nacismus

Polský soud vydal zatykač na Karkoce, který se měl za války podílet na masakru 44 mužů, žen a dětí

Polský soud vydal zatykač na pravděpodobného nacistického zločince Michaela Karkoce, který dožívá ve Spojených státech. Ukrajinský rodák Karkoc, kterému je nyní 98 let, je podezřelý, že se za druhé světové války jako velitel oddílu krajanů spolupracujícího s nacisty podílel na zvěrstvech. Jeho jednotka prý povraždila 44 mužů, žen a dětí v obcích Chlaniów a Wladyslawin. Karkocův syn Andriy tvrdí, že žádné válečné zločiny na svědomí nemá a dále doplnil, že otec není způsobilý podstoupit proces kvůli Alzheimerově nemoci.

"Zavraždili jste 8000 muslimů v Srebrenici". Erdogan přitvrdil, v Evropě objevil ideálního nepřítele

Spor mezi tureckým prezidentem Recepem Erdoganem a Nizozemskem dál nabírá na síle. Erdogan kvůli zrušení cest tureckých ministrů do Nizozemska obvinil tamní vládu, že v roce 1995 nepřímo zavinila smrt 8000 muslimů v bosenské Srebrenici. Mluvčí turecké vlády následně pohrozil, že jeho země "přehodnotí" dohodu s EU, na základě které zabraňuje běžencům ze Sýrie pronikat přes moře do Evropy. Podle některých expertů stupňuje prezident Erdogan v zemi kampaň před dubnovým referendem, které má výrazně posílit jeho pravomoci. A z EU si vytvořil vhodného strašáka, jímž láká turecké voliče.

Erdoğan nemá právo v Evropě agitovat za autokracii. Fascinující střet o svobodu

Společná zahraniční politika by Unii dávala větší sílu nejen v konfliktu s Tureckem, které se sune do polohy vlády jednoho muže, ale i v konfliktu s prezidentem Trumpem.

"Nacismus, banánová republika." Roztržka Nizozemska a Turecka sílí, může ovlivnit i dvoje hlasování

Nizozemci zakázali přistání letadla s tureckým ministrem. Jeho kolegyni navíc zadrželi a požádali, ať odjede. Turecko na to hned zareagovalo slovy o "stále živém nacismu" a "banánové republice". Vyostřený spor může mít ale i reálný dopad. Nizozemsko ve středu čekají parlamentní volby a turecký prezident Recep Erdogan se připravuje na dubnové referendum o změně ústavy. Pro oboje hlasování je diplomatická hádka lákavým tématem.

Lidický farář odmítl milost, muž vytáhl švagrovou na kladce z Terezína. Česko zapomíná na své hrdiny

Oba příběhy spojuje druhá světová válka a nacistické peklo, oba zařadil filmový historik a publicista Pavel Taussig do své knihy Neznámí hrdinové - Překvapivé příběhy. Oba chtějí poukázat na to, že i Češi, byť se považují za nehrdinský národ, mají své velké hrdiny, ač mnohdy bezejmenné a pozapomenuté.

Do Dachau se vrátila ukradená brána s nápisem Arbeit macht frei.

Do Dachau se vrátila brána s nápisem Arbeit macht frei. Před dvěma lety ji někdo ukradl

Před více než dvěma lety neznámí zloději ukradli v Dachau vstupní bránu s nápisem Arbeit macht frei (Práce osvobozuje). Nyní se brána vrátila, koncem loňského roku ji totiž našli v Norsku. Mřížové dveře z areálu nejstaršího nacistického koncentračního tábora jsou asi metr široké a dva metry vysoké. Brána bude nově vystavena ve stálé expozici, kde ji návštěvníci poprvé mohou spatřit 29. dubna na 72. výročí osvobození koncentračního tábora. U vstupu do bývalého tábora bude nadále její kopie, kterou nechali zhotovit po odcizení originálu.

Byla to největší odbojová síť v Evropě. Poláci si připomínají vznik Zemské armády

Poláci si tento týden připomněli kulaté narozeniny jedné z nejdůležitějších organizací v novodobých polských dějinách - Zemské armády (Armija krajowa, AK). Vznikla před 75 lety - 14. února 1942. Během druhé světové války měla skoro 300 000 členů a byla nejsilnější organizovanou vojenskou složkou v okupované Evropě. Stála za drtivou většinou polských odbojových akcí a výrazně ovlivnila i dějiny holocaustu. Její příslušník, diplomat Jan Karski, jako první dostal na Západ zprávu o systematickém vraždění polských Židů nacisty. Spojenci ale na jeho report nereagovali.

Pamětnice bombardování Stalingradu: Lidé umírali hlady

Nebe se zbarvilo do červena, lidé umírali hlady. Pamětnice vzpomíná na obklíčený Stalingrad

Byla to jatka, která předčila všechny dosavadní válečné hrůzy. Klíčová bitva o největší město na Volze skončila po čtyřech měsících úporných bojů před 74 lety, 2. února 1943. V troskách Stalingradu se ocitlo čtvrt milionu lidí, přežily jen tisíce. Elvíra Ptáková patří k těm šťastnějším.

Foto: Pomník ve Velké Británii připomíná akci Anthropoid. Nyní je z něj téměř troska

Pomník se jmény parašutistů, kteří zlikvidovali Heydricha, chátrá. Zachraňují ho potomci hrdinů

Jedinečný pomník československým vojákům, letcům a vlastencům padlým ve druhé světové válce v britském Leamingtonu se pomalu mění v trosky. Zachránit se ho snaží potomci válečných hrdinů. Finanční příspěvek na opravu pískovcové fontánky znázorňující vrchlík padáku přislíbily i české ministerstvo obrany a Československá obec legionářská.

Písmo Lecha Walesy je stejné jako agenta komunistické policie, potvrdili polští experti

Rukopis bývalého polského prezidenta Lecha Walesy se shoduje s písmem agenta někdejší tajné komunistické policie. Uvedl to polský Institut národní paměti (IPN), když zanalyzoval spis agenta pod krycím jménem Bolek. S polskou tajnou policií SB měl spolupracovat v sedmdesátých letech minulého století ještě jako dělník v gdaňských loděnicích. Kontakty s SB ale později přerušil a stal se ústřední postavou odborového hnutí Solidarita.

Bývalá sekretářka Josepha Goebbelse zemřela ve 106 letech. O hrůzách jsem nic netušila, tvrdila

Brunhilde Pomselová bývala sekretářkou šéfa propagandy nacistického Německa Josepha Goebbelse. V noci na sobotu ve svých 106 letech zemřela v Mnichově. V roce 2016 o ní natočil filmový tvůrce Christian Krönes dokumentární snímek, ve kterém Pomselová tvrdila, že o páchaných krutostech nic neslyšela. Teprve až po skončení války si prý uvědomila rozsah toho, co se stalo.

Ten kouř jsou tvoji příbuzní. Přeživší z Osvětimi varují, že nenávist se může vrátit

Byli hladoví, zesláblí, mnozí na hranici smrti. Takhle zastihla koncem ledna 1945 sovětská Rudá armáda poslední zbytky vězňů v komplexu nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau na jihu Polska. U příležitosti 75. výročí jeho osvobození, které připadne na 27. ledna, připomínáme příběhy přeživších nacistických hrůz.

Zleva člen německé NPD Peter Marx, právník strany Peter Richter a její lídr Frank Franz poté, co soud rozhodl, že jejich partaj nezakáže.

Soud odmítl zakázat německou krajně pravicovou stranu NPD. Má podle něj jen malý význam

Německý ústavní soud v úterý odmítl zakázat krajně pravicovou Národnědemokratickou stranu Německa (NPD). Odůvodnil to tak, že jí postupně klesl její někdejší význam. Spolková rada podala žádost o zákaz NPD v prosinci 2013. Tvrdila, že jde o protiústavní stranu, která ohrožuje demokratické uspořádání v Německu. První pokus o zákaz strany ztroskotal již v roce 2003.

Breivik si chce najít ženu, aby mu pomohla šířit nacistickou ideologii

Norský soud v současnosti prošetřuje, zda nejsou ve vězení porušována lidská práva teroristy Anderse Breivika. Podle státního zástupce je ale Breivik ještě radikálnější, než byl dřív, a přísné podmínky jeho zadržování jsou nutné. Z posudku psychiatričky vyplývá, že by si Breivik přál být přeložen na oddělení s ostatními zadržovanými nacisty i za cenu, že by podmínky byly ještě přísnější. Jeho jedinou snahou je šířit nacistickou ideologii, spojit se se stejně smýšlejícími lidmi a založit nacistickou stranu.

Němci se vrhli na Mein Kampf, chystá se šestý dotisk. Nekupují ho obdivovatelé Hitlera, ale učitelé

Hitlerova kniha Mein Kampf, která v Německu po letech znovu vyšla, se prodávala velmi dobře. Loni si ji koupilo 85 tisíc lidí. Neznamená to ale, že by Němci sympatizovali s Hitlerem: knihu podle historiků kupovali zájemci o dějiny nebo učitelé. Historici, kteří knihu vydali, ji navíc považují za potřebnou. Lidé by se podle nich měli seznámit s tím, jak fungovala propaganda.

Němečtí policisté prohledávají zadrženého muže.

Přitvrdíme, hlásí Německo. Podezřelé migranty chce zadržet, detenci pro odmítnuté prodloužit

Německá Křesťansko-sociální unie (CSU), která je součástí tamní vládní koalice, chce prosadit tvrdší postup vůči podezřelým migrantům a taky výrazné prodloužení doby, po kterou můžou úřady držet neúspěšné žadatele o azyl před jejich vyhoštěním ze země. Vláda Angely Merkelové začala už před několika měsíci měnit dříve velmi vstřícný postoj k žadatelům o azyl. Německé obavy o bezpečnost zesílily po nedávném teroristickém útoku v Berlíně, během kterého zemřelo 12 lidí. Muž, který ho podle policie pravděpodobně spáchal, neuspěl s žádostí o azyl. Německu se ho ale nepodařilo vyhostit.

Komentátor vybral událost roku: Češi pochodují vstříc životu v Babišově holdingu

Bonzování: Udal by Ježíš hostinského za účtenku? Řekl by: Kdo je bez viny, hoď první kamenem

Občanské je hlídat jednak sám sebe, jednak stát jako rozpínavou moc. Hlídat lidi, jako je Babiš; ministra financí, který vlastní Agrofert.

Drogy dělaly z nacistů ve válce roboty. Hitler je bral, aby zůstal v euforii, říká Ohler

Drogy dělaly z nacistů ve válce roboty. Hitler je bral, aby zůstal v euforii, říká Ohler

Metamfetamin hrál důležitou roli v bleskových válkách. Při přepadení Polska se zjistilo, že pomáhá německým vojákům lépe bojovat, říká autor knihy "Totální rauš. Drogy ve třetí říši" Norman Ohler. Wehrmacht drogy podle něj užíval hlavně proto, že vojáci tak dokázali lépe překonat svůj strach a zvládat fyzickou zátěž při válečném tažení. Dodává, že nacistické Německo si bez drog nejde vůbec představit.

Hitlerův rodný dům bude zbourán. Rakouský parlament schválil jeho vyvlastnění

Vídeň chce zbourat rodný dům Adolfa Hitlera, aby nepřitahoval neonacisty. Na jeho místě má vzniknout nový objekt, který by sloužil charitativním nebo administrativním účelům. Rakouské úřady majitelku domu ze 17. století odškodní podle příslušného zákona, který ve čtvrtek schválil parlament. Nacisté Hitlerův rodný dům prohlásili v roce 1938 za památku a posléze sloužil jako výstavní síň. Do roku 2011 v budově fungovaly chráněné dílny, v dalších letech byl dům prázdný.

České "pouštní krysy" pomohly ubránit Tobruk. Bez nich by to byla katastrofa, míní historik

Před 75 lety za druhé světové války se československým vojákům podařilo ubránit africký Tobruk. V německo-italském obklíčení vydrželi (spolu s Brity, Australany a Poláky) až do 10. prosince 1941, kdy prolomili pozice nacistů. "Dokázali to jenom proto, že měli skvělý příklad ve svých otcích – legionářích, skautech nebo sokolech," říká režisér Václav Marhoul. Svůj velkofilm Tobruk o československých vojácích v Africe z roku 2008 konzultoval Marhoul s pětatřiceti tehdejšími "pouštními krysami". Tak jim nacisté nadávali. Posměšný název ale později Čechoslováci s hrdostí převzali.