Ačkoli soudy ve státech Maryland a Havaj shledaly Trumpův protiimigrační dekret protiústavním, federální soud ve Virginii naopak rozhodl o jeho oprávněnosti. Navzdory tomu však nařízení zatím zůstává neplatné. S největší pravděpodobností bude mít v otázce platnosti dokumentu poslední slovo nejvyšší soud.
Premiéři či prezidenti států Evropské unie potvrdí, že chtějí v integraci pokračovat i po odchodu Velké Británie. Odmítnou kritiku, kterou vůči EU vznášejí její odpůrci. EU by se ale podle evropských lídrů měla změnit. Musí lidem přinést bezpečnost i ekonomickou prosperitu.
Podle papeže Františka je současná migrační krize největší tragédií od druhé světové války. Vyzval turisty a poutníky, aby uprchlíky přivítali a pomáhali jim. Povzbuzoval rovněž ke snahám integrovat tyto nepřízní osudu postižené lidi do společnosti. Upozornil přitom, že tato integrace by měla brát ohled "na reciproční práva a povinnosti těch, kdo vítají, i těch, kdo jsou vítáni".
Česko neprávem zadržovalo uprchlíky v hlídaných táborech i tři měsíce a organizace na pomoc uprchlíkům na to dlouhodobě upozorňovaly. Uvedla to právnička Hana Franková, podle které byli migranti většinou propuštěni na základě rozhodnutí krajských soudů. Marie Heřmanová z organizace Pomáháme lidem na útěku je přesvědčená, že cílem bylo běžence zastrašit. V českém zákoně byly mezery, podle Soudního dvora Evropské unie ale měli Češi vycházet z úmluvy o lidských právech.
V Evropské unii loni požádalo o azyl 1 204 300 lidí, uvedl ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat. Je to o něco méně než v roce 2015, kdy bylo žadatelů 1 257 000. Nicméně je to skoro dvojnásobek oproti roku 2014 s jeho 562 700 žadateli. Nejpočetnější skupinou jsou Syřané, kterých loni bylo přes 300 tisíc, pak Afghánci a Iráčané. Jde o lidi, kteří požádali o azyl poprvé. Průměrně tři z pěti takových prvožadatelů se obrátili na Německo. V České republice podle Eurostatu loni požádalo o azyl 1200 lidí. Nejčastěji šlo o Ukrajince, Iráčany a Kubánce.
Turecko pozastavilo klíčovou část dohody o migraci s Evropskou unií. Nebude teď přijímat zpět žádné uprchlíky z Řecka, řekl podle německé televize n-tv turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Znovu taky pohrozil úplným vypovězením dohody, která napomohla výrazně snížit počet uprchlíků přicházejících do zemí Unie. Podle ní má Evropská unie přijímat z Turecka syrské běžence a Ankaře také poskytne rozsáhlou finanční podporu. Ankara se na oplátku zavázala přijímat zpět z Řecka uprchlíky, kteří se na jeho území nelegálním způsobem dostanou z Turecka. Měsíčně šlo dosud o zhruba 80 lidí. A právě tuto část už Turecko odmítá plnit. Zřejmě jde o reakci na vyhrocené vztahy s Nizozemskem a Německem.
I když největší proud běženců z Blízkého východu utichl, Bělehrad stále pro většinu zůstává poslední štací před vstupem do západní Evropy. Hranice Srbska jsou ovšem uzavřeny, což zanechává uprchlíky v beznadějné situaci. Stovky z nich žijí na nádraží v centru Bělehradu, svépomocí přežívají a doufají v lepší zítřky. Vidina evropského snu je jejich motivací. Fotografie pochází z chystaného dokumentárního filmu Michala Pavláska a Tomáše Hlaváčka.
Česko zadržovalo v detenčním táboře kurdskou rodinu, která se snažila dostat z Maďarska do Německa. Podle nejvyššího soudu Evropské unie to však bylo nezákonné. V Česku totiž neexistovaly jasné zákony, které by umožňovaly zavírat žadatele o azyl do detence. K takovému omezení svobody podle soudu nestačí pouhé podezření, že by mohli uprchnout.
Podobně jako dnes před muslimy varoval Rainer Wendt před vstupem Čechů a Poláků do schengenského prostoru. Glosa Jana Moláčka.
Nizozemci zakázali přistání letadla s tureckým ministrem. Jeho kolegyni navíc zadrželi a požádali, ať odjede. Turecko na to hned zareagovalo slovy o "stále živém nacismu" a "banánové republice". Vyostřený spor může mít ale i reálný dopad. Nizozemsko ve středu čekají parlamentní volby a turecký prezident Recep Erdogan se připravuje na dubnové referendum o změně ústavy. Pro oboje hlasování je diplomatická hádka lákavým tématem.
Média v poslední době často píší o zdi na americko-mexické hranici, kterou hodlá postavit americký prezident Donald Trump. Takových zdí nebo plotů, které mají zabránit v cestě migrantů za lepším životem, je ale ve světě mnoho. Jedním z nich je plot dělící španělskou enklávu Melilla od Maroka. Film Přeskočit zeď, který je k vidění na festivalu Jeden svět, vypráví autentický příběh jednoho migranta, který chce tento plot překonat. Natočil ho sám běženec Abú Bakar Sidibé, který je na útěku z Mali.
Tomáš Haišman, který od začátku devadesátých let utváří českou migrační politiku, se stane členem diplomatického sboru. Podle informací Aktuálně.cz má z ministerstva vnitra zamířit na Balkán. Jeden z možných postů je i místo českého velvyslance v Černé Hoře, které je už nějaký čas neobsazené. "Zatím se mluvilo o jiné destinaci a nebyl to post velvyslance," reagoval pro Aktuálně.cz Haišman, který pracuje na ministerstvu vnitra už od začátku devadesátých let a minulý rok na sebe upozornil výroky na semináři o migraci v Poslanecké sněmovně.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček zkritizoval zprávu amerického ministerstva zahraničí, která hodnotí dodržování lidských práv v zemích celého světa. Američané si všímají společenské diskriminace Romů nebo antiislámské rétoriky čelních politiků. Podle Ovčáčka se zpráva "odvolává na fabulace českých politických neziskovek". Na vyjádření mluvčího reagoval bývalý americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro. "Zklidněte se, pane," odpověděl diplomat.
Ve vylidněné vesničce v Bulharsku by chtěl pošťák Ivan vybudovat nový domov pro syrské uprchlíky. S tímto programem kandiduje do místních voleb starosty. Zda uspěje, ukáže snímek Dobrý pošťák, který se bude promítat v pondělí večer na 19. ročníku filmového festivalu Jeden svět. Letošním tématem festivalu, na kterém se představí celkem 121 filmů, je umění spolupráce. Podívejte se na ukázky z některých filmů.
Deportace tuniských občanů, kterým Německo zamítne azyl, by se měly výrazně zrychlit. Oznámila to kancléřka Angela Merkelová poté, co se setkala s tuniským prezidentem Kaídem Sibsím. "Dohodli jsme se, že odpověď na žádosti o identifikaci osob ze strany německých úřadů zodpoví (tuniské úřady) do třiceti dnů," uvedla kancléřka. Německo-tuniská schůzka je reakcí na loňský teroristický útok na vánoční trhy v německém hlavním městě. Tunisan Anis Amri najel do davu na náměstí Breitscheidplatz. Celkem zabil 12 lidí. Během vyšetřování se ukázalo, že Německo chtělo předtím Amriho deportovat do Tuniska. Nepodařilo se to ale včas.
Ze seznamu států, jejichž občanům chce Bílý dům dočasně zakázat vstup do země, vypadl Irák. Napsala to ve středu agentura AP s odkazem na zatím poslední verzi prezidentského protiimigračního dekretu. Vypustit Irák prý doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi ministerstvo zahraničí a Pentagon vzhledem ke klíčové úloze Bagdádu v boji s Islámským státem. Exekutivní příkaz, který má nahradit lednový dekret zablokovaný americkými soudy, měl Trump vydat původně už předminulý týden. Podle AP se zveřejnění dekretu očekává až "v příštích dnech". Původní Trumpovo nařízení dočasně zakazovalo vstup do země občanům sedmi většinou muslimských států - Iráku, Íránu, Jemenu, Súdánu, Sýrie, Libye a Somálska.
Tisíce dětí riskují své životy při cestách z Libye do Itálie. Loni se bez doprovodu dospělých přeplavilo přes Středozemní moře téměř 26 tisíc dětí. A jejich počet nadále roste. Spousta z nich se stala obětí bití, týrání nebo sexuálního zneužívaní ze strany pašeráků lidí. Vyplývá to z nejnovější zprávy Dětského fondu OSN (UNICEF).
Podle švédského sociálnědemokratického premiéra Stefana Löfvena je třeba přednostně profesně uplatnit nezaměstnané švédské občany a také uprchlíky, které Stockholm v posledních letech přijal. Chce proto omezit pracovní migraci do Švédska. S premiérovými návrhy již nyní vyslovili nesouhlas zástupci Strany zelených, kteří jsou v současné menšinové vládě koaličním partnerem sociálních demokratů. Podle Löfvena je nyní ve Švédsku přibližně 100 000 volných míst, ale kolem 300 000 nezaměstnaných.
S nadhledem, humorem, ale i velkým údivem reaguje většina Švédů na víkendový výrok nového amerického prezidenta Donalda Trumpa o "útoku ve Švédsku", způsobeném přistěhovalci. Tamní úřady nic takového nepotvrdily. Trump později dodal, že jen vycházel z reportáže americké televize Fox News. Ostře na to zareagoval bývalý švédský premiér Carl Bildt. "Co Trump hulí?" zeptal se na svém Twitteru. "Jde o bezprecedentní a zesměšňující reakci z úst švédského pravicového politika. Švédové si zakládají na politické a diplomatické korektnosti," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz o imigrantech ve Skandinávii publicista a novinář Tomáš Sniegoň. Ve Švédsku žije už 25 let.
Americký prezident Donald Trump v projevu ke svým příznivcům na Floridě zařadil Švédsko po bok zemí, kde se v poslední době odehrál teroristický útok. Podívejte se, co se stalo v Německu. "Podívejte se, co se stalo minulou noc ve Švédsku. Švédsko. Věřili byste tomu?" hřímal Trump. Jenže ve Švédsku se žádný incident neodehrál. Trump dal navíc domnělý incident v severské zemi do souvislosti s počtem migrantů, které tento stát přijal. Země se už ohradila na jednom z oficiálních twitterových účtů.
