Rusko se v uplynulém týdnu více zaměřilo na východ Ukrajiny, kde zorganizovalo sérii útoků, jejichž cílem bylo prolomit obranné linie pomocí bojových vozidel a pěchoty. Podle analytiků okupanti tento typ výpadů podnikají jen na konkrétních oblastech fronty, což může svědčit o docházejících prostředcích armády. "Moskva nyní donutí své vojáky sáhnout si na dno," hodnotí američtí analytici.
Budova Československého rozhlasu na Vinohradské třídě byla jedním z prvních cílů sovětských tanků, které se ráno 21. srpna 1968 řítily Prahou. Tehdy ještě platilo pravidlo, že kdo chce rychle udělat státní převrat a převzít moc, musí ovládnout vysílání televize a rádia. Tehdejší události vypráví čerstvě oceněný film Jiřího Mádla Vlny, který v sobotu získal šest Českých lvů.
Pražský dopravní podnik nechal přidělat vedle bronzové plastiky s nápisem Moskva-Praha ve vestibulu stanice metra Anděl první ze tří vysvětlujících tabulek. V textu je uvedeno, že tehdejší Československo bylo okupováno Sovětským svazem a přátelství mezi oběma zeměmi bylo pouze propagandistickým tvrzením. Upřesňující text v květnu schválili pražští radní.
Tehdy šestnáctiletého Denyse Kosteva z jihoukrajinského Chersonu unesli ruští okupanti hned na začátku invaze. Jeho rodina dlouhé měsíce nevěděla, kde je. Rusové ho drželi v převýchovných táborech v Rusku a na okupovaných územích Ukrajiny, kde se z něj stala hvězda kremelské válečné propagandy. O dva roky později se mu podařilo utéct.
Oficiálně to měla být exteritoriální dálnice A88 z Vratislavi do Vídně, která by vedla přes československé území, později přes území protektorátu Čechy a Morava. Přesto jí prakticky nikdo neřekne jinak než "Hitlerova dálnice", protože právě někdejší nacistický vůdce si vymínil její stavbu. Ta začala před 85 lety, 11. dubna 1939, dnes po ní ale zbyly jen fragmenty.
Ohlušující výbuch otřese zemí. Do vzduchu se vznese hustý kouř. Zdánlivý klid rána na zamrzlém poli válkou zmítaného východního Donbasu končí. Po téměř dvou letech od začátku války na Ukrajině je zhruba 30 procent území okupované země poseto minami. Jejich odstranění je zásadní, nejen kvůli vojenským operacím, ale i kvůli civilistům.
Záznam, který na sítích zveřejnila ukrajinská 79. letecká útočná brigáda, ukázal zásah vojáka, který zmařil ruský útok zničením tří obrněných vozidel a tanku v jediném střetu. "Rusové podnikli další pokus o prolomení obranných formací výsadkářů. K útoku použili pět bojových vozidel spolu s pěchotou," uvedla k záběru armáda. Ukrajinci útok i díky husarskému kousku vojáka odrazili.
Ukrajinské ministerstvo obrany sdílelo dramatické video, ve kterém se ukrajinští vojáci v amerických bojových vozidlech pěchoty M2 Bradley postavili Rusům. Krátký klip, natočený během podzimu nedaleko města Avdijivka, ukazuje, jak tyto válečné stroje likvidují nepřítele ze značné vzdálenosti.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka před měsícem navštívil Ukrajinu. Se svým ukrajinským protějškem Valerijem Zalužným a dalšími partnery z bezpečnostních složek řešil vývoj bojů a možnosti toho, jak může Česko napadené zemi pomoci. "Ta nespočívá jen v dodávkách zbraní. Můžeme podporovat rozvoj ukrajinského průmyslu, ale také okupovanou zemi podržet diplomaticky," řekl v pořadu Spotlight.
Ukrajinský odstřelovač Vjačeslav Kovalskij dokázal to, co nikdo před ním. Na vzdálenost 3800 metrů v listopadu zastřelil ruského důstojníka, čímž překonal světový rekord. Nyní, měsíc po úspěšném zásahu, popsal americkému reportérovi detaily.
Centrum architektury a městského plánování připravilo k výročí sametové revoluce projekci s názvem Přidušené město 68-89. Autentické fotografie Karla Bucháčka a Miroslava Hlaváčka dokumentují život v Praze mezi dvěma společensky zlomovými událostmi. Redakce Aktuálně.cz některé snímky nabízí ve fotogalerii.
Karel Bucháček byl špičkový matematik a fotograf, Miroslav Hlaváček jeho kolega z Akademie věd. Oba se v srpnu 1968 vydali do ulic s fotoaparáty, aby zachytili invazi okupačních vojsk Varšavské smlouvy. Vznikly tak vynikající snímky, které byly dlouho téměř neznámé. Knižně poprvé vyšly teprve v roce 2022, a to ve fotografické knize Přidušené město, kterou vydalo nakladatelství PositiF.
Obyvatelé ukrajinské vesnice Lysohirka, která je vzdálená asi 25 kilometrů od jižní fronty, se nepotýkají jen s neustálým strachem z ruského ostřelování. V posledních týdnech obec v Záporožské oblasti zasáhly mohutné záplavy. Místní z nich viní ruské síly, které okupují přehradní hráz u města Nova Kachovka na řece Dněpr.
Dvě stovky bojovníků a agentů, kteří Rusku pomohli s připojením Krymu, dostaly od prezidenta Vladimira Putina vysoká vyznamenání. V roce 2014 je Kreml vyslal na ukrajinský poloostrov obsadit klíčová místa, včetně parlamentu a hlavního letiště. Připravili tak podmínky pro zmanipulované referendum a odtržení území od Ukrajiny. Ruský server The Insider teď zmapoval osudy některých z nich.
Dne 27. února 2014 nad krymskými vládními budovami a sídlem regionálního parlamentu zavlály ruské vlajky. Začala anexe Krymského poloostrova a privatizace ukrajinského majetku. Ruský investigativní web Važnyje istorii nyní, devět let po klíčových událostech, zveřejnil žebříček vlastníků kdysi státního majetku. Na vrcholu se umístili přátelé ruského prezidenta Vladimira Putina.
Cherson po odchodu ruských vojáků zůstal zpustošený. Lidé s vlajkami sice vítali ukrajinské vojáky s úsměvem, ale přiznávají, že k další radosti jim toho chybí mnoho.
Kolaboranti, kteří se v okupovaných oblastech na Ukrajině přidali na ruskou stranu, se rekrutovali nejen z řad tamních extremistů a konspirátorů. V menších vesnicích Rusové dosadili do místních správ i alkoholiky, recidivisty nebo nezaměstnané, popisuje analytik Roman Máca. "A když přišli Rusové, vycítili šanci, že si třeba přijdou na pěkné peníze," uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ukrajinská módní návrhářka Anna P. těsně před nezákonným referendem o připojení okupovaných oblastí k Rusku utekla z Chersonu do Kyjeva. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje chování ruských invazních sil nebo také vysvětluje, jak místní prožívají ukrajinskou protiofenzivu s cílem dobýt město zpět. Redakce celé jméno Anny P. zná, ale z obav o její bezpečnost ho nezveřejňuje.
V pražském kině Lucerna tento čtvrtek vyprávěla svůj životní příběh Marta Kubišová, která před pěti lety ukončila pěveckou kariéru. Zaplněný sál sledoval její besedu s moderátorkou doplňovanou projekcemi s hosty: herečkou Ivou Janžurovou, popularizátorem společenské etikety Ladislavem Špačkem, kardiologem Petrem Neužilem či modelkou Taťánou Kuchařovou.
