Ukrajinští hackeři publikovali korespondenci běloruského aktivisty Alexandra Usovského. Ten dostal sto tisíc eur na vybudování sítě proruských organizací ve střední Evropě. V Česku Usovskij spolupracoval se stalinisty, v Polsku zase s ultranacionalisty. Podle znalců jsou podobné projekty financovány z peněz byznysu napojeného na stát. Kreml tak může popřít, že by s tím měl cokoli společného.
Asi dvě stě osob protestovalo v centru Kyjeva za legalizaci prostituce a zrušení sankcí za ni. Podle agentury AFP šlo o vůbec první demonstraci takového typu v postsovětské republice. Trestným činem není na Ukrajině prostituce od roku 2005, v případě přistižení však hrozí účastníkům pokuta. Protestující požadovali dekriminalizování sexuálního průmyslu. Demonstranti se pokusili o vstup do sídla parlamentu, aby své požadavky předali zákonodárcům, ale neúspěšně. Návrhy nakonec převzal zástupce prezidentské kanceláře. Podle AFP se v zemi věnuje prostituce asi 80 tisíc osob.
Někteří ruští odpůrci invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 dodnes mluví o masivní vlně sovětské propagandy, která se je tehdy snažila ovlivnit. Mluvila o kontrarevoluci v Praze i o naivních Češích a Slovácích, podléhajících propagandě Západu. K současné politice Kremlu na Ukrajině, která některými prvky propagandy události v ČSSR silně připomíná, jsou ale tito lidé daleko smířlivější. "Náš prezident pozvedl prestiž Ruska na novou úroveň. V devadesátých letech minulého století bylo Rusko velmi špatně vnímáno," říká dnes bývalý výsadkář Boris Šmeljov, který se v roce 1968 účastnil invaze do Československa. A později se za ni veřejně omluvil.
Organizaci nejstarší pěvecké soutěže Eurovize provází komplikace. Poté, co loni soutěž vyhrála ukrajinská zpěvačka Jamala, se organizátorem pro letošní rok stal Kyjev. Jenže několik vysoce postavených pořadatelů rezignovalo na své funkce. Tvrdí, že přípravy jsou v klíčových oblastech netransparentní.
U obce Avdějevka na východě Ukrajiny dál bojují proruští separatisté a ukrajinská armáda - na území velkém jen několik čtverečních kilometrů. V přestřelkách umírají vojáci i civilisté. Podle tzv. minských dohod má být Avdějevka pod kontrolou kyjevské vlády. Na jejích okrajích byly ale ještě nedávno jednotky proruských separatistů, na které ukrajinští vojáci zaútočili. Současné boje se obě strany (Kyjev i Moskva) snaží využít i na diplomatické frontě, při jednání s administrativou nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Tvrdé boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty v okolí východoukrajinského města Avdějevka v neděli ztratily na intenzitě. Vyplývá to ze zpráv, které poskytly oba tábory. Dočasný klid je podle agentury AFP výsledkem dohody ukrajinské armády a separatistů, která vstoupila v platnost v neděli ráno. Cílem přerušení bojů je zajistit opravu elektrického vedení. Velká část města byla už několik dní bez proudu.
Rusko viní Ukrajinu z masivního ostřelování povstalecké bašty v Doněcku na východě Ukrajiny, při kterém v noci zemřeli dva civilisté a dalších 13 utrpělo zranění. Moskva mluví o neospravedlnitelné akci a porušení všech morálních norem. Podle Kyjeva jde ale o zjevnou ruskou provokaci se záměrem vyvolat paniku.
Navzdory oficiálnímu příměří pokračují na východě Ukrajiny násilnosti. V bojích mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty přišlo za poslední dva dny o život 11 lidí. Boje se od neděle soustřeďují především na Avdijivku a sousední obec Piski. Z porušování příměří se vzájemně obviňují obě strany. Ukrajinský prezident Petro Porošenko chce, aby se Rusko vrátilo k jednacímu stolu. V opačném případě žádá prodloužení nebo zpřísnění protiruských sankcí. Znepokojení z aktuálního vývoje na východě Ukrajiny vyjádřilo také Německo.
Ostatky známého ukrajinského básníka Oleksandra Olese (1878–1944), které byly počátkem roku exhumovány na pražských Olšanských hřbitovech, v pátek letadlem přepravili do Kyjeva. Oznámil to ukrajinský ministr kultury Jevhen Nyščuk. Umělec, který strávil posledních 20 let života v Praze, bude pohřben v neděli na čestném místě kyjevského Lukjanivského hřbitova. Na obřad podle ministra zřejmě přijede i básníkova příbuzná, která žije v Kanadě, a mši za zesnulého povede patriarcha ukrajinské pravoslavné církve Filaret. Olesovy ostatky byly exhumovány, protože do jeho hrobu na Olšanech byl uložen jiný člověk. Situaci na Ukrajině pak řešila nejvyšší místa včetně prezidenta Petra Porošenka a vlády.
Pamětní deska Václava Havla, kterou před měsícem v ukrajinském Kyjevě slavnostně odhalil ministr kultury Daniel Herman, musela být opět sejmuta kvůli poškození neznámými vandaly. Autor nápadu na umístění desky Aktuálně.cz řekl, že plaketu opraví zdarma. Nejspíše ji podle něj poničili sběrači kovu, kteří si mysleli, že je z bronzu, přestože byla vyrobena z nekovového materiálu.
Bývalá vězeňkyně v Rusku a nyní politička Nadija Savčenková v Praze představila vlastní hnutí Runa. To si založila poté, co odešla z poslanecké frakce bývalé premiérky Julije Tymošenkové. Savčenkové na Ukrajině klesla popularita kvůli ochotě jednat se separatisty o propuštění zajatců z konfliktu na Donbasu. Otázku zbývajících ukrajinských vězňů v Rusku a na separatistických územích si vzala za hlavní úkol poté, co se sama dostala na svobodu v květnu 2016.
Do Kyjeva, odkud utekl v roce 1919, se v brzké době vrátí ostatky významného ukrajinského básníka Oleksandra Olese, které byly počátkem roku exhumovány na pražských Olšanských hřbitovech. Aktuálně.cz to sdělil pražský magistrát s tím, že se na tom dohodl radní pro sociální oblast Daniel Hodek (ČSSD) se zástupci ukrajinské ambasády. Na exhumaci Olesových ostatků reagovaly ukrajinské špičky včetně prezidenta Petra Porošenka, který nařídil ministrům zajistit jeho převoz zpět do vlasti.
Na pražských Olšanských hřbitovech byly minulý týden exhumovány ostatky ukrajinského básníka Oleksandra Olese, když do jeho hrobu měla být uložena rakev s jiným zemřelým. Ukrajinští politici v čele s prezidentem Petrem Porošenkem teď řeší, jak po více než sedmdesáti letech od jeho smrti dostat ostatky exilového literáta zpět do vlasti. Ty však zatím zůstávají v depozitáři Správy pražských hřbitovů (SPH). Ukrajinští diplomaté už o jejich vydání zahájili jednání s českými úřady. Poslední slovo má však podle zákona nájemce hrobu, ten však zemřel a o jeho dědici teprve rozhodne dědické řízení.
Podle Savčenkové má zveřejnění seznamů napomoci k rychlé výměně všech zajatců a vězňů mezi znepřátelenými stranami. Ukrajina požaduje vydání 129 lidí, kteří skončili v rukou proruských separatistů. Naopak doněčtí separatisté požadují od Kyjeva vydání 524 lidí a luhanští rebelové dalších 377 osob. Obě strany však přiznávají mnohem méně zajatců, než by měly propustit.
Všichni významní ukrajinští politici vsadili na vítězství Hillary Clintonové v amerických prezidentských volbách. Donalda Trumpa naopak během kampaně silně kritizovali za jeho proruské výroky. Teď můžou mít problém navázat s ním normální vztahy. Kyjev přitom potřebuje od Bílého domu ujištění, že Spojené státy pomůžou Ukrajině v konfliktu s Kremlem.
Skupina kyjevských aktivistů rok prosazovala změnu názvu bulváru Ivana Lepse, který nesl jméno bývalého lotyšského komunisty. Městské zastupitelstvo schválilo ve čtvrtek přejmenování na bulvár Václava Havla poté, co petici za změnu podepsalo 3529 občanů.
Bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili podal demisi z funkce gubernátora Oděské oblasti na Ukrajině. Sám to v pondělí oznámil s tím, že "s korupcí bude bojovat nadále." Saakašviliho do funkce jmenoval loni v květnu ukrajinský prezident Petro Porošenko. Gruzínec se dostával opakovaně do konfliktu s některými ukrajinskými ministry a obviňoval část politického vedení Ukrajiny, že boj s korupcí nemyslí vážně. K rezignaci uvedl, že Porošenko dává moc v Oděse dvou zločineckým klanům, které jsou "nepřáteli Ukrajiny."
Minské dohody před rokem a půl zastavily aktivní fázi bojů na Ukrajině. Od té doby se ale nesplnil pořádně ani jeden ze třinácti bodů dohody a stále více lidí je skeptických. Ve středu se je pokusí zachránit lídři Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny.
Při výbuchu bomby v Doněcku zemřel jeden z velitelů proruských separatistů Arsen Pavlov, přezdívaný Motorola. Vůdce doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko z vraždy Motoroly podle agentury Interfax otevřeně obvinil ukrajinskou stranu a slíbil odplatu. Motorola se jako velitel separatistického praporu Sparta chlubil, že osobně zastřelil 15 ukrajinských vojáků, kteří upadli do zajetí.
Pouze z jedné ze tří oblastí stáhla Ukrajina a proruští separatisté své zbraně na východě území. Zatím došlo ke stažení sil z oblasti vesnice Zolote severozápadně od povstalci drženého Luhansku. Obě strany se ale podle zářijové dohody měly stáhnout i z dalších dvou míst. Konflikt na východě Ukrajiny trvá již od dubna 2014 a vyžádal více než 9600 obětí na životech. Kyjev obviňuje Rusko z podpory donbaských povstalců, Moskva to ale popírá.
