Reklama
Reklama

Nacismus


Osvětim: 65. výročí osvobození
Osvětim: 65. výročí osvobození
Osvětim: 65. výročí osvobození

Putovní výstava z Osvětimi se rozjede napříč Evropou a Spojenými státy

S myšlenkou, jak přiblížit hrůzy nacismu širšímu okruhu lidí, přišli zástupci muzea na místě bývalého koncentračního tábora v polské Osvětimi. Plánují vyrazit s exponáty z tábora na jihu Polska napříč Evropou a Spojenými státy. Slibují si, že se z pojízdné výstavy stane varování pro moderní evropskou a americkou společnost, která se podle zástupců muzea nachází v "nejistém období". Výstava nabídne artefakty z dob druhé světové války, vagon, ve kterém byli přepravování Židé do tábora, či předměty, které po sobě zanechali jak Židé a ostatní věznění, tak nacisté. První zastávkou na evropském "turné" bude španělská metropole Madrid.

Německý soud odsoudil neonacistku Beate Zschäpeovou k doživotí
Německý soud odsoudil neonacistku Beate Zschäpeovou k doživotí
Německý soud odsoudil neonacistku Beate Zschäpeovou k doživotí

Mnichovský soud zahájil závěrečnou řeč v procesu s extremistkou Zschäpeovou. Hrozí jí doživotí

Soud v Mnichově v úterý spustil závěrečnou řeč obžaloby s extremistkou Beate Zschäpeovou. Očekává se, že projev státního zástupce se protáhne na zhruba 22 hodin. Zschäpeové, spoluzakladatelce teroristické organizace Národněsocialistické podzemí, hrozí doživotí. Její skupina zavraždila podle vyšetřovatelů deset lidí a usilovala o to, aby Německo bylo zemí bez cizinců.

Marc Chagall
Marc Chagall
Marc Chagall

Chagall, Ernst a další zvrhlí. Před 80 lety nacisti rozhodli, jaké umění je nevhodné

Nacistický režim v Německu třicátých let nepronásledoval jen politické oponenty a Židy, terčem se stalo i nevhodné umění. Před 80 lety, 19. července 1937, Goebbelsovo ministerstvo propagandy v Mnichově ukázalo, co je to "zvrhlé umění" (neboli Entartete Kunst). V Archeologickém institutu diváci viděli na 650 děl od 120 výtvarníků, například Marca Chagalla, Maxe Ernsta, Oskara Kokoschky a dalších avantgardistů - výtvarníků "bolševicko-židovských" směrů, jejichž díla si podle nacistů zasluhovala odsouzení a likvidaci. Expozice byla nakonec k vidění až do konce listopadu 1937. Do roku 1941 putovala po dalších německých a rakouských městech a viděly ji celkem tři miliony lidí.

Reklama
Výsadek Gabčíka a Kubiše - geolokační hra
Výsadek Gabčíka a Kubiše - geolokační hra
Výsadek Gabčíka a Kubiše - geolokační hra

V kůži Gabčíka s Kubišem. Hra změní mobil ve zbraň a provede výsadkem operace Anthropoid

Vývojáři geolokační hry Anthropoid v Nehvizdech přišli na to, jak přiblížit slavnou akci protinacistického odboje mladé generaci. Na vlastní kůži mohou zažít přímo v Nehvizdech za pomoci chytrého mobilu se speciální aplikací výsadek Gabčíka a Kubiše. "Vzhledem k tomu, že parašutisté seskočili v noci, doporučujeme pro autentičnost zážitku hru rovněž absolvovat po setmění," říkají autoři hry. Hráči uvidí padat parašutisty z oblohy či projdou obdobným výcvikem jako oba hrdinové ve Velké Británii. Nevyhnou se tak běhu či zaměřování nepřítele hledím svého telefonu, který se na chvíli stane jejich zbraní.

Nacistický komplex Prora na Rujáně se postupně mění na luxusní resort
Nacistický komplex Prora na Rujáně se postupně mění na luxusní resort
Nacistický komplex Prora na Rujáně se postupně mění na luxusní resort

Nacistický komplex Prora na Rujáně se mění na luxusní resort

Chátrajícího gigantický komplex Prora na Rujáně měl původně sloužit nacistům jako lázně. Jeho stavba začala již v roce 1938 a byl navržen opravdu velkoryse. Je přes čtyři kilometry dlouhý a jeho součástí měl být bazén, tělocvičny a několik společenských místností. Stavbu ale přerušila válka a budova se později stala zdrojem materiálu pro místní obyvatele. Před třemi roky se komplexu ujali soukromí investoři a začali s jeho revitalizací. V ruinách budovy vznikl luxusní hotel a byty. Nedávno byla dokončena další fáze rekonstrukce – relaxační a wellness centrum s bazénem. Celkové dokončení se plánuje na rok 2022. Podívejte se i na poutavou fotogalerii, stačí kliknout na odkaz níže.

Rodina odbojáře Václava Čikla
Rodina odbojáře Václava Čikla
Rodina odbojáře Václava Čikla

Čelit zlu dokáže jen pětina lidí. I mezi nimi byli pomocníci parašutistů elitou, tvrdí sociolog

Bezmála tři stovky Čechů nacisté po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942 mučili a poté zavraždili. Stalo se tak kvůli jejich pomoci čs. parašutistům, kteří odbojovou akci provedli. "Podobných lidí bylo tehdy málo a stejně tak je tomu i dnes. V každé společnosti je jich tak pětina. Měli bychom proto o ně pečovat a vážit si jich. Jsou vzácní a v krizových okamžicích pro společnost nepostradatelní," říká sociolog Jaroslav Sýkora, bývalý šéf Centra pro výzkum stresu. Pro velký čtenářský ohlas reprízujeme jarní seriál Aktuálně.cz o hrdinech tzv. heydrichiády před 75 lety.

Reklama
Jarmila Doležalová
Jarmila Doležalová
Jarmila Doležalová

Před 75 lety vypálili nacisti Ležáky. Tragédii si připomněly tisíce lidí, i jediné dvě přeživší

Vyhlazení osady Ležáky si v neděli na místě tragédie připomněly tisíce lidí. Řečníci v projevech hovořili o nutnosti předávat informace o této události mladým generacím. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Celkem zavraždili 52 obyvatel této obce.

Ležáky - archivní foto
Ležáky - archivní foto
Ležáky - archivní foto

Sestry, které přežily Ležáky, vyrůstaly jako Camilla a Rosemarie, neuměly česky

“Bydleli jsme ve vilce, kde byla veliká kuchyň,“ popisuje Jarmila Doležalová dům v původně německé obci Unterberg, dnes součást polské obce Puszczykovo, kde žila od května roku 1943 v adoptivní německé rodině Paetelových. Doležalová, rozená Šťulíková, je jednou ze dvou sester, které přežily vypálení Ležáků nacisty 24. června 1942 a vyvraždění většiny jejích obyvatel za pomoc čs. parašutistům.

Zničená vesnice Sochy 1943
Zničená vesnice Sochy 1943
Zničená vesnice Sochy 1943

Rodiče zastřelili, vesnici spálili. Polsko zažilo za války stovky příběhů Lidic, nikdo je ale nezná

Vypálení středočeské vesnice Lidice 10. června 1942 se stalo globálním symbolem hrůz druhé světové války. Vedle francouzského Oradour-sur-Glane jde zřejmě o světově nejznámější vesnici vyhlazenou německými nacisty. V sousedním Polsku i jinde na východě bylo přitom podobných tragických příběhů daleko víc. Kromě pár pamětníků a historiků o nich ale ví jen omezený počet lidí. „V (polském) Generálním gouvernementu se příběh Lidic opakoval několiksetkrát,“ napsal britský historik Norman Davies. Pro velký čtenářský ohlas reprízujeme jarní seriál Aktuálně.cz o tzv. heydrichiádě před 75 lety.

Reklama
Vyhlazení Lidic
Vyhlazení Lidic
Vyhlazení Lidic

Válku jsme vedli i kvůli nacisty vypáleným Lidicím, prohlásil ministr námořnictva USA

Vypálení středočeské vesnice Lidice a poprava řady jejích obyvatel 10. června 1942 patří k největším nacistickým zločinům na území Čech a Moravy během druhé světové války. V devadesátých letech minulého století byl v Lidicích jeden z pokojů zařízen jako dětský i s fotkou dítěte a čekalo se, že se přece jen vrátí. Marně. V současnosti žijí ještě dvě ženy a dvanáct "dětí", které masakr přežily.

Reinhold Hanning - dozorce v Osvětimi
Reinhold Hanning - dozorce v Osvětimi
Reinhold Hanning - dozorce v Osvětimi

Dozorce z Osvětimi rok po odsouzení zemřel, Reinholdu Hanningovi bylo 95 let

Ve věku 95 let zemřel odsouzený dozorce z Osvětimi Reinhold Hanning. Před rokem ho soud v porýnském městě Detmoldu poslal na pět let do vězení za napomáhání k hromadné vraždě. Rozsudek ale nenabyl právní moci. Obhajoba i vedlejší žalobci se totiž odvolali ke Spolkovému soudnímu dvoru. Hanningův právník Andreas Scharmer podle agentury DPA potvrdil, že bývalý příslušník jednotek SS zemřel v úterý v obci Lage bei Detmold. Hanning byl odsouzen za napomáhání k vraždě ve 170 tisících případech. Neprokázalo se ale, že by se na vraždění podílel přímo. V Německu se v současnosti konají zřejmě poslední soudní procesy, ve kterých se ze svých činů zodpovídají členové personálu nacistických táborů.

Archivy vydaly svědectví o Janu Kubišovi
Archivy vydaly svědectví o Janu Kubišovi
Archivy vydaly svědectví o Janu Kubišovi

Povyšovat parašutisty Gabčíka a Kubiše na generály? Ti by se frčkám spíš smáli, míní historici

Slovenský prezident Andrej Kiska povýšil minulý týden parašutistu Josefa Gabčíka do hodnosti generálmajora. Přestože Gabčík spolu s Janem Kubišem dokázali zlikvidovat zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a mnohokrát prokázali odvahu, historici podobné povyšování in memoriam kritizují. "Je to nevěrohodné," říká jeden z nich, přední znalec období heydrichiády Vojtěch Šustek.

Reklama
Heydrichův mercedes - oprava
Heydrichův mercedes - oprava
Heydrichův mercedes - oprava

20 hvězdných vteřin. Atentát na Heydricha patří ke klíčovým odbojovým akcím v Evropě

Atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl hvězdnou hodinou československého válečného odboje i celé domácí historie 20. století. "Ti dva muži jsou teď nepochybně v nesmírně složité situaci a já se za ně modlím. Už v tuto chvíli vstoupili do evropských dějin," prohlásil bezprostředně po atentátu tehdejší šéf britských speciálních operací Colin Gubbins.

Boris Johnson v kryptě klade věnec
Boris Johnson v kryptě klade věnec
Boris Johnson v kryptě klade věnec

Ohrožená krypta parašutistů má nového majitele. Podzemí kostela sv. Cyrila a Metoděje patří armádě

Pietní místo smrti sedmi parašutistů, kteří se před 75 lety podíleli na likvidaci jednoho z nejmocnějších mužů nacistické říše Reinharda Heydricha, má od čtvrtka nového majitele. Spory pražského magistrátu, Vojenského historického ústavu (VHÚ) a české pravoslavné církve ukončilo nové rozhodnutí magistrátních úředníků. Kryptu v pražském kostele sv. Cyrila a Metoděje definitivně přebírají do správy vojenští historici. Do Památníku hrdinů heydrichiády zavítalo jen loni 50 000 platících návštěvníků. Patří k nejnavštěvovanějším historickým objektům v Česku.

Recep Tayyip Erdogan
Recep Tayyip Erdogan
Recep Tayyip Erdogan

Erdogan nařkl Merkelovou z "nacistických praktik". Překročil všechny meze, zlobí se Berlín

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan osočil německou kancléřku Angelou Merkelovou z nacistických praktik. "Právě se dopouštíš nacistických praktik," použil podle agentury AFP v televizním projevu neformální tykání. "Proti komu? Mým bratrským tureckým občanům v Německu a bratrským ministrům," dodal. Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel v reakci uvedl, že Erdogan překročil přípustnou mez. Diplomatickou při původně rozpoutal zákaz agitace tureckých ministrů na německém území. Ti chtěli německé Turky přesvědčit k hlasování pro změnu turecké ústavy v dubnovém referendu. Posílily by se tak Erdoganovy pravomoci.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama