Městský soud v Praze zrušil pokutu pro advokáta Petra Kočího, který obhajoval členku extremistické Dělnické strany sociální spravedlnosti Lucii Šlégrovou, která byla za výroky na shromáždění v Litvínově obžalována z propagace nacismu a antisemitismu. Při líčení upozornil na podjatost soudního znalce z důvodu jeho židovského původu. Stotisícovou pokutu Kočí už uhradil, nyní by peníze mohl dostat zpátky.
Dozorce z Osvětimi Oskar Gröning má jít na čtyři roky do vězení. Pravomocně o tom rozhodl soud v Karlsruhe. Gröning, kterému se v médiích přezdívá "osvětimský účetní", byl shledán spoluvinným na vraždách statisíců lidí. Kvůli vysokému věku 95 let ale možná nakonec do vězení nenastoupí.
Deník Helgy Weissové je autentickým svědectvím dívky z pražské židovské rodiny, která přežila hrůzy druhé světové války. Stejně jako v případě Deníku Anny Frankové jde o dílo mezinárodního významu, jež se stane součástí paměti lidstva. Sešit přečkal válku zazděný v jedné z terezínských budov spolu s knihou I viděl Bůh, že je to špatné, kterou dívka ilustrovala a jíž napsal její otec Otto Weiss. Jedná se o výjimečné osobní svědectví z terezínského ghetta, byť jde o satiru, má svůj historický význam.
Populární japonská dívčí kapela se ocitla pod palbou kritiky poté, co vystoupila v kostýmech připomínajících německé vojenské uniformy z nacistické éry. Nahrávací společnost se teď omluvila.
Násilí, které vyvolalo nacistické Německo, neskončilo 8. května 1945. Pokračovalo – byť s jinými aktéry – v roli pachatelů i obětí. Právě tohle je ústředním mottem nové publikace Jiřího Padevěta nazvané "Krvavé léto 1945". "Dnešní území České republiky se mezi březnem a srpnem 1945 stalo areálem nevídaného násilí a krutostí. Měli bychom si být vědomi, že takoví můžeme být. A není jen problémem Čechů, že jsou mezi námi sadistické bestie, které jsou ochotné páchat podobná zvěrstva. Za určitých podmínek se mohou podobné krutosti kdykoliv opakovat. Na to nezapomínejme," varuje autor v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Švédské úřady formálně prohlásily za mrtvého diplomata Raoula Wallenberga, který během druhé světové války zachránil desetitisíce maďarských Židů před deportací do koncentračních táborů. Informovala o tom v pondělí agentura AP. Wallenberga v roce 1945 zatkla v Budapešti sovětská kontrarozvědka a od té doby je nezvěstný. Švéd Wallenberg působil za druhé světové války jako tajemník švédské mise v Budapešti, kam odešel v roce 1944 ve svých 32 letech. V maďarské metropoli během války zřídil několik úkrytů pro Židy a rovněž pro ně zajišťoval diplomatické pasy. Před deportací do nacistických koncentračních táborů tak zachránil zřejmě přinejmenším 20 tisíc Židů.
Kniha Sůl moře vyšla v USA letos v únoru. Za tu dobu se stala bestsellerem, sáhla po ní významná produkční společnost a chystá velkofilm. Čeká ji možná stejný úspěch jako v případě Titanicu, jenže námořní katastrofa německé lodi Wilhelm Gustloff z ledna 1945 je ještě působivější – po zásahu sovětskou ponorkou zde zahynulo 9000 lidí, tedy šestkrát více než na Titanicu, navíc se o této námořní tragédii příliš nemluví a čtenáři žasnou, jak to, že o ní nikdy neslyšeli. "Zkázu lodi chtěl nejprve zamlčet Hitler kvůli morálce vojáků. Po válce Němcům nepřišlo vhodné stavět se do role obětí. A Sověti? Velitele ponorky odstavili a mlčeli raději také," líčí autorka Ruta Sepetysová.
Maďarského motoristu letos v dubnu zaskočil rakouský policista, který ho při dopravní kontrole nedaleko hranic zastavil a "úřední jednání" s ním zahájil nacistickým pozdravem "Heil Hitler". Za toto chování udělil ve čtvrtek 29letému strážníkovi soud v Eisenstadtu podmíněný devítiměsíční trest vězení. Obžalovaný popírá, že by takto řidiče při kontrole v obci Nickelsdorf oslovil. Avšak druhý policista, který s ním pracoval a kolegovo jednání oznámil úřadům, trvá na tom, že "ta slova slyšel na sto procent". Rozsudek ještě není pravomocný a provinilec má možnost se odvolat. Policistův advokát podle agentury AFP tvrdil, že jeho klient "jistě vyslovil pěkně hloupou poznámku, ale pro zasmání."
Německý filozof Martin Heidegger, jeden z největších myslitelů 20. století, byl přesvědčeným nacistou. Stoupencem Adolfa Hitlera zůstal i za druhé světové války, dokazují veřejnosti neznámé dopisy, které psal svému bratrovi. Korespondence plná projevů antisemitismu je už dva roky uložena v literárním archivu, ale Heideggerovi dědicové dosud zakazovali z nich citovat. Až nyní povolili zkrácené zveřejnění některých dopisů z let 1930 až 1946.
Martin konvička je český entomolog, který se specializuje na lepidopterologii a jako docent působí na Jihočeské univerzitě, a zároveň protiislámský politický aktivista. Do povědomí se dostal jako představitel iniciativy Islám v ČR nechceme a též jako předseda Bloku proti Islámu, jenž byl v květnu 2016 nahrazen Iniciativou Martina Konvičky.
Z okna jsem se dívala na vlnu německých vojáků, vypadali jako černí mravenci, o okupaci jsme nic nevěděli, říká Zdenka Fantlová, která přežila vyhlazovací koncentrační tábory a napsala o tom knihu Klid je síla, řek tatínek. Dodává, že když byla v Osvětimi, nevěděla, že tam jsou vyvražďováni Židé, byla prý pořád ve střehu, co se bude dít dál. S dívkami v táboře si navzájem dodávaly sílu, vůbec si nepřipouštěly, že by tam mohly umřít, ona sama si jako oběť údajně nikdy nepřipadala. Zdůrazňuje, že neustále měla tři nepřátele – hlad, zimu a žízeň. Koncentrační tábory přežila podle ní jenom proto, že byla zamilovaná.
V Neubrandenburgu na severu Německa začal soud s 95letým zdravotníkem Hubertem Zafkem, který pracoval v nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi. Zafke se podle státního zastupitelství podílel na smrti minimálně 3681 lidí v plynových komorách. Obhajoba vinu popírá.
Řidiče, který si na zadní sklo svého BMW nalepil říšskou orlici s hákovým křížem, soud potrestal podmínkou. Muž se hájil tím, že nacistické symboly přelepil značkou svého auta, a tím dával najevo ponížení nacistických myšlenek; vyjádřil také odpor k totalitnímu režimu. Soud ale jeho tvrzení neuvěřil.
S mobilním telefonem v ruce se nechytají jenom pokémoni. Díky aktualizované aplikaci Místa Paměti národa se lze vydat po stopách atentátu na Heydricha nebo navštívit místa spojená s životem a smrtí faráře Toufara. V mobilním průvodci je uloženo více než 1000 příběhů na téměř 850 místech.
Němečtí vyšetřovatelé zahájili kroky k trestnímu stíhání dalších osmi lidí za podíl na nacistických válečných zločinech. Záležitostí se nyní začne zabývat státní zastupitelství, které rozhodne, zda proti čtyřem mužům a čtyřem ženám narozeným mezi lety 1918 a 1927 vznese obžalobu. Všichni sloužili v nacistickém koncentračním táboře Stutthof nedaleko Gdaňsku, uvedla DPA. Čtveřice mužů tam pracovala jako strážci, ženy byly telefonistky a písařky. Podle vyšetřovatelů všichni pomohli svou činností k vraždě tisíců lidí. V posledních letech německé soudy rozhodly, že je možné stíhat i ty, kdo se na nacistickém vraždění osobně nepodíleli, ale svou činností pomáhali udržet celou mašinérii v chodu.
Papež František se při setkání s poutníky ve Vatikánu ohlédl za svou červencovou návštěvou Osvětimi a Březinky. Současný svět je podle něj stejně nakažený krutostí, násilím a utrpením, pouze jsou méně koncentrované.
Bavorská metropole na řece Isar je v České republice vnímána v naprosté většině případů skrze stereotypy. Tedy jako město Oktoberfestu, domov Bayernu Mnichov a pochopitelně coby synonymum zrady a fráze „o nás bez nás“. Kniha amerického historika Davida Claye Large, odborníka na německé a rakouské dějiny 20. století, má potenciál tyto stereotypy když ne zcela vyvrátit, tak určitě zpochybnit a nabídnout mnohem plastičtější obraz města, v jehož ulicích se zrodil nacismus. Více v recenzi Borise Hokra.
Propaganda se snažila představit Hitlerovo Německo jako mírumilovnou a zároveň triumfující zemi. Nápisy "Židům vstup zakázán" na čas mizely.
Colonia Dignidad byla komunita založená v 60. letech v Chile bývalým nacistickým důstojníkem Paulem Schäferem. Její obyvatelé nyní budou žádat po chilském státu odškodné sto milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun). Enkláva německých emigrantů byla svým zakladatelem navenek prezentována jako harmonická komunita, kde muži farmaří, ženy se věnují domácím pracím a děti se učí, tančí a zpívají. Již koncem 60. let, kdy se z osady podařilo utéci dvěma mužům, vypluly ovšem na povrch informace o diktátorském režimu v komunitě. Později se též ukázalo, že Schäfer sexuálně zneužíval děti.
Během druhé světové války byl v Ponarech koncentrační tábor, kde nacisté podle historiků začali s masovým vyvražďováním Židů a dalších nepohodlných. Dříve, než nasadili plynové komory v dalších oblastech. O život tu během tří let přišlo na 100 000 lidí. Právě zde nyní archeologové objevili ručně vyhloubený tunel, kterým se z pekla podařilo zachránit několika vězňům. Jedinečný objev podle odborníků ukazuje, že i v té nejtemnější době existuje v lidech touha po životě.
