Nobelova cena za mír

Zůstaneme FARC, ale beze zbraní. Tisíce bývalých kolumbijských partyzánů míří do politiky

Od neděle do pátku se v Bogotě, hlavním městě Kolumbie, koná konference gerilové organizace FARC. Někdejší bojovníci odevzdali své zbraně a nyní pracují na vzniku politické strany, která je od příštího roku bude reprezentovat v kolumbijském parlamentu. Jejich vůdce zvaný Timochenko upozorňuje, že ukončením ozbrojeného boje se nijak nemění ideologie celého uskupení. FARC zůstanou nadále revoluční, ale boj v džungli vymění za souboj argumentů na půdě parlamentu.

Kde je Liou Sia? Čínské úřady drží vdovu po zemřelém disidentovi v izolaci na utajeném místě

Obavy o osud vdovy po nedávno zemřelém čínském disidentovi Liou Siao-poovi narůstají. Od přísně střeženého pohřbu jejího manžela se přátelé ani zahraniční představitelé nemůžou s Liou Sia spojit. Jsou přesvědčeni, že jí komunistické úřady násilně zadržují na neznámém místě. Vysoký komisař OSN pro lidská práva uvedl, že se v této záležitosti chce setkat s nejvyššími čínskými představiteli. Peking označuje kritiku vůči svým úřadům za vměšování do vnitřních záležitostí země.

Snímek disidenta Liou Siao-poa a jeho manželky na demonstraci.

Po disidentovi zůstala v Číně vdova Liou Sia. Rostou obavy o její život

Nobelův výbor vyzval čínské úřady, aby dovolily vycestovat ze země vdově po disidentovi Liou Siao-poovi. O její osud má "hluboké obavy", protože ani její nejbližší přátelé s ní nejsou ve spojení. Čínský disident a držitel Nobelovy ceny za mír zemřel ve čtvrtek na rakovinu. Od roku 2009 si odpykával 11letý trest vězení za podvracení státní moci. V Chartě 08 volal po respektování lidských práv a zavedení pluralitního systému. Z vězení ho propustili na konci června.

Vězněný kritik čínského režimu Liou Siao-po zemřel. Nesměl na radioterapii ani na léčbu do zahraničí

Jsem naplněn optimismem, co se týká budoucí demokratické Číny, prohlásil kritik čínského režimu a bojovník proti systému jedné vládnoucí strany Liou Siao-po krátce poté, co u soudu dostal jedenáctiletý trest za "podvracení státní moci". O rok později dostal Nobelovu cenu míru, ale nemohl si ji převzít. Letos v červnu byl propuštěn do nemocnice kvůli rakovině jater, ale i tam jej policie izolovala. Ve čtvrtek Peking uvedl, že jedenašedesátiletý Liou zemřel. Měl potíže s dýcháním a jeho rodina podle agentury AFP odmítla, aby byl zaintubován.

Zatýkání, omezování a soudy. Nástup Su Ťij v Barmě nic nezměnil, zlobí se novináři

Podmínky pro práci novinářů jsou v Barmě stále obtížnější. Koncem června barmská armáda zadržela trojici žurnalistů. Vadilo jí, že navštívili rebely na severu země. V úterý stanou před soudem, hrozí jim až tři roky vězení. Takových případů je ale v Barmě více. Cenzura v zemi se neuvolňuje ani poté, co se v roce 2015 dostala do čela vládní strany známá lidskoprávní aktivistka Aun Schan Su Ťij.

Čínský nositel Nobelovy ceny míru Liou opustil vězení, diagnostikovali mu rakovinu

Čínský disident, básník a literární kritik Liou Siao-po, nositel Nobelovy ceny za mír, byl podmínečně propuštěn z vězení po diagnóze konečného stadia rakoviny jater. Informovala o tom agentura AFP. Liou si od roku 2009 odpykával 11letý trest vězení za podvracení státní moci. Sepsal totiž petici, která žádala konec vlády jedné strany. Po uvěznění nemohl převzít ani Nobelovu cenu za mír, která mu byla udělena následující rok. Čína udělení označila za "politickou frašku". Liou se do širšího mezinárodní povědomí dostal jako jeden z duchovních otců Charty 08, v níž se několik set čínských osobností vyslovilo pro zlepšení lidských práv v Číně. Dokument se inspiroval v československé Chartě 77.

Naplňování mírové dohody v Kolumbii vázne. Povstalci proto chtějí prodloužit lhůtu pro odzbrojení

Po více než půlstoletí trvající občanské válce v Kolumbii přišel loni na podzim klid zbraní. Mírová dohoda, kterou uzavřeli povstalci z FARC s prezidentem Juanem Manuelem Santosem, obsahuje i termín odzbrojení povstalců. Ten vyprší ve středu. Odzbrojování však nabralo zpoždění, z něhož povstalci viní vládu.

Vyhrožovali mé rodině, domů mi chodily pohřební věnce, popisuje novinář, který se dostal mezi FARC

Jorge Enrique Botero, který už přes 20 let pokrývá občanskou válku v Kolumbii, si vysloužil přezdívku "Novinář FARC". Jako jediný získal takovou důvěru partyzánů, že mu umožnili přístup do svých stanovišť v džungli. Byl u čtyřletého procesu mírových vyjednávání FARC s kolumbijskou vládou a prezidentem Juanem Manuelem Santosem, který loni v listopadu vyústil v ukončení přes 52 let dlouhého krvavého konfliktu. Prahu navštívil jako jeden z hostů filmového festivalu Jeden svět, který se minulý týden přesunul do dalších českých měst. Na festivalu je k vidění film o něm s názvem Ukončit válku.

Trailer k filmu Čtvero revolučních období

Hidžáb, nebo květina. Tuniskou revoluci málem zničily různé představy o demokracii

Tunisko je označováno za kolébku a také úspěšný příklad tzv. arabského jara. Masových protestů, které se na přelomu let 2010 a 2011 vzepjaly v arabských zemích a hlásaly demokracii. Po čtvrtstoletí vlády Tunisané svrhli prezidenta a odvolili ve svobodných volbách. Dokument Čtvero revolučních období, který uvede festival Jeden svět, pohledem dvou žen - prozápadní novinářky Áminy a věřící muslimky Džauhary - poukazuje na to, že porevoluční cesta nebyla jednoduchá, představy o budoucí demokracii se i mezi Tunisany ohromně liší. A že ne všechno se nakonec povedlo.

Písmo Lecha Walesy je stejné jako agenta komunistické policie, potvrdili polští experti

Rukopis bývalého polského prezidenta Lecha Walesy se shoduje s písmem agenta někdejší tajné komunistické policie. Uvedl to polský Institut národní paměti (IPN), když zanalyzoval spis agenta pod krycím jménem Bolek. S polskou tajnou policií SB měl spolupracovat v sedmdesátých letech minulého století ještě jako dělník v gdaňských loděnicích. Kontakty s SB ale později přerušil a stal se ústřední postavou odborového hnutí Solidarita.

V Barmě byl zastřelen muslimský poradce nositelky Nobelovy ceny za mír Su Ťij

Právník Ko Ni byl jedním z mála vlivných muslimů v Barmě, kde dominují buddhisté. Zastřelen byl na letišti v Rangúnu. Motiv činu zatím není známý. Právníkova dcera agentuře Reuters řekla, že její otec byl opakovaně terčem výhrůžek, protože kritizoval pokračující vliv armády v politice.

Francouzi letos nominovali na Nobelovu cenu za mír Jacquese Chiraca

Mezi kandidáty na letošní Nobelovu cenu za mír je bývalý francouzský prezident Jacques Chirac. Nominaci 84letého pravicového politika podpořilo na 300 zákonodárců a dalších francouzských politiků, upřesnila francouzská média. Chirakovo působení v čele státu v letech 1995 až 2007 podle průzkumů kladně hodnotí 83 procent Francouzů. Chirac se v zahraničí zapsal do povědomí zejména tím, že přes tlak Washingtonu a Londýna odmítl účast Francie ve válce v Iráku, která začala v roce 2003 a trvala více než osm let. Doma byl známý jako dlouholetý šéf tradiční pravice a starosta Paříže, v jejímž čele stál více než 18 let. Pomohl také uzákonit právo žen na potrat a zákaz trestu smrti ve Francii.

Obamova éra byla přínosem, říká exvelvyslanec Žantovský. V zahraničí ale nevyřešil jedinou válku

Největším a zároveň nejkontroverznějším dědictvím Baracka Obamy je tzv. Obamacare, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz pár dní před odchodem prvního amerického černošského prezidenta z Bílého domu Michael Žantovský, bývalý český velvyslanec ve Spojených státech a současný ředitel Knihovny Václava Havla. Obamovi se podle něj podařilo stabilizovat USA po velké finanční krizi. V zahraniční politice ale nevyřešil jedinou válku a vztahy s Ruskem jsou na konci jeho vlády horší než na jejím počátku.

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.

Kolumbijský prezident Santos převzal v Oslu Nobelovu cenu za mír, další laureáty přivítal Stockholm

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos v sobotu v norské metropoli Oslu převzal Nobelovu cenu za mír. Této pocty se mu dostalo za dojednání mírové dohody s levicovými povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), která ukončila 52 let trvající občanskou válku v zemi. Ve švédském hlavním městě Stockholmu byly pak později odpoledne předány ostatní letošní Nobelovy ceny - za lékařství, chemii, fyziku, ekonomii a literaturu.

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a hlava gerily FARC Timochenko.

Kolumbie: Nová dohoda s partyzány z FARC se obejde bez referenda. V zemi ale pořád hrozí násilí

Novou podobu kolumbijské mírové dohody s levicovými partyzány z hnutí FARC už nebudou schvalovat lidé v referendu. Prezident Juan Manuel Santos ji pošle rovnou do parlamentu. To se nelíbí opozici v čele s exprezidentem Álvarem Uribem. Podle něj je nový text dohody skoro stejný jako ten z října. Tehdy Kolumbijci v referendu odmítli mírovou dohodu jako příliš mírnou. V zemi se nyní znovu vyzbrojují polovojenské skupiny, které dřív proti partyzánům z FARC bojovaly. Hrozí, že v případě potřeby vezmou spravedlnost do svých rukou.

Kolumbijská vláda jedná s další gerilou. Cesta k míru ale vede přes plantáže koky

Mír s největší gerilou FARC je prodloužen do konce roku a Bogota začíná jednat i s Národní osvobozeneckou armádou (ELN). Oči Kolumbijců se tak v tuto chvíli upínají zejména na rozhovory, které by měly ukončit dlouholetý krvavý konflikt. Do budoucna ale bude mír záviset především na efektivní spolupráci vládnoucích elit. Po odchodu geril z oblastí, které těží z pěstování koky a z napojení na obchod s drogami, bude muset stát místním obyvatelům nabídnout alternativní způsob obživy. Jinak hrozí, že pozice uvolněné ozbrojenci obsadí drogové kartely a vláda opět ztratí nad územím kontrolu.

Nobelovu cenu míru získal kolumbijský prezident. Za mír s povstalci FARC

Nobelovu cenu míru za rok 2016 získal kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Norský Nobelův výbor ho ocenil za to, že se mu podařilo ukončit půl století trvající válku s povstalci z FARC. Ocenění získal i přes to, že Kolumbijci mírovou dohodu v nedělním referendu odmítli. Loni ocenění překvapivě získala čtveřice tuniských organizací, která přispěla k budování demokracie v Tunisku po roce 2011, kdy se v zemi uskutečnila první z revolucí takzvaného arabského jara.

Nobelova cena může zamířit do Sýrie. Bílé přilby nabízejí útěchu tam, kde žádná nezbyla

Místo aby životy brali, rozhodli se je zachraňovat. Dobrovolníci sdružení do Syrské civilní obrany, kterým se přezdívá Bílé přilby, patří mezi hlavní favority letošní Nobelovy ceny za mír. Téměř tři tisíce jejich členů denně riskují vlastní životy, ale za poslední tři roky na 60 000 jiných zachránili.

Na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu se zúčastnily svatořečení Matky Terezy tisíce lidí.

Papež svatořečil Matku Terezu 19 let po její smrti. Anděl z Kalkaty ale má i odpůrce

Neměla žádný majetek, žila v indickém slumu a díky svojí pozdější slávě pomáhala potřebným po celém světě. Matce Tereze na jednu stranu přezdívali "Anděl z Kalkaty", na stranu druhou ji kritizovali za striktní odmítání antikoncepce i za to, že si libovala v lidském utrpení. Jedna z nejvlivnějších a celosvětově nejoblíbenějších žen minulého století se stala jednou z nejrychleji svatořečených v historii katolické církve.

Zemřel morální hlas naší doby, napsal Obama. Svět truchlí nad odchodem Elieho Wiesela

Světoví státníci projevují soustrast nad sobotním úmrtím nositele Nobelovy ceny míru a spisovatele Elieho Wiesela. Muži, který prošel dvěma nacistickými koncentračními tábory, bylo 87 let. Podle izraelského premiéra Wiesel ztělesňoval svou výjimečnou osobností "vítězství lidského ducha nad krutostí a zlem". Americký prezident Barack Obama židovského spisovatele označil za "jeden z velkých morálních hlasů naší doby" a "svědomí světa". Podle hlavy Francie Francois Hollandea byl Wiesel "velkým humanistou a neúnavným obhájcem míru".