Březnové zvýšení mzdy a další benefity jsou podle odborářů nedostatečné, velká část zaměstnanců sítě Albert kvůli malým výdělkům zůstává chudých. Podle zástupců řetězce ale nemají odboráři správné údaje, firma se brání, že mzdy už letos zvýšila vícekrát.
Řidiči autobusů znojemské firmy ZDS-Psota nebudou stávkovat. Odboráři podepsali kolektivní smlouvu, která garantuje růst platů podle jejich požadavků. Město, jež platí firmě za provozování městské hromadné dopravy, zvýší kompenzaci na základě vládního nařízení o minimální mzdě řidičů autobusů. Od příštího roku tak vzroste mzda ve firmě na 108 Kč za hodinu jízdy a 88 Kč za dobu, kdy jsou v práci, ale nejedou. Dnes berou řidiči 100 Kč za hodinu jízdy a 50 Kč za hodinu čekání. Průměrně stráví v práci měsíčně 230 až 280 hodin, hodinová mzda se tak pohybuje mezi 82 a 85 Kč, což je měsíčně kolem 21 000 Kč hrubého. Nově dohodnutá mzda je včetně prémií, které řidiči dostanou při splnění podmínek.
Platy učitelů jsou malé, proto ze škol odcházejí do jiných profesí, kde jsou podmínky lepší. Stejná situace je na pedagogických fakultách, kde se budoucí kantoři vzdělávají. Proti ostatním vysokým školám své zaměstnance platí mizerně a je pak těžké zajistit, aby své dovednosti předávali dál ti nejlepší. Ministerstvo školství dá příští rok fakultám vzdělávajícím učitele miliardu korun navíc, většina z těchto peněz by měla jít na zvýšení platů jejich zaměstnanců.
V průměru by si podle návrhu státního rozpočtu na příští rok státní zaměstnanci měli na svých platech proti letošku přilepšit o 1876 korun, a jejich průměrný měsíční plat by tak měl vzrůst na 28 855 korun.
Rozhodnutí o vystoupení Velké Británie z Evropské unie se citelně dotkne nejen Britů, ale bezesporu také místních přistěhovalců. Strach z mlhavé budoucnosti mají i romské komunity. Po léta diskriminované etnikum se obává, zdali se nebude muset s ostrovním královstvím nadobro rozloučit. Studie britského think-thanku proto apeluje hlavně na vládu i místní úřady, aby začaly situaci řešit.
Svaz průmyslu a dopravy představil výsledky průzkumu o mzdových a náborových plánech zaměstnavatelů. Firmy jsou optimistické.
Minimální mzda na Slovensku od příštího roku stoupne na 435 eur. Slovenská vláda rozhodla o navýšení minimální mzdy na návrh ministerstva sociálních věcí poté, co se na její úpravě nedohodli sociální partneři. Návrhy odborů a zaměstnavatelů se tentokrát ale příliš nelišily.
Andrej Babiš chce do konce roku udržet přebytkový nebo vyrovnaný rozpočet a snížit tím tak státní dluh. Ke konci září stoupl přebytek rozpočtu na 82,3 miliardy korun. Vláda přitom původně počítala se schodkem 70 miliard korun na celý rok.
Zaměstnanci, které vysílají české firmy na odborné konference nebo na veletrhy do Německa či Francie, by měli podle tamních úřadů dostávat německou či francouzskou minimální mzdu. Vedle kamionových dopravců se tak jedná o další problémovou skupinu pracovníků. Možnost vyžadovat i po českých firmách v zahraničí vyplácení tamní minimální mzdy podle francouzských a německých úřadů vyplývá z dvacet let platné evropské směrnice. České ministerstvo práce to ale odmítá.
Desetina lidí s nejvyšším příjmem v České republice vydělává v průměru „jen“ 5,6krát více než desetina nejchudších. To řadí Česko na čtvrté místo mezi 35 členskými státy OECD. Relativně dobře je na tom Česko také z hlediska příjmové chudoby – bez ohledu na věk žije pod její hranicí šest procent lidí, což je třetí nejlepší číslo.
Analytici přepočetli výdělky v obou zemích na standard kupní síly - jednotku, která zohledňuje odlišnou cenovou hladinu v jednotlivých zemích. Z deseti vybraných profesí si Češi vydělají více v šesti případech. Rozdíly se ale snižují.
Zvýšení minimální mzdy se netýká jen nejhůře placených lidí. Pro většinu zaměstnanců platí mnohem vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda. I ta se od 1. ledna 2017 opět zvyšuje.
Se zástupci odborů se v září domluvilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Mzdy řidičů v linkové autobusové dopravě stoupnou od ledna na 98 korun za hodinu. Opatření reaguje na to, že kraje často vybírají dopravce ve veřejných řízeních zaměřených na nízkou cenu a tedy na co nejnižší mzdy řidičů.
Základní částka pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu od ledna stoupne z 9900 na 11 tisíc korun měsíčně. Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zvyšuje minimální mzdu už potřetí za sebou. Zrušila také nižší sazbu pro zdravotně postižené, částky se tak sjednotí s běžnými zaměstnanci.
Poptávka po zaměstnancích v Česku stoupá, přes 60 procent nabídky ale tvoří nekvalifikovaná pracovní síla, říká studie Global Skills Index 2016. Mzdy v Česku rostou, ale stále podle studie nejsou konkurenční s většinou evropských ekonomik.
Ekonomové se shodují, že vláda by měla na příští rok předložit úspornější rozpočet. Pro schodek ve výši 60 miliard podle nich není ekonomické opodstatnění. Na zvýšené náklady budou muset najít v budoucnu vlády peníze, i když ekonomika neporoste.
Hospodářská komora je optimistická ohledně růstu mezd v příštím roce. Podle prezidenta komory Vladimíra Dlouhého se odboráři svými mzdovými požadavky vlamují do otevřených dveří. Česká spořitelna naopak očekává zpomalení růstu mezd kvůli obavám podnikatelů z konce intervencí České národní banky.
Vláda se dohodla na tom, že úředníci, vojáci, policisté či hasiči dostanou přidáno. Od listopadu jim plat stoupne o 4 procenta. Někteří specialisté na klíčových pozicích ve státní správě by mohli dostat až dvojnásobek svého platu. Finanční motivace by měla zatraktivnit pro experty služby pro stát. Pod služební zákon bude od 1. ledna nejspíš spadat 69 994 úředníků, o 819 víc než letos. Celkem bude ve státních úřadech v Česku pracovat 77 241 lidí, což je meziroční růst o 1044.
Nejvyšší příjmy na osobu mají obyvatelé Londýna a německých regionů. Ukazují to údaje Eurostatu podle členění na územní jednotky zvané NUTS 2.
Jen tři čtvrtiny výplaty obdrží pracovníci jednoho z největších zaměstnavatelů v Jihočeském kraji. Firma uvádí, že vede jednání, která směřují k její stabilizaci. Peníze na výplaty poskytl zadlužené firmě nový investor Nordic Investors.
