Jevgenij Žilin byl radikální odpůrce reforem na Ukrajině. Za jeho pondělní vraždu v ruské metropoli můžou podle agentury TASS jeho obchodní aktivity. Čtyřicetiletý Žilin založil v roce 2010 hnutí Záštita, které stálo za tehdejším ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Po převratu byl na Ukrajině stíhán za vytváření ilegálních ozbrojených bojůvek, únosy a finanční machinace.
Německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier navštíví příští týden spolu se svým francouzským kolegou Jeanem-Markem Ayraultem Ukrajinu. Sdělil to ve středu v Berlíně novinářům. Cílem cesty je příprava nového jednání takzvané normandské skupiny, do níž kromě nejvyšších představitelů Německa a Francie patří i prezidenti Ukrajiny a Ruska. Steinmeier pojede na Ukrajinu povzbuzen pondělním prohlášením šéfa Kremlu Vladimira Putina, že Rusko je připraveno zahájit nová jednání čtyř státníků, jehož cílem bude ukončení bojů na východě Ukrajiny. V Donbasu od 1. září platí křehké příměří, situace se tam podle evropských pozorovatelů zlepšila.
Zavražděný ruský novinář žil na Ukrajině přes deset let. V poslední době měl jeho portál proukrajinský charakter. Přestože se našel dopis na rozloučenou, jeho přátelé jsou přesvědčeni, že byl zavražděn.
Nelegálních zbraní jsou na Ukrajině na prodej údajně miliony. Překupník Andrij, který více než rok bojoval proti separatistům v dobrovolnickém praporu ukrajinských nacionalistů z Pravého sektoru, dnes nabízí pistoli Makarov za 160 dolarů (asi 3900 Kč). Při troše trpělivosti ale dokáže sehnat i raketomet. Na Ukrajině si nyní lze legálně pořídit pouze lovecké pušky, a to za přísných podmínek.
Pavel Šeremet zemřel ve středu při explozi auta, ve kterém seděl. Podle nově zveřejněných záběrů z pouličních kamer u Šeremetova bydliště připravovala žurnalistovu smrt dosud neznámá žena a její společník. Auto patřilo vedoucí pracovnici a majitelce deníku Ukrajinska pravda Oleně Prytulové. Šeremet byl v 90. letech v běloruské vlasti odsouzen za kritiku prezidenta Alexandra Lukašenka.
Dosud neznámý pachatel v Kyjevě napadl nožem redaktorku ukrajinské verze časopisu Forbes. Marija Rydvanová vyvázla s poraněnou rukou, oznámila ukrajinská média. Kyjevskou policii o úterním incidentu vyrozuměli lékaři, kteří dívce ošetřili zranění na levém předloktí a na loktu. Následně policisté novinářku vyslechli a zahájili trestní stíhání neznámého pachatele kvůli lehké újmě na zdraví. "V parku na mě bez zjevného důvodu zaútočil jakýsi chlap a třikrát mě bodl nožem," uvedla Rydvanová. Útok novinářka nespojuje se svou prací. Během posledních 48 hodin jde o již druhý útok na žurnalistu v Kyjevě. Ráno přišel při výbuchu auta o život novinář Pavel Šeremet.
Při výbuchu auta zemřel ve středu ráno v ukrajinské metropoli 44letý ruský novinář Pavlo Šeremet. Podle dostupných informací v něm byla nastražena bomba. Vůz, který patřil majitelce listu Ukrajinska pravda Oleně Prytulové, explodoval před osmou hodinou ráno místního času, a to pouhých několik desítek metrů po rozjetí. Úřady stále nevydaly oficiální vyjádření, nicméně generální prokurátor Jurij Lucenko na Facebooku napsal, že podle prvních informací z místa činu šlo o vraždu. Smrt 44letého novináře, který byl úzce spojován s prozápadním vedením země, vyvolala bouřlivé reakce.
Na dělící linii v Donbasu mezi vládními silami a vzbouřenci podporovanými Moskvou se v posledních týdnech opět zintenzivnila palba. Za posledních 24 hodin tam zemřeli tři vojáci a 13 jich bylo zraněno. Z porušování příměří se armáda a povstalci vzájemně obviňují a každý den se předhánějí v počtech výstřelů a v druzích munice použitých protivníkem. Ukrajinské síly podle ujištění mluvčího "jen reagovaly" odvetnou palbou. Agentura TASS na druhé straně opět citovala zdroje z rebely kontrolovaných území v Doněcké a Luhanské oblasti, které informovaly o množství případů střelby z pozic vládních sil.
Dva Ukrajinci uvěznění v Rusku kvůli údajnému terorismu odletěli zpět do rodné země. Místo nich Kyjev na oplátku vrátí dva Rusy, kteří jsou zase uvěznění na Ukrajině. Ačkoliv jsou diplomatické vztahy obou zemí po krymské anexi na bodu mrazu, nejde o první výměnu vězňů. Letos koncem května se z Ruska na Ukrajinu za velké pozornosti médií vrátila pilotka Nadija Savčenková.
Na sedmnáct stoupl počet obětí nedělního požáru v domově důchodců u ukrajinské metropole Kyjeva. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na šéfa záchranářů Mykolu Čečotkina. Hasiči zachránili 18 z 35 lidí, kteří se podle předběžných zjištění v domě nacházeli. Policie bez dalších podrobností oznámila zatčení hlavního podezřelého. Čečotkin upozornil, že o existenci "domova pro přestárlé" ve vsi Litočky nevěděla až do požáru ani policie, ani záchranáři. Příčiny neštěstí má zjistit vyšetřovací komise. Předchozí bilance neštěstí počítala se sedmi mrtvými a deseti pohřešovanými. Pět z 18 zachráněných muselo být s popáleninami hospitalizováno, dva z nich bojují v nemocnici o život.
Nadija Savčenková se na své první tiskové konferenci v Kyjevě nechala slyšet, že se klidně nechá zvolit hlavou státu, bude-li to zapotřebí. Prohlásila, že Ukrajina a její obrana jsou pro ni prioritou. Chce se zasadit o propuštění ukrajinských zajatců a odmítá názory, že se separatisty nelze o výměně zadržených osob jednat. Naopak zastává názor, že volby na východě Ukrajiny, které jsou klíčem k politickému urovnání v Donbasu, jsou nemožné. Kyjev musí nejprve plně kontrolovat rusko-ukrajinskou hranici.
Ministerstvo zahraničních věcí vymění polovinu náměstků. Na úřadu by měli skončit i lidé z řad sociálních demokratů. Za jejich odchodem jsou pravděpodobně zkoušky z cizích jazyků. Týdeníku Respekt informace ministerstvo odmítlo potvrdit. Pokud by se ale potvrdily, na ministerstvu by v pozici odborného náměstka nezůstal žádný straník ministra Lubomíra Zaorálka.
Zbývající tři bloky černobylské jaderné elektrárny, která před 30 lety explodovala, budou letos vyřazeny ze seznamu jaderných zařízení. Po výbuchu čtvrtého bloku totiž zbývající tři nadále fungovaly z důvodu nedostatku energie. Vyvezený jaderný odpad bude uskladněn v dočasném úložišti, oznámil to ukrajinský ministr životního prostředí Ostap Semerak.
Na Ukrajině vzniká nová vláda. Zrušení víz do Evropy, toužebně očekávané Ukrajinci mnoho let, by bylo skvělým startem.
V ukrajinské metropoli Kyjevě v pátek vpodvečer zavřeli čtyři stanice podzemní dráhy. Přinejmenším v jednom případě, ve stanici Chreščatyk, byla důvodem hrozba odpálení bomby, ale speciální týmy žádnou nálož neobjevily a provoz byl po dvou hodinách obnoven. Informovala o tom agentura Unian s odvoláním na sdělení správy kyjevského metra.
Finanční injekci ve výši 335 milionů USD (asi osm miliard korun) přislíbily Spojené státy Ukrajině. Finance by měly jít na posílení bezpečnosti v zemi. Hovořil o tom americký viceprezident Joe Biden na summitu o jaderné bezpečnosti s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Biden ocenil snahu ukrajinské hlavy státu o vytvoření stabilní vlády. Ta by měla uskutečnit řadu nezbytných reforem, což by mělo vést k další mezinárodní finanční pomoci. Ukrajina je bez funkční vlády od poloviny února a ekonomika země klesla loni o více než deset procent. Hlavním důvodem je válka s proruskými separatisty na východě země.
Ve čtvrtek jednal ukrajinský prezident Petro Porošenko s vrchními představiteli Evropské komise. Ta se rozhodla, že v dubnu navrhne členským zemím EU, aby zavedly s Ukrajinou bezvízový styk. Novinářům to řekl šéf komise Jean-Claude Juncker. Ukrajina podle něj přijala významné reformy a zákony, které takový postup umožňují. Na 19. května je podle Porošenka naplánován summit EU-Ukrajina.
Mrtvého stavbaře se podle kyjevské radnice dosud nepodařilo z ruin vyprostit, protože hrozí, že by se mohla zhroutit další část domu. Pět přeživších stavebních dělníků bylo podle deníku převezeno do nemocnice, šestý je na cestě. Záchranné práce pokračují kvůli možnosti, že by pod troskami mohli být další lidé. Soukromý dům na ulici Bohdana Chmelnického, který spadl ve čtvrtek odpoledne, byl prázdný s výjimkou stavebních dělníků, kteří jej zrovna opravovali. Podle úřadů se stavební úpravy odehrávaly bez patřičného povolení. Neštěstí vyšetřuje policie.
V investigativním dokumentárním snímku Ruský datel (The Russian Woodpecker), který se v Praze představí na festivalu Jeden svět, popisuje kyjevský výtvarník Fedor Alexandrovyč vlastní teorii, co a proč mohlo za nejhorší jadernou katastrofu v dějinách lidstva. Za neštěstím podle něj stojí "ruský datel" – monstrózní sovětský radiolokační systém Duga, jehož radioaktivní torzo dosud ční v těsné blízkosti havarované elektrárny.
Zprávy z donbaské fronty potvrzují prudké zvýšení bojové aktivity ukrajinské armády i separatistů. Pod palbou byl v noci na dnešek Doněck a okolní obce, nasazeny byly údajně i zbraně, které minské mírové dohody zakazují.
