Podle tureckého ministra zahraničí Ankara nemusí dodržet dohodu o uprchlících, pokud Evropská unie do října nezruší vízovou povinnost pro Turky. Ministr to naznačil v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Dva britští pašeráci lidí, kteří se v květnu pokusili překonat s 18 albánskými migranty kanál La Manche na gumovém člunu, byli v pátek na jihovýchodě Anglie odsouzeni k více než čtyřem rokům vězení. Informovala o tom agentura AFP. Migranty mířící z francouzského Calais, mezi nimi ženu a dvě děti, a jejich doprovod zachránily na moři britské hlídky, když člun začal nabírat vodu. Muži podle prokuratury inkasovali za převoz každý 6 tisíc eur (162 tisíc Kč). V Calais žije v provizorních podmínkách několik tisíc uprchlíků, kteří se snaží dostat do Británie. Místo je od britských břehů vzdáleno 34 kilometrů, cesty přes kanál na lodích jsou ale stále vzácné.
Němečtí politici nejsou spokojeni se stanovisky k migraci a terorismu, které ve čtvrtek přednesla kancléřka Angela Merkelová. Nesouhlas dává najevo, jak její domovská Křesťanskodemokratické unie (CDU), tak Křesťansko-sociální unie (CSU). Merkelová mimo jiné představila devítibodový plán, který má v zemi zajistit větší bezpečnost, včetně například systému včasného varování proti radikalizaci. Podle bavorského ministra financí Markuse Södera se ovšem kancléřčino "my to zvládneme" neustálým opakováním nestane "větší pravdou".
Vláda schválila zjednodušení formalit při vyřizování pracovních povolení. Potěšila tím české firmy, které prý marně shánějí zaměstnance hlavně na nízko a středně kvalifikované pozice. Podle odborů ale Česko tolik ukrajinských pracovníků nepotřebuje, navíc může jít o bezpečnostní riziko.
Jeden ze čtyř etnických konfliktů ve světě vypukne kvůli klimatickým změnám. Tvrdí to alespoň experti z německého Postdamského institutu pro výzkum změn klimatu. Zkoumali války mezi lety 1980 a 2010 a zjistili, že sucho, nedostatek vody nebo naopak záplavy stojí za devíti procenty všech válek ve světě, a dokonce 23 procenty etnických konfliktů. Upozorňují proto, že vypuknutí války může být dalším z mnoha dopadů globálního oteplování na lidstvo a planetu.
Mám daleko větší obavy z politických reakcí než ze samotných teroristických útoků. Ty jsou tragické, ale ztráty jsou zatím jen v jednotkách, při nástupu nacionalismu by mohly hrozit větší škody, říká amerikanista, bývalý senátor a první porevoluční rektor olomoucké univerzity Josef Jařab. Evropská unie podle něj podceňovala otázku migrace už před lety, kdy on byl v imigračním výboru Rady Evropy. Evropa si prý může dovolit zůstat otevřená uprchlíkům, musí ale lépe chránit hranice a kontrolovat, koho za ně pouští. Jařab tvrdí, že lidé jsou zmatení a mají strach, čehož zneužívají politici. Jako v USA Donald Trump, který se prý chová jako bůh, což jsme viděli už u Hitlera nebo Stalina.
Babiš mi řekl, že jsem mimo a migraci vůbec nerozumím, ve společnosti ten problém uměle vytváří. Kdybych věděla to, co vím teď, tak bych do hnutí ANO nikdy nevstoupila, říká poslankyně Kristýna Zelienková. Ministr financí podle ní o kauze Čapí hnízdo lhal, právě to je přitom prý hlavní důvod, proč v něj ztratila důvěru. Zelienková tvrdí, že ANO nezradila, ale že se hnutí odklání od své původní myšlenky. A dodává, že s pomstou počítá, už teď jí prý chodí výhrůžky.
"Jestliže vládnoucí vrstvy nebudou i nadále schopny poskytnout přesvědčivé léky, budou brzo zcela zlikvidovány."
Na další příliv migrantů není Evropa připravena, říká expert na migraci Dušan Drbohlav. Podle něj žádná evropská země nezná ideální způsob, jak uprchlíky integrovat. Odmítá také, že by se u Čechů výrazněji projevovala xenofobie než u jiných národů. "České sklony ke xenofobii nejsou ve srovnání s jinými evropskými zeměmi nijak výraznější," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz s tím, že pramení z historické zkušenosti. "Na rozdíl od západních zemí, často s koloniální minulostí, nemáme pořádné zkušenosti s migrací," podotýká Drbohlav.
Na operetní představení to bylo příliš krvavé a ničivé, na skutečný puč příliš zpackané. Trest smrti ale Erdogan nezavede, byla by to pro něj hospodářská rána, říká bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně. Prezident Erdogan podle něj pro přetrhání vztahů s EU připravuje půdu delší dobu. Turecko prý do EU nechce. Laně tvrdí, že migrační vlna už byla de facto zastavená. Způsobil ji přitom podle něj sám Erdogan tím, že začal po roztržce se syrským prezidentem podporovat tamní opozici. Pak se prý začal o uprchlíky okázale starat a teď je používá jako beranidlo proti Evropě.
Za poslední rok poprvé po dlouhé době přibylo vlastníků zbrojních průkazů. Osm tisíc Čechů si pořídilo povolení vlastnit střelnou zbraň, podle policie i prodejců velká část z nich z obav o svoji bezpečnost. Příčinou nového trendu je podle mnohých migrační vlna a terorismus.
Puč v Turecku je dalším varováním: jedině jednotná Evropská unie může přežít. Držet při sobě, pěstovat demokracii, nehádat se.
Studentům jsem chtěl cosi sdělit o hodnotě vzdělání a porozumění, nemyslel jsem si, že to vzbudí negativní reakci. Jde o to, že základní hodnotou je láska, něco, co není na první pohled viditelné, říká učitel Antonín Kolář, který vítal své žáky v arabském oděvu. Svůj plán prý konzultoval s ředitelkou školy, která s ním ale nesouhlasila. Kolář teď ze školy po sporech odchází. Tvrdí, že vedení školy se chová neonormalizačně, rodiče dětí prý s jeho hodinou přitom problémy neměli. A dodává, že jde o obecný problém českého školství, kdy studenti nejsou bráni jako partneři a nefunguje komunikace.
Počet útoků proti migrantům vzrostl o 50 procent, ty příběhy Poláků a Slováků, kteří jsou napadání, slýcháme všichni, říká novinář polské zpravodajské agentury působící v Británii Jakub Krupa. Podle něj se na světlo dostává něco, co bylo v některých Britech už dlouho. Před referendem ale prý neměli pocit, že by mohli otevřeně mluvit rasisticky a xenofobně. Krupa dodává, že od Britů mají i pozitivní reakce, nosí jim prý třeba květiny.
Od propuknutí největší migrační krize po druhé světové válce uplyne rok. Z uprchlíků se za tu dobu stalo veřejné téma číslo jedna. Lidé se o nich baví v práci, hospodách i doma. Stále vznikají nové politické strany, které slibují, že jsou to právě oni, kdo migrační vlnu zastaví. Emoce ale často zakrývají fakta a podpora extremistů po celé Evropě roste. Zkuste si, jak dobře se v uprchlické krizi vyznáte.
Německá vláda poskytne spolkovým zemím do roku 2018 celkem sedm miliard eur (190 miliard Kč) na řešení následků migrační krize. Letos a v příštích dvou letech pokaždé dvě miliardy eur na pokrytí nákladů, které jim vznikají péčí o běžence. Země musí platit zajištění ubytování, výuku němčiny, integrační a rekvalifikační kurzy pro běžence, stejně jako hradí náklady spojené s ostrahou ubytoven před možným napadením zvenčí i před konflikty mezi ubytovanými migranty. Na výši podpory se ve čtvrtek dohodli zemští premiéři s kancléřkou Angelou Merkelovou.
Švýcarská hraniční policie byla překvapená, když odhalila v kufru jednadvacetiletého Eritrejce. Sto osmdesát centimetrů vysoký muž se pokoušel dostat do země v zavazadle, které vezl vlak z italského Milána. Švýcaři migranta, který neměl žádné platné doklady, obratem poslali zpět do Itálie. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky odhaduje, že do Itálie jenom letos dorazilo po moři 70 000 migrantů, z toho 13 procent pochází z chudého afrického státu Eritrea.
Ve Středozemním moři mezi Libyí a Itálií se v úterý při 35 různých operacích podařilo zachránit na 4500 migrantů, kteří mířili ze severní Afriky do Evropy. Informovala o tom agentura ANSA. Na záchranných misích se podílela plavidla italské armády, italské pobřežní stráže, evropské agentury Frontex a neziskových organizací. Itálie se po březnové dohodě mezi Tureckem a Evropskou unií o vracení migrantů a po uzavření hranic balkánských států stala pro uprchlíky hlavní vstupní branou do Evropy. Do Itálie ale z blízké Libye připlouvají zejména migranti z afrických zemí a nikoli ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu, kteří loni po statisících proudili do EU přes Řecko.
V Brně pálili odpůrci islámu v čele s Martinem Konvičkou korán. Před mešitou se mělo původně grilovat a prodávat vepřové maso, které muslimové nejedí, a také pít alkohol, který mají muslimové zakázaný pít. Radnice městské části shromáždění Iniciativy Martina Konvičky povolila. Přišly na něj desítky lidí. Radnice to ale zakázala. Účastníci nakonec zákaz obešli tím, že si dali pivo jako přípitek k vernisáži, která byla součástí akce. Lidem pak namísto prodeje rozdávali guláš, což bylo také povoleno. Cílem shromáždění bylo podle jeho organizátorů upozornit na neslučitelnost české a muslimské komunity v souvislosti s migrační vlnou.
Žádná válka s uprchlíky sice neexistuje, ale bez strašení není řešení. Které máme!
