Naposledy se rozhlédl kolem, protože „nikde nesvítí hvězdy tak jasně jako v Tibetu“. Pak v převleku, s puškou přes rameno a bez brýlí, aby ho nepoznali, jedné březnové noci vyklouzl z Lhasy a se skupinkou nejvěrnějších se vydal na dvoutýdenní útěk vysokohorským průsmykem Himálají.
Když etiopský premiér Abiy Ahmed loni v září uzavřel mírovou smlouvu s eritrejským prezidentem Isaiasem Afwerkim, prohlásil, že "byla zahájena nová éra míru a přátelství". O více než rok později byla jeho snaha o narovnání vztahů mezi dvěma africkými zeměmi oceněna Nobelovou cenou za mír.
Nobelovu cenu za mír letos získal etiopský premiér Abiy Ahmed Ali. Do historie se zapsal loni, když podepsal mírovou dohodu se sousední Eritreou. Ta ukončila dvacet let trvající konflikt, jeden z vůbec nejdelších, které africký kontinent pamatuje. Odhaduje se, že během války zemřelo na 80 tisíc lidí.
V pátek se rozhodne, kdo získá Nobelovu cenu za mír. Podle sázkových kanceláří je jasnou favoritkou švédská školačka a ekologická aktivistka Greta Thunbergová. Mezi další nominované, o kterých se mluví, patří etiopský premiér, jemuž se podařilo ukončit 20 let trvající konflikt s Eritreou, nebo organizace Reportéři bez hranic. Celkem je nominováno 301 kandidátů: 223 jednotlivců a 78 organizací.
Šestnáctiletá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která v posledním půlroce inspirovala statisíce školáků na celém světě k boji za ochranu klimatu, se ve středu ve Vatikánu setkala s papežem Františkem. Na závěr jeho generální audience na náměstí Svatého Petra s ní papež krátce hovořil a ona přitom držela ceduli s nápisem "Připojte se ke klimatické stávce".
Šestnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová byla nominována na Nobelovu cenu za mír. Školačka inspirovala v posledních měsících celosvětovou studentskou kampaň, která má přimět politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí.
Americký kongresman John Delaney navrhl španělského šéfkuchaře Josého Andrése na Nobelovu cenu míru. Podle politika prostřednictvím své práce nakrmil miliony lidí a "s neuvěřitelným nadšením řeší jeden z nejstarších problémů lidstva".
Pro řadu Rohingů bude tento čtvrtek stěžejním dnem. Muslimská menšina, která utekla z Barmy kvůli násilí, se má začít vracet domů. Teď je celkem 720 tisíc Rohingů v uprchlických táborech v Bangladéši. Řada z nich se ale návratu do Barmy bojí. Raději tak z táborů utíkají a schovávají se v okolní džungli nebo se pokoušejí o sebevraždy.
Seznam držitelů Nobelových cen pro rok 2018 je kompletní. V pondělí se rozdalo ocenění i v poslední zbývající kategorii, v ekonomii. Švédská akademie ho přidělila Williamu D. Nordhausovi a Paulu M. Romerovi. Připomeňte si všechny laureáty letošních Nobelových cen.
Letošní ročník neměl jednoznačné favority. Mezi nominovanými byl i Donald Trump a severokorejský vůdce Kim Čong-un.
Sencov je podle bývalého polského prezidenta skvělý příklad obdivuhodného postoje na podporu bratrství mezi národy.
Americký prezident Donald Trump je jedním z 329 kandidátů, kteří byli letos nominováni na Nobelovu cenu za mír. Podle norského Nobelova výboru je ale dost možné, že nominace je zfalšovaná.
Svět se potýká s jadernou krizí, za kterou může pošramocené ego, uvedla během nedělního předávání Nobelovy ceny míru představitelka oceněné Mezinárodní kampaně za zrušení jaderných zbraní (ICAN) Beatrice Fihnová. Podle ní existují dvě možnosti: že skončí jaderné zbraně, nebo lidstvo.
Ve švédském hlavním městě Stockholmu se v neděli předávaly letošní Nobelovy ceny za fyziku, chemii, fyziologii a literaturu a taky cena za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela. Mezi oceněnými byli například britský spisovatel japonského původu Kazuo Ishiguro nebo trojice vědců, která se věnuje "biologickým hodinám". Zároveň se v norském Oslu předávala i Nobelova cena míru. Tu letos získali aktivisté bojující proti jaderným zbraním.
Více než 600 tisíc Rohingů už prchlo z Barmy do sousedního Bangladéše. OSN v souvislost s tím obvinila Barmu, že na severu Arakanského státu, kde tato muslimská menšina žije, provádí etnické čistky. Barmská vůdkyně Aun Schan Su Ťij nyní poprvé navštívila tuto oblast na severu země.
Nobelovu cenu za mír letos získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Koalice více než čtyř stovek nevládních organizací cenu získala za upozorňování na nebezpečí jaderných zbraní. Její členové jsou i aktivisté z České republiky. Nobelovu cenu vnímají jako ocenění jejich práce. Zároveň varují, že jaderná hrozba se netýká jen Severní Koreje. Bomby jsou podle nich po celé Evropě.
Nobelovu cenu za mír letos získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Jedná se o koalici 468 nevládních organizací ze stovky zemí světa. Nobelův výbor ocenil organizaci za upozorňování na "katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení zákazu takových zbraní". Organizace se sídlem v Ženevě vznikla před deseti lety a spolupracuje s vládami i OSN. Nominovaná byla také německá kancléřka Angela Merkelová nebo papež František. Reakce na vítězství ICAN jsou vlažné, Německo, USA i NATO spíše "skřípěly zuby".
Pětičlenná komise v norském Oslu vyhlásí v pátek vítěze Nobelovy ceny míru. Celkem o ni usiluje 318 osobností a organizací. Kromě nepotvrzených zpráv, že mezi nominovanými je i ruský prezident Vladimir Putin, Donald Trump nebo herec Leonardo DiCaprio, hovoří média o několika horkých kandidátech. Za řešení uprchlické krize by cena mohla připadnout německé kancléřce Angele Merkelové, favoritem je i papež František. Velké šance má ale také turecký opoziční list Cumhuriyet. Minulý rok získal cenu kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Kdo by mohl uspět letos? Podívejte se.
Barmská politička a nobelistka Aun Schan Su Ťij má přijet do Prahy na pozvání premiéra Bohuslava Sobotky. Minulý týden přitom zrušila cestu na právě probíhající summit OSN - kvůli kritice masakrů muslimských Rohingů, která se na ni snáší. Čeští hostitelé se obávají, že i její cesta do Prahy tak může být na poslední chvíli ohrožena. Su Ťij má složité postavení, armáda má v zemi stále velkou moc, říká expert na Barmu Igor Blaževič. Dvaasedmdesátiletá Su Ťij je nyní oficiálně poradkyní prezidenta, zároveň vede vládní stranu.
Bývalá disidentka a nejvlivnější barmská politička Aun Schan Su Ťij čelí rostoucí kritice z celého světa. Může za to její přehlížení armádního násilí, kvůli kterému zemi opustilo už 380 tisíc barmských Rohingů. Skoro 40 procent jejich vesnic je opuštěných nebo vypálených. Bývalí západní diplomaté a experti ale upozorňují, že Su Ťij nemá moc na výběr. Barma je silně rozdělená a postavit se proti buddhistické většině ve společnosti na stranu muslimských Rohingů by mohlo ohrozit jak pozici laureátky Nobelovy ceny míru, tak celé demokraticky zvolené vlády.
