Okupace
Ruské vyjádření o srpnu 1968 je drzost, řekl Zeman. Zvažuje, že zruší cestu do Moskvy
Za absolutní drzost označil prezident Miloš Zeman kritické vyjádření ruského ministerstva zahraničí k českému rozhodnutí zařadit 21. srpen mezi památné dny.
Obrazem: Geniální vojevůdce, nebo vrah civilistů? Kdo byl vlastně maršál Ivan Koněv
I více než 40 let po smrti sovětského maršála Ivana Koněva je jeho pražská socha předmětem sporů. Vojevůdce si během svého života šikovně udržoval přízeň sovětských vůdců, byl u osvobození Osvětimi i kapitulace nacistů. V poválečných letech se do historie zapsal jako přítel československého prezidenta Svobody i vykonavatel brutálního zásahu proti bouřícím se Maďarům v roce 1956.
Tehdy a nyní: Kudy kráčeli Prahou nacisté i jejich mládež, odkud přesně mával Hitler
Praha od příchodu německých okupantů až po vyhnání Němců na konci druhé světové války na archivních snímcích ČTK ve srovnání se současnou podobou míst na fotografiích Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda.
Semelovou odvolali ze čtyř školských rad. Nikdy tam neměla být, říká radní
Bývalá komunistická poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová skončí ve školských radách čtyř škol, které zřizuje hlavní město. Rozhodli o tom radní. Důvodem jsou podle radního Víta Šimrala (piráti) dřívější výroky Semelové ohledně justiční vraždy Milady Horákové. Kromě toho radní jmenovali zástupce města v radách 45 škol.
Socha Koněva je opět politá barvou. Čistit už ji nebudeme, odvezte ji, říká radnice
Sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze 6 někdo polil rudou barvou a podstavec popsal nápisy. Na čin upozornilo několik lidí na sociálních sítích. Policie událost prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Radnice vzkázala, že bude znovu jednat o odstranění sochy a ta zůstane pomalovaná, dokud nezačne ruská strana jednat.
Češi si připomínají výročí 21. srpna, po celé zemi se konají desítky akcí
Ve středu se po celém Česku konají desítky akcí, kterými si lidé připomínají okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 a oběti demonstrací v srpnu 1969. Spolek Milion chvilek pro demokracii na večer přichystal pochod Prahou, při kterém chtějí vzpomenout na potlačení demonstrací před 50 lety a také poukázat na současné politické problémy. Čelní představitelé státu a pamětníci se zúčastnili pietního aktu u budovy Českého rozhlasu.
21. srpen 1969. Den, kdy Češi stříleli do Čechů a země byla na pokraji občanské války
Tanky na vlastní lidi poslal komunistický režim v Československu hned dvakrát. V červnu 1953 proti dělníkům plzeňské Škodovky (v té době už Leninových závodů), kteří při demonstracích proti měnové reformě obsadili město (v celé zemi se protestovalo na 130 místech). A pak 21. srpna 1969.
Obrazem: 21. srpen 1969, den hanby
Československo se před padesáti lety, 21. srpna 1969, ocitlo na pokraji občanské války. Bojovalo se v ulicích téměř všech větších měst. Zejména v Praze, Brně, Liberci či Ostravě. Lidé si přitom původně chtěli jen pokojně připomenout první výročí okupace armádami států Varšavské smlouvy. O urputnosti bojů svědčí i dnešní fotogalerie. Zároveň přinášíme snímky desítek lidí, kteří se tehdejších událostí zúčastnili. Ať již na straně demonstrujících, či represivních složek. A jakkoliv snímky z archivu Policejního muzea ČR hovoří výmluvně o tom, co se tehdy v Československu dělo, tak budeme velmi rádi, pokud se lidé z fotografií rozhodnou Aktuálně.cz kontaktovat a podělí se o své příběhy.
Vzepřeli se okupantům, vypískali i Jakeše. Výsadkáře před 50 lety smetla normalizace
Byla to jediná kasárna v zemi, do kterých se okupanti v srpnu 1968 nedostali. Vzdor vojáků 7. výsadkového pluku patří k světlým stránkám historie československé armády. Když sovětské tanky obklíčily holešovská kasárna, velitel pluku Miroslav Šedina je "uvítal" slovy: "Jen mávnu, v oknech kasáren se objeví pancéřovky a budeš mít po tankovém praporu. Tak koukej ty své kanóny otočit." Sověti okamžitě couvli. Již o rok později ale necouvli normalizátoři. V dubnu před 50 lety se začal rodit plán likvidace pluku s cejchem "kontrarevoluční". Seriál deníku Aktuálně.cz Příběhy normalizace připomíná další kapitolu naší novodobé historie, která následovala před 50 lety po okupaci Československa.
Okupace zasáhla i sport. Záminkou pro represe se stal vyhraný duel proti Berlínu
To výročí nikdo neslaví. Středa 15. března 1939. Sníh, déšť, zima, vztek, německá armáda v ulicích českých měst. Od nastolení protektorátu uplynulo letos 80 let. Zánik Československa se logicky dotkl i sportu. Situaci výstižně ilustruje dobový tisk.
Než přišel Hitler: Země spěla k diktatuře, lidé považovali Židy za riziko, říká Mrňka
Druhá republika byla autoritativní stát, ve kterém se hroutil celý systém a demokratické vymoženosti, společnost byla neklidná a politický systém se výrazně proměňoval směrem k diktatuře, popisuje stav Československa před začátkem nacistické okupace historik Jaromír Mrňka z Ústavu pro studium totalitních režimů. Lidé u nás Židy nechtěli přijímat, byl to pro ně někdo, kdo přichází odjinud, říká. Měla vzniknout diktatura o jedné straně a národ se měl semknout očistou od všeho cizího, co v něm z pohledu národní elity nemělo místo, líčí tendence historik.
Foto: Moravec těsně před příchodem Němců zorganizoval geniální "zmizení" zpravodajců
Šéf československé armádní rozvědky František Moravec obdržel 13. března 1939 od svého klíčového agenta A-54 Paula Thümmela varování, že německý wehrmacht již za dva dny obsadí Čechy a Moravu. Moravec o tom okamžitě informoval vládu, setkal se ale s ponižujícím výsměchem. Zdrcený šéf rozvědky začal okamžitě chystat operaci "Transfer".
Foto: Prohlédněte si snímky z posledních dnů života Jana Zajíce i z místa sebeupálení
Při vyslovení jména Jan Palach zareaguje snad každý. U Jana Zajíce už tomu tak není. Připomeňte si unikátními rodinnými snímky stále opomíjenou živou pochodeň č. 2, jak sám sebe Zajíc nazval. Aktuálně.cz je poskytli Zajícovi sourozenci Marta a Jaroslav. Tehdy osmnáctiletý student se upálil přesně před 55 lety, 25. února 1969.
Před 50 lety pohřbíval Jana Palacha: Bylo to něco nepředstavitelného, vzpomíná Trojan
Normálně bývá sebevražda chápána jako akt zoufalství, Palachův čin jsem ale považoval za akt sebeobětování, byl to mimořádný čin s mimořádnou výzvou, líčí teolog Jakub S. Trojan, který 25. ledna 1969 coby evangelický farář kázal nad hrobem Jana Palacha. Ten akt sebeoběti mě provázel celý život, když on se odvážil takového činu sebeodevzdání, tak proč já bych neměl riskovat, říká jeden z prvních signatářů Charty 77, který letos oslaví 92. narozeniny.
Nepřekvapuje mě, že měl Palach zbraň, nebyl to běžný kluk, vymykal se, říká Blažek
Nemám rád, když se říká, že nic nedokázal, Palach se nesmazatelně zapsal do dějin, stal se nadčasovým symbolem, míní historik Petr Blažek. Obraz člověka, který je na jedné straně citlivý k nespravedlnosti a pomáhá blízkým lidem, který je ale zároveň velmi zarputilý, možná bojovník, podle něj odpovídá skutečnosti. Je čas na to, aby se probádaly ohlasy jeho činu, pořádně zmapovaný není ani Palachův týden, dodává Blažek, který je spoluautorem nové výstavy o Palachovi v horní části Václavského náměstí.
Unikátní setkání: Fotograf Koudelka s lidmi, které v srpnu 1968 zachytil v Praze
Jeho ikonické fotografie ze srpna 1968 obletěly svět. Slavný český fotograf Josef Koudelka na nich zachytil tváře Čechoslováků, kteří v pražských ulicích protestovali proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. S většinou hrdinů svých fotek se Koudelka už znovu neviděl.
Foto: Zasloužil se o stát, komunistům ale podlehl. Edvard Beneš zemřel před 70 lety
V pondělí uplynulo 70 let od úmrtí druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Státník, který spolu s T. G. Masarykem stál u vzniku samostatného československého státu, je dodnes přijímán rozporuplně. Bývá mu vyčítáno, že v roce 1948 nedokázal zabránit komunistickému převratu. Připomeňte si ve fotogalerii nejvýznamnější momenty Benešova života.
Rusáci, pryč z cesty! Praha týden po 21. srpnu 1968 na unikátních diapozitivech
Nejznámější fotografie ze srpna 1968 se vztahují především ke dni, kdy do republiky vtrhla okupační vojska. Milanu Vlčkovi se podařilo nafotografovat hlavní město "týden poté" na sérii unikátních barevných diapozitivů. Fotograf poskytl několik svých snímků Aktuálně.cz. "Originály jsou už v Národním muzeu," říká. Z jeho záběrů už nevyzařuje energie davu patrná na snímcích z 21. srpna. Už je cítit spíše deziluze a deprese.