O menšinách informují média zejména v negativním kontextu. Veřejnosti, která s nimi nemá větší osobní zkušenost, pak může připadat, že nežijí běžný život a jejich jediným údělem je dělat problémy, říká koordinátor projektu HateFree Culture Lukáš Houdek. Více v dalším díle DVTV Apel.
Počet uprchlíků, kteří dorazili v první polovině letošního roku do Evropské unie, se ve srovnání se stejným obdobím loňska snížil o 68 procent. Oznámila to ve čtvrtek agentura Frontex, která dohlíží na vnější hranice EU. Podle ní za toto období hranici EU překročilo 116 000 lidí, přičemž hlavní břemeno leží na Španělsku a Itálii, kde množství příchozích migrantů naopak vzrostlo. Počet migrantů, kteří dorazili do Španělska, se dokonce ztrojnásobil. V případě Itálie nárůst činil 21 procent. Obě země tak už delší dobu žádají o pomoc. Největší pokles nově příchozích naopak zaznamenalo Řecko, kam za půl roku dorazilo asi 9000 uprchlíků, tedy o 94 procent méně než za první polovinu roku 2016.
Populistická cesta k politické moci vede přes ostrou zatáčku doprava. Levá je dnes v Česku slepá.
České ministerstvo vnitra navrhne vládě, aby poskytla Evropské unii 800 000 eur (téměř 21 milionů korun) na podporu aktivit Evropské unie v Libyi. Ty mají vést ke snížení počtu migrantů mířících z Libye do Unie. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) to napsal svému italskému protějšku Marcovi Minnitimu v dopise, zveřejněném ve čtvrtek na webu úřadu. Itálii slibuje poslat na pomoc rovněž početný kontingent policistů a nabízí též experty, kteří by pomohli se zavedením koceptu detenčních táborů, jaké fungují v ČR. Přerozdělování migrantů podle kvót ale Česko dále odmítá.
Migrační krizí přetížené Itálii by měly ostatní evropské země pomoci. Podle místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse v minulých letech předvedla v uprchlické krizi nevídanou úroveň solidarity a nyní je třeba, aby své udělaly také ostatní státy. Komise v úterý představila návrhy, které by měly Itálii ulevit. Mezi nimi nechybí další podpora libyjských úřadů prostřednictvím projektů za 46 milionů eur (přes 1,2 miliardy Kč) nebo vytvoření plně funkčního centra pro koordinaci záchranných akcí na moři v Libyi.
Zvlášť v Itálii a v Řecku je migrace obrovský problém. My jsme do těchto oblastí poslali celou řadu finanční a odborné pomoci. Kvótový systém těmto státům ve výsledku vůbec nepomohl, říká Aleš Chmelař, nový státní tajemník pro evropské záležitosti. Dodává, že země eurozóny mají už ve zvyku ignorovat naše prohlášení o tom, kdy přijmeme, nebo nepřijmeme euro.
Americký stát Havaj se obrátil na federální soud kvůli protiimigračnímu dekretu prezidenta Donalda Trumpa. Požaduje vysvětlení, jestli vláda svým přístupem při uplatňování dekretu neporušuje verdikt nejvyššího soudu. Ten v pondělí částečně odblokoval Trumpovo exekutivní nařízení, které na 90 dní zakazuje vstup do USA některým občanům šesti převážně muslimských zemí. Konkrétně jde o takové lidi, kteří nemají v USA "blízkého příbuzného". Tento termín Bílý dům vyložil jako rodiče, dítě, zetě, snachu nebo sourozence. Nikoliv však prarodiče nebo vnoučata, pro které proto zákaz platí. Havaj se ale domnívá, že Trumpova administrativa si verdikt nejvyššího soudu vykládá příliš omezeně.
Poslanecké sněmovna v úterý i přes nesouhlas Senátu a ochránců lidských práv schválila novelu zákona, která zpřísňuje podmínky pro pobyt cizinců v České republice. Novela má mimo jiné umožnit zastavení řízení o povolení pobytu, když se cizinec na slyšení nedostaví nebo jinak nesplní podmínky. Omezit má také nežádoucí ekonomickou migraci a zaměstnávání cizinců agenturami bez vědomí úřadu práce.
Země Visegrádu mají možná pravdu, že uprchlické kvóty nejsou nejlepším řešením migrační krize. Jenže kvóty byly odhlasovány Evropskou radou, a staly se tak evropským zákonem. Dodržování tohoto zákona je testem evropanství, říká Jiří Pehe. Více v dalším díle DVTV Apel.
Za první tři měsíce úřadování Donalda Trumpa příšlo do USA zhruba 13 tisíc uprchlíků, zatímco v posledních třech měsících vlády předchozího prezidenta Baracka Obamy jich bylo 25 tisíc. Národnostní složení uprchlíků se letos nezměnilo - nejvíce migrantů pochází ze Sýrie, Iráku nebo Somálska.
Obyvatelé francouzského přístavního města Calais stále řeší problémy s běženci, kteří se neúspěšně pokoušejí dostat do Velké Británie. Loni v listopadu policie rozebrala tábor nazývaný Džungle, kde žily tisíce běženců. Ti se ale postupně do lesů okolo Calais vrací. A místní se bojí, že znovu vyroste masivní tábor.
V Bruselu v pátek skončil summit Evropské unie, jehož cílem bylo ujasnit si postup při odchodu Velké Británie z EU či domluvit práva evropských občanů žijících v království poté, co brexit proběhne. Jedním z témat byla uprchlická krize a problém kvót na přerozdělování uprchlíků, ale také strategie lepšího zabezpečení jižních hranic Evropské unie, tak aby se zamezilo migraci. Francouzský prezident Emmanuel Macron společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou kritizovali nesoulad mezi členskými zeměmi. Summit však probíhal v optimistické náladě, jelikož všechny země ekonomicky rostou a snižuje se nezaměstnanost.
Nový Zéland svolal dohromady své největší hvězdy s cílem bojovat proti rasismu. Podle tamní Komise pro lidská práva se jedna třetina všech stížností, které obdrží, týká rasismu. K Novozélanďanům tak promlouvá například režisér Taika Waititi, který právě dokončuje hollywoodský film Thor: Ragnarok. "Nemusíte být stoprocentním rasistou, stačí i jen trošku. Úsměv, zachechtání se nebo jen jednoduché kývnutí a souhlas předávají ostatním zprávu, že je to v pořádku," říká ve videu.
Kvóty nejsou ideální, ten mechanismus by měl být nastaven tak, aby lidé mohli ovlivnit, do jaké země chtějí jít, určitě je jednodušší jít tam, kde mají vazby. Ale vláda rozhodnutím nepřijmout už žádného uprchlíka jasně porušuje evropské právo. Česko dostalo dva roky na to, aby přijalo 2600 lidí, kdyby vláda pracovala průběžně, bylo by s těmi lidmi zahájeno řízení o azylu, někteří by byli přijati a začala by jejich integrace, říká ředitelka Sdružení pro integraci a migraci Magda Faltová. Dodává, že finanční pomoc nestačí, Česká republika musí participovat na všem. Podle jejího názoru jsme před rokem 2015 uprchlíky přijímali a nikdy to nebyl výrazný problém.
"Zahrávají si s náladami nepřátelskými vůči uprchlíkům, aby si na nich přihřívaly svou národně-konzervativní polívčičku," píší Nürnberger Nachrichten.
Evropská komise zahájí řízení s Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Důvodem je nedodržování migračních kvót. Vše může skončit až před unijním soudem. Česko bylo jednou ze zemí, které v roce 2015 hlasovaly proti povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků. Dnes odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2600 lidí zatím Česko převzalo jen 12 migrantů. "Kvóty nefungují, migranti v zemích, které je přijmou, nezůstávají, EU ale strká hlavu do písku a odmítá přijmout realitu," říká český ministr vnitra Milan Chovanec.
Obyvatel Česka v prvním kvartále roku 2017 přibylo o více než dvě stě. Zároveň ale umřelo nejvíce lidí od roku 1994. Na nárůstu počtu obyvatel měla zásluhu i migrace. Do ČR se v prvním čtvrtletí přistěhovalo téměř 11 tisíc lidí, vystěhovalo se jich 5680. Nejvíce se přistěhovalo Ukrajinců, Slováků a Rumunů.
Čtrnáct lidí, včetně deseti dětí, utrpělo zranění při nočním požáru v ubytovně pro uprchlíky v severoněmeckých Brémách. V pětipodlažním objektu provozovaném charitou žilo přes 100 migrantů. Všech čtrnáct zraněných převezli záchranáři do nemocnic. Ve vážném stavu je jedno dítě. Většina obyvatel dokázala opustit budovu sama, některým museli pomoci až hasiči. Oheň se podařilo zlikvidovat po půl hodině od obdržení nouzového volání. Plameny se nejprve rozhořely v odpadkovém koši v suterénu budovy, sdělil policejní mluvčí. Podle agentury Reuters nevyloučil, že příčinou vzplanutí může být úmyslné zapálení s cílem migrantům ublížit.
Česká republika přijímá pomoc od Evropské unie, a měla by proto prokázat solidaritu při společném řešení migrační krize, řekl ve čtvrtek v projevu o budoucnosti EU v pražském Karolinu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Reagoval na oznámení české vlády, že už nepřijme žádné další migranty podle kvót, které členské země schválily předloni. Juncker také prohlásil, že všechny země EU chtějí demokratickou, prosperující a bezpečnou Evropu. "Jsem přesvědčen, že Češi jsou velcí Evropané a měli by být Evropané i v otázce migrace," řekl Juncker. Je mu líto, že Česko dosud v rámci společného relokačního mechanismu přijalo jenom 12 lidí. Juncker poté jednal s představiteli českého parlamentu.
Česko už nepřijme žádné migranty z Itálie a Řecka na základě unijních přerozdělovacích kvót. Vláda označila tento systém za dysfunkční a k tomuto kroku se podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) rozhodla i kvůli zhoršené bezpečnostní situaci. Jeho ministerstvo bude zároveň připravovat obranu pro případné řízení, které by mohla kvůli nedodržování závazku vyvolat Evropská komise.
