Česko už nepřijme žádné migranty z Itálie a Řecka na základě unijních přerozdělovacích kvót. Vláda označila tento systém za dysfunkční a k tomuto kroku se podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) rozhodla i kvůli zhoršené bezpečnostní situaci. Jeho ministerstvo bude zároveň připravovat obranu pro případné řízení, které by mohla kvůli nedodržování závazku vyvolat Evropská komise.
Xenofobie je nějaký přirozený instinkt, reagujeme na nějaké bytosti, které se od nás hodně liší, to je přirozené, ale kulturní společnost tyhle instinkty kultivuje, je škoda, že v tom veřejném prostoru nehrají větší roli lidé, kteří by kultivovali tenhle instinkt, říká historik Matěj Spurný a dodává, že česká společnost je zvyklá na velkou míru homogenity, že od nuceného vysídlení Němců po druhé světové válce je v českých zemích poměrně málo lidi, kteří by se nějak lišili. Výhrůžky smrtí, které dostával kvůli svým názorům, považuje za špínu, která znemožňuje racionální diskusi o problému.
"Při jednom letu z Mexika do Belgie jsme se setkali s Kubáncem, který seděl vedle nás. Poprvé odešel od své rodiny za bratrem do Belgie, kde si i díky španělskému pasu chtěl najít práci. Ukazoval nám fotky ženy a dcery a bylo na něm vidět, jak je vylekaný z toho, co jej čeká. Při loučení jsme si chtěli vyměnit kontakty a nabídl nám svou kubánskou adresu a kubánské telefonní číslo. Uvědomila jsem si, že jeho žena s ním nebude mít žádnou možnost komunikovat a že zůstala osamocená v zemi, kde život není úplně jednoduchý. Začala jsem přemýšlet nad tím, jak si počínají ženy, které v dané zemi zůstanou bez partnerů," říká Magdaléna Vaculčiaková.
Německé úřady přezkoumají až 100 000 žádostí o azyl, které v minulosti schválily. Uvedla to ve středu německá veřejnoprávní televize ARD. Jde hlavně o žádosti Syřanů, Afghánců a Iráčanů. Na možné problémy se přišlo v důsledku kauzy kolem německého vojáka Franca A., který chtěl zřejmě spáchat teroristický útok. Pravicový radikál Franco je nyní spolu s dalším vojákem ve vazbě. Podle vyšetřovatelů chtěl svůj atentát později svalit na běžence, a tak se nechal na konci roku 2015 v Německu registrovat jako syrský uprchlík. Úřady ale jeho podvod a dvojí život neodhalily. Přezkoumají se proto desítky tisíc žádostí z posledních dvou let, které se týkají hlavně mužů ve věku 18 až 40 let.
V Maďarsku se blíží parlamentní volby, které jsou naplánované na příští rok. A spolu s tím krajně pravicová strana Jobbik mírní svůj slovník. Ustupuje například od antisemitských hesel, aby tím nalákala více voličů. Šéf strany Gábor Vona taky uvedl, že jeho partaj je "absolutně oddána" členství Maďarska v Evropské unii. Dříve byl přitom její program euroskeptický.
Německá kancléřka po summitu G7 vyzvala k větší soudržnosti Evropy. Zážitky posledních několika dní ji prý přesvědčily, že doba, kdy se Evropa mohla plně spoléhat na jiné, je už pryč. Reagovala na neshody s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Pašeráci lidí obírají na dálku příbuzné migrantů, kteří chtějí odejít z Afriky do Evropy. Rodinné příslušníky na Západě jejich cesta stojí tisíce dolarů. Nemají přitom žádnou jistotu, že ji jejich blízcí přežijí. V Libyi jsou migranti výdělečným zbožím pro nejrůznější zločinecké organizace a ozbrojené skupiny. S migranty se obchoduje, unáší se, zavírají a mučí. Podle informací Europolu mohli převaděči migrantů v době největší migrační krize v roce 2015 vydělat zhruba čtyři až šest miliard dolarů. Okruh lidí, které pašeráci dokážou vydírat, je obrovský a sahá napříč kontinenty.
Více než 14 tisíc pokusů o nelegální vstup do Evropské unie zaznamenala v dubnu unijní agentura Frontex. Celkový počet těchto případů za první čtyři měsíce letošního roku tak dosáhl skoro 47 tisíc, což je o 84 procent méně než ve stejném období loni. Velmi složitá je ale nadále situace v Itálii, kde je příchozích ve srovnání s loňskem naopak více. Středomoří je nyní nejfrekventovanější migrační trasou. Počet příchozích do Itálie tam proti březnu vzrostl o 19 procent na 12 900 případů. Nejčastěji se jedná o občany Nigérie, Bangladéše a Pobřeží slonoviny. Výrazná část z nich po určitou dobu pracovala v Libyi, na další cestu je ale vyhnala tamní nestabilní situace.
Ještě loni se zdálo, že Macron nemá šanci. Nový, mladý, málo zkušený. A vyhrál. Stejně to může proběhnout v českých prezidentských volbách.
Doporučení se týká Německa, Rakouska, Švédska, Dánska a přidruženého Norska. Opatření, zavedené v souvislosti s migrační krizí, mají skončit do šesti měsíců. Komise zároveň vyzvala k zavedení "alternativních opatření".
Vlaková nádraží po celém světě jsou podle Francesca Conteho plná příběhů. Místo, odkud lidé vyráží na cestu nebo se z ní vrací, fascinovalo italského novináře natolik, že se rozhodl založit internetovou televizi zaměřenou pouze na příběhy lidí z nádraží. Během dvou let jejího fungování se potkal s tisíci lidmi v Římě, Lisabonu, Budapešti, Bostonu či Taipei. "Termini TV nemluví výhradně s přistěhovalci, ale obecně s cestovateli, kteří putují každý den, ať už za láskou nebo za osamělým dobrodružstvím," říká novinář.
Státy EU, které se nechtějí podílet na přerozdělování žadatelů o azyl, by se mohly ze svých závazků vyplatit. Jako kompromis v přípravě reformy dublinského systému to nyní navrhuje maltské předsednictví EU. Země, které odmítají kvóty, by podle návrhu mohly například finančně přispět k ochraně vnějších hranic nebo by na nejvíce zatížená místa vyslaly vlastní experty. Pokud by stát převzal migrantů více, než je kvóta, získal by naopak za každého z nich dodatečné peníze. Maltský návrh zmiňuje 60 000 eur (asi 1,62 milionu Kč) v průběhu pěti let za každého žadatele o azyl. O dokumentu by měli jednat ministři vnitra v Bruselu 18. května. Pokud se neshodnou, projedná věc summit EU v červnu.
Strana Alternativa pro Německo musí na sobotním sjezdu v Kolíně nad Rýnem řešit hlavně spory ve vlastním vedení. Její hlavní tvář Frauke Petryová stranu nezvládla očistit od neonacistických proudů. V poslední době se AfD výrazně propadla v předvolebních průzkumech.
Na finanční pomoc má nárok každý člen uprchlické rodiny, příspěvek jde z financí Evropské unie. Ta peníze vyčlenila výměnou za příslib Ankary, že bude bránit syrským uprchlíkům, aby pluli z Turecka přes moře na řecké ostrovy. Příliv migrantů dále do Evropy se díky tomuto opatření podařilo snížit o 90 procent. O karty již od loňského listopadu zažádalo 1,5 milionu uprchlíků, obdržela je přibližně třetina.
Zelení schválili nový volební program, kde slibují snížení daní nebo dotace firmám, které přinesou do výroby inovace. Strana se intenzivně chystá na volby, ve kterých potřebuje uspět, aby si udržela důvěru voličů. Chce se proto vyhnout kontroverzním a menšinovým tématům. "Shodli jsme se na tom, že ve volebním programu nebudou tři témata: gender, squatting a migrace," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda strany Matěj Stropnický s tím, že si tato slova na příštích několik měsíců zakázali. Podle něj budí příliš mnoho vášní a odvádějí pozornost od ochrany životního prostředí.
Více než 2000 migrantů bylo v pátek zachráněno z vod Středozemního moře, uvedla agentura Reuters. V Atlantiku pak španělská pobřežní stráž v noci na pátek zachránila 26 severoafrických migrantů z potápějícího se člunu. Zásah provedla podle svého vyjádření asi 25 kilometrů jihozápadně od přímořského městečka Barbate v Gibraltarském průlivu.
Nikdy jsme nebyli v tak silném kontaktu s cizím, že bychom museli čelit kulturám, které jsou tak odlišné, Češi v tomhle směru mají několik nevýhod, dlouhou dobu jsme byli uzavření, máme problém s jazyky, jsme uprostřed Evropy, ale nejsme otevření světu, tendence je vztahovat se do sebe, rozumím tomu a cítím to sám v sobě, člověk má pocit, že je z malého světa, hlavně být upozaděnej a moc se neprojevovat, na každé hranici člověk trne, jestli neudělal něco špatně, let's make Czech Republic small again, pohyb směrem do nějaké ulity je silný, to je něco, co nám v budoucnu může škodit, říká spisovatel a držitel ceny Magnesia Litera pro nejlepší prózu za knihu Únava materiálu Marek Šindelka.
Bavoráci v kožených kraťasech, Slovenky v krojích. Češi, Rusové, Italové. Lidé nejrůznějších národností spustili na začátku minulého století ohromnou migrační vlnu. Vypravili se za lepším životem do USA a mnoho jich prošlo imigračním střediskem na Ellis Islandu. Zásluhou tamních úředníků a fotografů můžeme dones pohlédnout do tváří tehdejších uprchlíků.
Někdejší reportérka zahraniční redakce Českého rozhlasu Pavla Jazairiová (71) je žijící legendou. Její zasvěcené reportáže ze zemí třetího světa a často i z míst válečných konfliktů neodmyslitelně patří k rozhlasovému éteru porevoluční doby. Napsala také desítky knih o místech, které tak důvěrně zná, a hlavně o tamějších lidech – ať již v Africe, na Blízkém východě či v Indii. V rozhovoru pro Aktuálně.cz došlo především na současné problémy Evropy i zemí třetího světa, které spolu velmi souvisí. "Důsledkem dějin je i rozdělení světa na bohaté a chudé, vzájemná nenávist a strach, nepochopení, kterého tak obratně využívají manipulátoři ke svým cílům," říká Pavla Jazairiová.
Evropská komise odmítla rakouskou žádost, aby Vídeň nemusela v rámci povinných kvót přijímat uprchlíky z Řecka a Itálie. V rámci kvót má Rakousko přijmout 1900 žadatelů o azyl. Jeho vláda nakonec v reakci na odpověď Evropské komise potvrdila, že to udělá. Kvóty ale zatím splnilo jen minimum zemí, a Evropská komise proto hrozí žalobami. Jedna z nich může dopadnout i na Česko, které zatím v rámci kvót přijalo jen dvanáct uprchlíků.
