Americký prezident Donald Trump ve středu v příspěvku na své sociální síti Truth Social zpochybnil soudržnost spojenců v NATO a sílu aliance bez Spojených států. Zkritizoval zároveň Norsko, které je členským státem, za to, že mu neudělilo Nobelovu cenu za mír.
Íránská držitelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíová skončila dvakrát na pohotovosti po brutálním zatčení íránskými bezpečnostními složkami 12. prosince. Podle agentury Reuters to uvedla její rodina, která s ní telefonicky hovořila v neděli večer. Íránské úřady věc nekomentovaly.
Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po 11 měsících objevila na veřejnosti, a to poté, co za ni její dcera převzala Nobelovu cenu míru. Machadová chtěla loni kandidovat na prezidentku Venezuely, úřady jí to ovšem v červenci 2024 zakázaly. O několik dní později se začala skrývat.
Jako první žena v historii obdržela 10. prosince 1905 Nobelovu cenu za mír rakouská spisovatelka a pacifistka Bertha von Suttnerová, která se jako hraběnka Kinská narodila 9. června 1843 v Praze. Sama na vlastní oči poznala hrůzy války, když se s manželem za rusko-turecké války zapojila do práce v lazaretech.
Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová. Oznámil to v pátek v Oslu norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna "za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii".
Pokud se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podaří přesvědčit čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby upustil od použití síly proti Tchaj-wanu, měl by dostat Nobelovu cenu za mír. Podle agentury Reuters to tento týden v rozhovoru v americkém podcastu řekl tchajwanský prezident Laj Čching-te. Prezidenti USA a Číny se mají setkat tento měsíc.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navrhl amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír. Netanjahu to oznámil v pondělí večer (v noci na dnešek SELČ) na setkání s Trumpem v Bílém domě. Trump při této příležitosti uvedl, že Írán má zájem jednat s USA o svém jaderném programu, Teherán to ale v úterý popřel. Trump také řekl, že by jednou rád zrušil protiíránské sankce.
Pákistán nominuje amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho úsilí o vyřešení nedávného konfliktu mezi Indií a Pákistánem. Na sociální síti X to v pátek oznámila pákistánská vláda. Trump již dříve naznačil, že po tomto ocenění touží.
Letošním držitelem Nobelovy ceny za mír je japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor, který ocenění uděluje.
Nobelovu cenu za mír letos získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová. Ocenění si odnesla za boj proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobody pro všechny. Oznámil to norský Nobelův výbor.
Izraelem zmítají nepokoje kvůli reformě soudnictví, jejíž první část minulý týden odsouhlasila tamní vláda. Kritici upozorňují, že "jediná demokracie na Blízkém východě" je v ohrožení. Kroky kabinetu Benjamina Netanjahua pozorně sledují i USA, nejbližší spojenec židovského státu. Nejpravicovější vedení v historii země ale chce zajít ještě dál a část ministrů doufá v anexi palestinských území.
Ani ne dva tisíce kilometrů od Osla, kde bude v pátek oznámen letošní držitel Nobelovy ceny míru, probíhá už skoro sedm měsíců válka mezi Ruskem a Ukrajinou. Invaze, kterou Kreml zahájil 24. února, by se mohla odrazit i na tom, kdo ocenění získá.
Perestrojka, glasnosť, rozpad komunistického bloku a zánik Sovětského svazu. To vše je spojováno s Michailem Gorbačovem, který v úterý po dlouhé a těžké nemoci ve věku 91 let zemřel.
Etiopský premiér Abiy Ahmed připravoval válku proti Tigraji na severu své země dřív, než v roce 2019 dostal Nobelovu cenu za mír. Byla mu přitom udělena za ukončení dlouholetého sporu mezi Etiopií a Eritreou. Boje, které pak v Etiopii začaly loni v listopadu, přinesly ničení, etnické násilí a zkázu. Se zjištěním přišel americký deník The New York Times.
V pátek se svět dozví, kdo se stane novým držitelem Nobelovy ceny míru. Nominováno na ni bylo 329 jednotlivců a organizací, jejich jména však zůstávají utajena. Podívejte se na seznam nejpravděpodobnějších kandidátů.
Barmské bezpečnostní složky ve čtvrtek večer a v noci na sobotu ve městě Bago nedaleko Rangúnu zabily více než 80 lidí demonstrujících proti únorovému vojenskému převratu. S odvoláním na místní média a opoziční Asociaci na pomoc politickým vězňům (AAPP) o tom napsala agentura Reuters.
Bývalý polský prezident Lech Walesa, který byl před lety oceněn Nobelovou cenou za mír za nenásilný boj proti komunismu, navrhl uvězněného ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného jako kandidáta na udělení tohoto ocenění. Uvedl to ve čtvrtek polský list Gazeta Wyborcza na svém webu.
Šéfku barmské vlády Do Aun Schan Su Ťij, někdejší disidentku a nositelku Nobelovy ceny za mír, v pondělí spolu s dalšími členy vlády zadržela armáda. V zemi byl po pokusu o převrat vyhlášen výjimečný stav a do čela Barmy se postavil vrchní velitel armády Min Aun Hlain.
Stovky mrtvých na obou stranách, tisíce uprchlíků a devět milionů lidí v bezprostředním ohrožení. Etiopský premiér Abiy Ahmed, držitel loňské Nobelovy ceny míru, minulý týden spustil vojenskou operaci v severoetiopském rebelujícím státě Tigraj, který obývá stejnojmenné z pohledu Etiopie menšinové etnikum. Konflikt, který hrozí přerůst v občanskou válku, by mohl destabilizovat celý neklidný region.
Letošní Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech. Oznámil to v pátek norský Nobelův výbor. Světový potravinový program, který je organizací OSN, uvádí, že každoročně pomáhá asi 97 milionům lidí v 88 zemích. Každý devátý člověk na světě podle WFP nemá dostatek potravin.
Naposledy se rozhlédl kolem, protože „nikde nesvítí hvězdy tak jasně jako v Tibetu“. Pak v převleku, s puškou přes rameno a bez brýlí, aby ho nepoznali, jedné březnové noci vyklouzl z Lhasy a se skupinkou nejvěrnějších se vydal na dvoutýdenní útěk vysokohorským průsmykem Himálají.
Když etiopský premiér Abiy Ahmed loni v září uzavřel mírovou smlouvu s eritrejským prezidentem Isaiasem Afwerkim, prohlásil, že "byla zahájena nová éra míru a přátelství". O více než rok později byla jeho snaha o narovnání vztahů mezi dvěma africkými zeměmi oceněna Nobelovou cenou za mír.
Nobelovu cenu za mír letos získal etiopský premiér Abiy Ahmed Ali. Do historie se zapsal loni, když podepsal mírovou dohodu se sousední Eritreou. Ta ukončila dvacet let trvající konflikt, jeden z vůbec nejdelších, které africký kontinent pamatuje. Odhaduje se, že během války zemřelo na 80 tisíc lidí.
V pátek se rozhodne, kdo získá Nobelovu cenu za mír. Podle sázkových kanceláří je jasnou favoritkou švédská školačka a ekologická aktivistka Greta Thunbergová. Mezi další nominované, o kterých se mluví, patří etiopský premiér, jemuž se podařilo ukončit 20 let trvající konflikt s Eritreou, nebo organizace Reportéři bez hranic. Celkem je nominováno 301 kandidátů: 223 jednotlivců a 78 organizací.
Šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která v posledním půlroce inspirovala statisíce školáků na celém světě k boji za ochranu klimatu, se ve středu ve Vatikánu setkala s papežem Františkem. Na závěr jeho generální audience na náměstí Svatého Petra s ní papež krátce hovořil a ona přitom držela ceduli s nápisem "Připojte se ke klimatické stávce".
Šestnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová byla nominována na Nobelovu cenu za mír. Školačka inspirovala v posledních měsících celosvětovou studentskou kampaň, která má přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí.
