřem letům ve vězení. Jeho obhájce usiloval o to, aby za mříže ze zdravotních důvodů nemusel.
S myšlenkou, jak přiblížit hrůzy nacismu širšímu okruhu lidí, přišli zástupci muzea na místě bývalého koncentračního tábora v polské Osvětimi. Plánují vyrazit s exponáty z tábora na jihu Polska napříč Evropou a Spojenými státy. Slibují si, že se z pojízdné výstavy stane varování pro moderní evropskou a americkou společnost, která se podle zástupců muzea nachází v "nejistém období". Výstava nabídne artefakty z dob druhé světové války, vagon, ve kterém byli přepravování Židé do tábora, či předměty, které po sobě zanechali jak Židé a ostatní věznění, tak nacisté. První zastávkou na evropském "turné" bude španělská metropole Madrid.
Nová výstava v Národním muzeu v Krakově ukazuje brutalitu nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim prostřednictvím výtvarných děl, která namalovali nebo nakreslili místní vězni. Výstava Z očí do očí: Umění v Osvětimi začala u příležitosti 70. výročí otevření osvětimského muzea, které návštěvníky vzdělává o životě ve vyhlazovacím táboře. Loni ho navštívilo přes dva miliony lidí.
“Bydleli jsme ve vilce, kde byla veliká kuchyň,“ popisuje Jarmila Doležalová dům v původně německé obci Unterberg, dnes součást polské obce Puszczykovo, kde žila od května roku 1943 v adoptivní německé rodině Paetelových. Doležalová, rozená Šťulíková, je jednou ze dvou sester, které přežily vypálení Ležáků nacisty 24. června 1942 a vyvraždění většiny jejích obyvatel za pomoc čs. parašutistům.
Dobrá zpráva pro fanoušky puristické architektury Adolfa Loose: na plzeňské Klatovské třídě se v rámci Evropského dne židovské kultury 17. června otevře jinak nepřístupný interiér v popisném čísle 19. Prohlídka bude spojená s výstavou dětských kreseb Helgy Weissové - Hoškové, která byla za druhé světové války vězněná v Terezíně.
Ve věku 95 let zemřel odsouzený dozorce z Osvětimi Reinhold Hanning. Před rokem ho soud v porýnském městě Detmoldu poslal na pět let do vězení za napomáhání k hromadné vraždě. Rozsudek ale nenabyl právní moci. Obhajoba i vedlejší žalobci se totiž odvolali ke Spolkovému soudnímu dvoru. Hanningův právník Andreas Scharmer podle agentury DPA potvrdil, že bývalý příslušník jednotek SS zemřel v úterý v obci Lage bei Detmold. Hanning byl odsouzen za napomáhání k vraždě ve 170 tisících případech. Neprokázalo se ale, že by se na vraždění podílel přímo. V Německu se v současnosti konají zřejmě poslední soudní procesy, ve kterých se ze svých činů zodpovídají členové personálu nacistických táborů.
Ve věku 96 let zemřel pamětník koncentračních táborů v Osvětimi a Terezíně a komentátor politického dění Petr Erben. Od roku 1948 žil v Izraeli, aktivně se však celý život zajímal o dění v České republice. S manželkou byl členem sdružení Bejt Terezin, přátelil se také se spisovatelem Arnoštem Lustigem.
Oba příběhy spojuje druhá světová válka a nacistické peklo, oba zařadil filmový historik a publicista Pavel Taussig do své knihy Neznámí hrdinové - Překvapivé příběhy. Oba chtějí poukázat na to, že i Češi, byť se považují za nehrdinský národ, mají své velké hrdiny, ač mnohdy bezejmenné a pozapomenuté.
Polská prokuratura vyšetřuje dopravní nehodu, ve které se zranila premiérka Beata Szydlová. Ochranka se snaží svést celou vinu na řidiče druhého vozu, který vjel do vládní kolony. Poláci mezitím pořádají sbírku, která má řidiči pomoci. Není to první nehoda politiků konzervativní vlády, která začíná vzbuzovat pochybnosti, zda je kabinet schopen uřídit stát a jeho instituce.
Ve věku 93 let zemřel přeživší holokaustu Edgar Krása. Krása se narodil v židovské rodině v roce 1924 v Karlových Varech, v roce 1933 se rodina přestěhovala do Prahy. Vyučil se kuchařem v restauraci U Rozvařilů, na podzim 1941 odjel s prvním transportem do terezínského ghetta. Krása byl v září 1944 deportován do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, odkud odjel do tábora v Gleiwitzu, kde opravoval vagóny. V lednu 1945 se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti a vrátil se do Prahy. V 60. letech se přestěhoval do USA, usadil se v Bostonu.
Polská premiérka Beata Szydlová je po páteční nezaviněné automobilové nehodě v dobrém stavu. Nemá žádná velký zranění a z nemocnice bude dále zastávat svůj úřad, uvedl její mluvčí Rafal Bochenek.
Úniková hra s tematikou útěku z koncentračního tábora v Osvětimi pobouřila Federaci židovských obcí. Ta nyní žádá po pražské firmě, která s nápadem přišla a inzeruje ho na webu, aby svůj záměr přehodnotila a hru na trh neuváděla. Kritizují špatný vkus a cynismus autorů, stejně jako jejich neznalost historie. Z plynových komor se podle federace utéct nedalo. Firma po kritice pozastaví předprodej vstupenek a zvažuje, zda ji bude vůbec pořádat.
