


Podcast Na cestě: Utekl jsem z osvětimské továrny na smrt. Živil mě hněv
S Rudolfem Vrbou o lidech, kteří se v nablýskaných holínkách procházeli krví, o tajemství, které muselo být odhaleno, o pohledu do tyranových očí i o vůni svobody.



S Rudolfem Vrbou o lidech, kteří se v nablýskaných holínkách procházeli krví, o tajemství, které muselo být odhaleno, o pohledu do tyranových očí i o vůni svobody.



Pietní akce v pondělí připomněla výročí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi - Březince. Památku zavražděných uctila především hudba, pieta se konala on-line. Telemost propojil pražské nádraží Bubny, Černínský palác i místo někdejšího vyhlazovacího tábora.



Je s podivem, že to u nás není s anticikanismem ještě horší. Nezájem premiéra a prezidenta o výročí romského holokaustu je hrubá chyba, český rasismus de facto podporuje.



Experti na historii mají nezávisle posoudit případ údajného udání v Lidicích několik dní před vyhlazením obce v roce 1942. Iniciátorem práce odborníků je ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík. Podle něj postupně ryze odborná argumentace přerostla v mediální a politickou kauzu.



Ve washingtonském muzeu holocaustu si návštěvníci mohou prohlédnout unikátní dopis. Je to česky psaný list na rozloučenou z roku 1944, který v Osvětimi poslala manželovi Vilma Grünwaldová jen pár okamžiků předtím, než ji spolu s jejím šestnáctiletým synem nacisté zplynovali. Dopis se díky německému dozorci dostal do správných rukou. Manžel Grünwaldové hrůzy vyhlazovacího tábora přežil.



Před 75 lety, 27. ledna 1945, byl osvobozen koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim. Zahynulo v něm přes 1,1 milionu lidí, včetně zhruba padesáti tisíc československých občanů. DVTV v uplynulých letech natočila rozhovory hned s několika pamětníky, kteří táborem prošli a řádění nacistů přežili. Podívejte se, jak na jednu z nejtemnějších kapitol lidské historie vzpomínají.



V pondělí si svět připomíná 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. V Evropě dnes stále žijí asi dva miliony Židů, jejich život a kulturu nyní rozsáhle zkoumá tým několika vědců - včetně těch českých. "Mladí lidé se hrději hlásí ke své židovské identitě, jsou mnohem sebevědomější než jejich rodiče," říká Olaf Glöckner, jeden z autorů výzkumu.



Když Rudá armáda v lednu 1945 osvobodila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, na sovětské vojáky čekali vyhladovělí zoufalí vězni, kteří často jen o vlásek unikli smrti. V Osvětimi došlo také k největší jednorázové hromadné popravě československých občanů za druhé světové války. Nacisté tehdy pomocí plynu zabili 3792 lidí. Událost se stala v noci z 8. na 9. března 1944, tedy přesně před 80 lety.



Do sprch v Osvětimi nahnalo komando tehdy jedenáctiletou Bibianu Szulcovou i s její maminkou a dvěma sestrami hned první den. Věděly už, že pokud nepoteče voda, tak to bude plyn. Voda kvůli leteckému poplachu netekla a neproudil ani plyn.



"Cítím hlubokou hanbu. Žádná slova nejsou hodná utrpení, které se tu odehrálo. Ale mlčení nesmí být naší jedinou odpovědí," řekla v polské Osvětimi Angela Merkelová. Do bývalého nacistického vyhlazovacího tábora se vypravila 24 let od poslední návštěvy šéfa německé vlády. Kancléřka nejprve položila věnec na místě někdejšího popraviště, poté přednesla řeč v prostorách, kde byli přijímáni vězni.



Lydie Tischlerová se narodila v Ostravě před II. světovou válkou, kterou částečně strávila v koncentračních táborech Terezín a Osvětim. V roce 1945 emigrovala do Anglie, kde u Anny Freudové absolvovala trénink v dětské psychoanalytické psychoterapii. "V té době se dětskému chování nepřikládal velký význam, je to děcko, má své fantazie. Ale my jsme děti braly vážně," říká v rozhovoru pro Aktuálně.



Do koncentráku jsem se dostal v deseti letech, byli jsme první transport, který nebyl selektován, před námi šly děti rovnou do plynu. Lékařským pokusům jsem unikl náhodou, nikdo z kluků, kteří odešli, nepřežil. Na pochodu smrti stačilo, když někdo zakopl o toho, koho zastřelili. Stále jste měli v zádech, že bude kulka. Ale člověk si postupně zvykal. Říkali jsme si, že má smůlu. Ráno se hlásilo, kolik je živých a mrtvých, říká spisovatel Pavel Taussig, který jako jedenáctiletý přežil čtyři koncentrační tábory včetně Osvětimi a také pochod smrti. Byly to promarněné měsíce, naučil jsem se jen škrábat brambory, dodává.



V Krakově ve čtvrtek v 85 letech zemřela Eva Korová, na které v nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim prováděl za války pokusy doktor Josef Mengele. Oznámili to zástupci muzea v americkém státě Indiana, které Korová založila. Rodačka z Rumunska před čtyřmi lety mezi některými oběťmi holokaustu vyvolala kritiku kvůli smířlivému gestu vůči někdejšímu dobrovolníkovi jednotek SS Oskaru Gröningovi, který rovněž působil v Osvětimi.



V Osvětimi jsem pochopila, co ten kouř z komínů znamená, deset let potom jsem nebyla schopná mluvit, našeho nevinného tatínka zplynovali, bylo to neodpustitelné, ale pak jsem přišla k rozumu. Nevrátila jsem se do tábora 60 let, nenávist byla strašná, bylo to tak megalomanské, vzpomíná na svou zkušenost z koncentračního tábora Hana Lustigová-Hnátová, sestra spisovatele Arnošta Lustiga. Mimo jiné jezdí přednášet dětem. Chci, aby něco dokázaly a aby nezapomněly, že se něco takového může stát, a aby věděly, na jaké straně mají být, bohužel teď slyšíme spoustu lidí v kultivovaných státech, co volají různá hesla, ve Francii je velký antisemitismus, dodává.



Polská prokuratura vyšetřuje antisemitský protest desítek stoupenců krajní pravice, kteří se v neděli shromáždili u bran bývalého nacistického koncentračního tábora v Osvětimi.



Desítky stoupenců polské krajní pravice se v neděli shromáždily u bývalého nacistického koncentračního tábora v Osvětimi v době, kdy se tam konala připomínka 74. výročí osvobození tábora sovětskou armádou.



Londýnský klub přišel s nápadem, jak převychovat problémové příznivce.



Bývalý americký velvyslanec v Praze Norman Eisen ve své knize Poslední palác popsal na příběhu Petschkovy vily i klíčové události historie Československa.



Za peklo na zemi a německé dílo označil v pondělí německý ministr zahraničí Heiko Maas nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi. Po setkání se svým polským protějškem Jackem Czaputowiczem uctil památku více než milionu osvětimských obětí. Maas se stal prvním šéfem německé diplomacie po více než čtvrt století, který dějiště nacistických zločinů na území Polska navštívil, uvedla agentura AP. Otázka válečných reparací požadovaných polskou vládou podle Czaputowicze nebyla na pořadu jednání. "Z odkazu obětí povstává německá odpovědnost hájit nenarušitelnou lidskou důstojnost - vždy a všude. Tahle odpovědnost nemá konce," napsal Maas podle AP do osvětimské pamětní knihy.



Bývalá ministryně zahraničí USA a pražská rodačka Madeleine Albrightová vydala novou knihu, nazvanou Fašismus: Varování.