


Na řešení otázky běženců se musejí podílet všichni, zopakovala Merkelová
V rozhovoru v televizi ARD Merkelová řekla, že je třeba najít v rámci EU společné řešení pro všechny a že každá z členských zemí unie musí splnit svůj díl.



V rozhovoru v televizi ARD Merkelová řekla, že je třeba najít v rámci EU společné řešení pro všechny a že každá z členských zemí unie musí splnit svůj díl.



Ministr vnitra Milan Chovanec oznámil, že Česko do konce letošního roku nepřijme žádné uprchlíky z Turecka. Podle něj není zřejmé, co se v Turecku přesně stalo, jestli se jednalo o převrat nebo kontrapřevrat. Ministr v České televizi také dodal, že pokud by selhala dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, která se týkala uprchlíků, může se dát další migrační vlna do pohybu. Podle něj ale není možné přistoupit na požadavek Turků a zrušit jim vízovou povinnost, protože nesplnili podmínky, které jim EU dala.



Do Německa by letos mělo přijít maximálně 300 000 uprchlíků, očekává šéf spolkového úřadu pro migraci Frank-Juergen Wiese. Pokud by dorazili do země ve větším počtu, úřady by byly zahlcené. Podle Wieseho bude začlenění nově příchozích cizinců na pracovní trh drahé a časově náročné, sedmdesát procent migrantů je podle něho schopno práce a bude pobírat sociální dávky během doby, co si bude hledat zaměstnání.



Do Prahy přiletěla na jednodenní návštěvu německá kancléřka Angela Merkelová. Horkého tématu migrace se dotkla na odpoledním jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou i večer na schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Oba státníci kvóty odmítají, podpořili je i demonstranti, kteří na kancléřku pískali. "Rozdílný názor je principem EU. Je potřeba ho pojmenovat, říct ho a hledat společné řešení," řekla Merkelová. V Praze se sešli i její příznivci.



Konvičkovo střílení byla extrémní hovadina, hrozně nebezpečná hra s reálným strachem. Kdyby tam přijeli s trabantem, tak by mi to tolik nevadilo, říká cestovatel a publicista Dan Přibáň. Lidé jsou podle něj tak rozklepaní, že kdyby přišel reálný útok, tak by v boji nemohli fungovat. Je prý potřeba jim dodat odvahu a říct, že to zvládneme. O sobě tvrdí, že je egomasérský šašek, jeho sen je přitom ucpat trabanty dálnici D1. Říká, že lidem na rovníku se dá snadno nakukat, že život v Evropě je lepší. Nejezdí sem pak podle něj se zlým záměrem, všechny ale prý do Evropy pouštět nesmíme.



Český premiér navrhuje, aby byla postavena armáda EU. Kolik dá vojáků? Kolik stíhaček? Kolik peněz? To nesdělil. Plácnutí do vody.



Hranice na takzvané balkánské migrační trase je nutné uzavřít natrvalo, pokud chce Evropská unie udržet pod kontrolou počet přicházejících běženců. V rozhovoru pro německý deník Rheinische Post to řekl rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Nepřímo také kritizoval migrační politiku německé kancléřky Angely Merkelové.



Někdo zasahuje ve jménu demokracie, někdo ve jménu práva šaría. Zásah západních zemí do cizí kultury stvořil Islámský stát, neměly na něj právo, říká muslim Hatem Berrezouga, který vystudoval v Česku. Diktátoři podle něj věděli, co dělají, a byl za nich pořádek. Multikulturalismus prý není o toleranci, ale o ignoraci druhého. A to i ze strany muslimů. Berrezouga tvrdí, že třeba muslimy v Česku místní kultura nezajímá. Migranti se prý po příchodu do Evropy dostanou do izolace a pak jsou frustrovaní. A to i díky islámským centrům, která podle něj financuje Saúdská Arábie a která migranty v izolaci drží záměrně. Berrezouga dodává, že terorismus i Islámský stát mají základ v islámu.



Uhýbat při návštěvě německé kancléřky v Praze před tématem migrace, uprchlíků, je nesmysl. Chybí nám sebevědomí, sebejistota.



Německá kancléřka Angela Merkelová chce přimět velké firmy, aby zaměstnávaly více migrantů. Pozvala si proto na září do Berlína představitele společností jako jsou Siemens, Opel, Volkswagen, aby s nimi mluvila o tom, co najímání většího počtu imigrantů brání. Do Německa loni přišel více než milion běženců, velké firmy ale dosud zaměstnaly jen asi pět desítek z nich. Merkelová bude na manažery naléhat, aby vytvořili více stážistických a dalších pozic, které by byly pro migranty vhodné. Německá vláda potřebuje, aby zaměstnání brzy našlo co nejvíce uprchlíků, což by značně ulevilo státní kase. Firmy ale dlouhodobě namítají, že je nemohou zaměstnat kvůli nedostatečné jazykové a odborné znalosti.



Vzpomínky na válku jsem kvůli svému zdraví asi mentálně zablokovala, říká Sagar Rakin, která právě kvůli válce opustila s rodinou Afghánistán. Obavy Čechů z uprchlíků chápe, mají podle ní strach z neznámého. Dodává, že islám patří k jejímu kulturnímu pozadí, nemá k němu ale žádné citové vazby.



Snažím se informace ověřovat u zdroje, někdy to jsou ruské zdroje, někdy ukrajinské. Nejsem populista, nejsem ale ani odtržený od života, můžu komentovat, i když se to nelíbí mainstreamu, říká poslanec Stanislav Huml (ČSSD). Propaganda podle něj běží z obou stran, z Ruska i ze Západu. Za poslankyni Nytrovou se prý postavil proto, že v Česku začíná trpět svoboda slova. Huml tvrdí, že si názor dělá při cestování po internetu. Dodává, že to, co se děje ve Francii a Německu, začíná být papiňák, pod kterým se přikládá, a není se prý čemu divit, že mají lidé strach.



Sluníčkáři by právo šaría schválili, nevím, co se jim honí hlavou. Se mnou souhlasí 95 procent lidí, dostávám stovky děkovných mailů, u poslechu mojí písně i pláčou, říká zpěvačka Olivie Žižková, autorka protiuprchlické písně Evropo dýchej. Motivací pro tvorbu byla podle ní vražda kněze ve Francii. Informace prý přebírá od prezidenta Zemana, Tomia Okamury nebo Krampola, těm věří. A důvěřuje taky informacím, které jí chodí od lidí. 95 procent z nich s ní prý souhlasí. Teď cítí velkou podporu lidí a připravuje další píseň na stejné téma. Žižková říká, že uprchlíka sama zatím neviděla, ale strach cítí všude kolem sebe, třeba i když chodí po Praze. A dodává, že není rasistka.



Maďarská vláda na začátku dubna zahájila kampaň, která má voliče přesvědčit, aby v referendu hlasovali proti kvótám. Pokud tak učiní, parlament v Budapešti prý zavede zákon, který zabrání Unii nutit Maďarsko k přijetí nechtěných migrantů.



Nachomýtl jsem se k několika nepovedeným útokům proti Islámskému státu, to bylo hrozné maso, přiváželi lidi s ustřelenýma hlavama. Islámskému státu v Libyi sice dochází těžké zbraně, ale o to lepší mají snajpry, říká fotograf Stanislav Krupař. V Libyi podle něj vládne totální chaos a hlavní tíha bojů je na městě Syrta, které má vlastní jednotky, placené z příjmů byznysmenů. Bojovníci jsou prý mladí kluci, kteří jsou ochotní umírat s úsměvem na rtech. Krupař tvrdí, že proud migrantů nevyschl, po uzavření cesty přes Turecko se prý jen přesunul právě do Libye. V zemi je podle něj znát zatrpklost vůči Západu, prý jsme je v tom nechali.



Je to ultimátní hudební masakr, působí to na mě tendenčně a vyplašeně. Pro část lidí je ale důležitější to, že někdo zpívá stejný názor, jako mají oni, říká o protiuprchlické písni Olivie Žižkové hudební publicista Jaroslav Konáš, který stojí za Hudebními masakry. Podle něj se zpěváci stávají zvěstovateli pravdy, která je šířená na konspiračních webech. Jde prý o naskakování na vlnu, kterou rozjel třeba Ortel. Konáš tvrdí, že podobní interpreti žijí v uzavřené bublině lidí, kteří jim přikyvují.



Britský list The Guardian přišel se zjištěním, že muslimským uprchlíkům na řeckém Lesbu jsou k podpisu podstrkovány deklarace konverze ke křesťanství. Někteří z běženců, kteří jsou v táboře drženi na základě dohody EU s Tureckem, si stěžují na necitlivý přístup humanitárních pracovníků. K přijetí jiného náboženství je přemlouvali během ramadánu, tedy nejsvatějšího islámského měsíce.



Němečtí politici se ostře postavili proti hrozbám Turecka, že vypoví dohodu o migraci s Evropskou unií, pokud se do října nedočká zrušení vízové povinnosti pro své občany. Vicekancléř Sigmar Gabriel (SPD) prohlásil, že by se Německo a Evropa neměly nechat Ankarou vydírat. Generální tajemník CSU Andreas Scheuer šel ještě dál. "Hrozby a ultimáta - nový styl Erdoganova Turecka. V otázce naplnění 72 podmínek pro zrušení víz nejsme na tureckém bazaru," nechal se slyšet. Dohoda Turecka a Evropské unie společně s postavením plotu v Makedonii na hranicích s Řeckem vedly k podstatnému poklesu počtu migrantů přicházejících na řecké ostrovy v Egejském moři.



Dohromady dostávalo ke konci dubna státní pomoc ze systému Hartz IV přes 1,54 milionu cizinců, což odpovídá 26 procentům všech lidí, kteří v Německu dostávají státní podporu. Nejvíce z cizinců systém využívají Turci, Syřané a Poláci. Naopak Němců, kteří jsou příjmově závislí na státu, ubylo.



Podle tureckého ministra zahraničí Ankara nemusí dodržet dohodu o uprchlících, pokud Evropská unie do října nezruší vízovou povinnost pro Turky. Ministr to naznačil v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.