migrace

Česko protiprávně zadržovalo uprchlíky v mnoha případech, bylo to nehumánní, tvrdí neziskovky

Česko neprávem zadržovalo uprchlíky v hlídaných táborech i tři měsíce a organizace na pomoc uprchlíkům na to dlouhodobě upozorňovaly. Uvedla to právnička Hana Franková, podle které byli migranti většinou propuštěni na základě rozhodnutí krajských soudů. Marie Heřmanová z organizace Pomáháme lidem na útěku je přesvědčená, že cílem bylo běžence zastrašit. V českém zákoně byly mezery, podle Soudního dvora Evropské unie ale měli Češi vycházet z úmluvy o lidských právech.

V Evropské unii loni požádalo o azyl přes 1,2 milionu lidí. Téměř stejně jako předloni

V Evropské unii loni požádalo o azyl 1 204 300 lidí, uvedl ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Je to o něco méně než v roce 2015, kdy bylo žadatelů 1 257 000. Nicméně je to skoro dvojnásobek oproti roku 2014 s jeho 562 700 žadateli. Nejpočetnější skupinou jsou Syřané, kterých loni bylo přes 300 tisíc, pak Afghánci a Iráčané. Jde o lidi, kteří požádali o azyl poprvé. Průměrně tři z pěti takových prvožadatelů se obrátili na Německo. V České republice podle Eurostatu loni požádalo o azyl 1200 lidí. Nejčastěji šlo o Ukrajince, Iráčany a Kubánce.

Konec dohody. Turecko odteď nebude přijímat zpátky uprchlíky z Řecka, prohlásil ministr

Turecko pozastavilo klíčovou část dohody o migraci s Evropskou unií. Nebude teď přijímat zpět žádné uprchlíky z Řecka, řekl podle německé televize n-tv turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Znovu taky pohrozil úplným vypovězením dohody, která napomohla výrazně snížit počet uprchlíků přicházejících do zemí Unie. Podle ní má Evropská unie přijímat z Turecka syrské běžence a Ankaře také poskytne rozsáhlou finanční podporu. Ankara se na oplátku zavázala přijímat zpět z Řecka uprchlíky, kteří se na jeho území nelegálním způsobem dostanou z Turecka. Měsíčně šlo dosud o zhruba 80 lidí. A právě tuto část už Turecko odmítá plnit. Zřejmě jde o reakci na vyhrocené vztahy s Nizozemskem a Německem.

Foto: Bělehradské nádraží je jejich jediným domovem. Uprchlíci v Srbsku žijí v začarovaném kruhu

I když největší proud běženců z Blízkého východu utichl, Bělehrad stále pro většinu zůstává poslední štací před vstupem do západní Evropy. Hranice Srbska jsou ovšem uzavřeny, což zanechává uprchlíky v beznadějné situaci. Stovky z nich žijí na nádraží v centru Bělehradu, svépomocí přežívají a doufají v lepší zítřky. Vidina evropského snu je jejich motivací. Fotografie pochází z chystaného dokumentárního filmu Michala Pavláska a Tomáše Hlaváčka.

Česko drželo kurdské uprchlíky pod zámkem nezákonně, rozhodl evropský soud

Česko zadržovalo v detenčním táboře kurdskou rodinu, která se snažila dostat z Maďarska do Německa. Podle nejvyššího soudu Evropské unie to však bylo nezákonné. V Česku totiž neexistovaly jasné zákony, které by umožňovaly zavírat žadatele o azyl do detence. K takovému omezení svobody podle soudu nestačí pouhé podezření, že by mohli uprchnout.

Stará písnička jako hit. Německý vrchní policejní odborář straší a v Česku nachází vděčné publikum

Podobně jako dnes před muslimy varoval Rainer Wendt před vstupem Čechů a Poláků do schengenského prostoru. Glosa Jana Moláčka.

"Nacismus, banánová republika." Roztržka Nizozemska a Turecka sílí, může ovlivnit i dvoje hlasování

Nizozemci zakázali přistání letadla s tureckým ministrem. Jeho kolegyni navíc zadrželi a požádali, ať odjede. Turecko na to hned zareagovalo slovy o "stále živém nacismu" a "banánové republice". Vyostřený spor může mít ale i reálný dopad. Nizozemsko ve středu čekají parlamentní volby a turecký prezident Recep Erdogan se připravuje na dubnové referendum o změně ústavy. Pro oboje hlasování je diplomatická hádka lákavým tématem.

"Když se dotknu plotu, cítím se svobodný." Afričtí běženci riskují život a přelézají do Španělska

Média v poslední době často píší o zdi na americko-mexické hranici, kterou hodlá postavit americký prezident Donald Trump. Takových zdí nebo plotů, které mají zabránit v cestě migrantů za lepším životem, je ale ve světě mnoho. Jedním z nich je plot dělící španělskou enklávu Melilla od Maroka. Film Přeskočit zeď, který je k vidění na festivalu Jeden svět, vypráví autentický příběh jednoho migranta, který chce tento plot překonat. Natočil ho sám běženec Abú Bakar Sidibé, který je na útěku z Mali.

Z architekta české migrační politiky Haišmana bude diplomat. Zamíří nejspíš na Balkán

Tomáš Haišman, který od začátku devadesátých let utváří českou migrační politiku, se stane členem diplomatického sboru. Podle informací Aktuálně.cz má z ministerstva vnitra zamířit na Balkán. Jeden z možných postů je i místo českého velvyslance v Černé Hoře, které je už nějaký čas neobsazené. "Zatím se mluvilo o jiné destinaci a nebyl to post velvyslance," reagoval pro Aktuálně.cz Haišman, který pracuje na ministerstvu vnitra už od začátku devadesátých let a minulý rok na sebe upozornil výroky na semináři o migraci v Poslanecké sněmovně.

Ovčáček označil americkou zprávu za fabulaci českých neziskovek. Zklidněte se, odpověděl mu Schapiro

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček zkritizoval zprávu amerického ministerstva zahraničí, která hodnotí dodržování lidských práv v zemích celého světa. Američané si všímají společenské diskriminace Romů nebo antiislámské rétoriky čelních politiků. Podle Ovčáčka se zpráva "odvolává na fabulace českých politických neziskovek". Na vyjádření mluvčího reagoval bývalý americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro. "Zklidněte se, pane," odpověděl diplomat.

Temný internet i život islamistů. Začíná filmový festival Jeden svět, podívejte se na ukázky

Ve vylidněné vesničce v Bulharsku by chtěl pošťák Ivan vybudovat nový domov pro syrské uprchlíky. S tímto programem kandiduje do místních voleb starosty. Zda uspěje, ukáže snímek Dobrý pošťák, který se bude promítat v pondělí večer na 19. ročníku filmového festivalu Jeden svět. Letošním tématem festivalu, na kterém se představí celkem 121 filmů, je umění spolupráce. Podívejte se na ukázky z některých filmů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a tuniský prezident Kaíd Sibsí.

Německo se dohodlo s Tuniskem na zrychlení deportací těch, kteří nedostanou azyl

Deportace tuniských občanů, kterým Německo zamítne azyl, by se měly výrazně zrychlit. Oznámila to kancléřka Angela Merkelová poté, co se setkala s tuniským prezidentem Kaídem Sibsím. "Dohodli jsme se, že odpověď na žádosti o identifikaci osob ze strany německých úřadů zodpoví (tuniské úřady) do třiceti dnů," uvedla kancléřka. Německo-tuniská schůzka je reakcí na loňský teroristický útok na vánoční trhy v německém hlavním městě. Tunisan Anis Amri najel do davu na náměstí Breitscheidplatz. Celkem zabil 12 lidí. Během vyšetřování se ukázalo, že Německo chtělo předtím Amriho deportovat do Tuniska. Nepodařilo se to ale včas.

Trump pořád ladí protiimigrační dekret. Ze seznamu "zakázaných" zemí vypadl Irák, píše AP

Ze seznamu států, jejichž občanům chce Bílý dům dočasně zakázat vstup do země, vypadl Irák. Napsala to ve středu agentura AP s odkazem na zatím poslední verzi prezidentského protiimigračního dekretu. Vypustit Irák prý doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi ministerstvo zahraničí a Pentagon vzhledem ke klíčové úloze Bagdádu v boji s Islámským státem. Exekutivní příkaz, který má nahradit lednový dekret zablokovaný americkými soudy, měl Trump vydat původně už předminulý týden. Podle AP se zveřejnění dekretu očekává až "v příštích dnech". Původní Trumpovo nařízení dočasně zakazovalo vstup do země občanům sedmi většinou muslimských států - Iráku, Íránu, Jemenu, Súdánu, Sýrie, Libye a Somálska.

Tisíce dětských migrantů čelí při cestě do Evropy týrání i zneužívání. "Epicentrem" násilí je Libye

Tisíce dětí riskují své životy při cestách z Libye do Itálie. Loni se bez doprovodu dospělých přeplavilo přes Středozemní moře téměř 26 tisíc dětí. A jejich počet nadále roste. Spousta z nich se stala obětí bití, týrání nebo sexuálního zneužívaní ze strany pašeráků lidí. Vyplývá to z nejnovější zprávy Dětského fondu OSN (UNICEF).

Je třeba zaměstnávat přednostně místní, říká švédský premiér. Pracovní migraci chce omezit

Podle švédského sociálnědemokratického premiéra Stefana Löfvena je třeba přednostně profesně uplatnit nezaměstnané švédské občany a také uprchlíky, které Stockholm v posledních letech přijal. Chce proto omezit pracovní migraci do Švédska. S premiérovými návrhy již nyní vyslovili nesouhlas zástupci Strany zelených, kteří jsou v současné menšinové vládě koaličním partnerem sociálních demokratů. Podle Löfvena je nyní ve Švédsku přibližně 100 000 volných míst, ale kolem 300 000 nezaměstnaných.

Zemanův slovník by ve Švédsku nepřijali ani krajní pravičáci. Trump Švédy jen rozesmál, říká novinář

S nadhledem, humorem, ale i velkým údivem reaguje většina Švédů na víkendový výrok nového amerického prezidenta Donalda Trumpa o "útoku ve Švédsku", způsobeném přistěhovalci. Tamní úřady nic takového nepotvrdily. Trump později dodal, že jen vycházel z reportáže americké televize Fox News. Ostře na to zareagoval bývalý švédský premiér Carl Bildt. "Co Trump hulí?" zeptal se na svém Twitteru. "Jde o bezprecedentní a zesměšňující reakci z úst švédského pravicového politika. Švédové si zakládají na politické a diplomatické korektnosti," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz o imigrantech ve Skandinávii publicista a novinář Tomáš Sniegoň. Ve Švédsku žije už 25 let.

Donald Trump na shromáždění svých příznivců na Floridě

Viděl jsem to na Fox News, vysvětluje Trump výrok o švédském "útoku". Televize vysílala jen rozhovor

Americký prezident Donald Trump v projevu ke svým příznivcům na Floridě zařadil Švédsko po bok zemí, kde se v poslední době odehrál teroristický útok. Podívejte se, co se stalo v Německu. "Podívejte se, co se stalo minulou noc ve Švédsku. Švédsko. Věřili byste tomu?" hřímal Trump. Jenže ve Švédsku se žádný incident neodehrál. Trump dal navíc domnělý incident v severské zemi do souvislosti s počtem migrantů, které tento stát přijal. Země se už ohradila na jednom z oficiálních twitterových účtů.

Trest za údajné napadení policisty? Mám být exemplární případ, nesmířím se s tím, tvrdí aktivistka

Trest za údajné napadení policisty? Mám být exemplární případ, nesmířím se s tím, tvrdí Krejčová

Mám být exemplárním případem pro potvrzení autority policie, pokud soudy potvrdí, že člověk nemá právo se policii postavit, může to být precedens. Celý ten proces už je tak absurdní, soud uznal, že je to bagatelní záležitost, která se nikdy neměla dostat před trestní soud, říká Kateřina Krejčová, která dostala měsíční podmínku za napadení policisty při demostraci, na které byl zraněn její přítel a ona ho podle svých slov bránila. Dodává, že na akci měli policisté potřebu s účastníky debatovat o politice a jejich postojích. Chování soudů prý bere jako snahu vyhnout se řešení určitých problémů v kauze, jako jsou rozdílné znalecké posudky a pochybení policie, a přesunout zájem někam jinam.

Zadržených nelegálních cizinců v Česku prudce ubylo. Klesl počet migrantů mířících do západní Evropy

Počet nelegálních cizinců, které loni zadrželi policisté v Česku klesl o více než 3300. Hlavním důvodem byl pokles tranzitní migrace. Nejčastěji byli loni v zemi nelegálně občané Ukrajiny, kteří tvořili téměř třetinu zadržených. Statistiky chycených migrantů se vrátily do stavu před rokem 2015, než vypukla migrační krize.

Asadovi nevadí Trumpův zákaz vstupu Syřanů do USA. Míří jen proti teroristům, tvrdí

Syrský prezident Bašár Asad podpořil snahu svého amerického protějšku Donalda Trumpa, který dekretem zakázal vstup Syřanů do USA. Podle Asada dekret nemíří na Sýrii jako celek, ale proti teroristům. Řekl to v rozhovoru, který ve čtvrtek vysílaly francouzské rozhlasové stanice Europe 1 a TF1. "Je to proti teroristům, kteří se míchají mezi emigranty směřujícími na Západ. To se stalo v Evropě, zejména v Německu," sdělil Asad. Trump vydal v lednu nařízení, které zakazuje vstup občanů ze sedmi zemí, mezi kterými je také Sýrie. Zatímco pro ostatních šest států měl zákaz platit po 90 dní, pro Sýrii byl časově neomezený. Vykonání Trumpova dekretu ale v USA pozastavil soud.