V neděli čeká Italy referendum, kde budou hlasovat o změně ústavy – a zároveň osudu premiéra Mattea Renziho. Ten totiž prohlásil, že pokud neuspěje, podá demisi. Změna ústavy by omezila moc Senátu a posílila pravomoci vlády v Římě na úkor italských regionů. A patří mezi hlavní reformy premiéra. Země by se ale odchodem Renziho propadla do nejistoty, z níž by mohli těžit populisté.
Aktivismus je mediální nálepka, nazval bych se aktivním občanem. Věci mi nejsou jedno, a proto se angažuji v politice, společnost se totiž mění směrem, který mi nevyhovuje, říká Jan Vrobel. Být kritický vůči vládnoucí vrstvě je podle něj v pořádku. Problém prý nemá jen Česko, ale celý západní svět. Neumí si totiž poradit s internetem a všemi důsledky svobody na něm. Jde například o působení konspiračních serverů. Právě ty přitom Vrobela motivovaly, aby se začal angažovat ve veřejném životě. Tvrdí, že procházíme dramatickými společenskými změnami na všech úrovních, se kterými si nevíme rady. Důležité prý je nechat se zvolit, sám ale vstup do politiky zatím neplánuje.
Europoslanci žádají zmražení přístupových jednání s Tureckem, podle nich je politický vývoj v zemi po červencovém puči nepřijatelný. Turecký prezident Recep Tayiip Erdogan tvrdě útočí na své oponenty, omezuje svobodu tisku a zavírá opoziční politiky. O víkendu navíc uvedl, že Turecko do Evropské unie nemusí vstoupit za každou cenu a může začít hledat alternativy – například v tzv. šanghajské pětce.
Donald Trump svoji rétoriku na různá témata po volbách krotí, migrace ale není ten případ. Hned poté, co bude 20. ledna 2017 slavnostně jmenován prezidentem USA, chce podle svých slov rázně konat. Ve víkendovém rozhovoru pro americkou televizi CBS řekl, že uvězní nebo vyhostí "určitě dva, možná taky tři miliony lidí". Zároveň trvá na svém plánu vybudovat zeď na hranicích s Mexikem. Kvůli vysokým výdajům by ale mohl narazit v Kongresu a přistoupit na kompromis, na jehož základě by prodloužil a zlepšil plot, který už nyní na americko-mexických hranicích stojí.
Do USA se dříve pokoušeli dostat hlavně ekonomičtí migranti. Nyní jsou to lidé, kteří prchají před násilím. Honduras, Guatemala a Salvador patří mezi nejnásilnější země na světě. Odhodlání odejít z vlasti pak u mnohých lidí umocňuje také přetrvávající chudoba a nerovnost.
Běženci sem míří z různých koutů Afriky. Právě zde, v nigerském Agadezu, totiž mají šanci, že se jim s pomocí pašeráků podaří dostat za lepším životem do Libye či Alžírska. Anebo přes Středozemní moře do Evropy.
Muslimové si mohou vybrat klidný život, nebo politický, jehož smyslem je přesvědčování ostatních a válka, říká Bill Warner, který studuje politický islám. Zastánci práva šaría se podle něj snaží prosadit tento systém plíživými kroky do západních civilizačních struktur. Dodává, že není pochyb o tom, že islám jsou činy Islámského státu. Odmítá, že by hlásal nenávist, pouze prý mluví o věcech, o kterých jiní mluvit nechtějí.
Vlastimil Vondruška je úspěšný autor historických románů, jenž loni oslavil miliontý prodaný výtisk. Nyní ze svého žánru poněkud vykročil a přichází s titulem Breviář pozitivní anarchie. Dle svých slov chce bezradným občanům, kteří se obávají toho, co se v současné době v souvislosti s uprchlickou krizí děje, podat určité historické vodítko. "Historie se totiž pořád opakuje, mění se jen kulisy, kostýmy a postavy. Rozhodl jsem se proto vytáhnout z historie poučení k dnešním dnům," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik.
Prezidenti a premiéři zemí EU dnes na summitu v Bruselu jednoznačně podpořili užší spolupráci EU s klíčovými africkými zeměmi při zvládání migrační krize. Summit zdůraznil potřebu řešit kořeny migrace a připomněl, že svou roli může sehrát vznikající Evropský vnější investiční plán, který by měl v příštích letech výrazně podpořit rozvoj afrického hospodářství. Přijaté závěry summitu zmiňují i nutnost další práce především v Řecku, kde by měly být zrychleny návraty migrantů zpět z Řecka do Turecka a členské země by měly poskytnout více odborníků i prostředků, aby Atény mohly situaci zvládnout.
Česká společnost je podle ministerstva vnitra pod vlivem dezinformačních kampaní cizích států, které se snaží ovlivňovat její veřejné mínění. Od Nového roku proto spustí odbor proti dezinformacím. Útvar by měl zabraňovat šíření nepravdivých nebo zavádějících informací a propagandy. Za úkol bude mít také otázku "odolnosti" úředníků. Data pak bude předávat policii, armádě a tajným službám.
Čím víc lidí přijmete, tím víc jich bude chtít přijít, ve světě jsou stovky milionů lidí, kteří potřebují pomoc. Arabové jako kolektiv jsou nebezpeční, nepouštěl bych je dovnitř, nebo se jednou probudíte a už nebude žádná Evropa, říká izraelský bezpečnostní expert Dan Schueftan. Jeden extrém, tedy otevření náruče uprchlíkům, podle něj může vést k druhému extrému – nárůstu radikální pravice. Jako Čech by prý raději přijal migranty z Ukrajiny než ty z Afghánistánu. Schueftan tvrdí, že všechny státy v arabském světě jsou nefunkční a nemají budoucnost. Většina sil v regionu jsou podle něj grázlové a chovají se barbarsky, včetně Ruska i syrské opozice.
Slovenská policie obvinila skupinu pěti osob, které podezírá z toho, že organizovaly převoz nejméně 300 migrantů z Maďarska do západní Evropy. V případě prokázaní viny jim hrozí vězení až deset let, informovala mluvčí slovenského policejního prezidia Denisa Baloghová. Skupina se nejméně rok zabývala převozem migrantů hlavně do Německa a Itálie, ale i do dalších evropských zemí. Na přepravu cizinců gang používal upravená vozidla. Z informací policie vyplývá, že gang inkasoval za jednoho přepraveného migranta 500 až 1000 eur (13,5 až 27 tisíc korun). Odhadem tak získal více než 150 tisíc eur (přes čtyři miliony korun).
Čeští bezpečnostní experti se shodli na možných hrozbách, které by v nejbližší budoucnosti mohly zasáhnout Evropu. Vidí je v prohraném boji s terorismem, nekontrolovatelné masové migraci, ruské agresi či v politice Marine Le Penové, která by mohla definitivně zapříčinit rozpad evropské integrace.
Dvě třetiny ze 700 tisíc obyvatel Tambacoundy, jednoho z regionů afrického Senegalu, žijí v extrémní chudobě. Mladí tu nemají vzdělání, práci ani budoucnost. Za jediné východisko považují útěk do Evropy. V italských táborech pro uprchlíky je Senegalců čím dál víc. Šanci zůstat v EU však mají mizivou. Stovky jich navíc beze stopy zmizí cestou k evropským břehům. Reportáž agentury Reuters.
Čtenářům Aktuálně.cz odpovídal filosof Václav Bělohradský (za ČSSD a zelené), který usiluje o senátorský post na Praze 6. V prvním kole skončil na druhém místě, když získal 16,7 procenta hlasů. Jeho rival a vítěz prvního kola Jiří Růžička dostal 42,3 procenta. Čtenářům napsal, z čeho má jako filosof strach i co podle něj zapříčinilo migrační krizi.
Od posledních voleb před dvěma lety atmosféra zhoustla. Teď se ukáže, jestli se facebookový hněv překlápí do odevzdaných hlasů, nebo zůstává v bublině sociálních sítí.
Vztah Čechů k muslimům je prakticky nejhorší v EU, největší obětí předsudků a nenávisti jsou ale stále Romové. Až uprchlická krize odezní, tak se hněv může znovu obrátit na ně, říká politolog Salim Murad. Lidé i politici jsou podle něj rukojmí populistů i muslimských radikálů, těm totiž jde o to, aby řadoví muslimové vzbuzovali strach. Silné výroky na adresu migrantů si prý můžou dovolit jen politici, kteří nejsou na svém území zodpovědní za jejich bezpečnost. Murad tvrdí, že v Česku nemáme politickou korektnost, panuje tu totiž do očí bijící rasismus, který praktikuje i prezident. V těchto stereotypech prý fungují i média. A dodává, že všechna data potvrzují, že Češi jsou xenofobové.
Vsetínský starosta a senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL), který kandiduje na post hejtmana Zlínského kraje, odpovídal na dotazy čtenářů Aktuálně.cz. Bývalý vicepremiér ve vládě Mirka Topolánka zavzpomínal na Václava Havla a zkritizoval prezidenta Miloše Zemana za jeho postup v kauze Peroutka.
Účast v nedělním referendu v Maďarsku nepřesáhla 50 procent, není tedy právně závazné. Premiér Orbán přesto získal v jednání s evropskými partnery silný argument. Většina Maďarů navíc uprchlíky skutečně odmítá. Hlasovat ale nepřišli, protože jsou otráveni politikou.
Politologové z Brna natočili video, ve kterém vysvětlují specifika krajských voleb. Upozorňují třeba na to, že ač některé strany v kampani cílí především na témata migrace, kraje přitom nemají žádné kompetence ji jakkoliv ovlivnit. Podle autora videa Miloše Gregora by si lidé měli uvědomit, že na úrovni krajů se rozhoduje o sedmině státního rozpočtu. Z těchto peněz kraje financují školství, sociální služby, veřejnou dopravu nebo integrovanou zdravotní službu.
